Beskydský expres

  • Život meteorologů na Lysé hoře
  • Turistům slouží ve Frýdlantu nová hodinová věž
  • Výpadovka z Ostravy do Beskyd prochází nekonečnými opravami

Vítr vyvracel stromy a strhával střechy, turistům nevadil

Když před několika dny meteorologové vydali varování před silným větrem, vypravili jsme se na Lysou horu. Na tamní meteorologické stanici jsme zastihli Milana Čermáka. Ten nás ujistil, že vítr o rychlosti 100 km/h není na nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd ničím výjimečným.

Rekordní náraz větru z května 1968 dosahoval téměř 160 km/h.

Milan Čermák, meteorolog ČHMÚ: “Průměrná rychlost větru byla 20 m/s, zatím. V nárazech to bylo maximálně 28 m/s. Maximálně náraz větru byl tady naměřen na Lysé hoře 6. května 1968 a bylo to 44 m/s.”

Silný vítr rozhodně neodradil od výšlapu řadu turistů. Nechyběli cyklisté ani matky s dětmi.

Anketa: “Šlo se perfektně. Vítr fouká až nahoře, dole to bylo dobré. Mezi stromy nefoukalo, takže paráda. A tady nahoře jsme se schovali v chatě.”

Anketa: “Úplně v pohodě. My jsme zvykli, my takhle chodíme celoročně, takže nám to nevadí. Jsme opatrní.”

Anketa: “Já tady chodím každý den, takže mi to tak nepřijde.”

Anketa: “My jsme na to zvyklí. Fouká až tady nahoře. Jsme ze středního Slovenska a sem jezdíme celkem často, Pustevny, na Bílé jsme byli před týdnem a teď jsme si dali Lysou horu.”

Zatímco přímo na Lysé hoře vítr škody nepáchal, v údolí jezdili hasiči od jednoho zásahu k druhému. Nejčastěji byly jednotky volány k zásahům u vyvrácených nebo zlomených stromů. Například v Raškovicích ale hasiči zajišťovali utrženou střechu na místní prodejně.

V obci Krásná na Frýdecko-Místecku poryv větru vyvrátil statný strom, který spadl na silnici a jen těsně minul elektrické vedení.

Anketa: “Veliká rána a úplně oblak nějakého prachu, ale odkud se to vzalo, nevím.”

Ale vraťme se ještě na Lysou horu do tamní meteorologické stanice. Jak uvádějí historické prameny, s pozorováním počasí se tam začalo v roce 1897. Současná stanice byla vystavěna v roce 1954.

Milan Čermák, meteorolog ČHMÚ: “Data z meteorologické stanice se používají k tvorbě předpovědi počasí. Tady na stanici pracují zaměstnanci ČHMÚ. střídáme. Na Lysé hoře sloužíme čtyři, kteří se tady střídáme. Získáváme veškerá data, která která jsou měřitelná pomocí elektronických čidel. Která nejsou měřitelná, tak pomocí vizuálního pozorování. Měříme tady teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, směr a rychlost větru, délku slunečního svitu, množství srážek, v zimě výšku sněhové pokrývky, vodní hodnotu sněhové pokrývky, teplotu půdy a to všechno doplňujeme ještě o to vizuální pozorování. Dohlednost samozřejmě, množství oblačnosti, výška oblačnosti, druhy oblačnosti, které jsou jak nad námi na stanici, tak pod námi, protože se hodně dní v roce nacházíme i nad vlastní oblačnosti díky výšce Lysé hory. Sestavujeme v podstatě každou hodinu takovou souhrnnou zprávu počasí, kterou v každou celou hodinu posíláme přímo do Prahy, do centra do Komořan.”

Jak meteorolog Milan Čermák uvedl, nejvíce práce mají na stanici během bouřek. Blesky šlehají nejen do sousedního vysílače, ale také všude kolem a meteorologové musí zajistit nepřetržitý chod všech zařízení. Naopak v zimě řeší, jak se na své pracoviště vůbec dostat.

Milan Čermák, meteorolog ČHMÚ: “Díky tomu, že cesta vlastně se neudržuje na Lysou horu, když napadne sněhová pokrývka, takže se tam nahoru pěšky a když napadne hodně sněhu souvislé závěje, tak ta cesta na tu na tu Lysou horu. Je to hodně zajímavé. Máme i sněžnice, v nouzi to můžeme použít. Běžně ta cesta nahoru trvá zhruba hodinu a půl, ale stává se, že klidně i dvě tři hodiny se člověk trápí, než v tom sněhu vyleze nahoru.”



---

Dopravní terminál zdobí kovaná hodinová věž

Dopravní terminál ve Frýdlantu nad Ostravicí má nové hodiny. Město nechalo vyrobit hodinovou věž, která má na svém vrcholu čtveřici podsvícených ciferníků.

Hodiny jsou řízené rádiem, což by mělo zaručit jejich přesnost.

Renata Šigutová, tajemnice MÚ Frýdlant nad Ostravicí: “Při tom, jak jsme vymýšleli, jak ozvláštnit tohle to místo, tak jsme si řekli, že určitě všichni lidé, naši občané i turisté budou potřebovat vědět, kolik je hodin. Takže nás napadly hodiny, něco jako londýnský Big Ben. Tak jsem si řekli, něco takového bychom si tady v malém měřítku mohli postavit.”

Místo pro hodinovou věž bylo vybráno tak, aby na ciferníky bylo dobře vidět ze všech stran. Zhotovení se ujal místní umělecký kovář Petr Ševeček.

Petr Ševeček, umělecký kovář: “Máme rádi výzvy, takže to byla taková výzva pro nás, udělat něco nového. Nebylo to nejjednodušší, ale podařilo se nám to. Opracovali jsme trubky v podstatě pod bucharem. Celé je to pronýtované, to znamená i ty trubky jsou přinýtované a vrchní plechové části jsou taky kulatým kladívkem pěkně na mědi a na olovu poklepané.”

Zástupci radnice věří, že hodiny na novém dopravním terminálu budou plnit praktickou, uměleckou i estetickou funkci a lidem se budou líbit.

---

Řidiče trápí nekonečné opravy výpadovky do Beskyd

Silnice I/56 je velmi frekventovanou výpadovkou z Ostravy a Frýdku-Místku do Beskyd. Současně ji však každé ráno v opačném směru používají lidé mířící z Beskyd do měst za prací.

Cestu tisícům lidí každý den v obou směrech už delší dobu komplikují omezení související s opravami silnice. Někteří motoristé si dokonce myslí, že se cesta opravuje zbytečně, protože asfalt je na první pohled v pořádku.

Anketa: “Cesta odpoledne se mi prodlouží až o půl hodiny minimálně. V těch špičkách je to katastrofa. Třeba přes Frýdek přejet a tento úsek trvá i tři čtvrtě hodiny někdy. Cesta chvílí přijet a tady vlastně tento úsek trvá tři čtvrtě hodiny někde. Nevypadá to, že by to bylo nějak zničené ten asfalt. Mám dojem, že se to před čtyřmi roky měnilo.”

Řidičům dává za pravdu i starosta beskydské obce Malenovice.

Pavel Kuběna, starosta Malenovic: “Řada občanů Malenovice dojíždí každý den do práce až do Ostravy nebo do Frýdku-Místku. Takže na té silnici I/56, o které se bavíme, je to pro ně dost velká komplikace. Každodenně tam narážejí na nějaká zúžení, omezení a tak podobně. Určitě se to dá pochopit, některá ta omezení v souvislosti třeba se stavbou obchvatu ve Frýdku-Místku, ale ta omezení na úseku mezi Místkem a Frýdlantem, tak to je hotová katastrofa. Protože tam už tak posledních možná 10 či 15 let si opravdu nepamatuji, že by se jezdilo bez omezení, že by tam nebyla nějaká uzavírka, nějaké omezení, zúžení, nebo něco podobného. Přitom ten úsek má tak možná necelých deset kilometrů, ale řekl bych, že neustále dokola, včetně teď aktuální situace, kdy vlastně se tam v srpnu začalo zase něco kopat a mění se tam, myslím si, relativně nový a relativně zachovalý asfalt.”

Silničáři však mají silnici za poškozenou, a to natolik, že odklad by pozdější opravy neúměrně prodražil.

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Silnice I/56 se opravuje z důvodu objektivního zjištění provozních škod, jako jsou staré vysprávky, příčné a podélné trhliny, ztráta makrotextury, trvalé deformace, vyjeté koleje, mozaikové trhliny nebo síťové trhliny. Nedokonalosti vozovky vznikly v průběhu její vysoké zátěže a všechny vady byly vyhodnoceny jako prvky ohrožující bezpečnost i plynulost silničního provozu. Včasná oprava šetří náklady, pozdější řešení možná lépe viditelných nerovností by mohlo trvat déle a stát daleko více peněz. Omlouváme se za možná zdržení, snahou všech zúčastněných stran je opravu dokončit co nejdříve bez úlevy na kvalitě.”

A zatímco v jednom úseku se právě vyměňuje asfalt, v dalším se připravuje instalace lanových svodidel. Ta mají zvýšit bezpečnost na silnici, kde se jezdí poměrně rychle a jednotlivé směry tam dosud nejsou oddělené.

---



Mohlo by Vás také zajímat