Eko magazín | Pořady

Mimořádná zpráva:
Načítám...

Přehled zpráv

  • Načítám...
Eko magazín

Eko magazín

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Arboristé v Ostravě likvidují už třetím rokem jmelí ze stromů, V Bělském lese je nová trasa kolem vodního kanálu inspirovaného Madeirou, Posílení protipovodňových hrází v Ostravě

Textový přepis videa

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Arboristé v Ostravě likvidují už třetím rokem jmelí ze stromů, V Bělském lese je nová trasa kolem vodního kanálu inspirovaného Madeirou, Posílení protipovodňových hrází v Ostravě

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Startuje EKO magazín. Vítejte u něj a dobrý den. Ostrava pokračuje v záchraně stromů napadených jmelím, zpřístupňuje mokřady v Bělském lese a s Povodím Odry připravuje posílení ochrany před povodněmi. Hostem EKO magazínu je náměstek ostravského primátora Aleš Boháč. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkné odpoledne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Začněme tedy jmelím. To je takový evergreen nejen v Ostravě, ale i v jiných městech napříč celou Českou republikou. Jmelí napadá stromy a likviduje je. Jak s tímto jmelím Ostrava bojuje?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Bohužel je tento parazit v Moravskoslezském kraji a potažmo i v Ostravě rozšířenější než ve zbytku republiky. Takže pro nás je to opravdu velký problém, protože nám likviduje zdravé a už opravdu starší stromy, to znamená ty vzrostlé. A protože každý strom v Ostravě má své místo a je důležitý s ohledem na klimatické změny, ale i proto, že s ním vlastně chceme být, vytvořili jsme už před třemi a půl lety program, kde mapujeme jednotlivé stromy a postupně podle kapacit firem bojujeme se jmelím, likvidujeme ho a snažíme se tohoto parazita ze všech našich stromů vytlačit. Myslím, že se nám to daří. Už jsme ošetřili více než 2 tisíce stromů. Teď vlastně v té páté etapě najíždíme na 644 stromů. Na Ostravě-Jihu je momentálně největší počet těch stromů, které budeme do konce roku takhle ošetřovat. A ukazuje se nám, že to opravdu funguje. To ošetření má svůj význam a díky tomu můžeme zachránit tento vzrostlý strom, aniž bychom ho museli kácet anebo ho nahrazovat nějakým maličkým.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké prostředky arboristé pro likvidaci jmelí na stromech používají?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Bavíme se tady opravdu o ořezu. Bavíme se o odborných řezech a odstraňování toho jmelí. Bavíme se ale v té souvislosti nejen o boji se jmelím, ale i vlastně o jírovcích, kde si chráníme kaštany, kde to děláme formou postřiků anebo roubování. Tak tady je ještě taky jedna z variant, a to je, že vlastně, řekl bych, uměle se snažíme vytvořit jiné klima a to jmelí se trošičku jakoby chaoticky zmate. Vykvete v době, kdy vlastně má mrznout, zamrzne a pak jde lépe odstranit a už se jakoby na strom nevrací. Nicméně po dvou letech se zase znovu k tomu stromu vracíme. Podíváme se, jestli ty ochranné řezy měly význam, nebo ne, a pokračujeme k dalšímu ošetření.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, že po těch dvou letech zjistíte, zda ty řezy byly správné?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Je to tak a ukazuje se, že ve velkém množství případů byly opravdu správné. Provedly se, strom se zachránil, jmelí se nevrací a tento parazit vlastně ze stromu odchází, což je pro nás ten hlavní výsledek. Ale u některých stromů se ještě vracíme k drobným ořezům nebo drobným zásahům. V takovém případě vlastně pokračujeme dál u těch stromů, které máme. Je pravda, že za ty tři roky jsme se vypořádali s většinou stromů ve svém vlastnictví a už trochu koukáme právě do těch zahrad, aby se nám to nešířilo, protože je to pořád parazit, který se šíří vzduchem, a tím pádem se ho nedokážeme úplně zbavit, pokud ho neodstraníme ze všech stromů v Ostravě. Ale oproti předchozím třem letům je to už problém, který není tak závažný, a opravdu jsme zachránili stovky stromů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k našemu dalšímu tématu, a to je Bělský les, který se za poslední léta krásně rozvíjí. Teď je tam další stezka. Jak se osvědčila? Nebo respektive jakou máte zpětnou vazbu od těch, kteří už další část lesa navštívili? A co možná tyto „umělé“ zásahy lesu přinášejí?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak tady ta část je vlastně jedna z takových finálních, už jakoby posledních nebo předposledních částí směrem k vítkovické části. Takže je to takový nový přístup od Vítkovic, od tramvají a od lidí, kteří tam bydlí v té části, protože je poměrně hodně osídlená, a je to vstup do obrovského lesa k těm dalším etapám, které už byly dokončeny. Využili jsme tentokrát suchý poldr, takový suchý mokřad, který právě slouží k tomu, že momentálně tam lidé dokážou projít po těch povalových nebo kamenných chodnících. Jsou tam lávky, takže něco nového, co vidíme někde na Madeiře. A protékají tam opravdu potůčky v těch stopách, těch chodnících, kde lidé chodí. V případě velkých přívalových dešťů tento suchý poldr umožňuje zachycení té vody, aby zůstala právě k potřebě závlahy místní zeleně a vegetace a netekla přímo do řek. To je to důležité. To znamená zadržování vody a přizpůsobení vstupu člověka. Taková symbióza. Tento projekt vlastně byl takovou vstupní bránou k těm dalším prvkům. Díváme se ještě na některá místa a postupně už Bělský les zůstane v té etapě, jakou ho máme. Myslím si, že za ty tři roky se udělal velký kus práce. Lidé si to oblíbili k relaxaci, ke sportu, k odpočinku a procházkám. To je pro nás to důležité. A můžu prozradit, teďka se budeme postupně směřovat zase na Benátky a do oblasti Poruby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A co tam tedy vznikne?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: V oblasti Poruby bychom chtěli také udělat tyto lesy více rekreační, v žádném případě ne těžební. Ne tak, aby z nich vlastně bylo to dřevo, ale aby sloužily ke sportu a rekreaci. A momentálně rada zadala i investiční záměr na zmapování těch území. Bavíme se o území od Vědecko-technologického parku právě po část Myslivnu anebo planetárium v Krásném Poli. Takže to je rozmezí, které teď dáváme na etapy. Říkáme si, jak je rozfázovat tak, aby se do budoucna proměnilo, třeba v tomto volebním období, stejně jako Benátky nebo Bělský les.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V našem třetím tématu se vracíme k povodním roku 2024. S Povodím Odry jste vytipovali v Ostravě čtyři místa nebo čtyři úseky hrází, které se budou navyšovat. Která místa to jsou, prosím, a jak se budou upravovat?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Bohužel to máme ještě v živé paměti. Nechceme na to zapomenout. Je to pro nás důležité pro zvýšení ochrany do budoucna. A vlastně občané vědí, že už byla spravena ta rozplavená hráz na soutoku Opavy a Odry. Tato hráz byla i zvednutá o 35 cm. Další z těch míst, která by se měla řešit právě v těchto měsících a zkraje roku, je, že se bude tato hráz zvedat až směrem k Nové Vsi, kde je vlastně most železniční trati. V takovém případě bude celé toto území soutoku Opavy a Odry zvednuté o 35 cm a zvýší se tím ochrana. Protože dneska už měla hráz vydržet stoletou vodu, byla zvednutá o 80 cm nad stoletou vodu a teď se bude zvedat ještě o dalších 35 cm. A hlavně ten soutok byl zpevněn Larsenovými stěnami zabitými do země a také opačná strana hráze, ta vzdušná část, tak, aby kdyby došlo k přetečení, tak jenom na nezbytně nutnou dobu a nedošlo k odplavení hráze. Protože už je vybetonovaná i část určená pro to zvýšení. Možná ještě připomenu, že toto rozplavení se vlastně stalo dvakrát, jak v roce 1997, tak v roce 2024. Takže doufám, že teď jsme už do budoucna pro další generace zabránili tomuto přetečení. Další místa jsou u Ústřední čistírny odpadních vod. Můžeme říct i přímo místo v jižní části Nové Vsi, zvednutí kolem cyklostezky a hráze. A v neposlední fázi máme Koblov a Antošovice, a to je vlastně oblast směrem k Bohumínu. Takže tato místa se řeší i změnami směrnic, hasiči, evakuací, čerpadly a dalšími metodickými věcmi. A teď by mělo dojít i k technickému zvednutí hrází, které tam jsou, a zvednutí betonových zídek o nějakých 25 cm. To všechno je nad rámec stoleté vody, nad rámec zákona, na čemž jsme se domluvili s Povodím Odry. Do toho je suchý poldr v Klimkovicích, který se začal realizovat po deseti letech, a město teď připravuje smlouvu o participaci a spolupráci a příspěvek na bezmála dvousetmilionovou stavbu. A to je zkapacitnění toku Polančice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou ještě na území Ostravy nějaká kritická místa, která je třeba řešit?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já myslím, že bohužel takových míst je ještě hodně, protože voda je nevyzpytatelná a pokaždé, když, jak bych řekl laicky, zalepíte jednu díru, tak to neznamená, že při jiných povodních nezjistíte, že vznikají další. Takže teď se dělají i strategická rozhodnutí, dělají se dokumenty, dělají se plány na zvládání povodní. Město rozhodlo, že pro všechny městské obvody budeme dělat plány v digitální podobě, jen v jednotném softwaru. Doteď tomu tak nebylo. Přecházejí z městských obvodů na město pro lepší řízení. Těch drobností, až po lepší vybavení IZS, to znamená integrovaného záchranného systému, je mnoho a ty postupně běží. Vzal jsem si to na svá bedra, protože jsem u těch povodní od začátku byl, aby ta Ostrava byla bytelnější. Takže se to bude táhnout takovou pracovní nití i v tomto volebním období.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, já Vám děkuji za rozhovor i za pozitivní tečku za naším rozhovorem. Vám děkuji za pozornost. Dnešní EKO magazín končí. Už teď pro vás připravujeme další témata. Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Arboristé v Ostravě likvidují už třetím rokem jmelí ze stromů, V Bělském lese je nová trasa kolem vodního kanálu inspirovaného Madeirou, Posílení protipovodňových hrází v Ostravě
17. listopadu 2026, 17:40

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Arboristé v Ostravě likvidují už třetím rokem jmelí ze stromů, V Bělském lese je nová trasa kolem vodního kanálu inspirovaného Madeirou, Posílení protipovodňových hrází v Ostravě

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Startuje EKO magazín. Vítejte u něj a dobrý den. Ostrava pokračuje v záchraně stromů napadených jmelím, zpřístupňuje mokřady v Bělském lese a s Povodím Odry připravuje posílení ochrany před povodněmi. Hostem EKO magazínu je náměstek ostravského primátora Aleš Boháč. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkné odpoledne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Začněme tedy jmelím. To je takový evergreen nejen v Ostravě, ale i v jiných městech napříč celou Českou republikou. Jmelí napadá stromy a likviduje je. Jak s tímto jmelím Ostrava bojuje?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Bohužel je tento parazit v Moravskoslezském kraji a potažmo i v Ostravě rozšířenější než ve zbytku republiky. Takže pro nás je to opravdu velký problém, protože nám likviduje zdravé a už opravdu starší stromy, to znamená ty vzrostlé. A protože každý strom v Ostravě má své místo a je důležitý s ohledem na klimatické změny, ale i proto, že s ním vlastně chceme být, vytvořili jsme už před třemi a půl lety program, kde mapujeme jednotlivé stromy a postupně podle kapacit firem bojujeme se jmelím, likvidujeme ho a snažíme se tohoto parazita ze všech našich stromů vytlačit. Myslím, že se nám to daří. Už jsme ošetřili více než 2 tisíce stromů. Teď vlastně v té páté etapě najíždíme na 644 stromů. Na Ostravě-Jihu je momentálně největší počet těch stromů, které budeme do konce roku takhle ošetřovat. A ukazuje se nám, že to opravdu funguje. To ošetření má svůj význam a díky tomu můžeme zachránit tento vzrostlý strom, aniž bychom ho museli kácet anebo ho nahrazovat nějakým maličkým.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké prostředky arboristé pro likvidaci jmelí na stromech používají?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Bavíme se tady opravdu o ořezu. Bavíme se o odborných řezech a odstraňování toho jmelí. Bavíme se ale v té souvislosti nejen o boji se jmelím, ale i vlastně o jírovcích, kde si chráníme kaštany, kde to děláme formou postřiků anebo roubování. Tak tady je ještě taky jedna z variant, a to je, že vlastně, řekl bych, uměle se snažíme vytvořit jiné klima a to jmelí se trošičku jakoby chaoticky zmate. Vykvete v době, kdy vlastně má mrznout, zamrzne a pak jde lépe odstranit a už se jakoby na strom nevrací. Nicméně po dvou letech se zase znovu k tomu stromu vracíme. Podíváme se, jestli ty ochranné řezy měly význam, nebo ne, a pokračujeme k dalšímu ošetření.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, že po těch dvou letech zjistíte, zda ty řezy byly správné?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Je to tak a ukazuje se, že ve velkém množství případů byly opravdu správné. Provedly se, strom se zachránil, jmelí se nevrací a tento parazit vlastně ze stromu odchází, což je pro nás ten hlavní výsledek. Ale u některých stromů se ještě vracíme k drobným ořezům nebo drobným zásahům. V takovém případě vlastně pokračujeme dál u těch stromů, které máme. Je pravda, že za ty tři roky jsme se vypořádali s většinou stromů ve svém vlastnictví a už trochu koukáme právě do těch zahrad, aby se nám to nešířilo, protože je to pořád parazit, který se šíří vzduchem, a tím pádem se ho nedokážeme úplně zbavit, pokud ho neodstraníme ze všech stromů v Ostravě. Ale oproti předchozím třem letům je to už problém, který není tak závažný, a opravdu jsme zachránili stovky stromů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k našemu dalšímu tématu, a to je Bělský les, který se za poslední léta krásně rozvíjí. Teď je tam další stezka. Jak se osvědčila? Nebo respektive jakou máte zpětnou vazbu od těch, kteří už další část lesa navštívili? A co možná tyto „umělé“ zásahy lesu přinášejí?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak tady ta část je vlastně jedna z takových finálních, už jakoby posledních nebo předposledních částí směrem k vítkovické části. Takže je to takový nový přístup od Vítkovic, od tramvají a od lidí, kteří tam bydlí v té části, protože je poměrně hodně osídlená, a je to vstup do obrovského lesa k těm dalším etapám, které už byly dokončeny. Využili jsme tentokrát suchý poldr, takový suchý mokřad, který právě slouží k tomu, že momentálně tam lidé dokážou projít po těch povalových nebo kamenných chodnících. Jsou tam lávky, takže něco nového, co vidíme někde na Madeiře. A protékají tam opravdu potůčky v těch stopách, těch chodnících, kde lidé chodí. V případě velkých přívalových dešťů tento suchý poldr umožňuje zachycení té vody, aby zůstala právě k potřebě závlahy místní zeleně a vegetace a netekla přímo do řek. To je to důležité. To znamená zadržování vody a přizpůsobení vstupu člověka. Taková symbióza. Tento projekt vlastně byl takovou vstupní bránou k těm dalším prvkům. Díváme se ještě na některá místa a postupně už Bělský les zůstane v té etapě, jakou ho máme. Myslím si, že za ty tři roky se udělal velký kus práce. Lidé si to oblíbili k relaxaci, ke sportu, k odpočinku a procházkám. To je pro nás to důležité. A můžu prozradit, teďka se budeme postupně směřovat zase na Benátky a do oblasti Poruby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A co tam tedy vznikne?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: V oblasti Poruby bychom chtěli také udělat tyto lesy více rekreační, v žádném případě ne těžební. Ne tak, aby z nich vlastně bylo to dřevo, ale aby sloužily ke sportu a rekreaci. A momentálně rada zadala i investiční záměr na zmapování těch území. Bavíme se o území od Vědecko-technologického parku právě po část Myslivnu anebo planetárium v Krásném Poli. Takže to je rozmezí, které teď dáváme na etapy. Říkáme si, jak je rozfázovat tak, aby se do budoucna proměnilo, třeba v tomto volebním období, stejně jako Benátky nebo Bělský les.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V našem třetím tématu se vracíme k povodním roku 2024. S Povodím Odry jste vytipovali v Ostravě čtyři místa nebo čtyři úseky hrází, které se budou navyšovat. Která místa to jsou, prosím, a jak se budou upravovat?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Bohužel to máme ještě v živé paměti. Nechceme na to zapomenout. Je to pro nás důležité pro zvýšení ochrany do budoucna. A vlastně občané vědí, že už byla spravena ta rozplavená hráz na soutoku Opavy a Odry. Tato hráz byla i zvednutá o 35 cm. Další z těch míst, která by se měla řešit právě v těchto měsících a zkraje roku, je, že se bude tato hráz zvedat až směrem k Nové Vsi, kde je vlastně most železniční trati. V takovém případě bude celé toto území soutoku Opavy a Odry zvednuté o 35 cm a zvýší se tím ochrana. Protože dneska už měla hráz vydržet stoletou vodu, byla zvednutá o 80 cm nad stoletou vodu a teď se bude zvedat ještě o dalších 35 cm. A hlavně ten soutok byl zpevněn Larsenovými stěnami zabitými do země a také opačná strana hráze, ta vzdušná část, tak, aby kdyby došlo k přetečení, tak jenom na nezbytně nutnou dobu a nedošlo k odplavení hráze. Protože už je vybetonovaná i část určená pro to zvýšení. Možná ještě připomenu, že toto rozplavení se vlastně stalo dvakrát, jak v roce 1997, tak v roce 2024. Takže doufám, že teď jsme už do budoucna pro další generace zabránili tomuto přetečení. Další místa jsou u Ústřední čistírny odpadních vod. Můžeme říct i přímo místo v jižní části Nové Vsi, zvednutí kolem cyklostezky a hráze. A v neposlední fázi máme Koblov a Antošovice, a to je vlastně oblast směrem k Bohumínu. Takže tato místa se řeší i změnami směrnic, hasiči, evakuací, čerpadly a dalšími metodickými věcmi. A teď by mělo dojít i k technickému zvednutí hrází, které tam jsou, a zvednutí betonových zídek o nějakých 25 cm. To všechno je nad rámec stoleté vody, nad rámec zákona, na čemž jsme se domluvili s Povodím Odry. Do toho je suchý poldr v Klimkovicích, který se začal realizovat po deseti letech, a město teď připravuje smlouvu o participaci a spolupráci a příspěvek na bezmála dvousetmilionovou stavbu. A to je zkapacitnění toku Polančice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou ještě na území Ostravy nějaká kritická místa, která je třeba řešit?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já myslím, že bohužel takových míst je ještě hodně, protože voda je nevyzpytatelná a pokaždé, když, jak bych řekl laicky, zalepíte jednu díru, tak to neznamená, že při jiných povodních nezjistíte, že vznikají další. Takže teď se dělají i strategická rozhodnutí, dělají se dokumenty, dělají se plány na zvládání povodní. Město rozhodlo, že pro všechny městské obvody budeme dělat plány v digitální podobě, jen v jednotném softwaru. Doteď tomu tak nebylo. Přecházejí z městských obvodů na město pro lepší řízení. Těch drobností, až po lepší vybavení IZS, to znamená integrovaného záchranného systému, je mnoho a ty postupně běží. Vzal jsem si to na svá bedra, protože jsem u těch povodní od začátku byl, aby ta Ostrava byla bytelnější. Takže se to bude táhnout takovou pracovní nití i v tomto volebním období.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, já Vám děkuji za rozhovor i za pozitivní tečku za naším rozhovorem. Vám děkuji za pozornost. Dnešní EKO magazín končí. Už teď pro vás připravujeme další témata. Na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-17-11-2026-17-44