V prvním březnovém EKO Magazínu navštívíme Centrum odpadové výuky společnosti OZO Ostrava. Také se podíváme do sběrných dvorů, které mají s příchodem jara napilno a mění svou provozní dobu. Nakonec se v rozhovoru s Karlem Beldou mimo jiné dozvíte, kolik milionů tun odpadu se u nás vyprodukovalo v předchozím roce.

Centrum odpadové výuky OZO funguje už 21 let

Už 21 let funguje v rámci organizace OZO Ostrava Centrum odpadové výuky. To děti základních a středních škol vychovává k ekologicky šetrnějšímu nakládání s odpady. Forma výuky se neustále aktualizuje a přibývají další interaktivní prvky.

Jak, co a proč třídit učí zaměstnanci organizace OZO děti všech věkových kategorií v Centru odpadové výuky. Za dobu jeho fungování centrum navštívilo přes 128 tisíc dětí.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: „Dneska je to skoro na den přesně 21 let, co tu vstoupili první děti, aby se naučily něco o třídění odpadu a systému, který má Ostrava nastaven pro své občany.

Jaroslava Frischerová, pedagožka, ZŠ Generála Píky: 0:08 „Nám to velmi pomůže při výuce prvouky, děti se poučí, jak třídit odpad. Pracují tady ve skupinách, velice se jim to líbí a pokaždé se tady na výlet do Oza těšíme.

Taťána, účastnice odpadové výuky: „Co tě třeba bavilo nejvíc?“ – „Asi to, jak jsme třídili odpady. - Vytřídila jsem sklo, plast a papír.“ – „Takže už víš, kam co patří?“ – „Jo“.

Třídění tady nejmladším nevysvětlují pouze interaktivní formou, ale také pomocí animované pohádky.

Forma výuky je upravena na základě tří věkových kategorií.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: „Dneska tu třeba byli prvňáci a ti se učili jenom ten základ. Jak vypadají kontejnery na třídění a co do nich patří. Ale třeba takoví sedmáci, osmáci, ti už přesně vědí i proč se mají odpady třídit, jaké třeba finální výrobky se z nich vyrábějí a u středoškoláku se už bavíme celkově i o tom systému, jaké jsou vůbec metody, jak nakládat s odpady, jestli je lepší skládka nebo spalovna nebo recyklace, takže snažíme se aby každá ta věková skupina dětí získala takové informace, které odpovídají jejich mentálnímu nastavení.“

Anna Jatrková, učitelka odborného výcviku, Střední zahradnická škola v Ostravě: „My jsme přijeli z Ostravy ze Střední zahradnické školy se žáky druhého a třetího ročníku právě zahradníků. Je to pro nás tady tohle to strašně důležité, protože my ty zahradníky vychováváme k ekologii, ke všemu, k přírodě – k lásce k přírodě. Proto bychom chtěli, aby oni se naučili třídit odpad a tím tu přírodu si ještě chránit.“

Přímo do provozů se však děti v rámci odpadové výuky z bezpečnostních důvodů nepodívají.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: 2:00 „Do provozu chodíme už jen zcela výjimečně, třeba s vysokoškoláky, kteří se zabývají studiem nakládání s odpady nebo nějakými enviromentálními obory, protože tam je důležité, aby viděli to nakládání s odpady i v praxi.

Široká veřejnost může tyto procesy zahlédnout pouze jednou za dva roky, a to na Dni otevřených dveří. Ten se ale bude konat už letos v červnu.

Sběrné dvory v Ostravě budou mít na jaře napilno

Příchod jarních měsíců znamená více návštěv sběrných dvorů. Lidé totiž dělají jarní úklid. V Ostravě je takovýchto sběrných dvorů 11. Od dubna se prodlouží i jejich otevírací doba.

Suť, listí, nábytek nebo stará elektronika. To vše a více mohou obyvatelé Ostravy odložit na sběrných dvorech. S příchodem jara jejich návštěvy přibývají.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: „Na jaře většinou lidé dělají doma jarní úklidy a tak jako je vždycky takovým obdobím, kdy toho přivážejí do sběrného dvora více a ještě více toho bude, až začne vegetační sezóna a začnou sekat na zahradách trávníky, protože do sběrného dvora kromě jiného lze vozit i zeleň.“

Sběrných dvorů je v Ostravě celkem jedenáct. Na všech jsou také sběrné vody do tzv. Reuse centra.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: Sběrné dvory jsou takové velice užitečné zařízení, protože tak můžete odvést z domácností takřka všechny typy odpadů snad kromě toho běžného, směsného. Jsou tak rovnoměrně rozšířeny po městě, že vlastně každý má některý z nich poměrně snadno na dosah a primárně slouží k odkládání objemných a nebezpečných odpadů. To jsou základní typy odpadů. To co se nevejde do popelnice běžné před domem nebo, co má nějaké nebezpečné vlastnosti.

Václav Bartoš, skladník sběrného dvora: „Největší problém bývá, že tady lidé přivezou třeba velké pytle a nemají ten odpad roztříděný. Mají všechno na hromadě – suť, plasty, dřevo. Když to dovezou vlastně všechno pohromadě, tak to potom musí sami roztřídit tady.“

Kromě domácích odpadů mohou občané Ostravy vyhazovat nově také stavební odpady, avšak za úplatu. Také se zde sbírají věci pro tzv. Reuse Centrum v Přívoze.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: „Lidé mohou darovat předměty funkční, které mohou ještě dále sloužit. Ze sběrných dvorů se pak předměty darované pro opětovné užití svážejí přímo do našeho Reuse centra v Přívoze. Tam je trošku očistíme, případně drobně upravíme, nabídneme k prodeji a ten výtěžek, který získáme se pak daruje zpátky do města na výsadbu nové zeleně.“

Od dubna se pak stejně jako každý rok prodlouží i otevírací doba sběrných dvorů, a to v řádu i několika hodin. Tato provozní doba pak bude platit až do října.

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Ostravané loni vyprodukovali 101 tisíc tun směsného odpadu

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Eko magazín pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém vítám Karla Beldu, jednatele společnosti OZO. Dobrý den, vítejte u nás. Dobrý den. Já v úvodu řeknu, jaká je celková produkce odpadů v Česku. A ta dosáhla v loňském roce přes 39 milionů tun. Z toho je směsného komunálního odpadu dva a půl milionu tun. Kolik je to u nás v Moravskoslezském kraji?

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Kolik je v Moravskoslezském kraji? To vám řeknu, že nevím, ale vím přesně, kolik toho je v Ostravě. V Ostravě máme sto jedna tisíc tun za rok 2023 a oproti roku 2022 to je nárůst o tisíc tun. Takže odpadů tady u nás ve městě moc neubývá. I když jsem čekal, že ta inflace a další položky přinutí lidi omezit konzumaci a spotřebu odpadů. Tak za loňský rok byl oproti roku 22 skutečně nárůst o tisíc tun, což není hodně. Je to jedno procento, ale očekával jsem spíš pokles.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jedno nebo jeden a půl procenta je v rámci celé České republiky asi takový nějaký průměr. Ale čím to je? Pořád se o odpadu mluví, o jeho snižování, tak proč roste?

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: No tak je to o způsobu života, je to o konzumu. Skutečně jsem očekával pokles. Rostou energie, rostou životní náklady, že občané omezí spotřebu, ale ještě v roce 2023 na to ještě měli.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nová legislativa se chystá na rok 2025, nové podmínky skládkování. Zopakujme je.

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Je tady samozřejmě trvalý tlak na to, abychom omezili skládkování a zvýšili třídění hlavně recyklaci odpadů. Je to logické, je to naprosto v pořádku a v těch odpadech je spousta materiálů a energie. Takže ta vize, ten cíl je v pořádku. Samozřejmě je to komplikovanější pak realizovat v praktických, ekonomických a ekologických podmínkách, ale to je o těch firmách, o těch podnikatelích, kteří v tom podnikají, a proto také se jim vytvářejí podmínky pro to podnikání a tam už to je složitější.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: No ale z těch dat, které jsme teď zmínili, to vypadá, že to snad bude až nemožné, abychom snížili. Když pořád ten odpad roste.

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Tak tam je.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Skládkování.

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Tak tam je dvojí úhel pohledu, protože mi odpadáři jsme rádi, že odpadu přibývá, což asi není úplně správný trend, ale věřím tomu, že občané buď budou přinuceni z ekonomické situace, anebo budou tak osvícení, že tu spotřebu odpadu budou omezovat. Záleží samozřejmě, jaký je to odpad. Jsou odpady, které jsou současně zdrojem, což můžeme říct o papíru. Můžeme to říct o skle. V případě Ostravy to je i tráva, které je dvacet tisíc tun a my z toho děláme zpětně kompost. Tak to jsou všechno odpady, které my jsme schopni změnit v nějakou surovinu. Pak jsou odpady, které už nejsou využitelné materiálově to znamená, že jsou to ty už znečištěné plasty, znečištěný papír, který není možno materiálově využívat a my z toho děláme ty paliva pro teplárny, případně pro cementárny. Čili taky ten odpad je logicky využitelný, mění se v energii. No a pak je ten typ odpadu, který nelze nijak využít a od toho je ta skládka, kde ty odpady končí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste před několika lety zaváděli různé způsoby třídění nebo sběru toho odpadu, abyste vlastně si udělali takový obrázek o tom, co je možná nejvíce účinné. Jako například různé typy popelnic ke každému domu, jak se to osvědčilo a jestli pokračujete i v dalších obcích, které s tímto způsobem sběru odpadu.

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: My jsme v Ostravě udělali pilotní projekt, kdy jsme u rodinných domků sbírali a ještě sbíráme do jedné nádoby plast, papír, nápojový karton, plechovky či všechno, co je využitelné, dáváme do jedné nádoby. My k tomu máme technologie a linky, které jsou schopny to roztřídit a ušetříme na svozu, kterým jsme se dostali tak daleko, že tento způsob v podstatě sběru je už v návrhu nového zákona. Takže pevně věřím, že to projde a tím pádem budeme schopni vlastně optimalizovat u rodinné zástavby svoz tříděného odpadu. Že občan bude mít u domu jednu nádobu, do které může dávat všechny využitelné složky, do druhé bude dávat to, co skončí pak na skládce. Na sídlištích ten systém, jaký funguje dneska, to znamená žlutý, modrý, černý bude fungovat dál, protože zase ten materiál my přímo už odvážíme ke zpracovatelům, k papírnám, na třídicí linky plastů, takže tam bychom to ponechali. Ale u těch rodinných domků chceme jít touto cestou single streamu nebo všechno do jednoho.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já se vracím ještě k té původní otázce. Obce a občané a obec vlastně platí za celkový objem odvozeného množství směsného odpadu. Daří se obcím ty občany motivovat, aby to bylo méně?

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Tady ten způsob motivace je dvojí. První je vlastně osvěta výchova, a druhý způsob je snižování přistaveného objemu na směsný odpad. Vy buď máte poplatek na hlavu a pak musíte cestou motivace, osvěty a výchovy a nebo necháte občanům zaplatit přistavený objem. A ten občan podvědomě si bude brát co nejmenší nádobu z toho co nejdelší četností odvozu. Každá z těch metod má svoje výhody a nevýhody. Těžko říct, která ta metoda je lepší, ale obě jsou v podstatě formou, jak občanům snížit přistavený objem na směsný odpad a více ho donutit ke třídění. Ale říkám, z hlediska třídění my skutečně v Česku se nemáme za co stydět, jsme na tom velice dobře, tam ty rezervy jsou, ale už nejsou nějak extra velké.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou nějaké postihy za to, nebo budou nějaké postihy, že obce budou díky svým občanům přesahovat to množství?

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Je to i legislativní nástroj, který ty obce bude nutit se takto chovat. V roce dvacet pět bychom už měli mít šedesát procent odpadů vytříděného a využitelného. My jsme dneska v Ostravě na padesáti procentech, takže pevně věřím, že ty dva roky, které máme před sebou, to v pohodě zvládneme a navýšíme těch šedesát procent, jak to dneska je v zákoně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Další návrhy za pět let se to má snížit, ten podíl ještě o hodně dalších více procent až na sedmdesát procent.

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Je tam další nárůst s tím, že v roce 2030 by měl být zákaz skládkování využitelných odpadů. Tady jsem lehce lehce pesimistický, protože samozřejmě zákon je jedna věc, ale udělat za čtyři, pět let x spaloven nebo energetických koncovek, protože to je jediná cesta, jak ty odpady ze skládky odklonit přes energetiku. To si nemyslím, že při současných zákonech a schvalování a povolování je reálné. Ten termín se zřejmě posune, ale prozatím termín 2030 je zákaz skládkování využitelných odpadů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kdo to bude kontrolovat?

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Tam někdo asi shora.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme se ještě vrátit k PET lahvím, kdy bude rozhodnuto, zdali se u nás budou vracet nebo ne.

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Tak já pevně věřím, že nikdy, že ten zákon neprojde. Nicméně je to dneska v připomínkovém řízení, je to ve stádiu dávání připomínek k tomuto zákonu. Pak se ty připomínky musí vypořádat, půjde to do vlády a pak to z vlády půjde do parlamentu. Takže mělo by platit od roku 2025 od pololetí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Řekněte jenom vím, že už jsme se o tom před pár měsíci tady v tomto pořadu bavili. Ale zopakujme, z jakého důvodu vy jako odpadáři tento zákon nechcete podporovat.

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: My budeme souběžně budovat systém, který je dneska funkční a plní potřebné limity a kvóty, které jsou. Dneska my v podstatě prostřednictvím občanů obecních třídiček, obecního svozu dosáhneme osmdesáti procent vytřídění PETu, který předáváme přímo výrobcům obalů či PET lahví, případně do průmyslu. Tak já vůbec nechápu, proč tento systém, který stál miliardy korun, budeme nahrazovat novým systémem, který bude stát taky miliardy korun, protože všechny markety si musí koupit automaty, budou se stavět nové třídicí linky, bude se svážet úplně souběžně s tím někam na ty nové třídicí linky a výsledek bude stejný. Osmdesát procent. Moc mi to rozum nebere.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor, za užitečné informace pro naše diváky. Mějte se hezky a na viděnou.

Karel Belda, jednatel společnosti OZO: Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.