Zámek Frýdek nadchl návštěvníky večerní pohádkou

Úplně nový pohádkový příběh si připravili pracovníci Zámku Frýdek pro páteční večerní prohlídku. Tu si nenechalo ujít několik stovek návštěvníků. Poslední opouštěli zámek až před půlnocí.

Markéta Bednárková, náměstkyně ředitele, programový pracovník Muzea Beskyd: “Pro naše návštěvníky jsme si připravili večerní prohlídku zámku, která vznikla na námět pohádky Princ a Večernice. I letos se muzejní pracovníci stali herci a návštěvníky provedli komnatami našeho zámku, kde se vždycky odehrával určitý příběh. Večerním zámkem návštěvníky provedla princezna Dobroslava, která měla za úkol najít svým třem bratrům nevěsty.”

Večerní prohlídky začaly v 18 hodin s tím, že poslední byla naplánována na 23. hodinu. Jednotlivé skupiny vycházely ve dvacetiminutových intervalech. Vše přitom bylo zkoordinováno tak, aby se návštěvní skupiny na zámeckém okruhu nepotkávaly a lidé si užili celý pohádkový příběh. Ten autoři protkali moderními prvky.

Markéta Bednárková, náměstkyně ředitele, programový pracovník Muzea Beskyd: “Při této večerní prohlídce se návštěvníci podívali do běžných zámeckých interiérů, ale takovou specialitou byla návštěva zámeckého sklepa, kde se běžný návštěvník při klasické prohlídce nepodívá. Letos na toto večerní prohlídce jsme měli takové zvláštní překvapení pro návštěvníky. Připravili jsme si tady scénu s kejklíři, kteří vrhali oheň a myslím si, že tato část měla opravdu obrovský úspěch.”

Jan Herec, šéf skupiny Růže draka: “Přišli jsme z ciziny, abychom místní pány, ale i návštěvníky pobavili. Bavíme krále tady tohoto zámku se svými ženami Ester, Ráchel a dalšími. Toť vše.”

Večerní prohlídka zámku s pohádkovým příběhem se líbila dospělým i dětským návštěvníkům.

Ivana Štěrbová, návštěvnice: “Zámek jsem si nestihla prohlédnout, protože byla tma a sledovala jsem pohádku. Byla jsem tady s vnučkami, které přijely z Bašky, abychom se podívaly na pohádku. Už jsem viděla vlastně podruhé tu večerní prohlídku, takže se mi to moc líbilo a děti se některé bály.”

Anketa děti: “Já jsem se strašně těšila. Bylo tam úplně dobře., Byla tam princezna, pak tam byli princové, kteří se oženili. A pak tam byl šašek.”

Anketa děti: “Mně se nejvíc líbilo, jak tam točili s tím ohněm. Bylo to super.”

Markéta Bednárková, náměstkyně ředitele, programový pracovník Muzea Beskyd: “Zájem o tuto prohlídku byl jako vždy velký, ale vzhledem k současné pandemické situaci jsme bohužel museli jednotlivé kapacity značně omezit. Příprava této večerní prohlídky byla náročná, jelikož se jedná o netradiční prohlídku zámeckého okruhu. Bylo potřeba sehnat různé rekvizity, zajistit kostýmy, zajistit správné osvětlení, aby ta prohlídka měla tu správnou večerní atmosféru. Speciálně k této prohlídce jsme dali hlavy dohromady a museli jsme si vytvořit mnoho různých rekvizit. Myslím si, že letošní ročník byl velice úspěšný. Věřím, že všichni návštěvníci byli spokojení a také věřím, že naši herci, tedy muzejní pracovníci si to náramně užili.”

---

Exponáty z Kotulovy dřevěnky musí na zimu do depozitářů

Jedním z cílů turistů, kteří hledají něco původního v Beskydech a Pobeskydí, je Kotulova dřevěnka v Havířově. Muzeum Těšínska v ní provozuje expozici dřívějšího lidového bydlení. V těchto dnech už je dřevěnka uzavřena a exponáty se stěhují do depozitářů, aby tam v bezpečí přečkaly zimu.

Soňa Kavanová, průvodkyně: “V těchto dnech končí sezona, takže sezona právě byla ukončena. No a nastupují práce, které jsou posezonní. To znamená, že opravdu přijíždějí naši konzervátoři, balíme předměty, odvážíme je do depozitáře, kde se musí očistit, uloží se a zpátky je přivezeme na jaře. Odváží se hlavně takové ty citlivější předměty, ty sbírky, které by tady přes zimu velice strádaly. Jinak kromě toho, že se dávají do pořádku budovy a hlavně ty sbírky se musí nějakým způsobem zabezpečit, odvézt, zakonzervovat, tak se také musí celý areál dát do pořádku. Pomoci mi přišli kolegové. Musíme shrabat všechno listí, zahrádku dát do pořádku. Přes to zimní období tady vždycky někdo musí docházet. Ta chaloupka se musí lehce temperovat. Je to z jednoho prostého důvodu, aby to vydrželo co nejdéle.”

Poslední obyvatelé dřevěnky, manželé Kotulovi se synem Karlem, se odstěhovali do nedalekého paneláku v roce 1972. Od té doby stavení provozuje muzeum. Součástí expozice je vedle dřevěnky také stodola a unikátní větrný mlýnek.

Soňa Kavanová, průvodkyně: “Návštěvníci mohou v Kotulově dřevěnce vidět bydlení z přelomu 19. a 20. století. Chaloupka je vlastně dokladem staré zástavby, než vznikl Havířov. Takže v podstatě u chalupy uvádíme rok 1781, kdy zřejmě pan Folwarczny postavil chaloupku tady do této podoby. Folwarczní, to byli první majitelé a potom v dražbě chaloupku koupili Kotulovi. Takže potom se tady střídal jenom rod Kotulů. Návštěvníci kromě bydlení, které je hlavně v té chalupě, mohou také v té prohlídce navštívit stodolu, kde se rozšířila expozice o zemědělství. Takže tam máme spoustu potřeb, které se používají na poli, v zahradách a podobně. Součástí stodoly je chlév, takže tam teda už mohlo být i to větší hospodářské zvíře, protože chlévy jsou i v chaloupce, ale tam to bylo jen pro malá hospodářská zvířata. Celou tu prohlídku vždycky končíme ve větrném mlýnku. Ten sloužil k mletí mouky a v pozdější době se používal hlavně k tomu šrotování. Můžeme říci, že to je technická zajímavost Těšínská. To opravdu nemá nikdo, není to ani v Čechách, ani na Moravě, ani v okolních státech.”

Také Kotulova dřevěnka se musela vypořádat s poklesem návštěvnosti v době koronaviru. Postupně by se ale situace měla zlepšovat.

Soňa Kavanová, průvodkyně: “Letošní sezona byla o maličko lepší než v loňském roce. Bylo to ale opravdu jenom o kousek, nebo o fousek. Mám takový pocit, že by si měli asi lidi naučit znovu chodit do muzeí. Ono přece jenom ta velká pomlka, jde to hodně znát. V letošním roce jsme také otevírali trošku později a ta sezona, tedy lidé byli rádi, že mohou chodit, ale ne všichni věděli. Někteří přišli, ptali se, za jakých podmínek, nebo volali si, jestli mohou přijít, jestli je otevřeno, že opravdu v tom je teda výhoda těch médií, že nám pomohou trošičku nám to nějakým způsobem zpropagovat, zviditelnit, aby prostě ti lidé věděli o tom, že je otevřeno a že teda mohou kdykoliv přijít. Můžu teda říct, když bych vzala ty sezony před koronavirem, tak je ta návštěvnost tak poloviční. Opravdu je to znát, že těch návštěvníků ubylo, ale teda budeme moc rádi, že začnou zase chodit. Příští rok začínáme novou sezonu 1. květnem. Opravdu toto datum opakujeme, aby se dostalo do povědomí návštěvníků. Takže stále zůstává datum 1. květen a začínáme slavnostně otevíráním celé sezony. Začínáme dnem řemesel, takže doufám, že příští rok to bude v pořádku všechno, že budeme konečně moc si udělat ten den řemesel, protože teď dva roky po sobě jsme v květnu opravdu nemohli. No a že návštěvníci budou rádi, že zase sem budou moci přijít na takovou velice pěknou akci. Opravdu může říct, že ten areál tady ožije, je tady spousta řemeslníků, je to všechno venku, připravuje se sýr salašnickým způsobem. Vždycky tady máme lidovou hudbu. Ano, jenom tři muzikanty. Je to vlastně gorolská muzika, takže jenom housle, dudy a zpěv. Je tady spousta známých řemesel, řemesel řezbář, kováři tady bývají, košíkářky, perníkářky, je toho spousta."

---

Obec Palkovice bude mít konečně svou vlastní radnici

Obec Palkovice bude mít vůbec poprvé ve své historii svou vlastní radnici. Tu právě nyní staví v místě, kde dříve stával Dům služeb. Ten se už poroučel k zemi.

David Kula (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), místostarosta: “Po roce a půl příprav jsme se konečně pustili fyzicky dostavby budovy nového obecního úřadu, kde budou umístěni i lékaři, lékárna a nové bistro. Po strašně dlouhé době, v podstatě poprvé za historii Palkovic, obecní úřad konečně najde své definitivní sídlo tady v tomto domě, který je za námi. A v podstatě už nebudeme v provizoriu, kam jsme se vlastně stěhovali minulé desítky až stovky let z jednoho místa na druhé. Takže tohle už bude doufám finální stav.”

Dům služeb byl postaven v takzvané Akci Z. A jak se nyní při demolici ukázalo, za socialistického budovatelství předci při práci příliš pečliví nebyli. Současné vedení počítalo s tím, že z původního objektu využije obvodové zdivo. Stavba však byla v 80. letech minulého století provedena tak lajdácky, že je nutné provést celkovou demolici. Místo betonu totiž stavbaři použili i molitan. Místní se však už těší na novou radnici.

Anketa: “No já tomu říkám to, že je to dobré, že tady je to poblíž, všechno v jednom to je. Obchod tady je a že ten obecní úřad tady bude, tak by to bylo výborné.”

Roman Ciompa, stavbyvedoucí: “Je to stavba na jeden rok. Je to vlastně bývalý Dům služeb, které vidíte i za námi. Vznikne z něho opět něco, jako Dům služeb, plus tam bude umístěný obecní úřad. Momentálně probíhají nějaké demoliční práce, po nich budeme vytvářet nový skelet baráku, kde bude převládat hlavně beton a sklo. Stavba jako taková by měla být dokončena v průběhu příštího roku v říjnu.”

David Kula (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), místostarosta: “Stavba obecního úřadu zapadá do celého kontextu modernizace centra obce Palkovice, kde vedle již opravené budovy prodejny potravin a budovy tělocvičny bude také stát nová moderní budova, na které se podílel jako architekt Kamil Mrva.”

Pro Palkovické to bude v historii obce poprvé, co bude jejich radnice ve vlastní budově. Více než 100 let úřad sídlil v provizoriích.

David Kula (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), místostarosta: “Obecní úřad vždycky fungoval na fojtství vedle kostela a potom se zhruba před 100 až 150 lety začal stěhovat různými budovami v rámci obce. Chvíli sídlil v hospodě, chvíli v kulturním domě, potom v místě bývalé školky, v místě které sloužilo jako provozní budova jednotného zemědělského družstva a nyní se nacházíme provizorně v budově tělocvičny, kde využíváme toho, že v době koronaviru je omezené cvičení. Toto je v podstatě asi sedmé místo, kde se obecní úřad přestěhuje snad už definitivně.”

Stavbaři budou muset překonat některá úskalí, která jim projekt přichystal.

Roman Ciompa, stavbyvedoucí: “Uvnitř mají být příčky, které jsou poměrně velkých rozměrů. Jsou tam skleněné příčky, kdy největší má tuším nějakých 3 na 6 metrů, což je dost velká váha. Budeme to muset nějak velice dobře logistický vymyslet, abychom tam ty příčky vůbec dostali. No, bude to bude to velice zajímavé. Uvidíme, jaký bude výsledek.”

---