Je čas na nový díl Eko magazínu, dobrý den u jeho sledování…. Veolia a Vysoká škola báňská podepsaly Memorandum o spolupráci na rozvoji vodíkových technologií…uvidíte reportáž, ve které se vracíme ke skládce v Ostravě-Kunčičkách.. poslanci Evropského parlamentu schválili reformu společné zemědělské politiky, podrobnosti o chystaných změnách se dozvíte v rozhovoru s europoslancem Martinem Hlaváčkem.

Veolia a VŠB-TUO se společně zaměří na vodík

Společnost Veolia Energie a VŠB-TUO podepsaly memorandum o vzájemné spolupráci na rozvoji vodíkových technologií v MS kraji. Součástí jsou i konkrétní projekty výroby zeleného vodíku v teplárnách v Krnově a Frýdku-Místku.

Bezemisní vodíkové technologie v Moravskoslezském kraji už nejsou jen vizí. Společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská podepsaly Memorandum o vzájemné spolupráci na rozvoji vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „VŠB má velké množství odborníků, kteří to umí teoreticky, na druhou stranu my máme projekt, který je praktický, rádi s nimi budeme spolupracovat. Oni použijí své znalosti v našem provozu, dojde ke sdílení informací od nás k nim a od nich k nám.“

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET, VŠB-TUO: „Pro nás vodík je strategická surovina, protože dokáže řešit problematiku konverze paliv – odpadů a jejich přeměny na užitečné formy energie, elektrickou, tepelnou a chemické produkty. Z této přeměny dokážeme získat vodík, který se dá využít jednak pro dopravu, jednak se z něj dá udělat perfektní médium pro akumulaci, krátkodobou a dlouhodobou a tím se přenést se tak z uhelné doby na postuhelnou, resp. nízkouhlíkovou.“

Vodík je považován za jedno z paliv budoucnosti. Zatím se však získává hlavně z fosilních paliv a vzniká při tom značné množství skleníkového plynu.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „My bychom rádi vyráběli vodík zelenou cestou, vznikne tudíž tzv. zelený vodík. Je to vodík, který při své výrobě prostě nevyprodukuje emisní plyn CO2.“

Veolia může v některých teplárnách už brzy ekologický vodík vyrábět celoročně za použití biomasy, a to navíc s vysokou účinností využívající specifika teplárenského provozu.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Momentálně máme dva vodíkové projekty, jeden je v Krnově a jeden ve FM. V obou těchto lokalitách vyrábíme jak teplo a elektřinu a už budeme ve velice krátké době vyrábět 100 % zelené energie, to znamená z OZE. Tuhle elektrickou energii bychom rádi využili k produkci zeleného vodíku.“

Vodík budou teplárny vyrábět štěpením vody v tzv. elektrolyzérech.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Rádi bychom výrobu na obou lokalitách začali někdy v roce 2024. Není to úplně jednoduché, protože je to nová technologie, může tam nastat velké množství problémů, ale cílíme na to, abychom v roce 2024 zahájili výrobu.“

Stanislav Mišák, ředitel Centra ENET, VŠB-TUO: „Z hlediska technologického know-how to reálné je, otázka je, a tam já úplně nevidím, jak to mají ty firmy, jak rychle to jsou schopny uvést do života do praxe, aby to pro ně dávalo finanční potenciál.“

Vyrobený vodík by měl primárně sloužit v dopravě. Může být spotřebováván přímo na vodíkových čerpacích stanicích, případně dopravován k dalšímu využití.

Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů, Veolia Energie ČR: „Pokud by byl zájem u zákazníků, jsme schopni vyrobit na každé lokalitě zhruba 450 tun vodíku za rok, dohromady 900 tun.“

To by mohlo vystačit například pro 100 autobusů, které ujedou každý 90 tisíc kilometrů. Vodíkové projekty podporuje i kraj a mají šanci získat evropské dotace. Moravskoslezský kraj by se tak mohl stát lídrem ve výrobě a využívání vodíku.

Hromada odpadků v Kunčičkách se stále zvětšuje

Na jaře jsme vás informovali o velké hromadě odpadu, kterou v Kunčičkách vysypal řidič nákladního auta. I když byl díky strážníkům velmi rychle vypátrán pachatel, černá skládka stále nebyla odstraněna a dokonce se zvětšuje. Řidič totiž ignoruje příkaz magistrátu.

Loni v květnu předvedli dobrou práci ostravští strážníci, kteří díky kamerovému systémy vypátrali strůjce černé skládky v Kunčičkách. Plnou korbu nákladního auta tam tehdy vysypal řidič, kterému se asi nechtělo jet na skládku na opačný konec města přesto, že jeho firma měla se společností OZO smlouvu.

Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "Přivezl směsný odpad do provozovny v Ostravě Kunčicích, ačkoliv byl předem obeznámen s tím, že ho má dopravit do provozovny v Ostravě- Hrušově, čili přímo na skládku. Řidič byl požádán, aby tak v souladu se smlouvou učinil."

Ostravský magistrát rychle získal jméno přestupce a zahájil s ním řízení. Odpadky měl znovu naložit a odvést do OZA, to se ale doposud nestalo.

anketa, obyvatelé Kunčiček: "Nelíbí se mi to."

"Je to bordel."

Řidiče tak čeká zřejmě velká pokuta. V případě firem je to až 10 milionů korun.

Gabriela Pokorná, mluvčí ostravského magistrátu: "Vzhledem k tomu, že odpad nebyl odklizen, bude k tomu přihlédnuto při stanovování výše pokuty."

To, že řidič dostane pokutu, ale stále neřeší problém s odvozem černé skládky. Městský obvod Slezská Ostrava ji zlikvidovat nechce, protože je na soukromém pozemku. Osud odpadu budeme dále sledovat.

Martin Hlaváček (ANO), europoslanec, Poslanci EU schválili reformu zemědělské politiky

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Poslanci Evropského parlamentu schválili reformu společné zemědělské politiky, která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Podrobnosti už europoslanec Martin Hlaváček. Dobrý den, vítejte.

Martin Hlaváček (ANO), europoslanec: Dobrý den a děkuji Vám za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co všechno mají za cíl chystané změny a musí nová pravidla schvalovat ještě členské státy?

Martin Hlaváček (ANO), europoslanec: Dnes už máme schváleno, jak ze strany Evropského parlamentu, tak ze strany členských států a těch změn je opravdu hodně. Já bych vypíchl ty zásadní. Jednak dochází k významnému navýšení flexibility pro členské státy. To znamená to, co jsme dřív nemohli, dnes můžeme zavést. Například lepší cílení podpora pomoci zemědělcům, lepší cílení podpor na ochranu vody, půdy, na ochranu životního prostředí. Mezi ty další změny potom patří i možnost využití finančních prostředků na rozvoj venkova. I tady budeme mít větší flexibilitu, ale samozřejmě otázkou je také, jaké bude národní spolufinancování na úrovni členských států a tady to je spíše debata pro ty rozpočty naše národní do budoucna.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak Vy osobně vnímáte novou reformu? Je pravda, že by měla být zelenější, spravedlivější, flexibilnější a transparentnější, je to pravda?

Martin Hlaváček (ANO), europoslanec: O té flexibilitě jsem již hovořil, to pravda je. Ale jak říkám, otázkou skutečně zůstává, zda ji využijeme a nebo ne. Já se domnívám, že bychom měli, ale zatím nejsem příliš optimista, co se týká těch dalších slov, která jste použila, co se týče zelenější, zelnější určitě je. Máme tady povinné minimální výdaje ve výši pětadvaceti procent v přímých platbách, to znamená v tom největším balíku evropských dotací. To jsme doposud neměli. To znamená více než pětadvacet procent finančních prostředků musí jít tímto směrem. Také dochází relativně k významnému posílení těch podmínek, protože zemědělci podpory nedostávají jen tak za nic. Oni je dostávají především za to, jakým způsobem pečují o půdu, pečují o kvalitu vody, o kvalitu naší krajiny a také jakým způsobem hospodaří, aby neznečišťovali a aby podporovali biodiverzitu. Tady dochází k dalšímu zpřísnění těch pravidel, která já myslím byla už dosti přísná, ale dochází v souvislosti i právě s tou zelenou dohodou pro Evropu k jejich dalšímu posunu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nebude potom ještě složitější pro zemědělce získávat dotace na základě toho, co jste řekl?

Martin Hlaváček (ANO), europoslanec: Složité to bylo již dnes. Převládá ve společnosti takový dojem, že zemědělcům finanční prostředky dáváme prakticky za nic. To absolutně není pravda a bude to ještě náročnější. Na druhou stranu, umožňuje to mnohem lepší flexibilitu pro členské státy. To znamená my se musíme rozhodnout. Musíme se rozhodnout, jak budeme ty finanční prostředky cílit. Jestli jich většinu rozdělíme přes hektar zemědělské půdy někde na neproduktivní oblasti nebo jestli budeme smysluplně podporovat efektivní hospodaření v takových podmínkách, pro které je to vhodné. A tady jsou ty pravidla zcela na místě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že každá členská země si potom, co jste teď řekl, bude rozhodovat samostatně? Bude mít tu možnost?

Martin Hlaváček (ANO), europoslanec: Do velké míry bude mít mnoho možností podpory cílit. Ať už si vezmeme podpory ty základní. Říká se jim plošné podpory na hektar zemědělské půdy. Tak doposud tyto podpory nemohly příliš být cíleně nebo diferencovány. Dneska ta reforma tu možnost umožňuje. Stejně tak vázané podpory na jednotlivé citlivé komodity. Víte, že se jedná v českých podmínkách často třeba o cukrovku, o chmel, o škrobové brambory, o ovoce, o zeleninu, o některé kategorie živočišné výroby. Já se domnívám, že ta podpora by byla zcela na místě. Podívejme se například, co se děje v současné době v sektoru vepřového masa a prasat. To je dáno samozřejmě globálními faktory, ale ty bezprostředně dopadají do ekonomiky našich zemědělských podniků. Pak tady máme třetí oblast a to je v podstatě ta nejzásadnější část té reformy, která proběhla a to jsou tzv. eko schémata. To je zase dalších pětadvacet procent minimálně finančních prostředků, které státy musí alokovat na hospodaření, které má vyšší přidanou hodnotu. Tady máme obrovský kaleidoskop opatření. My můžeme podporovat opatření, která budou lépe směřovat na ochranu WellFair, pohody zvířat, můžeme je směřovat na opatření, která cílí na biodiverzity, můžeme je směřovat na opatření, která směřují k preciznímu zemědělství. To je vynikající směr, který by nám například velmi pomohl, protože se významně podílí na snižování chemie, kterou používáme v zemědělství tím přesným dávkování, ať už se jedná o hnojiva nebo o prostředky na ochranu rostlin, takže skutečně bude záviset z velké části na tom, jak si dané členské státy ten systém nastaví.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Minimálně deset procent přidělených prostředků má plynout malým a středním zemědělcům. Co je ale kritizováno je to, že na členských státech záleží, zda se rozhodnou výši přidělených dotací zemědělským podnikům "zastropovat". Můžete to vysvětlit?

Martin Hlaváček (ANO), europoslanec: Ano, já bych to jen trochu popravil. Není to přidělení deseti procent finančních prostředků malým a středním zemědělským podnikům, ale jedná se o to, že je povinnost minimálně deset procent finančních prostředků z toho celkového balíku dotací vzít a přerozdělit je v jejich prospěch. To znamená, oni budou i nadále dostávat podpory tak, jak jsme je znali doposud. Nicméně a to tu nebylo, to je zásadní změna oproti současnosti, každý členský stát musí povinně přerozdělit dodatečně těchto deset procent finančních prostředků malým a středním podnikům. Jakým způsobem to udělá, závisí na tom, které nástroje použije. V zásadě je tu několik nástrojů, kterými může lépe cílit. Formou tzv. distributing platby, což je metoda velmi málo náročná administrativě a nákladově a je velmi účinná. Ale jsou i komplikovanější metody. Určité formy speciálních režimů podpory malých zemědělců, to některé státy využívají. Anebo určité formy degresivity, kde se krátí finanční prostředky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Reforma vstoupí v platnost v roce 2023. Proč ne dříve?

Martin Hlaváček (ANO), europoslanec: To je bohužel dáno tím, že nám to vyjednávání mezi institucemi trvalo více než tři roky. Já si myslím, že bychom se za to měli zemědělcům a veřejnosti omluvit, protože skutečně ta doba, kdy jsme je nechali žít v nejistotě jak, tak velká politika jakou je politika zemědělská bude vypadat velmi dopadalo na jejich rozhodování. Zejména rozhodování o investicích. Každý zemědělec je zároveň samozřejmě především podnikatel a pokud neví za jakých podmínek bude následujících pět nebo sedm let hospodařit a provádět tu podnikatelskou činnost, tak je to velice náročné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane Hlaváčku, já Vám děkuji za rozhovor.

Martin Hlaváček (ANO), europoslanec: Já Vám děkuji za pozvání a přeji pěkný den.

Redakčně upraveno / zkráceno.