Hrádek oceněn za komunitní život, Hamry za osady

Vesnicí roku Moravskoslezského kraje se letos stala obec Hrádek na Frýdecko-Místecku. Hodnotící komisi obec zaujala především intenzivním komunitním životem a koncepčním přístupem k rozvoji obce. Hrádek teď čeká, jak dopadne v republikovém finále, které bude vyhlášeno v polovině září.

Obec Hrádek leží mezi Třincem a Jablunkovem. Do stavby průtahu tam lidé dlouhé roky trpěli tranzitní dopravou. Nyní se zaměřují na zvelebování obce a komunitní život. Právě tím si vysloužili ocenění v krajském kole soutěže Vesnice roku.

Robert Borski (STAN), starosta Hrádku: “Tuším, že to je proto, že v naší obci panuje určitá soudržnost. Že se lidé spolu baví, že žijí hodně komunitním způsobem života, že máme spoustu akcí, spolupracujeme se spolky, s církvemi, máme krásnou přírodu a tak dál. Naším cílem je vytvářet takové podmínky, aby těch lidí, kteří v Hrádku žijí, bylo více, než těch, kteří tady bydlí. My máme komunitní centrum, kterému říkáme Centrum volného času a tam se během roku 2022 konalo přes 700 aktivit. Je to obrovské množství, vlastně dvě akce denně. Lidé dříve tvrdili, že na vesnici nemá nikdo volný čas a dneska to centrum praská ve švech. A při těch aktivitách se vztahy utužují a to jsme chtěli té hodnotící komisi ukázat.” 

V Hrádku neusínají na vavřínech. V současné době dokončují stavbu zdravotního střediska. Vedle běžných ordinací budou i infúzní stacionář nebo fyzioterapeuté.

Robert Borski (STAN), starosta Hrádku: “Teď, když jsme zvítězili, tak najednou lidé cítí jakousi hrdost, píšou a volají, že jsou rádi. To jsem dřív nezažil, že by se někdo takhle vyjadřoval oficiálně a veřejně.”

Ocenění v letošním ročníku se dostalo také Ostravici nebo Starým Hamrům.

Eva Tořová (SOCDEM), starostka Starých Hamrů: “Jsme rádi, že hodnotící komise, která tady u nás byla, naší snahu a práci našich obyvatel, našich hasičů i obce a obecního úřadu ohodnotila a to hned dalo by se říct několika cenami. Máme Cenu naděje pro živý venkov, kde teda postupujeme z krajského kola do kola celostátního, takže tam ještě uvidíme, jestli se nám podaří umístit. Byli bychom samozřejmě rádi, bylo by to krásné ocenění naší práce, naší spolkové činnosti a akcí. Dále máme diplom za péči o obyvatelé vzdálených osad. To jsme také rádi, protože málokdo ví, ale obec má rozlohu 85 km čtverečních a z 95 % je pokrytá lesy a mezi těmi lesy je roztroušeno 55 osad, kde ještě dodnes obyvatelé bydlí. No a další, a to jsem obzvlášť ráda, je ocenění pro naše hasiče a je to diplom za nasazení ve ztížených podmínkách.”

Jaroslav Kubala, velitel JSDH Staré Hamry: “Zásahy naší jednotky jsou velice specifické, protože jsme v horské oblasti a jsme daleko od dislokací profesionálních záchranných složek. Kraj a obec naší jednotku podporují a váží si jí a s tím souvisejí i ty složité zásady, ať už na komunikaci I/56, kde v loňském roce jsme zasahovali u 18 dopravních nehod, kde jsme i vyprošťování a poskytovali předlékařskou pomoc u vážně zraněných osob. Dále vyjíždíme na vyžádání pro Zdravotnickou záchrannou službu Moravskoslezského kraje, která si nás vyžádá pro zásahy u akutních případů, kdy dochází k ohrožení života. Vesměs se jedná o resuscitace, kdy využíváme automatický externí defibrilátor, který máme pořízený z dotací Moravskoslezského kraje.”

---

Lidé vybírají peníze na dron s termokamerou, aby s ním v polích zachraňovali zvěř před břity žacích strojů

Zemědělci, myslivci a dobrovolníci se snaží už několik let najít způsob, jak zachránit zvěř schovanou v polích před ostrými břity žacích strojů. Jednou z vysoce účinných se ukazuje vyhledávání zvěře pomocí dronů s termokamerami. Minimálně jeden takový by chtěli pořídit ve Václavovicích.

Aby nedocházelo k masakrování zvěře při strojním kosení, procházejí pole a louky dobrovolníci. Ti se snaží ukrytou zvěř najít a před posekáním zachránit.

Dobrovolnice: “Já jsem tady, protože jsem se o tom dozvěděla přes skupinu a viděla jsem, jak stroje ta srnčata sekají. Tak jsem se rozhodla, že se připojím a pomůžu. Věřím, že zachráníme hodně srnčat.”

Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Vyháníme mláďata srn srnčata, ale nejen je. Také jinou drobnou zvěř. Sháníme dobrovolníky, protože to pole musíme projít, musíme se dívat do těch trav, protože ta zvěř je ukrytá v trsech trávy. Jde to celkem špatně vidět.”

Procházení polí je náročné a dobrovolníkům proto už pomáhají drony s termovizí, které přesně odhalují skrytou zvěř.

Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Těch dobrovolníků je málo, proto kdybychom pořídili nějaký ten dron s termovizí, tak by to byla velká pomoc. Protože vyletíme tím dronem v ranních hodinách, kdy to pole ještě není nahřáté a ta srnčata v poli tou kamerou krásně vidíme. Srnčata a další drobnou zvěř můžeme vysbírat a po seči je zase vrátíme do přírody.”

Na pořízení dronu s termokamerou se lidé skládají ve veřejné sbírce.

Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Ministerstvo zemědělství na to dotace bohužel neposkytuje. Snad dává dotace jen na nějaké lišty, které upozorní kombajn, že se nějaká zvěř v poli nachází. Drony s termokamerou už používají někde v Čechách. Také založili sbírku na Doniu a vysbírali prostředky, mají snad 4 drony a mají stoprocentní účinnost. Vím, že nemají stočené žádné mláďata díky tomu dronu. Já bych chtěla trošku pomoct tady nám dobrovolníkům a okolním mysliveckým spolkům a proto jsem založila sbírku na Donio. Je to vlastně sbírka tady pro Moravskoslezský kraj. Ráda bych vybrala penízky na pořízení aspoň jednoho dronu. Proto běží momentálně sbírka na Donio pod názvem Zachraňme zvířata a drobnou zvěř v Moravskoslezském kraji.”

Použití dronu s termovizí by mělo výrazně snížit množství zvěře usmrcené sekačkami.

---

Pustevny zdobí ohrožená zvířata z písku

Beskydské Pustevny mají pro turisty další zajímavou atrakci. Umělci tam opět vytvořili velké sochy z písku. Letos to jsou zvířata ze světového seznamu ohrožených druhů.

Sochy z písku jsou k vidění na tradičním místě poblíž horní stanice lanovky. Lidé si je mohou prohlédnout zdarma, nějakou korunou ale mohou přispět dobrovolně.

Dita Korčák Hrtusová, organizátorka: “Už čtvrtým rokem tady na Pustevnách stavíme obrovské sochy z písku, které jsou pod širým nebem. Stalo se to už takovou tradicí, takže jsme opět navázali na ten koncept, který už tady před pár lety začal a stavíme teď sochy, které mají trošičku jiný podtext. Každým rokem jsme se věnovali ohroženým zvířatům a druhům tady v Beskydech nebo v českých lesích. Začali jsme třeba problematikou kůrovce, pokračovali jsme šelmami a letos jsme se rozhodli, že se trošičku odkloníme od tohoto tématu a letos tady na Pustevnách vznikají sochy, které jsou na červeném seznamu Mezinárodního fondu ohrožených zvířat. Návštěvníci tedy letos uvidí třeba obří gorilu, pandu, tučňáky nebo slony.”

Největší sochou je rodinka slonů, kterou vytvořil sochař a umělecký řezbář Radek Mikuš.

Radek Mikuš, sochař: “U toho písku je specifické, že nemůžeme dělat nějaké převisy. Musíme dělat pyramidální tvar, že u spodu musí být ta základna širší. Tak už člověk nad tím musí přemýšlet.”

Martin Kalman, sochař: “Já jsem se tady ocitl, jak říkám, náhodou. Zavolal mi kolega, jestli bych nepřišel pomoct. Takže mám premiéru, ještě jsem pískový panic, protože většinou vyřezávám sochy ze dřeva. Ale je to pro mě výzva, zvířata jsou má doména, tak uvidím, jak to půjde z písku. Budu dělat pandy.”

Dita Korčák Hrtusová, organizátorka: “Nejtěžší je ta práce na začátku, kdy se musí sochy ubednit a připravit, aby na ně mohli vlítnout sochaři a ti potom pracují tři až čtyři dny, aby všechny sochy dali do kupy. Písek jako každým rokem přivážíme z Vápenky Vitošov. Je to speciální písek cyklon, který je vhodný ke stavění soch. Ten proces je takový, že se musí sochy ubednit, musí se tam dát hodně vody a těžkou technikou udusat a až poté mohou sochaři tvořit.”

Sochy z písku by na Pustevnách měly vydržet až do podzimu.

Dita Korčák Hrtusová, organizátorka: “Samozřejmě záleží velice na počasí. Podle toho, jestli prší nebo jestli sluníčko, ale také velkým problémem jsou návštěvníci, kteří někdy nerespektují to, že by na sochy neměli sahat. Žádáme proto návštěvníky, aby na sochy nesahali na nelezli.”

---