Na Pustevnách mohou lidé opět obdivovat sochy z písku

Návštěvníci oblíbených Pusteven v Beskydech mají zase o jednu atrakci více. Sochaři tam právě dokončili několik soch z písku. Vydržet by měly až do podzimu.

Do prostoru nedaleko horní stanice lanovky na Pustevnách bylo navezeno necelých 100 tun speciálního písku. Každý rok sochaři tvoří na stanovené téma. Tím letošním jsou ohrožení mořští živočichové.

Filip Lysek, sochař: “Sochy z Písku jsou spíše moje záliba, než že bych se tomu věnoval. Tvořím tady korálový útes s ohroženými druhy. Je tady mořský koník, bude tady vodní želva a nějaké korály. Je to takové docela komplikované s mnoha detaily, takže mi to zabere hodně času.”

Marian Maršálek, sochař: “Většinou ty soch vznikají rychle. Jeden den se dusá a dva až tři dny se vyřezávají sochy. Já jsem dělal delfíny a teď dělám tučňáky. Ten písek musí být nahutněný, aby držel staticky a pak se to povrchově penetruje.”

Prvními návštěvníky, kteří mohli sochy vidět těsně před dokončením, byli studenti z Příbora.

Matěj Sikora, Masarykovo gymnázium Příbor: “Dneska jsme se s naší třídou rozhodli, že si zajedeme na školní výlet. Zatím tedy moc pěkné a když jsme viděli sochy, tak jsem se museli přijít podívat. Já jsem měl doma pískoviště, kde jsem vytvářel hrady.”

Aby sochy dlouho vydržely, musí se nejdříve dobře připravit materiál a výtvory pak po celou dobu pečlivě udržovat.

Filip Lysek, sochař: “Jeden den nám trvá nadusat tu hromadu písku a potom to vyřezat, tak to asi tři dny.

Pokud sochy nezničí vandalové nebo počasí, budou k vidění až do podzimu.

---

Na podporu nemocné dívky Česka poběží extrémních 364 kilometrů

Vytrvalostní běžkyně Linda Tekeliová a několik dalších dobrovolníků se vydalo na Lysou horu, aby tam vytlačili vozík se 17letou Sabinou, která by to kvůli onemocnění sama nezvládla. Pro dívku taky vybírají peníze na potřebnou operaci.

U 17leté Sabiny ze Zlínska se před časem projevil syndrom postihující trávicí trakt a musí přijímat umělou výživu. Potíží a bolestí by ji měla zbavit náročná operace. Peníze se snaží zajistit také Linda Tekeliová, která se účastní extrémních běžeckých závodů.

Linda Tekeliová, běžkyně: “Dneska máme akci, kdy vezeme nemocnou 17letou Sabinku na Lysou horu. Trpí Wilkieho syndromem a potřebuje vybrat finance na velmi vážnou operaci ve Španělsku. Takže náš Nadační fond se opět pustil do akce, kdy Sabču podporujeme od června. Já sama jsem za nadační fond běžela pro Sabinku 7. června zrovna ve Španělsku 110 kilometrů kolem sopky Pico de Teide. Už jsme vybrali přes 800 tisíc, ale operace stojí 2,5 milionu korun, takže nám pořád nějaká větší částka chybí. Proto poběžím 1. září 365 kilometrů ve Švýcarsku, kde bude skoro 26 tisíc převýšení a budeme díky tomu chtít vybrat penízky na to, abychom mohli dělat takové projekty, kterým pak Sabču a další nemocné a úrazové děti podpoříme.”

Sabina, podporovaná dívka: “Trvalo nám to 2 hodiny a 15 minut a jsme na vrcholu Lysé hory. Je to tu nádhera, mám radost. Příští rok spolu vyběhneme po operaci pěšky bez vozíku. Doufám, že se nám to podaří.”

Po výšlapu na Lysou horu se Linda Tekeliová pokusí získat peníze pro nemocnou dívku, ale i další děti, v extrémním horském závodě ve Švýcarsku.

Linda Tekeliová, běžkyně: “Běhám vlastně většinou tematicky. Takže, jelikož Sabinčina operace je ve Španělsku, tak jsem ten závod běžela tam. Švýcarsko, to je jeden z nejtěžších a nejextrémnějších závodů na světě. Poběžím to jako jediná Češka. Proto do toho jdu, abychom ty finanční prostředky, které potřebujeme vybrat, vydřeli.”

Operace ve Španělsku by měla nemocnou dívku zbavit nepříjemných potíží a vrátit do běžného života. Přispět lidé mohou na účet: 123-4733510217/0100, var. symbol: 024

---

Zámek v Dolní Lutyni čeká záchrana a nová budoucnost

Dlouhé roky chátrající zámek v Dolní Lutyni na Karvinsku se dočkal záchrany. Novým majitelům nabízejí pomoc dobrovolníci, kterým není osud památky lhostejný.

Ze zámku v Dolní Lutyni se stala skutečná ruina, které hrozilo stržení. Našli se ale noví majitelé, kteří už začali s postupnou rekonstrukcí.

Otakar Lucák, majitel zámku v Dolní Lutyni: “Stojíme u zámku, to za námi je barokní zámek, na druhé straně stál zámek renesanční, který byl ale zbourán. Tady ten zámek je někdy ze 17. století, ale víceméně posledních 25 či 30 let leží ladem. Byly tady nějaké snahy obce i podnikatelů, ale nikdy se nepodařilo najít nějaký projekt, který by byl smysluplný. Takže teď hledáme řešení. V prvé řadě to, co tady vidíte, tak to jsme dneska na brigádě. Je to první brigáda, která tady probíhá. Snažíme se zakonzervovat ten zámek tak, aby přežil letošní a příští zimu a mezitím hledáme nějaký průsečík toho, co je možné v zásadě uskutečnit jak, co se týče pro potřeby obce, tak co se týče samozřejmě z nějakých finančních nákladů a nějakých investic."

Ivana Lucáková Nesétová, majitelka zámku v Dolní Lutyni: “Tady je velmi důležité najít průsečík toho, co my jako vlastníci z toho srdce bychom tady chtěli mít. Jestli to budou sociální služby, nebo setkávárna pro místní občany a podobně. Další vliv na to má názor těch lidí, kteří tady bydlí a jejich potřeby. A samozřejmě důležité je také, jaké jsou dotační možnosti, protože ta oprava nebude vůbec levná a nebude ani krátká. Počítáme horizont 10 let. S památkáři jsme v kontaktu a snažíme se samozřejmě postupovat podle regulí, které nám jsou dány. V současné době máme první etapu a první kontrolu od úřadu za sebou, takže jsme zachránili střechu, neteče do zámku. A myslím si, že takové to pozdvižení na vsi, v uvozovkách, zájem občanů a ta práce celé komunity je naprosto nezbytná a samozřejmě motivuje i nás jako majitele, abychom tlačili na pilu, aby se to dalo všechno dohromady."

Žaneta Černotová, dobrovolnice: “My jsme z Bohumína a můj manžel strašně miluje historii, tak jsme se přihlásili do toho projektu, aby si prolezl ta krásná místa, která tady jsou v zámku. Je to jedinečná příležitost podívat se do minulosti a moc za to děkujeme. A samozřejmě jsme přiložili ruku k dílu, aby to tady je vypadalo nějakým způsobem, abychom tady třeba pomohli něco vybudovat, aby tady třeba byly i nějaké služby, něco pro lidi, něco pro nás.”

První program pro veřejnost se bude na zámku konat 24. srpna v rámci .

---

Nové molo mohou lidé využívat i na Těrlické přehradě

Těrlická přehrada má další atrakci, kterou mohou lidé využívat i mimo koupací sezonu. Nově tam návštěvníkům začalo sloužit molo, na kterém jsou lavičky a také žebřík do vody.

Nové molo bylo nejdříve smontováno u Jaškovské krčmy a pak přetaženo lodí k pláži Oskar, kde je ukotveno.

Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Toto molo není prvním molem v Moravskoslezském kraji. Už loni jsme otevřeli jedny z prvních a v letošním roce nás ještě čeká otevření mola na Žermanické přehradě. To molo bude plnit svou funkci a máme ho i pojmenované, podle pláže dostalo jméno Oskar.”

Instalaci mola na Těrlické přehradě předcházelo povinné schvalovací kolečko.

David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: “Nějakou dobu trvalo, než jsme vše připravili. Těch povolení je opravdu potřeba hodně, ale je to bezpečné molo a veřejností žádané. Za týden už ho navštívilo několik desítek ne-li stovek občanů, kteří se přišli podívat.”

Anketa: "Já si myslím, že je to dobře, že si lidé mají kam zajít. Kdysi jsem na Těrlickou přehradu chodila, teď už ne, ale možná se tam zajdu podívat, je to kousek."

Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: “Já doufám, že to bude pro občany přínosné, že si tady přijdou odpočinout, zrelaxovat a pobavit s kamarády a přáteli.”

Molo bude na vodě vždy od jara do podzimu. Na zimu se bude vytahovat, aby ho nepoškodily mrazy.

---