Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • V Albrechticích budou zpracovávat plasty
  • V Ostravě použili důlní vozíky jako květináče
  • Odborníci navrhnou šetrnou sanaci a rekultivaci odvalu Heřmanice
  • Uhlířský vrch je nejlépe odkrytých vulkánem na Moravě
  • Vedení MS kraje připouští možnost splavnění Odry: Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje

Je čas na ekologická témata na Polaru, dobrý den u TV obrazovek...V Ablrechnicích na Karvinsku budou od podzimu zpracovávat plasty...v Ostravě využili důlní vozíky jako květináče...expertní skupina ministerstva průmyslu a obchodu navrhne sanaci a rekultivaci heřmanické haldy a z rozhovoru s náměstkem hejtmana MS kraje Jakubem Unuckou se dozvíte, za jakých podmínek by mohla být splavněna řeka Odra na českém území.

V Albrechticích budou zpracovávat plasty

V areálu bývalého zemědělského družstva v Albrechticích vzniká pobočka švédské firmy Rondo Plast AB. Zabývá se recyklací a regranulací plastových materiálů. Provoz chce spustit ještě letos na podzim. V nových prostorách chce vyrábět plastový granulát.

Recyklace plastů neboli renovace zbytkových či odpadních plastů umožní materiálu nový život. Obvykle se přerodí do úplně odlišné formy od původního stavu. Recyklací a regranulací plastových materiálů se zabývá švédská firma Rondo Plast AB, která bude v Albrechticích na Karvinsku vyrábět granuláty a drtě. Ve specializované laboratoři budou odborníci posuzovat vlastnosti plastů, a to i pro jiné firmy.

ERIK VALERIÁN, jednatel společnosti Rondo Plast: „Budeme tady vyrábět, uskladňovat a také tady bude laboratoř na zkoumání mechanických vlastností plastů. Výroba musí být už z podstaty čistá, protože nesmí dojít ke smíchání druhů plastů a musí mít ISO 9000 a ISO 14000.”

„Jsem rád, že se tady ten náš brownfield postupně zaplňuje. Po třech firmách přišla čtvrtá ze Švédska. Jedná se o recyklaci plastů, což si myslím, že je přínosné pro ekologii i samotnou obec, protože švédský investor může pomoci se zaměstnaností v obci.”

Linka na zpracování plastových materiálů bude stát v hale bývalého zemědělského družstva, konečným produktem bude plastová drť.

Erik Valerián, jednatel společnosti Rondo Plast: „V první fázi budeme pouze drtit materiál, v druhé fázi bychom rádi vyráběli granulát. Drť se bude homogenizovat, budou se zkoumat mechanické vlastnosti drtě plastů, budeme ji dále buď prodávat nebo zpracovávat.”

Jindřich Feber (PROAL), starosta Albrechtic: „Dělali jsme si statistiku, kolik projede přes Albrechtice aut. Je to zhruba 5000, proto si myslím, že dvě až tři auta nákladní a osobní k tomu, bude znamenat minimální navýšení dopravy.”

Linka v Albrechticích bude schopna zpracovat 2000 tun plastového materiálu ročně. Firma plánuje zaměstnat okolo dvaceti lidí. Výroba by měla být spuštěna na konci září.

V Ostravě použili důlní vozíky jako květináče

Městský obvod Ostrava-Jih nově zdobí historické květináče. Vyrobeny byly z vyřazených důlních vozíků, které radnice koupila od společnosti OKD a poté je nechala zrenovovat a osázet květinami.

Staré zkorodované důlní vozíky společnosti OKD teď našly své nové uplatnění. V Ostravě-Jihu si z nich udělali květináče. Celkem jich po obvodu rozmístili deset.

Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Chceme tak jako symbolicky zachovat to, co je pro Ostravu tradiční, to značí hornický průmysl a skutečnost, že vlastně se posouváme někde jinde do budoucnosti, nějaké nové doby, která bude muset existovat už bez těžkého průmyslu, který zde byl dlouhodobě zakořeněn.”

Gabriela Gödelová, mluvčí MOb Ostrava-Jih: “Někomu by se mohlo zdát, že hornické vozíky na Jihu příliš nekorespondují, ale není to pravda. Je třeba si uvědomit, že hornické vozíky k minulosti města Ostravy skutečně patří a je to také o tom, že spousta těch lidí, kteří na těch šachtách pracovali, bydlela právě u nás v obvodu. V jejich současném využití a pojetí se z nich už nešíří prach, ale jsou osázeny květinami, či jinou výzdobou, kterou budeme měnit podle aktuálního ročního období.”

Historické vozíky s letničkami můžete obdivovat nejen na náměstí Ostrava-Jih, ale také například před radnicí, nebo v krásné Jubilejní kolonii.

Anketa: obyvatelé Ostravy-Jihu: “Není to špatné, vypadá to dobře.”

“Já jsem si toho všimla během tohoto týdne, když jsem jela směrem jako do města a myslím si, že se to pro Ostravu hodí, protože ty vozíky sem patří a ty instalované květiny vypadají moc hezky. Je to pěkné, líbí se mi to.”

“Krásné to je, krásné, hezké to je. I ty sprchy, všechno.”

“Mě hlavně zaujaly ty vozíky. Odkud jsou, že by to tu mohlo být ještě i napsané. A to osazení, to je pěkné. Jen aby to vydrželo. Je to přece jenom oživení toho náměstí. Jenom ať zase vandalové něco neudělají.”

Historické důlní vozíky hned tak někdo neukradne. Váží totiž téměř jednu tunu. Radnice je navíc nechala zajistit proti odtahu řetězy na kolečkách.

Odborníci navrhnou šetrnou sanaci a rekultivaci odvalu Heřmanice

    Expertní komise zřízená ministerstvem průmyslu a obchodu od dubna pracuje na hodnocení způsobu sanace a rekultivace úložných míst těžebního odpadu po hlubinném dobývání černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Odborníci posuzují průběh sanace odvalu Heřmanice a měli by navrhnout optimální řešení likvidace odvalů tak, aby se minimalizovala rizika termických aktivit a negativní dopady na životní prostředí. Výsledky by měly být zveřejněny v srpnu.

    Uhlířský vrch je nejlépe odkrytých vulkánem na Moravě

    Bruntál se připojil ke spolku Krajina Břidlice s cílem popularizovat geologické zajímavosti celého regionu. Hned první společná akce města a spolku směřovala na Uhlířský vrch a do unikátního lomu.

    Alena Zemanová, předsedkyně spolku Krajina Břidlice: „Bruntál je součástí krajiny břidlice, ač to tak nevypadá, tak z geologického hlediska je pro nás Bruntálsko takovým barevným šperkem v naší šedivé krajině břidlice a bude s námi určitě tvořit součást plánovaného geoparku Krajina Břidlice.“

    Tomáš Lehotský, katedra geologie UP Olomouc, Vlastivědné muzeum Olomouc: „Uhlířský vrch představuje v podstatě nejlépe odkrytý vulkán tady u nás na Moravě, jedná se geologicky o stratovulkán, to znamená, že se tady střídaly explozivní a efuzivní fáze. V podstatě ta sopka vybuchovala a zároveň měla také fázi, kdy se z ní vylévala láva. Pozůstatky tady té lávy jsou opravdu patrny na různých výchozech a odkryvech, které tady v Bruntálu máme, kromě Uhlířského vrchu, kde jsou odkryty především pyroklastika, tak bych chtěl zmínit velice významnou lokalitu a tou je opuštěný lom u Meziny, kde je krásně vidět sloupcovitá odlučnost čediče.“

    Vedení MS kraje připouští možnost splavnění Odry: Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vláda schválila projekt splavování Odry ze Svinova až do polského města Kozle na začátku října. Projekt za 15 miliard korun kritizují akademici, město Ostrava i Moravskoslezský kraj. Vedení kraje ale připouští, že při splnění určitých podmínek by mohla tato část kanálu vzniknout. Koncem března oznámilo ministerstvo dopravy, že kanál bude. Ve studiu vítám Jakuba Unucku, náměstka hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region.

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Hezký den. Hezký den divákům.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak už tady padlo, že koncem března se ministerstvo dopravy dohodlo s polskou stranou, že začne stavět kanál na řece Odře. A řekla jsem, že za určitých podmínek kraj souhlasí. Jaké to jsou podmínky?

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Nejvíce legrační je třeba ten Svinov. Jak se tam dostal vlastně vůbec?! A to je tak, když krajský úředník se podívá do mapy vidí na mapě název Svinov, tak ho prostě strčí ministrovi do prezentace a tak vznikl nějaký přístav Svinov. Takže opravdu ve Svinově žádný přístav nikdy nebyl a nebylo nic plánované. První věc a zatím od nějakého zahájení stavby kanálu jsme zhruba deset let pokud vůbec a teď, jak jste se ptala. Ano, ještě před rokem bych řekl, že i tu splavení Odry do Polska je hloupost. Pokud mám mluvit spisovně. Nicméně od té doby se událo spousta věcí a zavírá se OKD. A Česká republika a celá Evropa odchází od uhlí, ale v zimě je pořád -10 a lidi budou chtít něčím topit a ničím jiným než plynem se prostě topit nebude dát, nebude. Jinak umře několik set tisíc lidí v České republice, pokud nebude plyn a splavnění Odry až na území České republiky za jistých podmínek umožní transport plynu směrem k nám a jeho spálení v Třebovické, Karvinské a Havířovské teplárně a výrobu tepla pro lidi. Tak to je ten hlavní důvod, proč se jakoby kraj a říkáme ano. Probereme tuto možnost a nevylučujeme ji od počátku, jak to třeba udělala Ostrava, která říkala že prostě nikdy žádný kanál nechce.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ale jsou tady podmínky výstavby toho splavnění kanálu Odry do Ostravy. Jednak příroda utrpí, meandry utrpí. No a jaký to přinese ekonomický přínos jaký bude?

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: To jsou zase mě strašně mrzí, když se akademici vyjadřují k tomu, že utrpí meandry, protože neutrpí. Je to pokud se to bude dělat, tak to určitě obejde meandry a můžeme si vysvětlit, jak funguje zásobování kanálu vodou. Protože ta nejčastější připomínka je, že ten kanál odvede vodu z Odry. A Neodvede protože ta Odra bez jakéhokoliv zásahu bude v tom dnešním korytu až do Polska a z toho Polska potom bude ten kanál směrem k nám. Takže pokud se ten kanál bude napájet vodou, tak to bude z polské části někde za meandry, takže to nebude mít vůbec žádný vliv prostě na tu českou část Odry. A ten kanál si představuji opravdu jako několik desítek metrů široké těleso, které bude napájeno prostě z polské části Odry. Když to přeženu, tak do toho kanálu se ta voda napustí a bude tam stát měsíc, dva, rok. Nebude tam proudit voda, ten kanál je v podstatě rybník, který prostě slouží, aby tam loď přijela vyložila a zase odjela. Takže z tohoto pohledu na ten zásah na tu Odru bude nulový. Na českém území to že to vezme nějakou vodu z Polska okej, ale té vody bude tak málo, že to odpovídá jedné přeháňce deště.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když bude málo vody, tak přece bude málo vody i pro lodě ne? Protože je potřeba jej doplnit vodou.

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Ten kanál, který se napustí, ale znova říkám v tom kanálu ta voda neproudí.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Četla jsem někde, že zase ještě odborníci kritizují, že ta voda se tam bude kazit.

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Jo kazí se v rybníku? Úplně stejně se kazí v rybníku jako všude jinde. Tak jsem si nevšiml, že by třeba na Štěrkovně byla úplně zkažená voda.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak když odběhneme teď od té přírody, kdy říkáte že...

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Ne, já jenom jakoby vyvracím ten nejčastější blud, že prostě ten kanál trpí meandry. Kraj řekl, že pojďme se bavit o splavnění Odry za čtyř podmínek. Tou první je, že to obejde meandry. Vždyť si můžeme říct, jak ty meandry vznikly. Tím, že Konkolski prokopal nějaký kus rybníka, tak se tam dal písek a vznikly meandry. Meandry jsou umělá věc, která tam je 50 let. Druhá věc je, že nebude mít stavba toho vodního díla jakýkoliv vliv na vysokorychlostní trať, protože představa, že by se zpozdila rychlodráha do Prahy a do Brna kvůli kanálu je nesmyslná. Třetí podmínka byla, že nebude nijak dotčena stavba železničního uzlu Ostrava, což je klíčová věc ta modernizace těch kolejí mezi Svinovem a Ostravou, která umožní těm vlakům zahýbat směrem na Beskydy, umožní rychlý průjezd a tak dál. A čtvrtá podmínka kraje bylo, aby ten kanál byl co nejkratší. Ideálně aby končil hnedka za česko-polskou hranici tak, aby ta česká krajina nebyla dotčena a tyto čtyři podmínky ministerstvo řeklo ano, bereme na vědomí a jdeme zkoumat jestli jsme nebo nejsme schopni je splnit.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže když se vrátím na začátek. Kdy jste mi vyvracel, že přístav nebude. Tak opravdu nebude protože do Ostravy vůbec kanál nebude protažen?

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Je opravdu snaha, aby ten kanál byl co nejkratší a ideálně, aby končil někde v Bohumíně nebo prostě co nejblíže polské hranici. Samozřejmě je tam ale, aby to dávalo nějaký smysl, tak ten kanál musí končit v přístavu, který bude mít napojení na silniční a železniční síť. A já teďka nevím, to musí řešit ministerstvo, které s tímto projektem přišlo, kde je schopno takový přístavy budovat. Jestli u stávajícího železničního koridoru nebo tam přidáme další koleje, jestli u stávající dálnice anebo tam přidáme přivaděč. To prostě řeší ministerstvo a splní ty čtyři podmínky které máme. A proto říkám, co nejkratší úsek na českém území.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Projekt má stát 15 miliard. To bude ekonomický přínosné?

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Teď je diskutabilní, co bude stát 15 miliard. Protože to opravdu byl ten původní plán. To mělo končit někde v Mariánských Horách a tam si myslím, že to nikdy neskončí. Protože pokud půjdeme po proudu, tak je tam kupa jiných míst, kde by ten přístav mohl být a tady asi vznikl ten rozpor mezi Ostravou a krajem protože já jsem pouze vyjmenoval ta místa, kde by ten přístav mohl být. Mohl by být prostě tak jak to chtělo ministerstvo v Mariánských Horách. Mohl by být v Přívoze, Muglinově, Vrbici v Bohumíně.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To jsme řekli že nebude, tak jaký bude ten přínos?

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: No přínos. Jak jsem říkal od počátku teď si představte, že je mínus deset a ruský prezident se naštve a ten kohoutek prostě zastaví a my budeme úplně závislí na plynu. Jsme v roce 2030, kdy není žádné uhlí, všechny teplárny, elektrárny jsou přestavěny na plyn a ruský prostě prezident zavře kohoutek a co budeme dělat? Odnikud jinud ten plyn nepřijde a ti lidi zmrznou protože v takovém panelovém domě si přímotopem zatopit prvních pět potom to vyrazí pojistky. Takže opravdu bavme se o tom, co znamená Green deal, co znamená přechod od uhlí. To znamená přechod na plyn. A ta trubka z toho Ruska je prostě pouze jenom jedna. My říkáme ano, podívejme se na splavnění Odry jako záložní cestu pro transport plynu na území České republiky. Protože ještě říkáme jako podmínka číslo 5, aby pokud ten kanál má být alespoň za mě, pokud máme souhlasit se splavněním Odry, tak to musí mít takové parametry, aby po té Odře šly posílat kontejnery se zkapalněným plynem, což je dneska 115ti metrový tanker, který prostě pojede až směrem k nám. A pokud polská republika bude garantovat, že ta Odra bude mít takové parametry, aby ten plyn tady mohli vozit, tak ten argument ekonomicky je jednoduchý. Je to prostě transport plynu na území České republiky bez kterého se neobejdeme.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, že kdyby jak říkáte byl ten kanál co nejkratší na území ČR. Muselo by se vybudovat nějaké překladiště.

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Zcela jistě a to je ten největší zásah jakoby do té krajiny, do té přírody. Na druhou stranu, když se podívat z letadla na území našeho kraje, tak ty krabice hnusné logistické, já teď jezdím do Klimkovic. Prostě pokud stát a městu dovolilo stavbu logistického centra mezi Porubou a Klimkovicemi na nejúrodnější půdě která existuje, tak už si myslím, že už se na tom nic moc nezmění.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě to obrátím tak, kdyby kanál nebyl. Z jakýchkoliv důvodů. Vy jste ho podmiňoval hlavně tím, že ta nutnost je kvůli dodávky plynu. Jak by se tohle řešilo kdyby došlo k tomu co jste říkal, že by plyn z Ruska byl zastaven?

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Vlastně ti lidi umřou.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jiné řešení není.

    Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Odchod od uhlí a přechod na plynu znamená jakoby totální závislost na Rusku. Já neříkám, že k tomu dojde, ale prostě jednou už to tady bylo, že v roce 2012 kdy Rusové zastavili plyn a tehdy ta závislost naše byla daleko menší. Roztopili jsme kotle na uhlí a vše fungovalo. Ale pokud to uhlí nebude, tak jako fakt ztrácíme nějakou soběstačnost ve výrobě tepla a budeme opravdu závislí jenom čistě na tom Rusku, které nám ten plyn dodá. Víme jak to je. Vrbětice a spol. Já osobně z toho mám strach a pokud jsem byl zvolen jako politik, který se má starat o věci veřejné, tak já říkám splavněním Odry a možnost transportu plynu nikoliv z Ruska, ale ze Spojených států nebo z jiné země. Bavme se o tom.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji za Vaše odpovědi. Mým hostem byl Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.


    Redakčně upraveno / zkráceno.

    Mohlo by Vás také zajímat

    Pořad: Eko magazín
    08. června 2021, 17:40

    Je čas na ekologická témata na Polaru, dobrý den u TV obrazovek...V Ablrechnicích na Karvinsku budou od podzimu zpracovávat plasty...v Ostravě využili důlní vozíky jako květináče...expertní skupina ministerstva průmyslu a obchodu navrhne sanaci a rekultivaci heřmanické haldy a z rozhovoru s náměstkem hejtmana MS kraje Jakubem Unuckou se dozvíte, za jakých podmínek by mohla být splavněna řeka Odra na českém území.

    V Albrechticích budou zpracovávat plasty

    V areálu bývalého zemědělského družstva v Albrechticích vzniká pobočka švédské firmy Rondo Plast AB. Zabývá se recyklací a regranulací plastových materiálů. Provoz chce spustit ještě letos na podzim. V nových prostorách chce vyrábět plastový granulát.

    Recyklace plastů neboli renovace zbytkových či odpadních plastů umožní materiálu nový život. Obvykle se přerodí do úplně odlišné formy od původního stavu. Recyklací a regranulací plastových materiálů se zabývá švédská firma Rondo Plast AB, která bude v Albrechticích na Karvinsku vyrábět granuláty a drtě. Ve specializované laboratoři budou odborníci posuzovat vlastnosti plastů, a to i pro jiné firmy.

    ERIK VALERIÁN, jednatel společnosti Rondo Plast: „Budeme tady vyrábět, uskladňovat a také tady bude laboratoř na zkoumání mechanických vlastností plastů. Výroba musí být už z podstaty čistá, protože nesmí dojít ke smíchání druhů plastů a musí mít ISO 9000 a ISO 14000.”

    „Jsem rád, že se tady ten náš brownfield postupně zaplňuje. Po třech firmách přišla čtvrtá ze Švédska. Jedná se o recyklaci plastů, což si myslím, že je přínosné pro ekologii i samotnou obec, protože švédský investor může pomoci se zaměstnaností v obci.”

    Linka na zpracování plastových materiálů bude stát v hale bývalého zemědělského družstva, konečným produktem bude plastová drť.

    Erik Valerián, jednatel společnosti Rondo Plast: „V první fázi budeme pouze drtit materiál, v druhé fázi bychom rádi vyráběli granulát. Drť se bude homogenizovat, budou se zkoumat mechanické vlastnosti drtě plastů, budeme ji dále buď prodávat nebo zpracovávat.”

    Jindřich Feber (PROAL), starosta Albrechtic: „Dělali jsme si statistiku, kolik projede přes Albrechtice aut. Je to zhruba 5000, proto si myslím, že dvě až tři auta nákladní a osobní k tomu, bude znamenat minimální navýšení dopravy.”

    Linka v Albrechticích bude schopna zpracovat 2000 tun plastového materiálu ročně. Firma plánuje zaměstnat okolo dvaceti lidí. Výroba by měla být spuštěna na konci září.

    V Ostravě použili důlní vozíky jako květináče

    Městský obvod Ostrava-Jih nově zdobí historické květináče. Vyrobeny byly z vyřazených důlních vozíků, které radnice koupila od společnosti OKD a poté je nechala zrenovovat a osázet květinami.

    Staré zkorodované důlní vozíky společnosti OKD teď našly své nové uplatnění. V Ostravě-Jihu si z nich udělali květináče. Celkem jich po obvodu rozmístili deset.

    Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih: “Chceme tak jako symbolicky zachovat to, co je pro Ostravu tradiční, to značí hornický průmysl a skutečnost, že vlastně se posouváme někde jinde do budoucnosti, nějaké nové doby, která bude muset existovat už bez těžkého průmyslu, který zde byl dlouhodobě zakořeněn.”

    Gabriela Gödelová, mluvčí MOb Ostrava-Jih: “Někomu by se mohlo zdát, že hornické vozíky na Jihu příliš nekorespondují, ale není to pravda. Je třeba si uvědomit, že hornické vozíky k minulosti města Ostravy skutečně patří a je to také o tom, že spousta těch lidí, kteří na těch šachtách pracovali, bydlela právě u nás v obvodu. V jejich současném využití a pojetí se z nich už nešíří prach, ale jsou osázeny květinami, či jinou výzdobou, kterou budeme měnit podle aktuálního ročního období.”

    Historické vozíky s letničkami můžete obdivovat nejen na náměstí Ostrava-Jih, ale také například před radnicí, nebo v krásné Jubilejní kolonii.

    Anketa: obyvatelé Ostravy-Jihu: “Není to špatné, vypadá to dobře.”

    “Já jsem si toho všimla během tohoto týdne, když jsem jela směrem jako do města a myslím si, že se to pro Ostravu hodí, protože ty vozíky sem patří a ty instalované květiny vypadají moc hezky. Je to pěkné, líbí se mi to.”

    “Krásné to je, krásné, hezké to je. I ty sprchy, všechno.”

    “Mě hlavně zaujaly ty vozíky. Odkud jsou, že by to tu mohlo být ještě i napsané. A to osazení, to je pěkné. Jen aby to vydrželo. Je to přece jenom oživení toho náměstí. Jenom ať zase vandalové něco neudělají.”

    Historické důlní vozíky hned tak někdo neukradne. Váží totiž téměř jednu tunu. Radnice je navíc nechala zajistit proti odtahu řetězy na kolečkách.

    Odborníci navrhnou šetrnou sanaci a rekultivaci odvalu Heřmanice

      Expertní komise zřízená ministerstvem průmyslu a obchodu od dubna pracuje na hodnocení způsobu sanace a rekultivace úložných míst těžebního odpadu po hlubinném dobývání černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Odborníci posuzují průběh sanace odvalu Heřmanice a měli by navrhnout optimální řešení likvidace odvalů tak, aby se minimalizovala rizika termických aktivit a negativní dopady na životní prostředí. Výsledky by měly být zveřejněny v srpnu.

      Uhlířský vrch je nejlépe odkrytých vulkánem na Moravě

      Bruntál se připojil ke spolku Krajina Břidlice s cílem popularizovat geologické zajímavosti celého regionu. Hned první společná akce města a spolku směřovala na Uhlířský vrch a do unikátního lomu.

      Alena Zemanová, předsedkyně spolku Krajina Břidlice: „Bruntál je součástí krajiny břidlice, ač to tak nevypadá, tak z geologického hlediska je pro nás Bruntálsko takovým barevným šperkem v naší šedivé krajině břidlice a bude s námi určitě tvořit součást plánovaného geoparku Krajina Břidlice.“

      Tomáš Lehotský, katedra geologie UP Olomouc, Vlastivědné muzeum Olomouc: „Uhlířský vrch představuje v podstatě nejlépe odkrytý vulkán tady u nás na Moravě, jedná se geologicky o stratovulkán, to znamená, že se tady střídaly explozivní a efuzivní fáze. V podstatě ta sopka vybuchovala a zároveň měla také fázi, kdy se z ní vylévala láva. Pozůstatky tady té lávy jsou opravdu patrny na různých výchozech a odkryvech, které tady v Bruntálu máme, kromě Uhlířského vrchu, kde jsou odkryty především pyroklastika, tak bych chtěl zmínit velice významnou lokalitu a tou je opuštěný lom u Meziny, kde je krásně vidět sloupcovitá odlučnost čediče.“

      Vedení MS kraje připouští možnost splavnění Odry: Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vláda schválila projekt splavování Odry ze Svinova až do polského města Kozle na začátku října. Projekt za 15 miliard korun kritizují akademici, město Ostrava i Moravskoslezský kraj. Vedení kraje ale připouští, že při splnění určitých podmínek by mohla tato část kanálu vzniknout. Koncem března oznámilo ministerstvo dopravy, že kanál bude. Ve studiu vítám Jakuba Unucku, náměstka hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region.

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Hezký den. Hezký den divákům.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak už tady padlo, že koncem března se ministerstvo dopravy dohodlo s polskou stranou, že začne stavět kanál na řece Odře. A řekla jsem, že za určitých podmínek kraj souhlasí. Jaké to jsou podmínky?

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Nejvíce legrační je třeba ten Svinov. Jak se tam dostal vlastně vůbec?! A to je tak, když krajský úředník se podívá do mapy vidí na mapě název Svinov, tak ho prostě strčí ministrovi do prezentace a tak vznikl nějaký přístav Svinov. Takže opravdu ve Svinově žádný přístav nikdy nebyl a nebylo nic plánované. První věc a zatím od nějakého zahájení stavby kanálu jsme zhruba deset let pokud vůbec a teď, jak jste se ptala. Ano, ještě před rokem bych řekl, že i tu splavení Odry do Polska je hloupost. Pokud mám mluvit spisovně. Nicméně od té doby se událo spousta věcí a zavírá se OKD. A Česká republika a celá Evropa odchází od uhlí, ale v zimě je pořád -10 a lidi budou chtít něčím topit a ničím jiným než plynem se prostě topit nebude dát, nebude. Jinak umře několik set tisíc lidí v České republice, pokud nebude plyn a splavnění Odry až na území České republiky za jistých podmínek umožní transport plynu směrem k nám a jeho spálení v Třebovické, Karvinské a Havířovské teplárně a výrobu tepla pro lidi. Tak to je ten hlavní důvod, proč se jakoby kraj a říkáme ano. Probereme tuto možnost a nevylučujeme ji od počátku, jak to třeba udělala Ostrava, která říkala že prostě nikdy žádný kanál nechce.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ale jsou tady podmínky výstavby toho splavnění kanálu Odry do Ostravy. Jednak příroda utrpí, meandry utrpí. No a jaký to přinese ekonomický přínos jaký bude?

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: To jsou zase mě strašně mrzí, když se akademici vyjadřují k tomu, že utrpí meandry, protože neutrpí. Je to pokud se to bude dělat, tak to určitě obejde meandry a můžeme si vysvětlit, jak funguje zásobování kanálu vodou. Protože ta nejčastější připomínka je, že ten kanál odvede vodu z Odry. A Neodvede protože ta Odra bez jakéhokoliv zásahu bude v tom dnešním korytu až do Polska a z toho Polska potom bude ten kanál směrem k nám. Takže pokud se ten kanál bude napájet vodou, tak to bude z polské části někde za meandry, takže to nebude mít vůbec žádný vliv prostě na tu českou část Odry. A ten kanál si představuji opravdu jako několik desítek metrů široké těleso, které bude napájeno prostě z polské části Odry. Když to přeženu, tak do toho kanálu se ta voda napustí a bude tam stát měsíc, dva, rok. Nebude tam proudit voda, ten kanál je v podstatě rybník, který prostě slouží, aby tam loď přijela vyložila a zase odjela. Takže z tohoto pohledu na ten zásah na tu Odru bude nulový. Na českém území to že to vezme nějakou vodu z Polska okej, ale té vody bude tak málo, že to odpovídá jedné přeháňce deště.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když bude málo vody, tak přece bude málo vody i pro lodě ne? Protože je potřeba jej doplnit vodou.

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Ten kanál, který se napustí, ale znova říkám v tom kanálu ta voda neproudí.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Četla jsem někde, že zase ještě odborníci kritizují, že ta voda se tam bude kazit.

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Jo kazí se v rybníku? Úplně stejně se kazí v rybníku jako všude jinde. Tak jsem si nevšiml, že by třeba na Štěrkovně byla úplně zkažená voda.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak když odběhneme teď od té přírody, kdy říkáte že...

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Ne, já jenom jakoby vyvracím ten nejčastější blud, že prostě ten kanál trpí meandry. Kraj řekl, že pojďme se bavit o splavnění Odry za čtyř podmínek. Tou první je, že to obejde meandry. Vždyť si můžeme říct, jak ty meandry vznikly. Tím, že Konkolski prokopal nějaký kus rybníka, tak se tam dal písek a vznikly meandry. Meandry jsou umělá věc, která tam je 50 let. Druhá věc je, že nebude mít stavba toho vodního díla jakýkoliv vliv na vysokorychlostní trať, protože představa, že by se zpozdila rychlodráha do Prahy a do Brna kvůli kanálu je nesmyslná. Třetí podmínka byla, že nebude nijak dotčena stavba železničního uzlu Ostrava, což je klíčová věc ta modernizace těch kolejí mezi Svinovem a Ostravou, která umožní těm vlakům zahýbat směrem na Beskydy, umožní rychlý průjezd a tak dál. A čtvrtá podmínka kraje bylo, aby ten kanál byl co nejkratší. Ideálně aby končil hnedka za česko-polskou hranici tak, aby ta česká krajina nebyla dotčena a tyto čtyři podmínky ministerstvo řeklo ano, bereme na vědomí a jdeme zkoumat jestli jsme nebo nejsme schopni je splnit.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže když se vrátím na začátek. Kdy jste mi vyvracel, že přístav nebude. Tak opravdu nebude protože do Ostravy vůbec kanál nebude protažen?

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Je opravdu snaha, aby ten kanál byl co nejkratší a ideálně, aby končil někde v Bohumíně nebo prostě co nejblíže polské hranici. Samozřejmě je tam ale, aby to dávalo nějaký smysl, tak ten kanál musí končit v přístavu, který bude mít napojení na silniční a železniční síť. A já teďka nevím, to musí řešit ministerstvo, které s tímto projektem přišlo, kde je schopno takový přístavy budovat. Jestli u stávajícího železničního koridoru nebo tam přidáme další koleje, jestli u stávající dálnice anebo tam přidáme přivaděč. To prostě řeší ministerstvo a splní ty čtyři podmínky které máme. A proto říkám, co nejkratší úsek na českém území.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Projekt má stát 15 miliard. To bude ekonomický přínosné?

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Teď je diskutabilní, co bude stát 15 miliard. Protože to opravdu byl ten původní plán. To mělo končit někde v Mariánských Horách a tam si myslím, že to nikdy neskončí. Protože pokud půjdeme po proudu, tak je tam kupa jiných míst, kde by ten přístav mohl být a tady asi vznikl ten rozpor mezi Ostravou a krajem protože já jsem pouze vyjmenoval ta místa, kde by ten přístav mohl být. Mohl by být prostě tak jak to chtělo ministerstvo v Mariánských Horách. Mohl by být v Přívoze, Muglinově, Vrbici v Bohumíně.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To jsme řekli že nebude, tak jaký bude ten přínos?

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: No přínos. Jak jsem říkal od počátku teď si představte, že je mínus deset a ruský prezident se naštve a ten kohoutek prostě zastaví a my budeme úplně závislí na plynu. Jsme v roce 2030, kdy není žádné uhlí, všechny teplárny, elektrárny jsou přestavěny na plyn a ruský prostě prezident zavře kohoutek a co budeme dělat? Odnikud jinud ten plyn nepřijde a ti lidi zmrznou protože v takovém panelovém domě si přímotopem zatopit prvních pět potom to vyrazí pojistky. Takže opravdu bavme se o tom, co znamená Green deal, co znamená přechod od uhlí. To znamená přechod na plyn. A ta trubka z toho Ruska je prostě pouze jenom jedna. My říkáme ano, podívejme se na splavnění Odry jako záložní cestu pro transport plynu na území České republiky. Protože ještě říkáme jako podmínka číslo 5, aby pokud ten kanál má být alespoň za mě, pokud máme souhlasit se splavněním Odry, tak to musí mít takové parametry, aby po té Odře šly posílat kontejnery se zkapalněným plynem, což je dneska 115ti metrový tanker, který prostě pojede až směrem k nám. A pokud polská republika bude garantovat, že ta Odra bude mít takové parametry, aby ten plyn tady mohli vozit, tak ten argument ekonomicky je jednoduchý. Je to prostě transport plynu na území České republiky bez kterého se neobejdeme.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, že kdyby jak říkáte byl ten kanál co nejkratší na území ČR. Muselo by se vybudovat nějaké překladiště.

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Zcela jistě a to je ten největší zásah jakoby do té krajiny, do té přírody. Na druhou stranu, když se podívat z letadla na území našeho kraje, tak ty krabice hnusné logistické, já teď jezdím do Klimkovic. Prostě pokud stát a městu dovolilo stavbu logistického centra mezi Porubou a Klimkovicemi na nejúrodnější půdě která existuje, tak už si myslím, že už se na tom nic moc nezmění.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ještě to obrátím tak, kdyby kanál nebyl. Z jakýchkoliv důvodů. Vy jste ho podmiňoval hlavně tím, že ta nutnost je kvůli dodávky plynu. Jak by se tohle řešilo kdyby došlo k tomu co jste říkal, že by plyn z Ruska byl zastaven?

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Vlastně ti lidi umřou.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jiné řešení není.

      Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region: Odchod od uhlí a přechod na plynu znamená jakoby totální závislost na Rusku. Já neříkám, že k tomu dojde, ale prostě jednou už to tady bylo, že v roce 2012 kdy Rusové zastavili plyn a tehdy ta závislost naše byla daleko menší. Roztopili jsme kotle na uhlí a vše fungovalo. Ale pokud to uhlí nebude, tak jako fakt ztrácíme nějakou soběstačnost ve výrobě tepla a budeme opravdu závislí jenom čistě na tom Rusku, které nám ten plyn dodá. Víme jak to je. Vrbětice a spol. Já osobně z toho mám strach a pokud jsem byl zvolen jako politik, který se má starat o věci veřejné, tak já říkám splavněním Odry a možnost transportu plynu nikoliv z Ruska, ale ze Spojených států nebo z jiné země. Bavme se o tom.

      Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji za Vaše odpovědi. Mým hostem byl Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.


      Redakčně upraveno / zkráceno.

      Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-08-06-2021-17-40