Dobrý den, nový díl Eko magazínu je připraven, vítejte u jeho sledování…se začátkem školního roku jsme pro vás připravili ukázku výukových programů v ostravské zoo, městských lesích a odpadové společnosti OZO. Tématu se budeme věnovat také v rozhovoru s náměstkem primátora Alešem Boháčem, se kterým probereme také zálohování pet lahví.

OZO, ZOO i Městské lesy nabízejí výukové programy

I letos od začátku školního roku nabízejí městské organizace řadu výukových programů pro děti. Jedná se například o odborně zaměřené, naučné programy pro školy Zoologické zahrady, společnosti OZO nebo Ostravských městských lesů.

Měsíc září pro děti a studenty znamená tradičně návrat do škol. Možnost naučit se něco nového ale nemusí získat pouze v nich. Širokou nabídku výukových programů nabízí řada ostravských organizací, například ZOO.

Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: „Naše zoologická zahrada nabízí na 30 výukových programů, které jsou tematicky laděny a jsou určeny podle věku dětí. Dokážeme odučit malé děti školkového věku až po vysokoškolské studenty. Učitelé si mohou vybrat podle toho, jak jim sedí ten program do výuky a podobně. Ty programy se objednávají online formou na našich webových stránkách, ideálně co nejdříve, protože se stává, že v září už učitelé objednávají na květen-červen, protože v tomto předletním, předprázdninovém období je ten zájem největší.“

U vstupu si učitelé mohou pro své žáky vyzvednout také pracovní listy – včetně těch, kteří se samotného výukového programu nezúčastní, ale chtějí děti nějak zabavit a poučit.

Šárka Nováková, mluvčí Zoo Ostrava: „Programy fungují co nejvíce interaktivně, nesnažíme se zastupovat výuku školní. Používáme k tomu velké množství pomůcek, jako jsou lebky, kůže a další preparáty, které si mohou děti osahat, potěžkat a pozorovat, jak se třeba zvíře chová nebo jak je vybaveno k lovu apod. Ty programy obíhají buďto v některé z našich učeben nebo u výběhu zvířat přímo v areálu zoo.“

Program pro školy tradičně připravily také Ostravské městské lesy. V letošním roce mají pro rezervaci Lesní školy připravený nový systém v rámci kterého, se mohou třídy objednávat 4-5 krát do týdne během celého školního roku.

Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: „Pro děti jsme opět připravili programy, ve kterých budou poznávat les, budou zkoumat své pocity, co tam všechno můžou zažít, budou, jak vidíte, procházet po našem pocitovém chodníku – procházet bahnem a všemi materiály, se kterými se mohou setkat na výletech. Dále jsme pro ně připravili nový program o všem, co se může stát lesu samotnému. Jaké nemoci ho mohou postihnout, jaké katastrofy ho můžou potkat, třeba oheň.“

Barbora Vichrová, účastnice Lesní školy: „Mě se asi nejvíce líbí to, co teprve budeme dělat, a to že půjdeme do lesa sbírat různé druhy brouků, pavouků a takových živých tvorů, což bude podle mě hodně zajímavé, protože nám bylo řečeno, že jich tady žije opravdu spoustu a já obecně mám ráda biologii, takže se na to hodně těším.“

Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň: „Vždycky když přidáme něco nového, tak jsou ty děti rády, protože poznávají nové věci. Takže letos budeme v lese také měřit, počítat, jako taková lehká matematika v lese – měření průměru a výšku stromů, počítaní stromů v oplocence. Takže budeme zkoušet, kam až ty děti budou chtít zajít nebo co je třeba bude bavit.“

Výukové programy pro děti nabízejí také v OZO Ostrava. Zde se zaměřují na odpadové hospodářství.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: „Vzdělávací programy pro školy v OZO Ostrava probíhají už 21 let a samozřejmě jsme už připraveni na další školní rok. Za tu dobu, co si školy k nám zvykly chodit těch programů přibylo a dnes nabízíme 8 vzdělávacích programů pro děti od prvních tříd až po maturanty. Samozřejmě ty pro ty nejmenší se věnují tomu, jak správně rozpoznat odpadové materiály a kam který patří – do jaké barvy popelnic a u těch starších, třeba u těch středoškoláků se už více zaměřujeme na to, jak se s odpady dále nakládá a že záleží i na tom, kam člověk na začátku ten odpad umístí, čímž vlastně předurčí tu jeho cestu.“

Jaroslava Frischerová, pedagožka, ZŠ Generála Píky: „Nám to velmi pomůže při výuce prvouky, děti se poučí, jak třídit odpad. Pracují tady ve skupinách, velice se jim to líbí a pokaždé se tady na výlet do Oza těšíme.

Taťána, účastnice odpadové výuky: „Co tě třeba bavilo nejvíc?“ – „Asi to, jak jsme třídili odpady. - Vytřídila jsem sklo, plast a papír.“ – „Takže už víš, kam co patří?“ – „Jo“.

Centrem odpadové výchovy za celou dobu jejich existence prošlo už bezmála 130 tisíc návštěvníků.

Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: Vláda bude projednávat zálohování petlahví

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ve studiu vítám k tématu Aleše Boháče, náměstka primátora Ostravy. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku¨, jakou roli hrají podle Vás výukové programy městských organizací? Jak už diváci viděli, je to zoo, OZO a ostravské městské lesy v rozvoji environmentálního povědomí dětí?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Tak dětí je poměrně významná skupina lidiček, kteří budou do budoucna tvořit vlastně Ostravu. A myslím si, že je pravý okamžik začít s nimi už od malička. Takovou tou formou hravou, zábavnou, kamarádskou se vlastně dozvídají jednotlivé věci a už pomaličku ví, jak by měly některé věci třeba v tom OZU třídit. Jak by to mělo vypadat a čemu to může prospět. Je třeba říct, že ty děti, jak jsou maličké, tak ony třeba ani nedokážou rozeznat, co všechno je plast. Jestli mikrotenový sáček nebo láhev nebo obal od jogurtu, že všechno tohle patří do kategorie plastu. Tak se vlastně formou tou hravou učí a poznávají ty věci, které tam vlastně patří. A je třeba říct, že se strašně hodně mění legislativa, mění se věci. To, co já znám ze školy nebo vy znáte ze školy už dneska třeba ani dávno tak není nebo neplatí. Nebo některé věci jsou nové a díky tomu ty děti už znají ty nové návyky a můžou to doma říct.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak to je s financováním těchto programů?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Většina organizací, které zabezpečují základní chod toho města, ať už to je úklid, zeleň, odpady nebo to zoo, jsou vlastně ztrátové. Takže my je dotujeme. Velkým příjmem jsou samozřejmě peníze ze vstupného nebo z poplatků o komunálním poplatku. A v rámci té ztráty je schovaná i ta prospěšnější věc a to vzdělání. Je to součástí toho rozpočtu, celé té organizace, která vesměs je ztrátová.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, pojďme k dalšímu tématu. Ostrava loni uvedla do provozu novou linku na dotřiďování odpadů. Dokáže ze směsného odpadu vytřídit další suroviny pro další využití. Je už v tuto chvíli čas na nějaké hodnocení?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: No, asi by se dalo. Dalo by se hodnotit možná v řeči čísel. Ostravané vyprodukují něco přes 111 až 115 000 tun odpadu. Dneska už na skládce končí menší část, menší polovina. Nějakých 50 000 tun odpadů. Ten zbytek už prochází třídící linkou a je dotřiďován. Je využíván ať už druhotně, to znamená v cirkulární ekonomice a prodává se tady materiál nebo je využíván energeticky. Takže v našem městě už skládkování spadlo pod 50 %, což je důležité číslo. Linka je schopna technicky vytřídit skoro každý materiál, je jenom o tom, v jakém stavu tam pořád do té linky putuje. Nejčastější otázka "K čemu třídíme, když máme speciální linku?". Když lidé třídí a separují ten odpad na té třídící lince, krom toho, že ta výkonnost v těch tunách je rychlejší, je čistší ten odpad tak je čistší a není znehodnocen od třeba jídla nebo od jiných látek a tím pádem se dá lépe využít k dalšímu využití druhotnému. U toho, kde je to smíchané, kde ta čistota taková není, tak tato linka je jediná v České republice a třídí i všechen komunální odpad. I ten, který ti lidé nevytřídili. Nicméně je možná důležité říct, že ona nikdy nebude neztrátová. Každá tato čistota a ta environmentální politika něco bohužel stojí a na to je dopláceno z prodeje těch látek. Je na to placeno z EKO-KOM, což je státní společnost, která vybírá za obalové materiály. Jsme rádi, že jsme k tomu přistoupili, protože všechno ukazuje, že to jinou cestou než tou separací nepůjde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Platí stále, že na linku putují směsné odpady pouze od panelových domů, ne od rodinné zástavby. Je to tak?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Už tomu tak není. Jede ve dvou směnném provozu, ona může až ve 3 směnném provozu. Ale jsou tyto provozy rozdělené, protože u těch rodinných domů je ta čistota toho vytřídění lepší. Takže jde dejme tomu v ranní směně. Jdou tam potom odpady, které jsou už ty vytříděné z těch hnízd kontejnerových, modrých, žlutých, plastových nádob a všech těch vytříděných. A zvlášť jdou právě ty sídlištní celky nebo některé, které mají bohužel tu čistotu toho vytřídění menší.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Naproti tomu, že máme takovou super třídící linku v Ostravě, se hovoří o zákonu o zálohování PET lahví. Návrh zákona by měl už brzy jít do Poslanecké sněmovny a zaveden by měl v roce 2026. Řada měst, obcí a odpadových společností je proti. Jak to vidíte Vy?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: My se přidávám k té řadě měst, kde jich je přes 90 % troufnu říct, proti. Je to velké číslo, které samo o sobě vypovídá, že to asi není tak úplně v pořádku. To, že jakákoliv čistota nebo třídění nebo cokoliv, co by mohlo pomoct tomu, aby v jakékoliv přírodě nebo místě neležela PET láhev, je samozřejmě dobře a je otázka, jestli jsme k tomu zvolili ten správný nástroj. Sama jste zmínila, že máme třídící linku. Naše třídící linka je schopna vyseparovat 100 % PET lahví. A my dáváme velký důraz pro jenom určitou komoditu. Jenom té PET láhve a jakýkoliv nápojový obal, ať už to je hliník nebo cokoliv. Budeme ho chtít svážet jinou společností, jiným způsobem, jiným systémem bez rozdílu na to, že Ostrava má třídící linku, tak tady budou jezdit jiná auta ze stejného obchodu, kde rozvážíme my, bude svážet někdo jiný. Bohužel to nebude svážet slisované, jenom zmačkané, nebude to vozit na naši třídící linku, ale někam jinam, možná i třeba do Olomouckého kraje. Tohle si myslím, že zanechá větší environmentální stopu a potom k tomu dopadají až ty peníze. Ten systém má být zbytečně strašně drahý. Má ho zaplatit koncový zákazník. Zaplatíme ho v cenách těch nápojů, záloha kolem 4 Kč. Zálohování a nošení zpátky těch lahví v nezničeném stavu, to znamená v plném stavu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A když budou zničené?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Tak je ten stroj nerozezná a nedokáže je certifikovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dá se to ještě zvrátit nějak ta novela toho zákona, nebo ten zákon, který bude povolovat zálohování PET lahví a plechovek?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Já věřím tomu, že se ještě dá zvrátit v Poslanecké sněmovně. Problém je, že rozděluje společnost na lidi, co chtějí zálohovat a co nechtějí. Podle toho návrhu zákona každý obchod, benzínka, jakákoliv prodejna nad 50 m2 bude muset mít svůj automat, ten si bude muset zase pořídit, takže to bude dopad i na prodejce, i na malé prodejce. Budou si muset pořídit tyto automaty ze zákona. My je tam budeme muset vracet ty flašky z toho co se nevrátí ty peníze. Bohužel jenom 15 % půjde obcím, zbytek zůstane té společnosti, která se o to bude starat. Zákon je pojmenoval nějakým operátorem, který to bude jakoby mít na starosti. Pokud se nevracejí ty láhve, tak z toho zisku má za úkol dělat tu environmentální politiku. Bohužel, největší kritika je, že v jednom systému, který už je dokonalý, přidáváme druhý, který zrovna nebude levný a zaplatíme ho všichni.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tento systém ale podle mnou zjištěných informací dobře funguje v 16 evropských zemích, tak tam je ta ta odpadové hospodářství nastaveno jinak?

Aleš Boháč (STAROSTOVÉ PRO OSTRAVU), náměstek primátora Ostravy: Tak ve dvou kategoriích. Za prvé v žádném z těch 16 systémů není stejný. Takže k tomu přistoupili podle svých zvyklostí, podle něčeho, co měli. A za další naše republika nezačíná od nuly. Tam, kde to začali dělat před 20 lety, tak se vydali nějakou cestou. My jsme se taky vydali nějakou cestou. Je dneska nějakým způsobem ten systém plus naše třídicí linky do vybudován a z ničeho nic nikdo nenavazuje na ten systém, ale odtrhává z něho z kontextu ten nový. My už dneska jsme v bodu, kdy Ostrava vytřídí skoro 100 % těch materiálů, který se k nim dostane. A vidíme spíš přijatelnou hodnotu se dostat blíže k těm lidem. Neobtěžovat je do těch obchodů, ale dát jim speciální nádoby. Dát jim single-stream, door to door do jedněch nádob, aby nikam nemuseli chodit. A čím blíž ten člověk bude mít ten koš, tím je větší pravděpodobnost, že to tam dostane. Takhle když někam bude muset chodit, bude mít nějakou bariéru, tak máme za to, že ani ty 4 Kč ho nedonutí to tam donést.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To potvrzují i statistiky, že máte pravdu, i OZO odpadová společnost Ostrava to má sledováno, že čím blíž lidé mají třídící nádoby, tím lépe třídí. Já Vám děkuji za rozhovor a Vám děkuji za pozornost. Mějte se hezky, uvidíme se u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.