Dobrý den u nového ekomagazínu, který právě startuje.

Protipovodňová hráz na soutoku Odry a Opavy je opravena a také vyztužena, takže by se přes ní už neměla voda do města dostat. Povodí Odry opravilo i několik dalších poškozených míst.

Vyznavači Nordic walkingu ale samozřejmě i všichni ostatní turisté mohou využívat 4 nové trasy v okolí Frýdku-Místku- Zavedou je na zajímavá místa nejen ve městě, ale také v jeho okolí.

V Třinci – Oldřichovicích vzniká jedna z nejmodernějších třídících linek v Česku. Nové zařízení na optické třídění plastů a papíru zpracuje až 20 tisíc tun odpadu ročně a nahradí dosluhující linku z roku 1998. Projekt podpořený dotací z Oper. programu ŽP pomůže splnit ekologické cíle a posílí cirkulární ekonomiku v regionu.

Hráz na soutoku Odry a Opavy je mnohem pevnější

Protipovodňová hráz na soutoku Odry a Opavy je opravena a také vyztužena, takže by se přes ní už neměla voda do města dostat. Povodí Odry opravilo i několik dalších poškozených míst.

Kritická chvíle podzimních povodní 2024 v Ostravě začala v neděli 15. září kolem poledne, kdy hráz na soutoku Odry a Opavy začala přetékat. Během několika hodin se začala rozpadat a voda vytvořila doslova pátou mohutnou řeku, která zaplavila Novou Ves, Mariánské Hory a Přívoz. Škody byly obrovské. Jen čistírna odpadních vod si vyžádala 600 milionů korun.

Petr Birklen, ředitel Povodí Odry: "Tím, že té vody teklo hodně nad tu projektovanou úroveň, tak došlo k přelití na několika místech tady. Díky tomu, že je to soutok, tak to namáhání bylo větší. Tím přelitím došlo k erozi té hráze na druhé straně. Postupnému rozplavení, až voda vlastně pronikla do toho zahrazového prostoru.”

Hned jak to počasí umožnilo, začalo Povodí Odry kritické místo opravovat a nyní je vše dokončeno.

Tomáš Skokan, technický ředitel Povodí Odry: “V podstatě to převýšení, které měla původní hráz ve výšce 80 cm nad průtokem, bylo navýšeno o dalších 40 cm. Návodní svah té hráze byl doplněn o opevnění z dlažby do betonu, která je opřena o zapuštěnou kamennou patku prolitou betonem. Ze vzdušné strany hráze jsme posílili protierozní funkci trávního krytu, který je nahradí pomocí geobuněk, které zvyšují odolnost v případě nějakého katastrofálního přelití. Zároveň tady vidíte, že je i změna v trase cyklostezky.  Cyklostezku jsme protáhli až na následující další sjezd a tím pádem jsme zlepšili i průtok vody přímo tady v tom kritickém místě.”

Celkově byl opraven úsek v délce 240 metrů a na 140 metrech byly do země natlučeny devíti metrové štětovnice. Ostrava navíc nechala celé hráze Odry v délce přes 18 kilometrů proměřit, aby byly případné úpravy co nejefektivnější.

Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Musíme si zvyknout na to, že povodně budou asi častěji, než opravdu v tom stoletém cyklu. Ona se jmenuje stoletá, ale samozřejmě víme, že teď byla po 27 letech. Nevýhoda povodně je v tom, že ona může být příští klidně za 14 dnů. Takže je třeba město opravdu maximálně připravit. Já jsem rád, že se s povodním Odry daří procházet ty hráze a zlepšovat ty místa.”

Hráz u soutoku řek je nyní údajně natolik zpevněná, že by se podobná situace už na tomto místě neměla opakovat.

Nové nordic walking trasy u Olešné

Vyznavači Nordic walkingu ale samozřejmě i všichni ostatní turisté mohou využívat 4 nové trasy v okolí Frýdku-Místku- Zavedou je na zajímavá místa nejen ve městě, ale také v jeho okolí.

Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: „Moravskoslezský kraj tuto trasu Nordic walking podpořil a dnes jsme ji slavnostně otevřeli. Lidé ji mohou aktivně využívat a projít se po památkách a zajímavostech ve Frýdecko-Místecku. Zahájení probíhá dnes na Olešné. V určitých intervalech budou probíhat různé akce v souvislosti s touto sportovní aktivitou – záleží na každém, jak ji pojme. Do budoucna bude záležet na dalších městech a obcích v rámci Moravskoslezského kraje. Toto je již druhá trasa, která byla takto podpořena – první vznikla v Kopřivnici, druhá nyní ve Frýdku-Místku.“

Zařízení na optické třídění plastů a papíru

V Třinci – Oldřichovicích vzniká jedna z nejmodernějších třídících linek v Česku. Nové zařízení na optické třídění plastů a papíru zpracuje až 20 tisíc tun odpadu ročně a nahradí dosluhující linku z roku 1998. Projekt podpořený dotací z Oper. programu ŽP pomůže splnit ekologické cíle a posílí cirkulární ekonomiku v regionu.

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Léto láká k vodě, ať už do rybníků, jezer nebo přehrad. Voda ale nemusí být vždy bezpečná. Jak se sleduje její kvalita? Kdo dělá odběry, Jak často a co všechno se v laboratořích zjišťuje? To probereme v rozhovoru s Janem Krestou, ředitelem odboru hygieny obecné a komunální. Dobrý den, vítejte u nás.

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, jak v letní sezóně sledujete kvalitu vody v přírodních nádržích?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Tak velmi bedlivě sledujeme ty přírodní plochy, které nemají provozovatele, a již známé přehrady. V podstatě po dobu letní sezóny hygienici vyrážejí do terénu a odebírají vzorky vod, které následně vyhodnocují.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak často na ta místa jezdíte a jestli třeba opakovaně na jedno místo se vracíte?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Je to stanoveno monitorovacím kalendářem, který v ideálním případě probíhá ve 14denních cyklech. V případě, že kvalita vody je horší, snižuje se frekvence na jednou týdně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vysvětlete laicky, co to je kvalitní a nekvalitní voda? Kdy už měníte ty svoje smajlíky, čili značky, kde je voda ke koupání ještě vhodná a kdy už ne?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Tak v podstatě ideální stav nastává, když voda vykazuje dobrou průhlednost, průzračnost, není znečištěna přírodními nečistotami nebo se tam nedejbože nevyskytují známky výskytu sinic apod. Takže to jsou základní indikátory.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak se provádí odběr a měří kvalita vody? My jsme to kdysi natáčeli. Vím, že vaši kolegové byli na lodičce, nabírali vzorky a pak s tím něco dále dělali, tak mě prosím doplňte.

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Určitě, není to jen o samotném odběru, začíná to už prvotním posouzením vodní hladiny – to znamená přírodní znečištění, případné úhyny ryb, teplota vody apod. Následují odběry vzorků, které se potom zasílají nebo převážejí do akreditované zkušební laboratoře. My následně vyhodnocujeme výsledky z laboratoře a informujeme veřejnost o kvalitě vody a jejím zařazení do kategorie, která odpovídá používaným smajlíkům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak dlouho to trvá, než vyhodnotíte kvalitu vody?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Odběry jsou prováděny v pondělí a ve čtvrtek již máme výsledky a informujeme veřejnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co všechno tu kvalitu vody v přírodních nádržích ovlivňuje?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Tak jelikož to je příroda, tak je to zejména počasí, které samozřejmě tu kvalitu vody ovlivňuje. Takže ať už například období srážkové činnosti, kde může být větší zákal té vody, to znamená ta průhlednost může být nižší, může tam být větší to přírodní znečištění a pak samozřejmě teplé počasí, které zase je ideální pro zvýšený výskyt sinic a to znamená ten nežádoucí stav, který potom s tím je spojen.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou přírodní nádrže ryze přírodní a pak umělé. Jaký je mezi nimi rozdíl? A potom v té kvalitě vody?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Tak vzhledem k tomu, že ty přírodní plochy ovlivňuje zejména to počasí, tak tam v podstatě tu situaci monitorujeme a podáváme ty aktuální informace. U těch umělých koupališť ty mají samozřejmě svého provozovatele a tito provozovatelé mají své legislativní povinnosti, takže tam už se řídí provozním řádem. Samozřejmě kvalita vody je ovlivněna její dezinfekcí a samozřejmě úpravou té vody a jakýmisi provozními povinnostmi, které my potom následně kontrolujeme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: No to jsem se vás chtěla zeptat, jestli i ty provozovatele kontrolujete?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Určitě, tam je to stěžejní, že se v podstatě kontroluje jednak soulad s tím provozním řádem, který mají schválený, a také s provozní hygienou, která na těch koupalištích musí být dodržována.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A teď pro naše diváky, když jdou, rozhodnou se prostě, že potkají nějakou nádrž, kde by se mohli vykoupat a přitom třeba nemají sebou mobil nebo nezjistí na internetu, jaká je kvalita vody, zjistí to na místě? Je tam nějaké označení?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Určitě, na každém tom koupací místě jsou tzv. informační tabule, kde v podstatě hygienici aktuálně zveřejňují právě ten stav jakosti vody, který je dopředu znám i na těch internetových stránkách nebo tiskových zprávách, které vydáváme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co se stane lidem, kteří se vykoupu v té vodě i přes varování vás jako hygieniků?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Samozřejmě se to odvíjí určitě i od citlivosti daného jedince, jestli jsou to malé děti nebo nějaké vnímavé osoby, alergici, kteří právě v té vodě, která je postižena větším výskytem sinic, se koupou, tak můžou mít nejrůznější alergické reakce nebo zažívací problémy, záněty spojivek. V případě výskytu cerkárií nebo původců cerkariové dermatitidy může z koupání vzniknout svědivá vyrážka, která je velmi nepříjemná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co pak mají dělat kromě toho, že navštíví svého lékaře? Mají vám to nahlásit?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Určitě existuje jak na našich webových stránkách, tak na stránkách Státního zdravotního ústavu dotazník, který mohou vyplnit s těmi informacemi, které v podstatě by mohly vést k identifikaci těch rizik na tom daném koupací místě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, a ještě na závěr našeho rozhovoru máte nějaké doporučení pro naše diváky v souvislosti s tím tématem, se kterými jsme dneska se potýkali?

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Určitě ta doporučení, která jste řekla sledovat vývoj té koupací sezony, dívat se na ty informace, které jsou zveřejňovány a které odráží v podstatě tu práci těch hygieniků. A určitě používat i selský rozum, když vidím, že ta voda není úplně ideální a spatřuji tam nějaké riziko, tak radši se v ní nekoupat nebo potom přijmout opatření v podobě osprchování se.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane řediteli, já Vám děkuji za Vaše odpovědi i za užitečné informace pro naše diváky. Dnešní EKO magazínu končí. Díky, že jste byli s námi až do konce, na viděnou.

Jan Kresta, ředitel, Odbor hygieny obecné a komunální, KHS MSK: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.