Na Velké šanci proběhla bitva o Slezsko

Návštěvníci opevnění Velká šance na Jablunkovsku si mohli při akčních scénách připomenout, jak téměř před třemi sty lety probíhala bitva o slezské území. V akci byli pěšáci, kavalerie i dělostřelectvo.

Tematické akce jsou u návštěvníků velmi oblíbené. Lidé se dozvědí zajímavosti o historii regionu z doby, kterou od současnosti dělí jen několik generací.

Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Dnes tady pořádáme historickou akci Pruský útok na Šanci. Připomínáme si událost starou 285 let, tedy rok 1741, kdy se Prusové pokusili získat od mladé císařovny Marie Terezie Slezsko, a proto zaútočili na Velkou šanci.“

Při ukázkách nechyběla střelba z pušek a kanonů.

Charles Daniel Drummy, návštěvník akce: „Viděl jsem tady první bitvu, husary a také střelbu z děla. Nejvíc mě zajímá historie a to, jak se tady kdysi bojovalo.“

Aleš Prostřední, KVH Dobruška, dělostřelec: „Přijel jsem z Dobrušky a zajímám se o rakouské dělostřelectvo. Přivezl jsem sem na ukázku polní šestiliberní kanon systému Lichtenstein, který byl páteří rakouského dělostřelectva takřka po dobu sta let. Návštěvníkům vysvětluji, jak se z něj střílelo a jak fungoval. Snažím se také o osvětu, protože kolem tohoto tématu dodnes koluje spousta mýtů a polopravd. Třeba že se dělo nabíjelo lopatkou se střelným prachem. Přitom už od konce 17. století se používaly jednotné plátěné náboje. U systému Lichtenstein byly navíc opatřeny speciálním nátěrem, který byl nejen voděodolný, ale i odolný vůči ohni. Díky tomu mohli dělostřelci nabíjet, aniž by museli dělo vytírat, a dosahovali opravdu vysoké rychlosti palby. Potřebovali totiž co nejrychleji zasytit prostor palbou. Předpis stanovoval rychlost šest ran za minutu, ale my jsme si vyzkoušeli, že bez problémů zvládneme i osm ran za minutu.“

Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Připravili jsme bohatý program pro návštěvníky. Představí se pruské vojsko a uvidíme pruský drill, tedy výcvik vojáků. Připravená je také prohlídka rakouského tábora, kde si mohou návštěvníci prohlédnout výzbroj a výstroj rakouských vojáků a porovnat rozdíly mezi oběma armádami. Dnes máme připravené dvě velké ukázky bitvy o Velkou šanci. První začala v pravé poledne, kdy pruské vojsko zaútočilo na Šanci. Druhá je naplánovaná na půl čtvrtou. Uvidíme, jestli dopadne stejně jako v historii v první polovině 18. století, kdy Prusové Velkou šanci dobyli, nebo jestli letos zvítězí Rakušané. Připravili jsme také hry pro děti. Všichni známe pohádku S čerty nejsou žerty a právě do tohoto období je děj zasazen. Nechali jsme se jí inspirovat a připravili jsme hru Zachraňte vojína Machala. Děti dostanou registrační kartu, navštíví různá stanoviště, plní úkoly a pomáhají vojínu Machalovi zvládnout verbuňk.“

Emilia Antonia Poráč, návštěvnice akce: „Přijela jsem z Kanady a viděla jsem, jak na sebe stříleli a dělali, že umřeli.“

Iva Drummy, návštěvnice akce: „Přijeli jsme cíleně na tuto akci, protože jsme se chtěli dozvědět něco o této pevnosti. Předtím jsme tady nikdy nebyli. Přijeli jsme s rodinou i s nejlepší kamarádkou. My jsme z Bohumína, kamarádka je z Ostravy, takže jsme přijeli vlakem a zbytek došli pěšky. Bylo to super. Historie nás zajímá, ale hlavně jsme chtěli dětem dopřát zážitky a umožnit jim dozvědět se něco nového interaktivní formou. Bylo to perfektní. Bitva byla skvělá a vojáci také. Vydrželi vedro i déšť. Měli jsme tady pořádný slejvák, ale všechno jsme zvládli. Je to krásné a ještě se těšíme na druhou bitvu.“

Alena Kolčárková, ředitelka Gorolského turistického informačního centra: „Tato akce není naše poslední. Tradičně pořádáme každé léto dvě velké akce. Za čtyři týdny se tady znovu sejdeme, 15. srpna, při tradičním Šancefestu. Je to kulturně-historický festival, kde budou vojenské ukázky, soutěž ve vaření guláše, regionální jarmark, interaktivní stanoviště pro děti a samozřejmě také bohatý kulturní program.“

Areál opevnění Velká šance je přístupný po celý rok a vedle torza tvrze nabízí také moderní interaktivní expozici.

---

Regionem opět projela veteránská Beskyd rallye

Několika městy a obcemi regionu projela tradiční Beskyd rallye Turzovka. Lidé mohli vidět několik desítek pečlivě udržovaných automobilových veteránů.

Jakub Dostálek, organizátor akce: „Beskyd Rallye je opět na cestách Moravskoslezského kraje. Dnes máme moravskou etapu. Ráno jsme startovali z Bílé, kde máme centrum a odkud každý rok startujeme i končíme. Trasa nás dnes zavedla do Ostravy přes Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí a Ostravice. Poté se vrátíme zpět na Bílou. Zítra nás čeká slovenská etapa. Opět odstartujeme ráno z Bílé a pojedeme přes Veľké Rovné, Žilinu, Krásno nad Kysucou a Čadcu do cílového města etapy Turzovky, která je centrem našeho Turzovského veterán clubu. Ten tuto akci pořádá už po devětadvacáté. Opět, jako každý rok, přivážíme několik desítek unikátních vozidel, která mohou návštěvníci obdivovat. Máme tady průřez celou automobilovou historií od 20. let až po konec 80. let. Návštěvníci tak mohou vidět domácí značky, jako jsou Aero, Tatra, Praga nebo Walter, ale také zahraniční vozy – nejen evropské značky Mercedes nebo BMW, ale i několik amerických automobilů, například značky Hudson nebo Studebaker.“

Anketa, veteránista: „Jsem z Kopřivnice a přijel jsem se s dědou podívat na tyto krásné vozy. Byli jsme už ve Frýdku, ale tam jsme to stihli jen tak tak. Většina vozů už odjížděla, proto jsme přijeli sem. Musím říct, že jsou to všechno nádherné stroje. My máme Tatru 57A Sport z roku 1936. Je to dvoumístný červeno-černý vůz s krásným čtyřválcovým motorem typu boxer.“

S velkým zájmem se veterány setkávají pravidelně při zastávce ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí: „Frýdlant nad Ostravicí letos opět ožil historickými automobily z Veterán klubu Turzovka. Jako každý rok jsem měla tu čest jet s panem Rojíčkem, který vlastní toho nádherného krasavce za mnou. A řeknu vám, že když projíždíme mezi vesničkami i poli našeho regionu, je to nádherná podívaná a krásný zážitek. V příštím roce nás čeká už 30. ročník tohoto setkání a věřím, že ani Frýdlant nad Ostravicí u této akce nebude chybět.“

Anketa, veteránista: „Jsem místní občan, který se věnuje veteránům, a už mám spoustu let. Přijel jsem dnes jen na ukázku s automobilem, jak vidíte, americkým. Tento automobil je sice americký, ale byl vyroben v Kanadě. Je to kanadská verze z roku 1940, tedy přesně z roku, kdy jsem se narodil i já. Takže je to takový dárek k mým narozeninám.“

Anketa: „Našli jsme to náhodou na Facebooku. Protože je dobré počasí, ani na hory, ani na koupání, řekli jsme si, že sem zajedeme na kolech. Máme stará auta rádi a chtěli jsme se na ně podívat. Jsme ze Pstruží, takže je to kousek.“

Nadšení lidé si nenechali ujít ani odjezd kolony veteránů.

---

Guláše v Palkovicích hodnotili návštěvníci i porota

Hlavní společenskou událostí v červenci jsou v Palkovicích Slavnosti dechovky, piva a guláše. Konaly se tradičně v areálu za sportovní halou.

Radim Bača (Nezávislí pro Palkovice a Myslík), starosta Palkovic: „Gulášové slavnosti, slavnosti piva a dechové hudby v Palkovicích jsou krásnou akcí, která už je tady tradiční. Jsme moc rádi, že nám přeje počasí, protože ještě do dvou hodin ráno to vypadalo všelijak. Hodně se nám ulevilo, když se vyjasnilo a vysvitlo sluníčko. Jsem rád, že lidé přišli v takovém počtu. Těší mě také, že se letos účastní dvanáct soutěžních týmů z Česka, Slovenska a Polska.“

Jiří Smeja, účastník akce: „Jako chovatelé tady z Palkovic vaříme tradičně na gulášových slavnostech srnčí guláš. Děláme ho z domácího vývaru. Tradičně předsmažíme mouku a přidáváme i takové tajné ingredience…“

Michal Kubala, účastník akce: „Přijeli jsme ze Slovenska, nedaleko od hranic, z Bytče. Máme tady dva soutěžní týmy a vaříme dva guláše. Jeden je tradiční hovězí guláš s bramborami. Druhý je záhorácký speciál se žemlovým knedlíkem, se kterým si myslím, že tuto soutěž vyhrajeme. Jsme tu už třetím rokem a vždy jsme se umístili, tak věříme, že tomu tak bude i letos. Přivezli jsme také naše tradiční speciality. Přivezli jsme brynzu, brynzovou pomazánku a sýrové nitě, které jsou čerstvě vyráběné na salaši z čerstvého mléka, bez jakýchkoliv konzervantů. Jsou to lokální produkty. Máme tady také místní pivovar Martins, který jsme přijeli představit jako jednu z našich specialit.“

---