Dobrý den u sledování prvního zářijového Eko magazínu, přinášíme několik témat napříč MS krajem. Začínáme v Ostravě-Porubě. Nově je v provozu tramvajová trať, která je díky travnatým pásům mnohem tišší.
Travnaté pásy tramvajové tratě zajistí tichý provoz
Dopravní podnik Ostrava zahájil provoz tramvají na nejdelším úseku nejmodernější tratě v Ostravě. Jde o 1626 metrů dlouhý úsek na ulici Opavská v Porubě, na jehož rekonstrukci z velké části přispěla i EU.
Tereza Šnoblová, mluvčí DPO: “DPO úsek zatravnil a také zrekonstruoval nástupiště hned tří tramvajových zastávek Telekomunikační škola, Poruba-Vozovna a také VŠB-TUO směr centrum. Modernizace vyšla celkem na 236 milionů korun a jedná se o největší letošní investicí DPO do infrastruktury.”
První tramvaje na zmodernizovanou trať zkušebně vyjely poslední prázdninový den. Jejich provoz je teď mnohem tišší a také rychlejší. Stavba by měla být kompletně dokončena do konce září, včetně vybavení zastávek
Revitalizace Stříbrného jezera v Opavě-Kateřinkách je téměř hotová. Ještě ale zbývá dokončit přístupovou komunikaci a také zabezpečit propady, které tady v důsledku těžby vznikly. Práce mají být ukončeny v závěru letošního roku.
Revitalizace Stříbrného jezera má skončit v prosinci
Stříbrné jezero – vyhledávané přírodní koupaliště na kraji Opavy, je bývalý sádrovcový lom. Na jaře v r. 2020 začala jeho revitalizace. Ta zahrnuje úpravu pláží i okolí, vybudování atrakcí pro děti a výstavbu přístupové komunikace. Hned v počátku ale nastaly komplikace, které práce zbrzdily.
Romeo Doupal, technický dozor investora: Příčinou byla zvýšená hladina v jezeře, která byla iniciována zřejmě nějakým závalem přirozeného odtoku hluboko v podzemí.“
Vydatné jarní deště před dvěmi lety zřejmě podmáčely podloží a došlo k propadu šachet, které dříve sloužily k těžbě sádrovce. Vodu teď odvádí přepouštěcí kanál. Na místa, kde se země propadla, je zakázaný vstup. Jde o tři místa: břeh jezera, pak také o přilehlou louku a příjezdovou komunikaci.
Romeo Doupal, technický dozor investora: „Důlní služby budou provádět sanaci obou starých šachet, které se začaly propadat.“
Přestože se v okolí Stříbrného jezera pracuje, lidé se sem i tak mohou přijít vykoupat. Využívat mohou nové molo i plovoucí ponton. Slunit se mohou na kamenech u jižního břehu.
návštěvnice přírodního koupaliště: „Pěkné to asi bude, až se tady dodělá ta pláž.“
Dělníci nyní pracují na výstavbě 65 m dlouhé lávky přes řeku Opavu pro pěší a cyklisty. Lidé z Opavy tak nebudou muset za koupáním jezdit po rušné Rolnické ulici, na kterou je svedena doprava z obchvatu města.
Stanilav Cábel, stavbyvedoucí, Metrostav: „Aktuálně betonujeme mostovku lávky přes řeku Opavu. Po zabetonování a vytvrdnutí mostovky dobetonujeme zbytek patek na březích. Následně vyvěsíme nosná lana, na které bude mostovka zavěšena.“
Hloubí se také podchod pod Rolnickou ulicí. Kvůli tomu je na místě svedený provoz do jednoho pruhu a řízený je semafory. Dopravní omezení je tady plánováno do konce října.
Revitalizace tohoto území je hrazena z rozpočtu Ministerstva financí částkou 142 mil. Kč. Město Opava se necelými 24 mil. podílí na realizaci lávky. A zaplatí také výstavbu převlékáren a toalet. Do konce roku mají být stavební práce ukončeny.
Lesníci otevřeli v Lesní škole v Bělském lese novou přírodní učebnu. Jde o jurtu, na kterou jim velkou částí přispěly OKK Koksovny. Výukové programy v ní budou probíhat po celý rok.
Přírodní učebna v Bělském lese bude fungovat celoročně
Za pouhý jeden týden byla v Lesní škole v Bělském lese postavena nová přírodní učebna. Jurta o průměru 8 metrů je vybavena i malou terasou, kamny a světlíkem, který se dá otevřít.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.: “Během začátku března jsme to realizovali, pak probíhalo dolaďování a nyní jsme připraveni i s částí expozice a výbavou na nový školní rok pro děti základních škol. Provoz bude celoroční, proto jsme vybaveni kamny, takže děti to budou mít o něco jiné, protože budou muset třeba i naštípat dřevo, přinést ho sem, najít něco na podpal, aby tady prostě bylo teplo.”
V jurtě nechybí ani vycpané exponáty zvířat, která žijí v našich lesích, staré nářadí, dřevěné a plyšové hračky a výstava fotografií, které vytvořily děti ve fotografickém kroužku.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.: “Už nám tady chybí jen nějaký stoleček na čaj, takže budeme pracovat s bylinkami, které máme připravené, nasbírané, abychom si mohli ten čaj tady udělat a ještě nějaký malinkatý botníček, protože v zimě tady bude hustý provoz.”
Do budoucna chtějí lesníci za jurtou zřídit i malý sklad, kde budou uloženy pomůcky pro vybavení na relaxaci a muzikoterapii.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.: “Programy budeme mít opět pro první stupeň základních škol, ale když sem zavítají i střední školy nebo i druhé stupně, budeme rádi a program pro ně bude zase o něco složitější a uzpůsobený. Programy probíhají z jedné třetiny uvnitř a ze dvou třetin v lese, kde to je nejlepší a na první dotek.”
Na výukové programy v nové učebně se budou moci školy registrovat už od středečního dopoledne, a to na webu lesniskolaostrava.cz.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.: “Z jurty povedou první kroky dětí k našemu bosému chodníku, kde si budou moci projít všechen materiál, který se dá najít v lese. Šišky, dřevo, trávu, štěpku a pěkně to prozkoumat a možná se jim vybaví nějaká vzpomínka na prázdniny, že někde kempovaly s rodiči.”
Novou přírodní učebnu si lidé budou moci prohlédnout už v sobotu 10. září, kdy se v Bělském lese uskuteční dobrodružná akce Den v lese.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Rád bych dneska pozval na další skvělou akci. To je Festival dřeva a Den v lese. Je to již významná akce, která každoročně přiláká spoustu rodin s dětmi. Je ukázaná lesní technika, je tam řada soutěží, skvělé občerstvení. Zvěř lesní je tam ukazována, je tam opravdu zábava pro celou rodinu.”
Akce bude probíhat od 11 dopoledne do půl 5 odpoledne a těšit se můžete i na lanové překážky a koňské taxi.
Aquaponie spojuje chov ryb s pěstováním zeleniny: Michal Fojtík, Future Farming
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hydroponie a aquaponie jsou zemědělstvím budoucnosti. Je to udržitelný způsob, jak pěstovat zeleninu s láskou a respektem k přírodě. Gymnázium v Bílovci má jako první střední škola v republice edukační a aquaponickou farmu. Podrobnosti projektu se dozvíte už za chvíli od mého dnešního hosta z Future Farming Michala Fojtíka. Dobrý den, vítejte.
Michal Fojtík, Future Farming: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jenom zopakuji, že Gymnázium Mikuláše Koperníka má Vámi instalovanou aquaponii. Řekněme na začátek k divákům, když se řekne aquaponie, co si můžou představit?
Michal Fojtík, Future Farming: Aquaponie je v podstatě aplikovaný princip koloběhu živin v přírodě. V podstatě je to kopie toho, co funguje v přírodě, takže živočichové vždy poskytovali hnojiva rostlinám a rostliny vždycky poskytovaly potravu živočichům. My tady ten princip aplikujeme řekněme na zahrádky a do průmyslové výroby potravin.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak často mají, ať už firmy nebo lidé o tento způsob, a teď nevím, jestli to neřeknu náhodou špatně, zahradničení zájem?
Michal Fojtík, Future Farming: Ten zájem astronomicky roste v posledních letech. Já, protože to dělám už deset let, to mohu srovnávat. Takže zhruba před těmi deseti lety, když já jsem se k tomu dostal, ten zájem byl téměř nulový tady u nás v Česku. Ve světě je ta situace mnohem lepší. Myslím si, že třeba ve Spojených státech se jedná o nejvíc nejrychleji rostoucí oblast zemědělství dneska aktuálně, teďka v těchto letech.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Srovnejte ten klasický způsob zemědělčení a pomocí aquaponie. Vyzdvihněte plusy a mínusy.
Michal Fojtík, Future Farming: Je tam spousta rozdílů. Ono se jedná o produkci potravin v řízených podmínkách, které jsou tedy odděleny od vnějšího prostředí. To je taková definice. Výsledkem toho je, že my umíme nastavovat ty pěstební podmínky nebo chovné podmínky po celý rok standardně adekvátně tomu růstu, a tím pádem dosahujeme rychlejší nebo větší produkce. Benefity aquaponie jsou i na environmentální stránce, protože tenhle způsob šetří spoustu energie, šetří spoustu vody a absolutně postrádá jakoukoliv agrochemii v podobě pesticidů, umělých hnojiv a takových věcí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na to se dneska víceméně cílí veškerá pozornost uživatelů i pěstitelů. Co třeba při aquaponii? Jaké podmínky my musíme splnit, abychom mohli počítat s tím, že přijede někdo, kdo nám aquaponii založí, nebo zvládne to i někdo jako amatér?
Michal Fojtík, Future Farming: Založit si aquaponickou farmičku není vůbec žádný problém. V podstatě stačí spojit akvárium s truhlíky na rostliny a je to aquaponie. Ten princip je takový, že ryby produkují dusíkaté látky. Ty dusíkaté látky jsou velmi vhodným hnojivem pro rostliny.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžou to být jakékoliv ryby?
Michal Fojtík, Future Farming: Teoreticky ano. Samozřejmě, jak jsem říkal, aquaponie je princip, v podstatě není nutné ani, aby to byly ryby, jde o to, aby živočich poskytoval hnojivo rostlinám. My používáme ryby z toho důvodu, že je to nejjednodušší způsob. Kdybychom měli prasata, kuřata, krávy, museli bychom zpracovávat hnůj nebo mrvu a nějak s tím pracovat a nějak s tím nakládat. Ono je to dost zapáchající, kdežto ty ryby vyloučí zhruba pětasedmdesát procent těch zplodin metabolismu rovnou do té vody přes žábry a nemusíte s ním dělat vůbec nic. Tu vodu vezmete a dáte ji pod ty kořeny a je to.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Propojení musí být akvárium v jaké blízkosti toho záhonu?
Michal Fojtík, Future Farming: Je to v podstatě jedno. Vy musíte zajistit neustálou cirkulaci vody, potom záleží čím dál to je, tím víc energie na to spotřebujete. Takže z pohledu šetření energií je vhodné to mít vedle sebe.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ptám se proto, protože nejčastěji se sází na jaře. U některých rostlin končíme, někdy až začátkem zimy. Jak dlouho, v jakém časovém úseku může aquaponnie fungovat?
Michal Fojtík, Future Farming: Pokud je v uzavřených podmínkách, funguje celoročně, takže pěstujeme klidně saláty v lednu. Není to problém.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V uzavřených podmínkách, to znamená v nějakém skleníku vytápěném?
Michal Fojtík, Future Farming: Buď skleníky nebo klidně indoorové haly. Takže dá se to dělat vlastně i bez slunečního světla. Zase je to na zvážení, jestli to stojí za to v poměru k té spotřebované energii. Pokud se to nedělá v uzavřených podmínkách, dělá se to venku nebo na poli, na zahrádce apod., to pěstební období začíná někdy začátkem května a končí koncem listopadu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co pak s těmi rybami je?
Michal Fojtík, Future Farming: Ryby přežívají i zimu, většinou úplně v pohodě. Není s tím problém. Jenom ty rostliny bohužel nerostou, protože nemají dostatek slunce.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že gymnázium v Bílovci je první střední škola, která svou aquaponii má. Tam se budou starat studenti a pedagogové a Vy budete nějak dohlížet, dojíždět nebo zvládnou to sami?
Michal Fojtík, Future Farming: Určitě to zvládnou sami. Ono to není zase tak komplikované. Důležité je, že my s nimi nebo s panem ředitelem pracujeme na celém programu vzdělávacím, na kterém se chceme podílet. My chceme rozšiřovat to povědomí aquaponii mezi studenty, takže my tam plánujeme různá školení a různé akce pro další školy a další studenty. Takže ona je to taková win-win situace. Chceme přilákat do Bílovce do gymplu další ředitele škol, ukázat jim tu technologii, ukázat jim ty benefity a dále instalovat další a další sety. Takže pracujeme na tom, aby to bylo pro všechny atraktivní. Jinak co se týká výuky, tak ta aquaponie je velmi populární, protože velmi atraktivním způsobem můžete demonstrovat principy matematiky, fyziky, biologie, chemie. Všechno se to tam dá krásně, prakticky ukazovat, dokazovat a ty děti konečně mají něco praktického. To učivo vidí aplikované v praxi.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě mě zajímá jaké jsou pěstební výsledky aquaponie, jestli jsou srovnatelné s jinými způsoby pěstování, nebo jsou lepší, horší nebo srovnatelné?
Michal Fojtík, Future Farming: Aquaponie je v tom komerčním způsobu spojení dvou technologií, které tady existují separátně třeba 40 let a jedná se o recirkulační chov ryb a o hydroponické pěstování rostlin. Ta výhoda aquaponie je v tom, že spojuje tyhle dva obory a odstraňuje ty negativní dopady, které ty separátní systémy mají tím, že ryby poskytují hnojiva, u hydroponie musíte nakupovat umělá hnojiva. Ty nahradíte vlastně hnojivaem od ryb a zároveň u ryb vracíte tu vodu, která je znečištěná tím metabolismem těch ryb. To vám vyčistí ty rostliny a můžete ji vrátit, takže spotřebujete méně vody.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovory za představení aquaponie v praxi.
Michal Fojtík, Future Farming: Já děkuji za pozvání. Mějte se hezky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A vy se těšte na další díl Eko magazínu na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u sledování prvního zářijového Eko magazínu, přinášíme několik témat napříč MS krajem. Začínáme v Ostravě-Porubě. Nově je v provozu tramvajová trať, která je díky travnatým pásům mnohem tišší.
Travnaté pásy tramvajové tratě zajistí tichý provoz
Dopravní podnik Ostrava zahájil provoz tramvají na nejdelším úseku nejmodernější tratě v Ostravě. Jde o 1626 metrů dlouhý úsek na ulici Opavská v Porubě, na jehož rekonstrukci z velké části přispěla i EU.
Tereza Šnoblová, mluvčí DPO: “DPO úsek zatravnil a také zrekonstruoval nástupiště hned tří tramvajových zastávek Telekomunikační škola, Poruba-Vozovna a také VŠB-TUO směr centrum. Modernizace vyšla celkem na 236 milionů korun a jedná se o největší letošní investicí DPO do infrastruktury.”
První tramvaje na zmodernizovanou trať zkušebně vyjely poslední prázdninový den. Jejich provoz je teď mnohem tišší a také rychlejší. Stavba by měla být kompletně dokončena do konce září, včetně vybavení zastávek
Revitalizace Stříbrného jezera v Opavě-Kateřinkách je téměř hotová. Ještě ale zbývá dokončit přístupovou komunikaci a také zabezpečit propady, které tady v důsledku těžby vznikly. Práce mají být ukončeny v závěru letošního roku.
Revitalizace Stříbrného jezera má skončit v prosinci
Stříbrné jezero – vyhledávané přírodní koupaliště na kraji Opavy, je bývalý sádrovcový lom. Na jaře v r. 2020 začala jeho revitalizace. Ta zahrnuje úpravu pláží i okolí, vybudování atrakcí pro děti a výstavbu přístupové komunikace. Hned v počátku ale nastaly komplikace, které práce zbrzdily.
Romeo Doupal, technický dozor investora: Příčinou byla zvýšená hladina v jezeře, která byla iniciována zřejmě nějakým závalem přirozeného odtoku hluboko v podzemí.“
Vydatné jarní deště před dvěmi lety zřejmě podmáčely podloží a došlo k propadu šachet, které dříve sloužily k těžbě sádrovce. Vodu teď odvádí přepouštěcí kanál. Na místa, kde se země propadla, je zakázaný vstup. Jde o tři místa: břeh jezera, pak také o přilehlou louku a příjezdovou komunikaci.
Romeo Doupal, technický dozor investora: „Důlní služby budou provádět sanaci obou starých šachet, které se začaly propadat.“
Přestože se v okolí Stříbrného jezera pracuje, lidé se sem i tak mohou přijít vykoupat. Využívat mohou nové molo i plovoucí ponton. Slunit se mohou na kamenech u jižního břehu.
návštěvnice přírodního koupaliště: „Pěkné to asi bude, až se tady dodělá ta pláž.“
Dělníci nyní pracují na výstavbě 65 m dlouhé lávky přes řeku Opavu pro pěší a cyklisty. Lidé z Opavy tak nebudou muset za koupáním jezdit po rušné Rolnické ulici, na kterou je svedena doprava z obchvatu města.
Stanilav Cábel, stavbyvedoucí, Metrostav: „Aktuálně betonujeme mostovku lávky přes řeku Opavu. Po zabetonování a vytvrdnutí mostovky dobetonujeme zbytek patek na březích. Následně vyvěsíme nosná lana, na které bude mostovka zavěšena.“
Hloubí se také podchod pod Rolnickou ulicí. Kvůli tomu je na místě svedený provoz do jednoho pruhu a řízený je semafory. Dopravní omezení je tady plánováno do konce října.
Revitalizace tohoto území je hrazena z rozpočtu Ministerstva financí částkou 142 mil. Kč. Město Opava se necelými 24 mil. podílí na realizaci lávky. A zaplatí také výstavbu převlékáren a toalet. Do konce roku mají být stavební práce ukončeny.
Lesníci otevřeli v Lesní škole v Bělském lese novou přírodní učebnu. Jde o jurtu, na kterou jim velkou částí přispěly OKK Koksovny. Výukové programy v ní budou probíhat po celý rok.
Přírodní učebna v Bělském lese bude fungovat celoročně
Za pouhý jeden týden byla v Lesní škole v Bělském lese postavena nová přírodní učebna. Jurta o průměru 8 metrů je vybavena i malou terasou, kamny a světlíkem, který se dá otevřít.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.: “Během začátku března jsme to realizovali, pak probíhalo dolaďování a nyní jsme připraveni i s částí expozice a výbavou na nový školní rok pro děti základních škol. Provoz bude celoroční, proto jsme vybaveni kamny, takže děti to budou mít o něco jiné, protože budou muset třeba i naštípat dřevo, přinést ho sem, najít něco na podpal, aby tady prostě bylo teplo.”
V jurtě nechybí ani vycpané exponáty zvířat, která žijí v našich lesích, staré nářadí, dřevěné a plyšové hračky a výstava fotografií, které vytvořily děti ve fotografickém kroužku.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.: “Už nám tady chybí jen nějaký stoleček na čaj, takže budeme pracovat s bylinkami, které máme připravené, nasbírané, abychom si mohli ten čaj tady udělat a ještě nějaký malinkatý botníček, protože v zimě tady bude hustý provoz.”
Do budoucna chtějí lesníci za jurtou zřídit i malý sklad, kde budou uloženy pomůcky pro vybavení na relaxaci a muzikoterapii.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.: “Programy budeme mít opět pro první stupeň základních škol, ale když sem zavítají i střední školy nebo i druhé stupně, budeme rádi a program pro ně bude zase o něco složitější a uzpůsobený. Programy probíhají z jedné třetiny uvnitř a ze dvou třetin v lese, kde to je nejlepší a na první dotek.”
Na výukové programy v nové učebně se budou moci školy registrovat už od středečního dopoledne, a to na webu lesniskolaostrava.cz.
Pavel Kotala, Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.: “Z jurty povedou první kroky dětí k našemu bosému chodníku, kde si budou moci projít všechen materiál, který se dá najít v lese. Šišky, dřevo, trávu, štěpku a pěkně to prozkoumat a možná se jim vybaví nějaká vzpomínka na prázdniny, že někde kempovaly s rodiči.”
Novou přírodní učebnu si lidé budou moci prohlédnout už v sobotu 10. září, kdy se v Bělském lese uskuteční dobrodružná akce Den v lese.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: “Rád bych dneska pozval na další skvělou akci. To je Festival dřeva a Den v lese. Je to již významná akce, která každoročně přiláká spoustu rodin s dětmi. Je ukázaná lesní technika, je tam řada soutěží, skvělé občerstvení. Zvěř lesní je tam ukazována, je tam opravdu zábava pro celou rodinu.”
Akce bude probíhat od 11 dopoledne do půl 5 odpoledne a těšit se můžete i na lanové překážky a koňské taxi.
Aquaponie spojuje chov ryb s pěstováním zeleniny: Michal Fojtík, Future Farming
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hydroponie a aquaponie jsou zemědělstvím budoucnosti. Je to udržitelný způsob, jak pěstovat zeleninu s láskou a respektem k přírodě. Gymnázium v Bílovci má jako první střední škola v republice edukační a aquaponickou farmu. Podrobnosti projektu se dozvíte už za chvíli od mého dnešního hosta z Future Farming Michala Fojtíka. Dobrý den, vítejte.
Michal Fojtík, Future Farming: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jenom zopakuji, že Gymnázium Mikuláše Koperníka má Vámi instalovanou aquaponii. Řekněme na začátek k divákům, když se řekne aquaponie, co si můžou představit?
Michal Fojtík, Future Farming: Aquaponie je v podstatě aplikovaný princip koloběhu živin v přírodě. V podstatě je to kopie toho, co funguje v přírodě, takže živočichové vždy poskytovali hnojiva rostlinám a rostliny vždycky poskytovaly potravu živočichům. My tady ten princip aplikujeme řekněme na zahrádky a do průmyslové výroby potravin.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak často mají, ať už firmy nebo lidé o tento způsob, a teď nevím, jestli to neřeknu náhodou špatně, zahradničení zájem?
Michal Fojtík, Future Farming: Ten zájem astronomicky roste v posledních letech. Já, protože to dělám už deset let, to mohu srovnávat. Takže zhruba před těmi deseti lety, když já jsem se k tomu dostal, ten zájem byl téměř nulový tady u nás v Česku. Ve světě je ta situace mnohem lepší. Myslím si, že třeba ve Spojených státech se jedná o nejvíc nejrychleji rostoucí oblast zemědělství dneska aktuálně, teďka v těchto letech.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Srovnejte ten klasický způsob zemědělčení a pomocí aquaponie. Vyzdvihněte plusy a mínusy.
Michal Fojtík, Future Farming: Je tam spousta rozdílů. Ono se jedná o produkci potravin v řízených podmínkách, které jsou tedy odděleny od vnějšího prostředí. To je taková definice. Výsledkem toho je, že my umíme nastavovat ty pěstební podmínky nebo chovné podmínky po celý rok standardně adekvátně tomu růstu, a tím pádem dosahujeme rychlejší nebo větší produkce. Benefity aquaponie jsou i na environmentální stránce, protože tenhle způsob šetří spoustu energie, šetří spoustu vody a absolutně postrádá jakoukoliv agrochemii v podobě pesticidů, umělých hnojiv a takových věcí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na to se dneska víceméně cílí veškerá pozornost uživatelů i pěstitelů. Co třeba při aquaponii? Jaké podmínky my musíme splnit, abychom mohli počítat s tím, že přijede někdo, kdo nám aquaponii založí, nebo zvládne to i někdo jako amatér?
Michal Fojtík, Future Farming: Založit si aquaponickou farmičku není vůbec žádný problém. V podstatě stačí spojit akvárium s truhlíky na rostliny a je to aquaponie. Ten princip je takový, že ryby produkují dusíkaté látky. Ty dusíkaté látky jsou velmi vhodným hnojivem pro rostliny.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžou to být jakékoliv ryby?
Michal Fojtík, Future Farming: Teoreticky ano. Samozřejmě, jak jsem říkal, aquaponie je princip, v podstatě není nutné ani, aby to byly ryby, jde o to, aby živočich poskytoval hnojivo rostlinám. My používáme ryby z toho důvodu, že je to nejjednodušší způsob. Kdybychom měli prasata, kuřata, krávy, museli bychom zpracovávat hnůj nebo mrvu a nějak s tím pracovat a nějak s tím nakládat. Ono je to dost zapáchající, kdežto ty ryby vyloučí zhruba pětasedmdesát procent těch zplodin metabolismu rovnou do té vody přes žábry a nemusíte s ním dělat vůbec nic. Tu vodu vezmete a dáte ji pod ty kořeny a je to.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Propojení musí být akvárium v jaké blízkosti toho záhonu?
Michal Fojtík, Future Farming: Je to v podstatě jedno. Vy musíte zajistit neustálou cirkulaci vody, potom záleží čím dál to je, tím víc energie na to spotřebujete. Takže z pohledu šetření energií je vhodné to mít vedle sebe.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ptám se proto, protože nejčastěji se sází na jaře. U některých rostlin končíme, někdy až začátkem zimy. Jak dlouho, v jakém časovém úseku může aquaponnie fungovat?
Michal Fojtík, Future Farming: Pokud je v uzavřených podmínkách, funguje celoročně, takže pěstujeme klidně saláty v lednu. Není to problém.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V uzavřených podmínkách, to znamená v nějakém skleníku vytápěném?
Michal Fojtík, Future Farming: Buď skleníky nebo klidně indoorové haly. Takže dá se to dělat vlastně i bez slunečního světla. Zase je to na zvážení, jestli to stojí za to v poměru k té spotřebované energii. Pokud se to nedělá v uzavřených podmínkách, dělá se to venku nebo na poli, na zahrádce apod., to pěstební období začíná někdy začátkem května a končí koncem listopadu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co pak s těmi rybami je?
Michal Fojtík, Future Farming: Ryby přežívají i zimu, většinou úplně v pohodě. Není s tím problém. Jenom ty rostliny bohužel nerostou, protože nemají dostatek slunce.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem v úvodu řekla, že gymnázium v Bílovci je první střední škola, která svou aquaponii má. Tam se budou starat studenti a pedagogové a Vy budete nějak dohlížet, dojíždět nebo zvládnou to sami?
Michal Fojtík, Future Farming: Určitě to zvládnou sami. Ono to není zase tak komplikované. Důležité je, že my s nimi nebo s panem ředitelem pracujeme na celém programu vzdělávacím, na kterém se chceme podílet. My chceme rozšiřovat to povědomí aquaponii mezi studenty, takže my tam plánujeme různá školení a různé akce pro další školy a další studenty. Takže ona je to taková win-win situace. Chceme přilákat do Bílovce do gymplu další ředitele škol, ukázat jim tu technologii, ukázat jim ty benefity a dále instalovat další a další sety. Takže pracujeme na tom, aby to bylo pro všechny atraktivní. Jinak co se týká výuky, tak ta aquaponie je velmi populární, protože velmi atraktivním způsobem můžete demonstrovat principy matematiky, fyziky, biologie, chemie. Všechno se to tam dá krásně, prakticky ukazovat, dokazovat a ty děti konečně mají něco praktického. To učivo vidí aplikované v praxi.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě mě zajímá jaké jsou pěstební výsledky aquaponie, jestli jsou srovnatelné s jinými způsoby pěstování, nebo jsou lepší, horší nebo srovnatelné?
Michal Fojtík, Future Farming: Aquaponie je v tom komerčním způsobu spojení dvou technologií, které tady existují separátně třeba 40 let a jedná se o recirkulační chov ryb a o hydroponické pěstování rostlin. Ta výhoda aquaponie je v tom, že spojuje tyhle dva obory a odstraňuje ty negativní dopady, které ty separátní systémy mají tím, že ryby poskytují hnojiva, u hydroponie musíte nakupovat umělá hnojiva. Ty nahradíte vlastně hnojivaem od ryb a zároveň u ryb vracíte tu vodu, která je znečištěná tím metabolismem těch ryb. To vám vyčistí ty rostliny a můžete ji vrátit, takže spotřebujete méně vody.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovory za představení aquaponie v praxi.
Michal Fojtík, Future Farming: Já děkuji za pozvání. Mějte se hezky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A vy se těšte na další díl Eko magazínu na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
