Dobrý den, právě začíná další díl magazínu TV Polar Chytrý region. Navštívíme konferenci Invest More, představíme si Řeznictví H + H a nakonec si budeme povídat nejen o asistované reprodukci.

Konference Invest More

Adam Čermák, specialista pro investice MSID: „Cílem je vlastně podpora kvality investičního prostředí u nás v kraji. Tou konferencí se snažíme přinést podnikatelskému sektoru u nás v kraji nejnovější trendy a novinky v mnoha různých ohledech a tématech. Letos je to téma vzdělávání, především vzdělávání s ohledem na firmy, protože si uvědomujeme, že vzdělaná společnost je úspěšná společnost, a to platí i o ekonomice, zvlášť v této době, kdy MS kraj prochází transformací. My se čím dál častěji setkáváme s tím, že noví i stávající investoři se více pídí po kompetencích. Jde jim více o vzdělané lidi, než o levné plochy a podobně.“

Jedním z hlavních řečníků byl Radek Špicar, viceprezident svazu průmyslu a dopravy, který nastínil největší problémy současné české ekonomiky.

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: „Je jich strašně moc, je to dlouhodobý strukturální problém, který máme na trhu práce, to znamená nedostatek ať už nízkokvalifikované nebo vysokokvalifikované pracovní síly. Dlouhodobě se nám nedaří navzdory pandemii, válce, obsadit přes tři sta tisíc pracovních míst, což žene platy nahoru, přispívá to inflaci, má to mnoho dalších komplikací. Dalším problémem, o kterém bych tady chtěl dnes hovořit je ne úplně intenzivní spolupráce mezi podniky, univerzitami a školami. Na té úrovni středních škol se bavíme především o duálním systému. Na úrovni terciálního vzdělávání a spolupráci firem a vysokých škol nebo jejich výzkumných organizací. To je něco, na čem stojí konkurenceschopnost těch nejsilnějších, nejlepších ekonomik na světě, a my v tom máme ještě velký prostor pro zlepšení. Situace je lepší, než-li byla před několika lety, ale stále ještě je na čem pracovat."

Můžeme si vzít příklad z nějaké země?

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: „Určitě. Co se týká toho duálního vzdělávání - Německo, Rakousko, to je věc jasná. A co se týká propojování těch dvou světů, toho akademického a firemního, tak ty anglosaské země v tom prostě jsou jedničkou, Spojené státy na prvním místě.“

Lidé často berou střední a vysokou školu jako konec vzdělávání. Je tomu tak?

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: „O tom tady dnes budu hovořit. To bude taková červená nit, která se potáhne celou tou mojí prezentací. Pohybujeme se ve světě, kde jedinou jistotou, na kterou se můžeme spolehnout je, že žádná jistota neexistuje. To znamená že představa, že student odejde, ať už ze střední nebo vysoké školy, s nějakým penzem znalostí, které mu vydrží celou jeho pracovní kariéru, je naprostá iluze. Nevydrží mu to pravděpodobně ani několik let. Ten koncept celoživotního učení, o které se musí starat on sám, ale také firma - jeho zaměstnavatel. To je něco, na co si teď musíme všichni zvyknout a představa, kterou možná známe od našich rodičů, že strávíme celou naši pracovní kariéru na jednom místě, už v dnešním světě není vůbec reálná."

Záštitu nad konferencí Invest more převzal MS kraj, který propojení škol v našem regionu s praxí dlouhodobě podporuje.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Bez toho propojení se tomu odbornému vzdělávání nebude dařit. Pochopitelně je praxe ve firmách to nejdůležitější, co můžou žáci na SŠ získat. My jsme moc rádi, že ta konference se koná a že zástupci firem budou debatovat o tom, jak možná i více zapojit žáky středních škol do praxe. Nám se to v kraji daří, musím říct, že je taková příhodná doba, protože nezaměstnanost je velmi nízká, tak je velký zájem ze strany firem o spolupráci se středními školami, protože firmy už takto vnímají, že by mohly do budoucna získat nějaké zaměstnance a vlastně si je připravit, takže je to asi ta správná cesta. Není to úplně jednoduché, pokusně ověřujeme prvky duálního vzdělávání ve středních školách. Je to o tom, že žák podepíše smlouvu s firmou a učí se v té konkrétní firmě ve spolupráci s tou školou. Dneska je ale taková doba, že rodiče, nebo žáci se nechtějí upsat nějaké firmě už do budoucna. Tomu systému se moc nedaří, bude tady nějaký vývoj. Já si myslím, že firmy i školy mají o tu spolupráci velký zájem, takže jsem optimista.“

Přednášky na konferenci Invest More doplnilo také diskusní fórum Networking . A také exkurze v hornickém muzeu Landek parku.

Představujeme Řeznictví H + H

Řeznictví H+H z Hladkých Životic nemá ambice stát se největším výrobcem masných výrobků v České republice. Ale určitě chce nadále patřit k těm nejkvalitnějším dodavatelům čerstvého masa a výrobcům uzenin, kteří nepoužívají ve výrobě potravinové náhražky.

Řeznictví H+H založil v roce 1991 pan Vladimír Hájek. O dvacet let později společnost prodal rodině Pilčíků, pocházejících z Bratřejova u Vizovic. Ta má s řeznictvím zkušenosti po šest generací.

Karel Pilčík, jednatel Řeznictví H+H: „V době, kdy jsem společnost převzal a začal řídit, tak primárně vyráběla jak vepřově maso, hovězí maso i masné výrobky pro vlastní síť prodejen. Toto jsme mnohonásobně navýšili, ať už se bavíme o objemu, a nebo o samotných masných výrobcích."

Jak se vám daří zajišťovat výrobní kapacity v době, kdy je těžké sehnat kvalifikovanou pracovní sílu?

Karel Pilčík, jednatel Řeznictví H+H: „Hlavně investicemi. Ať už je to do výrobních zařízení, nebo do stavebních úprav výrobní haly kvůli optimalizování procesů.“

Ale pojďme se podívat, co se děje v řeznickém procesu děje od samotného příjmu masa.

René Bartek, vedoucí úseku masa: „Hlavní vstupní suroviny jsou hovězí čtvrtě jenom v hrnci a vepřové půlky, vše původem výhradně z České Republiky.“

Co je na procesu bourání nejnáročnější?

René Bartek, vedoucí úseku masa: „Čtvrtě se rozdělují na jednotlivé části. Dále jde maso s kostí na pilu a pokračuje na bouracím páse, kde si každý bourač bere jednotlivé části, které upravuje dále, aby splnily kritéria pro prodej anebo další výrobu."

A jaké jsou hlavní operace při výrobě masa a masných výrobků?

Ondřej Cahel, vedoucí výroby: „Surovina se nejčastěji mele, míchá, naráží. Poté dochází k tepelnému opracování naraženého výrobku, který se zchladí a nakonec se zabalí.“

Jak se vyrobí ten správný párek?

Ondřej Cahel, vedoucí výroby: „Měl by být z masa jako hlavní suroviny. Pokud je to dobrý párek, bude obsahovat hovězí i vepřové maso a minimálně třicet procent tuku.“

Našli bychom tady u vás nějaké náhražky?

Ondřej Cahel, vedoucí výroby: „Určitě ne. Máme svou vlastní bourárnu, kde produkujeme velké množství výsekového masa. S tím souvisí zpracování ořezů, z kterých následně uděláme další výrobky.“

Všiml jsem si, že některé vaše výrobky mají certifikát "regionální výrobek", jak se to podařilo získat?

Ondřej Cahel: "V podstatě je to známka toho, že to děláme dobře, z kvalitních surovin."

Řeznictví H+H z Hladkých Životic má před sebou velké plány.

Karel Pilčík, jednatel Řeznictví H+H: „Díky tomu, že se nám v letošním roce podařilo certifikovat společnost mezinárodními certifikáty, tak se v tomto a dalších letech budeme snažit zvyšovat spolupráci i s obchodními sítěmi typu řetězců a samozřejmě se co nejvýznamnějším způsobem dostávat do zahraničí.“ 

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Většina příčin neplodnosti může být vyléčena

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Neplodnost je podle Světové zdravotnické organizace klasifikována jako onemocnění, které je možné léčit. Existuje mnoho biologických příčin neplodnosti, naštěstí většina z nich může být odborným lékařským zásahem eliminována. Téma pro Petra Matláka, vedoucího lékaře Kliniky PRONATAL Ostrava. Dobrý den, vítejte.

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, Vaše klinika nabízí široké spektrum služeb, není jen klinikou asistované reprodukce. V čem spočívá právě tato komplexnost?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: My nabízíme jednak služby v rámci léčby neplodnosti, potom jsou to běžné léčby, běžná gynekologická ambulance, preventivní kontroly gynekologického ultrazvuku a vyšetření, poradenství v oblasti hormonální antikoncepce, menopauzy. Dalším takovým velkým gró naší kliniky jsou těhotenské poradny a s tím související specializovaná péče o těhotné. Jedná se o prenatální diagnostiku, především diagnostika vrozených vývojových vad, genetických vad a s tím také související výkony invazivní, jako jsou odběry plodové vody, biopsie, choriové tkáně atd. V rámci té léčby neplodnosti, protože velkou skupinu část té neplodnosti je právě způsobena mužským faktorem. Tudíž jsme založili urologické ambulanci v roce 2019, která se těmto mužům věnuje. Dále máme odborníka v oblasti mamologie a disponujeme také zákrokovým sálkem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je opravdu obrovské spektrum služeb, pakliže to takhle mohu říct, co nabízíte. Možná by bylo dobré zmínit také, že klinika prochází proměnou. Co se tam u vás teda děje nového?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Klinika vstoupila v roce 2016 mezi centra skupiny PRONATAL. PRONATAL je klinika, která byla založena v roce 2016. Tvoří teď v současné době sedm center asistované reprodukce, z nichž šest je v Čechách, jedno je na Moravě. Za tu dobu, za tu celou historii má obrovskou tradici hlavně v Čechách, tady není úplně známá, ale stala se takovým hlavním lídrem v podstatě té asistované reprodukce v ČR. Tím, že jsme získali tady tu značku, deklarujeme v podstatě to, že jsme schopni nabídnout stejné služby jako ty ostatní centra.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Určitě naše diváky a vaše pacienty bude zajímat, jestli máte smlouvy se zdravotními pojišťovnami?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Máme smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami tak, aby nám dostatečně pokryli, jestli služby v oblasti asistované reprodukce, gynekologie a urologie.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si teda říct něco o té neplodnosti. Ta narůstá. Jaké jsou hlavní příčiny toho, že je tolik neplodných párů v ČR?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Udává se asi, že kolem dvaceti procent párů je neplodných. Ty příčiny proč k tomu dochází, k tomu zvyšování jsou zcela zřejmé, je to hlavně věk žen, které vstupují do léčby. Ten přehoupl přes hranici 30 let. V podstatě velká část žen, která vyhledává centra asistované reprodukce už má kolem pětatřiceti let. Tam se ta šance na spontánní otěhotnění velmi snižuje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy by tedy podle Vás měla žena nejlépe otěhotnět, aby všechno probíhalo spontánně, přirozenou s přirozenou cestou?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Optimální věk pro prvorodičku je mezi dvaceti a pětadvaceti lety.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je ten průměr, kdy nejčastěji ženy otěhotní v Česku?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: V současné době průměrný věk prvorodičky je kolem dvaatřiceti let.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: U vás najdou, když jsou neplodné páry, jakousi péči nebo pomoc. S čím za vámi jdou a s čím od vás odcházejí?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Jdou za námi s tím, že se jim nedaří spontánně otěhotnět. Ty příčiny jsou jak na straně ženy, tak na straně muže. Je to rozdělené dejme tomu 50 na 50, z toho asi 20 procent párů má problém, je problém u obou. V deseti procentech na tu příčinu neplodnosti nepřijdeme, tomu se potom říká idiopatická sterilita.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pokud odhalíte tu příčinu neplodnosti a nelze ji léčit, co doporučíte těm párům?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Většinou léčit lze. Teď je otázka, jestli lze léčit pomoci vlastních zárodečných buněk anebo pomocí darovaných zárodečných buněk. Výjimečné případy jsou ženy, které těhotné být nemohou, například nemají dělohu a potom je nasnadě surogátní mateřství.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak dlouhý je ten proces, kdy pomáháte párům otěhotnět?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Začíná to vstupní konzultací, kde se odebere anamnéza. Snažíme se zjistit diagnózu, která k té neplodnosti vedla a na základě té diagnózy cílíme na léčbu. Pokud se budeme bavit pouze o asistované reprodukci, to znamená o tom umělém oplodnění, které spočívá v hormonální stimulaci ženy, zisku vajíček a jejich cíleným oplodněním spermiemi pod mikroskopem, které provádí jen biolog, až po zavedení embrya, tady ten proces může trvat asi tři týdny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdy se ten pár dozví, že ten proces nebo respektive ten zákrok je úspěšný a můžu se těšit na své děťátko?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Po zavedení embrya je to všechno ambulantní péče. Takže po zavedení embrya pacientka odchází domů. Za 16 dní ji zveme na kontrolu, kde se vyšetřuje hladina těhotenského testu z krve.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je možné ty zákroky opakovat?

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Můžeme je opakovat. Pojišťovna hradí čtyřikrát IVF Cyklus za život ženy. Víme o ženách, které podstoupily IVF cyklus například šestnáctkrát, pak se jim podařilo otěhotnět.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, já Vám děkuji za rozhovor.

Petr Matlák, vedoucí lékař kliniky PRONATAL Ostrava: Děkuju.

Pořad Chytrý region končí, jsme rádi, že jste byli s námi a zveme vás i na příští vydání.

Redakčně upraveno / zkráceno.