Replika kostela v Gutech je již téměř dokončená

V Gutech na Třinecku už zase stojí dřevěný kostel. Ten původní lehl v srpnu 2017 popelem po úmyslném zapálení. Replika kostela přijde na zhruba 27 milionů korun, které pokryje pojistka a výtěžek sbírky.

Práce na stavbě kostela se po roce přesunuly především dovnitř. Řemeslníci pracují na vnitřním vybavení a detailech interiéru.

Václav Kotásek, vedoucí stavebního oddělení Biskupství ostravsko-opavského: “Na první pohled se jeví, že kostel je dokončen, ale když se podíváte blíže, je tam samozřejmě spoustu práce. Jednak tesaři dokončují nějaké drobnosti. Chybí osadit dveře, samozřejmě dokompletovat elektro, dokompletovat zabezpečovací systém. Je sice osazen nový oltář, ale bude se ještě osazovat svatostánek, malíři budou dělat repliku těch původních maleb na ochozu kostela. Bude se ještě malovat do původního modrého odstínu presbytář kostela, takže těch prací je tam ještě celkem spoustu k provedení.”

Antonín Papšík, majitel tesařské firmy: “Teď jsme dokončili zábradlí na kůru a dokončili jsme zábradlí na venkovní ochozu. Stolař provádí dřevěné lavice do kostela, ty nám ještě chybí dodat a parapetní deska na venkovním ochozu. Nastoupili dneska malíři, kteří budou malovat interiér a následující řemesla, jako elektrika se provádí, kamenné dlažby máme hotové a pokračujeme dál ještě s venkovními úpravami.”

Na hrubou stavbu mohou být tesaři z Valašska právem pyšní.

Antonín Papšík, majitel tesařské firmy: “Na co budeme pyšní? Na tu velikost stavby. Z těch masivních dubových trámů, jak je to všechno stavěné, tak jak jsme pyšní.”

Stavba repliky probíhala za přísného dohledu památkářů. Kostel se svou novou podobou přiblíží té původní, která byla světlejší.

Antonín Papšík, majitel tesařské firmy: “Po celou dobu výstavby toho kostelíka tady jezdili památkáři. Na starosti to měl pan Nitra, takže za jeho účasti jsme si nějaké detaily souhlasili a prováděli jsme to podle těch jeho postupů.”

Kostel by měl být slavnostně otevřen počátkem května. Ještě v dubnu budou přivezeny čtyři zvony z polské zvonařské dílny.

Antonín Papšík, majitel tesařské firmy: “Ve finále ještě koncem dubna nás čeká namontovat kovaný kříž na věž a makovice.”

Václav Kotásek, vedoucí stavebního oddělení Biskupství ostravsko-opavského: Zvony budou čtyři, byly vyrobeny v Polsku, v dílně Felczynských na východě Polska. Myslím, že můžu připomenout, že na ty zvony podstatnou částkou přispělo město Ostrava. Už dříve v původním kostele byly dva zvony taky od Felczynského, takže vlastně se vrací původní místo.

Věřící by se mohli v kostele sejít poprvé už počátkem května. Záleží však na mnoha okolnostech.

Václav Kotásek, vedoucí stavebního oddělení Biskupství ostravsko-opavského: Zatím se jeví, že by to mohlo být možné, ale nechceme to za každou cenu, kdyby se měly věci komplikovat, tak se prostě kostel otevře později. Snaha farnosti i nás je udělat vše pro ten květnový termín. Je to otázka těch prací, návaznosti a protiepidemických opatření, jaké budou možnosti, takže asi to není to nejpodstatnější, jestli se to stihne o nějaký týden dříve nebo později. Hlavně, aby aby to proběhlo všechno kvalitně, abychom se k těm věcem nemuseli vracet. Samozřejmě nezmínil jsem, že na konci dubna budou přivezeny varhany a budou se osazovat po vysvěcení kostela. Budou se osazovat zvony, včetně pohonu, takže těch prací tam je ještě celá řada. Po dokončení vlastního kostela ještě zbývá potom okolí. Protože před kostelem byl ohořelý kříž. Ten se bude instalovat nově. Oplocení bylo poškozeno jednak požárem, ale i stavbou a zásahem hasičů, takže oplocení se musí předělat. Terénní úpravy kolem kostela, chodníky před kostelem, opěrná zídka vedle kostela. Práce je tam ještě opravdu dost a dost, které se budou muset dokončit.”

Velká pozornost se samozřejmě upíná k ochraně dřevěné repliky kostela před požárem.

Václav Kotásek, vedoucí stavebního oddělení Biskupství ostravsko-opavského: “Kostel je vybavený elektronickým protipožárním systémem. Znamená to, že je tam osazena elektronika, která detekuje ne požár, ale už zvýšenou teplotu nebo kouř v kostele i vně kostela, v exteriéru. V případě vzniku poplachu, ale i planého, protože kostel bude napojen nakonec přímo na pult hasičů, by tedy hned vyjížděli z Třince na místo samé. Doufám, že to nikdy nebude potřeba. Kromě toho protipožárního systému byla nad kostelem vybudována požární nádrž na 23 kubíků vody dle požadavku hasičů, takže samozřejmě udělala se opatření, které bylo možná finančně i technicky udělat.”

---

Horské službě ubylo úrazů lyžařů, ale přibylo jich u turistů

Kvůli uzavřeným ski areálům měli horští záchranáři v Beskydech méně zásahů u zraněných lyžařů, ale naopak jim přibylo práce u turistů. Ti se navíc ve větším počtu pohybují na méně frekventovaných trasách, kde mají záchranáři komplikovanější přístup.

Kvůli uzavřeným ski areálům měli horští záchranáři v Beskydech méně zásahů u zraněných lyžařů, ale naopak jim přibylo práce u turistů. Ti se navíc ve větším počtu pohybují na méně frekventovaných trasách, kde mají záchranáři komplikovanější přístup.

Zatímco loni od jara do podzimu bylo v Beskydech kvůli koronavirovým omezením turistů mnohem více, v zimě se hory naopak vylidnily, když byly mimo provoz lyžařská střediska. Změnu proti předchozím sezonám pocítili také horští záchranáři.

Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: “Letošní rok byl těžký, a nemyslím jen z pohledu práce Horské služby, i když i tak by to šlo nazvat, protože my máme těch zásahů u úrazů méně, než v předchozích letech, protože nosná část jsou ty lyžařské úrazy v zimním období. Takže to letos nebylo, ale přibylo nám mnohem více úrazů turistů v terénu, v různých místech tam, kde jsme předtím nikdy nezasahovali. Takže takové více náročnější na transport byly, než v předchozích sezonách.”

V posledních dnech v Beskydech turistů opět přibývá. Pomohlo tomu mírné rozvolnění pohybu osob v okresech. Například na Pustevny mohou přicházet obyvatelé okresů Vsetín a Nový Jičín. Všichni by ale chtěli ještě větší svobodu pohybu.

Anketa: “Určitě si myslím, že by to mělo být aspoň po ten kraj. Nevidím v tom zásadní přínos to uzavření jenom v malé lokalitě. Kdyby to bylo více, bylo by to lepší pro všechny. Zvlášť s nadcházejícím jarem a počasím a myslím, že i příroda tím trpí.”

Anketa: “My jsme tady vyšli z Frenštátu pěšky kolem sjezdovky a je to fajn, že se uvolnily aspoň okresy, že člověk může aspoň na vycházku do přírody, tady na Pustevny a do lesa a že nemusí jen po katastru obce.”

Po třítýdenním uzavření obnovila provoz také oblíbená Stezka Valaška. S ohledem na menší počet návštěvníků je zatím otevřená jen o víkendech.

Anketa: “Je to úžasné právě jsme využili situace, kdy je zavřený okres a říkám si, vyjedeme se podívat, má svítit sluníčko, byť to teď úplně nevyšlo, ale to nevadí. Jsme tady sami, je to nádhera.”

Po rozvolnění na okresy začala z Trojanovic na Pustevny opět jezdit lanovka.

Anketa: “Zaplať pánbůh, že to funguje. Co bychom doma dělali. Krásný den, zatím nefoukám, tak si sjedeme Knížecí a pak pojedeme domů.”

Více turistů na horách od rozvolnění na celé okresy zaznamenává také horská služba. Ta varuje před úrazy na zledovatělém terénu.

Radan Jaškovský, náčelník Horské služby Beskydy: “Vizuálně je to vidět, ta návštěvnost se od minulého týdne zvedla, těch lidí je nepoměrně více, ale co se týká zásahů u nás, tak je to prozatím v pohodě. Vidíte, že je ještě docela dost sněhu a teď je mokrý ale v noci přimrzne a terén bude zledovatělý. Takže na to si lidé musí dávat pozor. nejlepší jsou nesmeky do té doby, než sníh a led sleze.”

Koronavirová pandemie ovlivnila množství a rozsah zásahů horské služby. Turistů na horách přibylo a pohybovali se i na trasách, kam jich dosud tolik nechodilo. Naopak v důsledku uzavřených sjezdovek výrazně ubylo zásahů u zraněných lyžařů.

Turisté věří, že rozvolňování bude brzy pokračovat a budou moci svobodně navštěvovat i lokality mimo své okresy.

---