Beskydský expres
- Zajímavosti z Beskydska od videoreportéra Libora Běčáka
- Beskydy hostí výměnné pobyty mládežníků z celé Evropy
- Beskydy poskytly zázemí pro vzdělávání pěstounů
- Na hradě Hukvaldy se besedovalo o historii panství
V obci Písečná na Jablunkovsku se pravidelně konají pobyty mladých lidí nejen ze zemí Evropské unie. Společně se věnují různým tématům a poznávají okolí.
Výměnné pobyty se konají v rámci programu Erasmus+. V Beskydech se několikrát do roka setkávají mladí lidé, aby svým vrstevníkům představili svou domovinu a současně poznali život v dalších zemích Evropy.
Pavel Vítek, Silesian Society for Solidarity: „My se v podstatě zaobíráme projekty Erasmus+, které jsou pro mládež a které nejsou obyčejnými projekty Erasmus+ pro studenty, ale pro mládež pod třicet let. Mimo jiné existují i jiné evropské mobility, jako jsou tréninkové kurzy. My se zaobíráme výměnami mládeže, které se konají vždy v této oblasti na Jablunkovsku, a tento projekt se nazýval Příběh jedné planety.“
V sále kulturního domu v Písečné sehráli účastníci pobytu divadelní představení pro místní školáky.
Maciek, účastník výměnného pobytu: „Jako soused samozřejmě znám Česko, byl jsem už tady a líbí se mi tady. Jsme tu v rámci programu Erasmus s lidmi z různých zemí, abychom se vzdělávali na téma ekologie, a to prostřednictvím našich projektů.”
Maya, účastnice výměnného pobytu: „Pocházím z Ukrajiny, z Kyjeva, z hlavního města, ale bydlím v Praze, kde teď studuji na Univerzitě Karlově. Je to moje první zkušenost v programu Erasmus+, takže jsem velmi vděčná za všechno, co tady děláme. Je to velmi zajímavé.“
Samuel, účastník výměnného pobytu: „Ahoj, jmenuji se Samuel a pocházím z Itálie. Tohle je moje první účast na Erasmu. Přijel jsem sem, abych poznal nové prostředí a zažil kulturní výměnu. Měl jsem možnost setkat se se spoustou lidí, získat nové zkušenosti a rozšířit si své znalosti v oblasti divadla a hlasového projevu. Bylo to pro mě opravdu zajímavé dobrodružství, protože jsem nikdy předtím necestoval tak daleko od Itálie, s výjimkou dovolených. Tato zkušenost mi otevřela nové obzory. Byla to určitá výzva, ale především bylo skvělé poznat tolik úžasných lidí z různých zemí. Myslím, že tato zkušenost ve mně zanechá něco nového a pomůže mi v osobním rozvoji.“
Pavel Vítek, Silesian Society for Solidarity: „Mimo to, že jsme pořádali divadelní představení, jsme také zorganizovali vzdělávací aktivity. Mnohé simulační hry například a také aktivity, během nichž účastníci sami koncipovali toto divadelní představení. Na základě toho, co se během projektu naučili, byla hlavní tématikou projektu příroda a ochrana přírody. Tím pádem účastníci přišli s vlastní myšlenkou, jak to, co se naučili, implementovat přímo do našeho divadelního představení, na které jsme poté pozvali i místní školu.“
Své země mládežníci prezentují formou projektů a zábavných kvízů.
---
Pěstouni, kteří se dobrovolně starají o malé děti, se sjeli do Čeladné, kde pro ně Moravskoslezský kraj pořádal další vzdělávací pobyt. Současně jim kraj zajistil i hlídání dětí, aby pěstouni mohli relaxovat.
Děti ve věku do čtyř let, které z nejrůznějších důvodů nemohou vyrůstat ve svých rodinách, se už neumisťují do ústavů, ale pečují o ně pěstouni. V prvních měsících to jsou pěstouni na přechodnou dobu, než se dětem podaří zajistit náhradní rodinu.
Lenka Sedlaříková, MSK, náhradní rodinná péče: „Pěstounství na přechodnou dobu je specifická forma náhradní rodinné péče a je specifická v tom, že pěstouni na přechodnou dobu o dítě pečují pouze po nezbytně nutnou dobu, která by měla být podle zákona maximálně jeden rok. V letošním roce zaznamenáváme zvýšený zájem o pěstounství na přechodnou dobu. Je to způsobeno i mediální propagací náhradního rodičovství a také se do toho může odrážet skutečnost, že v současné době nemůžeme umisťovat do ústavního zařízení děti mladší čtyř let a do budoucna nás čeká zvýšení této věkové hranice až na sedm let.“
Pobyt v Čeladné byl pro pěstouny především vzdělávací. Díky zajištěnému hlídání dětí však mohli také relaxovat.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Každým rokem pro naše pěstouny na přechodnou dobu pořádá Moravskoslezský kraj takové setkání, ať je to formální či neformální, kde ty pěstouny vlastně školíme, připravujeme je na to, co je čeká. Ale samozřejmě snažíme se i ty, kteří třeba děti mají již poněkolikáté, rekordmanka je tady, už přijala po šestnácté dítě do své rodiny, dáma se svým manželem. Tak chci tím říct, že Moravskoslezský kraj se snaží, abychom ty lidičky nehodili do vody a neučili je plavat, a naopak je na to připravili. A i v tom samotném průběhu, když vyjdou nějaké věci, se kterými si člověk neví rady, tak jim samozřejmě pomáháme.“
Moravskoslezský kraj oceňuje, že se k pěstounství hlásí poměrně dost zájemců. Jedná se přitom o velmi náročnou službu.
Jednou z pěstounek je Gabriela Jiříčková, která se s manželem stará už o své osmnácté dítě v pořadí.
Gabriela Jiříčková, pěstounka: „My jsme se k pěstounství dostali v roce 2014. Naši známí to dělali a my jsme to trošku odpozorovali. V tu dobu nám dospěly naše děti, které už studovaly. My jsme se rozhodli, že si taky podáme žádost o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Bylo to v roce 2015. Byli jsme schváleni. V letošním roce začínáme dvanáctý rok a v péči máme osmnácté dítě. Poskytujeme péči dětem se specifickými potřebami. To znamená, že jsou to děti, které jsou postižené, různě vážně nemocné. A práce mě baví čím dál tím víc. Dělám to společně s manželem. A myslím si, že přestože je to práce velice, velice náročná, tak má smysl. A dokážeme se díky podpoře, která je nám poskytovaná od státu, organizací, tak se dokážeme opřít tak, abychom to mohli dělat dále. Není to opravdu jednoduché, ale dá se to všechno zvládnout.“
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: „V Moravskoslezském kraji v současné době bohužel je víc jak tisíc dětí, které nemají svoji biologickou rodinu. Těch 800 máme nějakým způsobem sanováno, jak v ústavní výchově, tak v té formální péči. A pěstouni na přechodnou dobu, a to velmi kvituji, se nám neustále hlásí. V současné chvíli máme 157 žadatelů. A v tom je ten kraj skvělý, že ano, těch dětí, které nemají svoji rodinu, je mnoho, ale těch otevřených dveří máme taky spoustu.“
Lenka Sedlaříková, MSK, náhradní rodinná péče: „Tím, že se jedná o krizovou pomoc dítěti, tak na žadatele jsou kladeny vyšší nároky než na dlouhodobé pěstouny, hlavně v tom smyslu, že odborná příprava je v rozsahu 72 hodin oproti 48 hodinám u dlouhodobých pěstounů a také z pozice krajského úřadu posuzujeme kompetence v souvislosti s náročností pěstounské péče na přechodnou dobu.“
Pěstouni oceňují, že jim pobyt v Beskydech přinese nejen nové informace, ale také možnost setkat se s dalšími pěstouny.
Gabriela Jiříčková, pěstounka: „My už jsme tady na několikátém pobytu. A moc si toho vážím, protože se tady setkám za prvé s kolegy, které jsem dlouho neviděla, nebo jsme se už neviděli několik let. Pak si velice vážím, že tady je ten prostor i pro ty děti. Víte, že tady mají svůj program, že dovolují, aby tady s námi mohla být pečující osoba, které je to vlastně uhrazeno, a my se můžeme s manželem tady tomu věnovat. A vzdělávání, která tady jsou, jsou pro mě naplňující. A vždycky si z toho něco odvezu. Nehledě na to, že tady je krásné prostředí, nádherné, takže za to jsem moc ráda. Děkuji za to. Děkuji za to.“
---
V návštěvnickém centru hradu Hukvaldy se konala další odborná přednáška o historii hradu a celého panství. Účastníci ocenili také večerní prohlídku hradu.
Historii hradu Hukvaldy provází řada mýtů a nepřesných informací, které se postupně daří upřesňovat díky novým výzkumům. Odborný pohled nabídla historička Ostravské univerzity, která si pro návštěvníky připravila přednášku.
Kateřina Lančová, historička, Ostravská univerzita: „Dneska si na přednášce povíme historii hukvaldského panství od 13. století, tedy od nějakých počátků tohoto panství až do třicetileté války. Takže tak nějak dokleneme nejenom středověkou epochu, ale taky raně novověkou až do nějakého stěžejního předělu té třicetileté války. Podíváme se spolu na to, jak se to panství vyvíjelo nejen po ekonomické stránce, ale i po správní a soudní stránce. Podíváme se na to, jak se kolonizovalo tohleto území severovýchodní Moravy. Podíváme se společně na nějaká stěžejní města, která na tom panství byla, a jak vlastně hrad Hukvaldy fungoval jako srdce tohoto panství.“
Anketa: „Přišel jsem se dneska podívat na hrad na přednášku, protože mě historie zajímá a jsem tady místní. A doufám, že se dozvím něco nového.“
Lidé mohli dotazy pokládat už při prohlídce hradu a samozřejmě i v průběhu přednášky.
Kateřina Lančová, historička, Ostravská univerzita: „Od veřejnosti už tady padaly nějaké dotazy, které jsou většinou nejčastější, takže si dneska trošičku společně vyjasníme, jak to bylo s těmi hrady Hukvaldy. Podíváme se na nějaké držitele toho hradu jako takového, jak vlastně ten hrad fungoval jako jádro toho panství, a vlastně se podíváme společně na nějaké vývojové etapy nejenom toho hradu, ale hlavně toho panství jako celku.“
Klasická návštěvnická sezona už byla ukončena, přesto je možné hrad ještě navštívit.
Tomáš Bortel, Muzeum Beskyd, hrad Hukvaldy, průvodce: „Hrad Hukvaldy, i přesto, že je od 1. listopadu oficiálně uzavřen, nabízí návštěvníkům ještě pestrý doprovodný program. Ať už jsou to některé přívětivé víkendy, kdy je hrad ještě nadále otevřen. Návštěvníkům jsme alespoň v rychlosti vysvětlili nějaký základní přehled nejstarších dějin samotného hradu Hukvaldy, protože na přednášce už se dozví něco více o celém panství. Rádi bychom ještě pozvali všechny návštěvníky na každoroční tradiční Ondřejskou pouť, která se koná na konci listopadu a je doprovázena bohatým programem.“
Zajímavý může být také novoroční výstup na hrad Hukvaldy 2. ledna.
---
V obci Písečná na Jablunkovsku se pravidelně konají pobyty mladých lidí nejen ze zemí Evropské unie. Společně se věnují různým tématům a poznávají okolí.
Výměnné pobyty se konají v rámci programu Erasmus+. V Beskydech se několikrát do roka setkávají mladí lidé, aby svým vrstevníkům představili svou domovinu a současně poznali život v dalších zemích Evropy.
Pavel Vítek, Silesian Society for Solidarity: „My se v podstatě zaobíráme projekty Erasmus+, které jsou pro mládež a které nejsou obyčejnými projekty Erasmus+ pro studenty, ale pro mládež pod třicet let. Mimo jiné existují i jiné evropské mobility, jako jsou tréninkové kurzy. My se zaobíráme výměnami mládeže, které se konají vždy v této oblasti na Jablunkovsku, a tento projekt se nazýval Příběh jedné planety.“
V sále kulturního domu v Písečné sehráli účastníci pobytu divadelní představení pro místní školáky.
Maciek, účastník výměnného pobytu: „Jako soused samozřejmě znám Česko, byl jsem už tady a líbí se mi tady. Jsme tu v rámci programu Erasmus s lidmi z různých zemí, abychom se vzdělávali na téma ekologie, a to prostřednictvím našich projektů.”
Maya, účastnice výměnného pobytu: „Pocházím z Ukrajiny, z Kyjeva, z hlavního města, ale bydlím v Praze, kde teď studuji na Univerzitě Karlově. Je to moje první zkušenost v programu Erasmus+, takže jsem velmi vděčná za všechno, co tady děláme. Je to velmi zajímavé.“
Samuel, účastník výměnného pobytu: „Ahoj, jmenuji se Samuel a pocházím z Itálie. Tohle je moje první účast na Erasmu. Přijel jsem sem, abych poznal nové prostředí a zažil kulturní výměnu. Měl jsem možnost setkat se se spoustou lidí, získat nové zkušenosti a rozšířit si své znalosti v oblasti divadla a hlasového projevu. Bylo to pro mě opravdu zajímavé dobrodružství, protože jsem nikdy předtím necestoval tak daleko od Itálie, s výjimkou dovolených. Tato zkušenost mi otevřela nové obzory. Byla to určitá výzva, ale především bylo skvělé poznat tolik úžasných lidí z různých zemí. Myslím, že tato zkušenost ve mně zanechá něco nového a pomůže mi v osobním rozvoji.“
Pavel Vítek, Silesian Society for Solidarity: „Mimo to, že jsme pořádali divadelní představení, jsme také zorganizovali vzdělávací aktivity. Mnohé simulační hry například a také aktivity, během nichž účastníci sami koncipovali toto divadelní představení. Na základě toho, co se během projektu naučili, byla hlavní tématikou projektu příroda a ochrana přírody. Tím pádem účastníci přišli s vlastní myšlenkou, jak to, co se naučili, implementovat přímo do našeho divadelního představení, na které jsme poté pozvali i místní školu.“
Své země mládežníci prezentují formou projektů a zábavných kvízů.
---
Pěstouni, kteří se dobrovolně starají o malé děti, se sjeli do Čeladné, kde pro ně Moravskoslezský kraj pořádal další vzdělávací pobyt. Současně jim kraj zajistil i hlídání dětí, aby pěstouni mohli relaxovat.
Děti ve věku do čtyř let, které z nejrůznějších důvodů nemohou vyrůstat ve svých rodinách, se už neumisťují do ústavů, ale pečují o ně pěstouni. V prvních měsících to jsou pěstouni na přechodnou dobu, než se dětem podaří zajistit náhradní rodinu.
Lenka Sedlaříková, MSK, náhradní rodinná péče: „Pěstounství na přechodnou dobu je specifická forma náhradní rodinné péče a je specifická v tom, že pěstouni na přechodnou dobu o dítě pečují pouze po nezbytně nutnou dobu, která by měla být podle zákona maximálně jeden rok. V letošním roce zaznamenáváme zvýšený zájem o pěstounství na přechodnou dobu. Je to způsobeno i mediální propagací náhradního rodičovství a také se do toho může odrážet skutečnost, že v současné době nemůžeme umisťovat do ústavního zařízení děti mladší čtyř let a do budoucna nás čeká zvýšení této věkové hranice až na sedm let.“
Pobyt v Čeladné byl pro pěstouny především vzdělávací. Díky zajištěnému hlídání dětí však mohli také relaxovat.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: „Každým rokem pro naše pěstouny na přechodnou dobu pořádá Moravskoslezský kraj takové setkání, ať je to formální či neformální, kde ty pěstouny vlastně školíme, připravujeme je na to, co je čeká. Ale samozřejmě snažíme se i ty, kteří třeba děti mají již poněkolikáté, rekordmanka je tady, už přijala po šestnácté dítě do své rodiny, dáma se svým manželem. Tak chci tím říct, že Moravskoslezský kraj se snaží, abychom ty lidičky nehodili do vody a neučili je plavat, a naopak je na to připravili. A i v tom samotném průběhu, když vyjdou nějaké věci, se kterými si člověk neví rady, tak jim samozřejmě pomáháme.“
Moravskoslezský kraj oceňuje, že se k pěstounství hlásí poměrně dost zájemců. Jedná se přitom o velmi náročnou službu.
Jednou z pěstounek je Gabriela Jiříčková, která se s manželem stará už o své osmnácté dítě v pořadí.
Gabriela Jiříčková, pěstounka: „My jsme se k pěstounství dostali v roce 2014. Naši známí to dělali a my jsme to trošku odpozorovali. V tu dobu nám dospěly naše děti, které už studovaly. My jsme se rozhodli, že si taky podáme žádost o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Bylo to v roce 2015. Byli jsme schváleni. V letošním roce začínáme dvanáctý rok a v péči máme osmnácté dítě. Poskytujeme péči dětem se specifickými potřebami. To znamená, že jsou to děti, které jsou postižené, různě vážně nemocné. A práce mě baví čím dál tím víc. Dělám to společně s manželem. A myslím si, že přestože je to práce velice, velice náročná, tak má smysl. A dokážeme se díky podpoře, která je nám poskytovaná od státu, organizací, tak se dokážeme opřít tak, abychom to mohli dělat dále. Není to opravdu jednoduché, ale dá se to všechno zvládnout.“
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK: „V Moravskoslezském kraji v současné době bohužel je víc jak tisíc dětí, které nemají svoji biologickou rodinu. Těch 800 máme nějakým způsobem sanováno, jak v ústavní výchově, tak v té formální péči. A pěstouni na přechodnou dobu, a to velmi kvituji, se nám neustále hlásí. V současné chvíli máme 157 žadatelů. A v tom je ten kraj skvělý, že ano, těch dětí, které nemají svoji rodinu, je mnoho, ale těch otevřených dveří máme taky spoustu.“
Lenka Sedlaříková, MSK, náhradní rodinná péče: „Tím, že se jedná o krizovou pomoc dítěti, tak na žadatele jsou kladeny vyšší nároky než na dlouhodobé pěstouny, hlavně v tom smyslu, že odborná příprava je v rozsahu 72 hodin oproti 48 hodinám u dlouhodobých pěstounů a také z pozice krajského úřadu posuzujeme kompetence v souvislosti s náročností pěstounské péče na přechodnou dobu.“
Pěstouni oceňují, že jim pobyt v Beskydech přinese nejen nové informace, ale také možnost setkat se s dalšími pěstouny.
Gabriela Jiříčková, pěstounka: „My už jsme tady na několikátém pobytu. A moc si toho vážím, protože se tady setkám za prvé s kolegy, které jsem dlouho neviděla, nebo jsme se už neviděli několik let. Pak si velice vážím, že tady je ten prostor i pro ty děti. Víte, že tady mají svůj program, že dovolují, aby tady s námi mohla být pečující osoba, které je to vlastně uhrazeno, a my se můžeme s manželem tady tomu věnovat. A vzdělávání, která tady jsou, jsou pro mě naplňující. A vždycky si z toho něco odvezu. Nehledě na to, že tady je krásné prostředí, nádherné, takže za to jsem moc ráda. Děkuji za to. Děkuji za to.“
---
V návštěvnickém centru hradu Hukvaldy se konala další odborná přednáška o historii hradu a celého panství. Účastníci ocenili také večerní prohlídku hradu.
Historii hradu Hukvaldy provází řada mýtů a nepřesných informací, které se postupně daří upřesňovat díky novým výzkumům. Odborný pohled nabídla historička Ostravské univerzity, která si pro návštěvníky připravila přednášku.
Kateřina Lančová, historička, Ostravská univerzita: „Dneska si na přednášce povíme historii hukvaldského panství od 13. století, tedy od nějakých počátků tohoto panství až do třicetileté války. Takže tak nějak dokleneme nejenom středověkou epochu, ale taky raně novověkou až do nějakého stěžejního předělu té třicetileté války. Podíváme se spolu na to, jak se to panství vyvíjelo nejen po ekonomické stránce, ale i po správní a soudní stránce. Podíváme se na to, jak se kolonizovalo tohleto území severovýchodní Moravy. Podíváme se společně na nějaká stěžejní města, která na tom panství byla, a jak vlastně hrad Hukvaldy fungoval jako srdce tohoto panství.“
Anketa: „Přišel jsem se dneska podívat na hrad na přednášku, protože mě historie zajímá a jsem tady místní. A doufám, že se dozvím něco nového.“
Lidé mohli dotazy pokládat už při prohlídce hradu a samozřejmě i v průběhu přednášky.
Kateřina Lančová, historička, Ostravská univerzita: „Od veřejnosti už tady padaly nějaké dotazy, které jsou většinou nejčastější, takže si dneska trošičku společně vyjasníme, jak to bylo s těmi hrady Hukvaldy. Podíváme se na nějaké držitele toho hradu jako takového, jak vlastně ten hrad fungoval jako jádro toho panství, a vlastně se podíváme společně na nějaké vývojové etapy nejenom toho hradu, ale hlavně toho panství jako celku.“
Klasická návštěvnická sezona už byla ukončena, přesto je možné hrad ještě navštívit.
Tomáš Bortel, Muzeum Beskyd, hrad Hukvaldy, průvodce: „Hrad Hukvaldy, i přesto, že je od 1. listopadu oficiálně uzavřen, nabízí návštěvníkům ještě pestrý doprovodný program. Ať už jsou to některé přívětivé víkendy, kdy je hrad ještě nadále otevřen. Návštěvníkům jsme alespoň v rychlosti vysvětlili nějaký základní přehled nejstarších dějin samotného hradu Hukvaldy, protože na přednášce už se dozví něco více o celém panství. Rádi bychom ještě pozvali všechny návštěvníky na každoroční tradiční Ondřejskou pouť, která se koná na konci listopadu a je doprovázena bohatým programem.“
Zajímavý může být také novoroční výstup na hrad Hukvaldy 2. ledna.
---