Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • Stoupá obliba lokálních výrobků
  • Proces definitivního útlumu těžby v OKD začne 1. března 2021
  • Projekt “Cesta vody a Park nad rybníkem”
  • Elektromobil pro teenagery se prodává jako stavebnice
  • Bohumil Horák, VŠB-TU Ostrava, FEI, Prototypová laboratoř CPIT C112

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bohumil Horák z Vysoké školy báňské Technické univerzity a téma elektromobilu, který se už od září nabízí jako stavebnice. Dobrý den, vítejte v magazínu. Tak já jsem tedy řekla, že se budeme bavit o elektromobilu, který se nabízí jako stavebnice ke koupi řekněte možná o těch začátcích, jak dlouho trval vývoj a kdo se na něm podílel?

Bohumil Horák, VŠB-TU: Myslíte od roku 18 28? Elektromobil tedy byl mnohem dříve než naše vozidla se spalovacím motorem. Teda pokud bereme v potaz spalovací motor na vodík roku 1817. Ten byl mnohem dříve.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Konkrétně tedy tento vůz, jak dlouho jste na něm pracovali?

Bohumil Horák, VŠB-TU: Tak my jsme měli velké štěstí, že někdy v roce 2008, 2009 jsme byli podpořeni z prostředků, grantem a měli jsme možnost vyvíjet pohonnou jednotku pro městský a příměstský provoz. Velice důležité. To jsme řešili do roku 2012 a výsledkem posléze byly čtyři prototypy, které do dneška jezdí. No a v té době jsme začali uvažovat o tom, že by to nakonec mohl být nějaký produkční stroj, který se může nabízet a vyrábět. A od toho roku 2012 nám to trvalo dodnes jsme museli společnost přesvědčit a museli se sami přesvědčit o tom, že to bude mít pravděpodobně budoucnost a aby do toho šli. Protože vývoj nebyl vůbec levný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy říkáte, že to je vůz pro teenagery. Proč?

Bohumil Horák, VŠB-TU: Je to takový pantoflíček, ale našli jsme mezeru na trhu. Ta mezera na trhu je v tom, že v celé Evropě se dají běžně koupit vozidla malá a jsou určena pro řidiče, kteří mají řidičský průkaz na skútr a vozidla, které jezdí 45 kilometrů za hodinu a umožňují takový ten provoz velice příměstský nebo městský provoz. Jsou malá, jsou hospodárná. A řada z nich jezdila s naftovými motory po změnách s Euro 6 řada těchto vozidel už se takto provozovat nedá a řada firem přešla na elektrické pohony.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já si vůbec neumím představit, že si koupil vůz jako stavebnici, tak jak to v praxi vypadá?

Bohumil Horák, VŠB-TU: Můžete si ho koupit jako hotový ale bude pravděpodobně dražší. Stavebnice souvisí se strategií Kaipanu, který nabízí své vozy standardně jako stavebnice Kit Car. Je v této chvíli pravděpodobně jediným výrobcem takovýchto vozidel v České republice. Například trh s těmito vozy v Anglii nebo v Německu je velice rozsáhlý a umožňuje lidem, kteří mají nějakou snahu se seberealizovat a tvořit něco, co nemá nikdo jiný, tak si to vytváří sami.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak složité to je? Sestavit si ten vůz. V Česku a v Polsku bude otevřená výuková aktivita postav si svůj elektromobil. Tam se bude budou ti zájemci učit sestavovat elektromobil?

Bohumil Horák, VŠB-TU: My jsme měli řadu takovýchto aktivit. Začalo to tím, že jsme začali projekt třeba "Postav si třeba solární panel" Před lety jsme měli se studenty aktivitu. Postav si elektrické kolo a takto postupně stoupá. Takže teď spustíme elektromobil. Vidíme v tom možnost. Elektromobil nás pravděpodobně nezachrání co se týká dopravy, ale je to alternativa na kterou se během let zapomnělo a pro některé má tato alternativa řadu výhod, které třeba teď ještě nevidí, ale mohly by je využít a mohly by být s takovýmto dopravním prostředkem pravděpodobně velice spokojeni a možná spokojenější než třeba s vozidlem se spalovacím motorem a vůbec nejde o to, že ten stroj nemá výfuk. Jde o to, že má řadu stejných vlastností jako vozidla se spalovacím motorem, ale má řadu vlastností, které vozidla se spalovacími motory nemají. Jsme vysoká škola a našim cílem, úkolem je učit. To znamená koho učit? Když ne tu mladou generaci, která pravděpodobně v budoucnu se bude rozhodovat o tom jestli něco takového vyrábět anebo to používat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bavíme se o elektromobilu. Kolik má baterií, Už jste řekl, že jede rychlostí 45 kilometrů v hodině tak olik má baterie jaký má dojezd?

Bohumil Horák, VŠB-TU: To se mě ptají všichni. Ale u těch elektromobilů je důležitý parametr ten, že musí dojet tam, kam potřebujete a vy potřebujete každý den dojet odněkud někam. Toto vozidlo když pořídíte jednu baterii, tak vám ujede asi padesát kilometrů. Podle počasí. Je možné, že když tu baterii nebudete vyhřívat během nabíjení a bude zimní provoz, tak vám ujede třeba jenom pětadvacet protože bude studená. To je vlastnost, kterou ty baterie mají. Nicméně ve vozidle jsme zajistili prostor pro tři baterie. To nabíjení baterie trvá dvě hodiny. Nicméně baterii nemusíte nabíjet, ale můžete ji vyměnit, což u elektromobilů, které jsou dneska komerčně dodávány možné není. A je to myšlenka kterou jsme převzali. Myšlenka je velice stará, někdy z roku 1900 kdy ve Spojených státech už byly běžné měněny baterie a tam to bylo vše téměř automaticky. Přijelo auto, odšroubovala se baterie velice jednoduše, dala na takový vozíček, který přejel na nějaké nabíjecí místo a z jiného nabíjecího místo přijela baterie, která byla nabitá pověsila se pod auto a v našem případě to trvá deset minut.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor, za zajímavé informace pro naše diváky.

Redakčně upraveno / zkráceno. 

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
08. září 2020, 17:40

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bohumil Horák z Vysoké školy báňské Technické univerzity a téma elektromobilu, který se už od září nabízí jako stavebnice. Dobrý den, vítejte v magazínu. Tak já jsem tedy řekla, že se budeme bavit o elektromobilu, který se nabízí jako stavebnice ke koupi řekněte možná o těch začátcích, jak dlouho trval vývoj a kdo se na něm podílel?

Bohumil Horák, VŠB-TU: Myslíte od roku 18 28? Elektromobil tedy byl mnohem dříve než naše vozidla se spalovacím motorem. Teda pokud bereme v potaz spalovací motor na vodík roku 1817. Ten byl mnohem dříve.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Konkrétně tedy tento vůz, jak dlouho jste na něm pracovali?

Bohumil Horák, VŠB-TU: Tak my jsme měli velké štěstí, že někdy v roce 2008, 2009 jsme byli podpořeni z prostředků, grantem a měli jsme možnost vyvíjet pohonnou jednotku pro městský a příměstský provoz. Velice důležité. To jsme řešili do roku 2012 a výsledkem posléze byly čtyři prototypy, které do dneška jezdí. No a v té době jsme začali uvažovat o tom, že by to nakonec mohl být nějaký produkční stroj, který se může nabízet a vyrábět. A od toho roku 2012 nám to trvalo dodnes jsme museli společnost přesvědčit a museli se sami přesvědčit o tom, že to bude mít pravděpodobně budoucnost a aby do toho šli. Protože vývoj nebyl vůbec levný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy říkáte, že to je vůz pro teenagery. Proč?

Bohumil Horák, VŠB-TU: Je to takový pantoflíček, ale našli jsme mezeru na trhu. Ta mezera na trhu je v tom, že v celé Evropě se dají běžně koupit vozidla malá a jsou určena pro řidiče, kteří mají řidičský průkaz na skútr a vozidla, které jezdí 45 kilometrů za hodinu a umožňují takový ten provoz velice příměstský nebo městský provoz. Jsou malá, jsou hospodárná. A řada z nich jezdila s naftovými motory po změnách s Euro 6 řada těchto vozidel už se takto provozovat nedá a řada firem přešla na elektrické pohony.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já si vůbec neumím představit, že si koupil vůz jako stavebnici, tak jak to v praxi vypadá?

Bohumil Horák, VŠB-TU: Můžete si ho koupit jako hotový ale bude pravděpodobně dražší. Stavebnice souvisí se strategií Kaipanu, který nabízí své vozy standardně jako stavebnice Kit Car. Je v této chvíli pravděpodobně jediným výrobcem takovýchto vozidel v České republice. Například trh s těmito vozy v Anglii nebo v Německu je velice rozsáhlý a umožňuje lidem, kteří mají nějakou snahu se seberealizovat a tvořit něco, co nemá nikdo jiný, tak si to vytváří sami.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak složité to je? Sestavit si ten vůz. V Česku a v Polsku bude otevřená výuková aktivita postav si svůj elektromobil. Tam se bude budou ti zájemci učit sestavovat elektromobil?

Bohumil Horák, VŠB-TU: My jsme měli řadu takovýchto aktivit. Začalo to tím, že jsme začali projekt třeba "Postav si třeba solární panel" Před lety jsme měli se studenty aktivitu. Postav si elektrické kolo a takto postupně stoupá. Takže teď spustíme elektromobil. Vidíme v tom možnost. Elektromobil nás pravděpodobně nezachrání co se týká dopravy, ale je to alternativa na kterou se během let zapomnělo a pro některé má tato alternativa řadu výhod, které třeba teď ještě nevidí, ale mohly by je využít a mohly by být s takovýmto dopravním prostředkem pravděpodobně velice spokojeni a možná spokojenější než třeba s vozidlem se spalovacím motorem a vůbec nejde o to, že ten stroj nemá výfuk. Jde o to, že má řadu stejných vlastností jako vozidla se spalovacím motorem, ale má řadu vlastností, které vozidla se spalovacími motory nemají. Jsme vysoká škola a našim cílem, úkolem je učit. To znamená koho učit? Když ne tu mladou generaci, která pravděpodobně v budoucnu se bude rozhodovat o tom jestli něco takového vyrábět anebo to používat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Bavíme se o elektromobilu. Kolik má baterií, Už jste řekl, že jede rychlostí 45 kilometrů v hodině tak olik má baterie jaký má dojezd?

Bohumil Horák, VŠB-TU: To se mě ptají všichni. Ale u těch elektromobilů je důležitý parametr ten, že musí dojet tam, kam potřebujete a vy potřebujete každý den dojet odněkud někam. Toto vozidlo když pořídíte jednu baterii, tak vám ujede asi padesát kilometrů. Podle počasí. Je možné, že když tu baterii nebudete vyhřívat během nabíjení a bude zimní provoz, tak vám ujede třeba jenom pětadvacet protože bude studená. To je vlastnost, kterou ty baterie mají. Nicméně ve vozidle jsme zajistili prostor pro tři baterie. To nabíjení baterie trvá dvě hodiny. Nicméně baterii nemusíte nabíjet, ale můžete ji vyměnit, což u elektromobilů, které jsou dneska komerčně dodávány možné není. A je to myšlenka kterou jsme převzali. Myšlenka je velice stará, někdy z roku 1900 kdy ve Spojených státech už byly běžné měněny baterie a tam to bylo vše téměř automaticky. Přijelo auto, odšroubovala se baterie velice jednoduše, dala na takový vozíček, který přejel na nějaké nabíjecí místo a z jiného nabíjecího místo přijela baterie, která byla nabitá pověsila se pod auto a v našem případě to trvá deset minut.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor, za zajímavé informace pro naše diváky.

Redakčně upraveno / zkráceno. 

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-08-09-2020-17-40