Na Šanci se vedly bitvy se švédskými vojsky

Události, které se odehrávaly po 30leté válce, si lidé mohli připomenout dobovými ukázkami na opevnění Velká šance v Mostech u Jablunkova. Nechyběla inscenace bitvy nebo ukázka historického ležení tehdejších vojsk.

Gorolské turistické a informační centrum v Mostech u Jablunkova si pro návštěvníky obnoveného opevnění připravilo celodenní program, který je přenesl do poloviny 17. století.

Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Dneska jsme tady připravili historickou akci Jede král anebo Jan Kazimír na Velké šanci. Budeme si připomínat událost z roku 1655, kdy tady tento polský král prchal před Švédy do Habsburské monarchie, aby tady požádal o nějakou pomoc, o spojence s odražením útoků Švédů. Takže vlastně v té době, v polovině 17. století, tady řádily švédsko-polské války, takzvaná Potopa. Je to opravdu skutečná událost, podložená, že král Jan Kazimír opravdu přes Velkou Šanci přecházel. Podařilo se mu ty spojence v Habsburské monarchii najít a o rok později se vrátil zpátky do Polska a útok Švédů odrazili.”

Anketa: „Bydlíme teď o prázdninách na chatě v Dolní Lomné a přijeli jsme tady cíleně. Poprvé jsme tady na Šanci a nám se moc líbí. A co jsme viděli? Zatím jsme viděli ukázku vojáků a těšíme se, co bude dál.“

Anketa: „Jsem z Prahy a jsem tady s mojí rodinou. Viděli jsme tohle představení a líbí se nám to.“

Anketa: „No, přijeli jsme z Vendryně, je to kousek. Přijel jsem tady s klukama, kteří jsou zvědaví. A zajímá nás fakt historie. Tady rytíři, bojovníci, střelby. Už jsme byli víckrát na takových, takže je to fakt dobrý.“

Jednotlivé historické události lidem osvěžil vysvětlující komentář.

Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „My samozřejmě tady nemůžeme čekat další rok, než se bude Jan Kazimír vracet, takže jsme zinscenovali tady trošku ten střet vojáků tady u nás na Velké Šanci. Budeme tady mít tři jednotky - císařské, polské a švédské, které se tady budou během dne potkávat a vrcholí to v půl čtvrté takovou bojovou ukázkou. Máme tady i jezdecké oddíly, takže návštěvníci se můžou těšit na to, že se nám na koni ukážou souboje třeba s pěšáky, jak to fungovalo, když na sebe narazily tyto dvě jednotky. Do toho máme pro děti připravenou interaktivní špionážní hru, kde děti musí projít různými úkoly, zjistit určité informace a pomoct zase tomu králi Janu Kazimírovi s odražením útoku. Návštěvníci můžou v táboře sledovat rozdíly mezi právě západními a východními vojsky, to znamená mezi těmi polskými a našimi císařskými a švédskými vojáky.”

Účinkující nadšenci se účastní podobných akcí po celé Evropě.

Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Naši akci zajišťují různé spolky, které se věnují právě rekonstrukcím těch starých historických událostí. Takže se tady objevují skupiny z celého Česka, z Polska, Slovenska, a oni takhle vlastně cestují po Evropě na různá místa, kde se rekonstruují historické události, takže máme i tu čest je přivítat tady u nás. Máme tady asi sto vojáků, včetně těch jezdců, a to opravdu bude kavalerie polských jezdců se skupinou toho Jana Kazimíra.”

Opevnění Velká šance mohou lidé navštívit kdykoli po celý rok.

Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Opevnění Velká Šance je v podstatě majetkem obce Mosty u Jablunkova, které se daří v posledních letech získávat různé finanční prostředky na revitalizaci příkopu, takže postupně se opravuje celé to opevnění tak, aby bylo pro návštěvníky atraktivní a sloužilo nejen k poznání té historie, ale i k relaxu a odpočinku. Během prázdnin máme naplánované standardní komentované prohlídky s průvodcem a za měsíc, 16. srpna, tady chystáme velký festival kulturně-historický s názvem Šancefest, kde už na rozdíl od té dnešní akce, která je taková ryze historická, tam už bude i více té zábavy. Máme tady soutěž o nejlepší guláš – Šancmajstra, kapely, kulturní program, řemeslný jarmark, interaktivní hry pro děti, takže i takovou akci tady pořádáme.“

---

Palkovice žily slavností dechovek, guláše a piva

Sportovně-společenský areál v centru Palkovic patřil opět tradičnímu Festivalu dechovek a pivním a gulášovým slavnostem.

David Kula (nezávislí pro Palkovice a Myslík), místostarosta Palkovic: „Letos se koná už desátý ročník Festivalu dechovek, pivních a gulášových slavností. Letos se nám přihlásilo do soutěže 12 týmů, máme opět mezinárodní obsazení – máme tady tým ze Slovenska, který obhajuje své loňské vítězství. Tahle akce nabývá každý rok na čím dál větší oblibě. Začínali jsme před deseti lety, od té doby se stala docela vyhledávanou, na kterou chodí lidé nejen místní, ale i ze širšího okolí, a těší se na ni, ptají se, kdy bude, ptají se, kolik bude gulášů, kolik bude týmů, jaké pivo si dají, takže jsme rádi, že se to takhle celkově uchytilo.“

Na přípravu gulášů dohlížela porota.

Zuzana Pavlisková, členka poroty: „Většinou je to klasika z hovězího, ale máme tady i jehněčí, srnčí a daňka. Samozřejmě se snažíme dívat na technologii postupu, co všechno do toho guláše jednotliví soutěžící přidávají, na barvu guláše, konzistenci, ale taky samozřejmě na celkové zázemí stanu.“

Anketa: „My tady vaříme jako volejbalisté, takže za volejbalisty. A jako každoročně jsme si všechny obešli, abychom se poznali a podívali se, co tady kdo vaří dobrého.“

Je tady tým ze Slovenska. Co dovezli Slováci dobrého?

Anketa: „Dovezli výborné karpatské brandy – můžu doporučit, výbornou tvarůžkovou pomazánku, taky byla výborná.“ Co říkáte na guláš z líček? „No, jsem na něj velmi zvědavá, jaký bude. Určitě dobrý.“

Anketa: „Je to ten tradiční loňský opět z hovězích líček, tak uvidíme, jak to všechno dopadne.“

V Palkovicích už připravují další letní akce.

David Kula (nezávislí pro Palkovice a Myslík), místostarosta Palkovic: „Největší letošní akcí, kterou plánujeme, jsou Obecní dožínky. Ty se budou konat 23. srpna a lidé se mohou těšit třeba na Jirku Korna, Kapitána Dema, Tata Bojs anebo Pam Rabbit.“

---

Sochy na Pustevnách jsou letos o zvířatech z Afriky

Výstava soch z písku na Pustevnách se letos věnuje africkým zvířatům. Sochaři tentokrát z písku vytvořili například opice, hrochy nebo lvy.

Umělecká díla vytvořená z písku už k Pustevnám patří téměř neodmyslitelně. Přesto letos hrozilo, že se oblíbená výstava konat nebude.

Dita Korčák Hrtusová, organizátorka akce: „V letošním roce jsme měli obrovské dilema, jestli vůbec pískové sochy pod širým nebem opět realizovat. Loni to byla velká výzva kvůli počasí – hodně pršelo a sochy nám často padaly. Nakonec jsme se ale rozhodli potěšit návštěvníky Pusteven a opět sochy vystavit. Tentokrát jsme zvolili dřívější termín, už začátek června. Sochy se stavěly opět týden a pracovalo na nich pět sochařů a pět pomocníků. Jsou volně přístupné a doufáme, že vydrží celé léto. Letos nám snad bude přát počasí.”

Tématem letošních soch z písku je Afrika

Dita Korčák Hrtusová, organizátorka akce: „Tentokrát jsme opět zvolili téma zvířátek, ale z jiného kontinentu – letos je to Afrika. Každý rok je na výstavu vstup zdarma, ale na místě je kasička, kde mohou návštěvníci přispět dobrovolným vstupným, které následně předáváme organizacím na ochranu zvířat.”

Anketa: „Jsem z Moravské Třebové, jsem tady podruhé, byla jsem tu před 14 dny. Sochy jsou krásné, moji synové byli nadšení. Je to opravdu autentické, moc hezké, moc to chválím. Na Pustevnách jsem podruhé, je tu krásné prostředí. Můžu jedině doporučit – na úžasnou prohlídku, ať už vyhlídky, stezky, cokoliv. Dá se tu krásně strávit celý den.“

Anketa: „Já jsem tady zavítal z Přerova a jezdím sem skoro každý rok. Máme tady i rodinu, takže jezdíme na Horní Bečvu.“

Anketa: „Já jsem přijela z Horní Bečvy. My si to půjdeme celé projít.“

Anketa: „Udělali jsme si výlet, navštívili jsme i pouť na Horní Bečvě a teď jsme zavítali na Pustevny podívat se na tu pískovou zoo. Jsme velice spokojeni. Dcera bydlí na Horní Bečvě, takže jsme to spojili s rodinným výletem.“

Díla vytvořená z písku jsou náchylná k poškození počasím a také neukázněnými návštěvníky. Organizátoři je proto pravidelně ošetřují.

Dita Korčák Hrtusová, organizátorka akce: „Sochy je nutné průběžně udržovat – i když jsou určitým způsobem zakonzervovány, kontrolujeme je a opravujeme například po deštích, kdy může kousek opadnout. Největší problém ale představují návštěvníci, kteří i přes zapáskování ke sochám přistupují, lezou po nich a tím je poškozují. Tímto bych chtěla apelovat na všechny, aby k sochám nechodili příliš blízko a umožnili i ostatním, kteří přijdou později, je vidět v dobrém stavu.“

---