Stáhnout video

Eko magazín

  • Ve Studénce i v CHKO Poodří likvidují komáří larvy
  • V Plesné vznikne oáza podobná přírodní památce Turkov
  • V některých městech MS kraje nemusí mít psi náhubek
  • Digitální povodňový plán ochrání obce na Jablunkovsku před velkou vodou
  • Bývalý břidlicový Flascharovův důl je otevřen
  • Regionální potravina: Zimolez kamčatský ze sadařství Janhuba

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Startuje nový díl Eko magazínu, ve kterém vás pozveme do historického důlního díla v Odrách. Zavítáme do Staré Plesné, kde vzniká bezzásahové území podobné přírodní památce Turkov. Digitální povodňový plán ochrání obce na Jablunkovsku před velkou vodou a v besedě ochutnáme džem, který získal ocenění regionální potravina roku.

Bývalý břidlicový Flascharovův důl je otevřen

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Dvoupatrové důlní dílo Flascharův důl, je oficiálně otevřeno. Lidé ho mohou navštívit nedaleko Oder a prohlédnout si dvě horizontální štoly, které jsou vzájemně propojeny 18metrovým větracím komínem. Důl bude přístupný do 1. listopadu, od středy do neděle.

Reportáž: Novým turistickým lákadlem Moravskoslezského kraje je historický břidlicový důl. Nachází se uvnitř Veselského kopce u Oder na Novojičínsku. Slavnostní otevření štoly uzavřelo šestileté úsilí zpřístupnit důlní dílo veřejnosti.Hra na xylofon z břidlice symbolicky provázela otevření několika štol u Oder, kde se v minulosti těžila právě tato hornina. Veřejnosti zpřístupněný Flascharův důl tu jednak připomíná hornickou historii regionu a také má do této oblasti nalákat nové turisty.

Libor Helis (ZMĚNA PRO ODERSKO 2020), starosta Oder: Fantastické, prostě, co na to říct. Otevřeli jsme důl, trvalo nám to šest let od první myšlenky až po konečnou realizaci. byla to opravdu těžká trnitá cesta, ale myslím si, že stála za to.

Alena Zemanová, vedoucí odboru kultury a školství, MěÚ Odry: Stálo za tím hodně práce mnoha lidí, takže je to takové dosažení určitého cíle a jsme za to moc rádi, že se nám podařilo Odrám vrátit kus jejich historie.

Reportáž: Odry se tímto projektem, který podpořilo ministerstvo obchodu a průmyslu a Moravskoslezský kraj, připojily ke Krajině břidlice rozprostírající se až k Budišovu nad Budišovkou. Ta je součástí zážitkové Technotrasy.

Jan Krkoška (ANO 2011), náměstek hejtmana MSK: Já si myslím, že to bude raritou celého Moravskoslezského kraje. Tato díla břidlice, která se tu postupně otevírají a budou se dále otevírat, budou opravdu pro turisty kuriozitou.

Reportáž: Veřejnosti se v podzemí otevřelo zhruba 300 metrů chodeb ve dvou patrech. Pozoruhodností jsou tu také okřídlení obyvatelé - netopýři. Kvůli jejich přezimování musí být nová turistická atrakce od listopadu do jara uzavřena.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V Plesné vznikne oáza podobná přírodní památce Turkov

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostrava patří mezi nejzelenější města v Česku a na svém území má řadu přírodních památek. Mezi ně patří od roku 1993 Turkov. Území o 20 ha, které spojuje tři ostravské obvody, Martinov, Porubu a Třebovice. Teď podobné bezzásahové území vzniká ve Staré Plesné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ostrava chce ve svých lesích hospodařit šetrně, a proto testuje moderní způsob. Pro pilotní projekt byl jako výzkumně-demonstrační plocha vybrán lesní pozemek ve Staré Plesné na okraji města.

Kateřina Šebestová, náměstkyně primátora Ostravy: Znamená to, že bychom v těch lesích nechtěli kácet ty velké rozsáhlé holiny, ale chtěli bychom kácet tzv. probírkou. Chtěli bychom zavést taková opatření, která do lesa vrátí druhově rozmanitý porost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podobné území je přírodní památka Turkov. Les je ponechán vývoji bez lesnických i dalších hospodářských zásahů. Staré stromy, které padnou k zemi, se stávají domovem brouků a zároveň vrací do půdy to, co jim dávno před tím dala. Takové lesy mají význam nejen pro vlastní ochranu přírodního prostředí, ale stávají se i nenahraditelnými laboratořemi v terénu pro studium ekosystémů, které nejsou ovlivněny lesním hospodařením.

Jiří Filgas, Krajský úřad MSK: Toto území je ve správě MS kraje, ale vlastníkem jsou Lesy ČR, které tady provádí hospodářskou činnost. Ta je ale omezena tím, že Turkov je zvlášť chráněné území. To znamená, že zde nemohou těžit lesy, jako je to obvyklé v hospodářských lesích,

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Les ve Staré Plesné rozděluje silnice 17. listopadu, ta se stane přirozeným předělem mezi testovaným přístupem a obvyklou lesní těžbou. Podobný způsob už zavedla Praha v Kunratickém lese a Xaverovském háji. Odbornou záštitu nad ostravským projektem bude mít Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumná stanice Opočno. Zájem zapojit se do projektu projevila také Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

V některých městech MS kraje nemusí mít psi náhubek

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V Havířově dlouhé roky platilo, že pes musí být na vodítku a zároveň musí mít náhubek. Pejskaři ale povinnost připomínkovali a dosáhli změny vyhlášky, podle které už za určitých podmínek psi na vodítku nemusí mít náhubek.

Anketa: Myslím si, že to je perfektní. Náš pes je alergický na kovy a dělala se mu vyrážka. Tak to velice ocením, je to super. Hlavně to není žádný agresivní pes.

Anketa: Člověk má za psa zodpovídat. A jestli vím, že pes je nebezpečný, tak automaticky s tím košem musí chodit. Jestli ví, že to je milé zvíře, každý si na něho může sáhnout i děti, tak jsem moc rád.

Bohuslav Muras, ředitel MP Havířov: Tady je důležitý ten vůdce, který vede toho psa na ulici a vede ho aktivně. Má ho na vodítku a dneska se hodně používají flexi vodítka. To neznamená, že ten pes bude běhat pět metrů ode mě a bude si dělat co chce. Já ho aktivně vedu, jakmile jsou tam děti, jiní lidé, stáhnu si toho psa k sobě, vedu ho u nohy. Jakmile se prostor uvolní, můžu ho povolit. Rozhodně to neznamená, že pes si bude kolem člověka běhat, jak se mu bude chtít.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Změnu ve vyhlášce schválili také v Orlové. V Karviné musí mít pes náhubek na veřejných prostranstvích, kde je větší počet lidí.

Digitální povodňový plán ochrání obce na Jablunkovsku před velkou vodou

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Častější přívalové deště nutí obce a města přijímat účinnější opatření k ochraně majetku. Město Jablunkov a obce v jeho okolí bude v brzké době chránit před velkou vodou digitální povodňový plán. Bude vyhodnocovat aktuální stav hladin řek Lomná a Olše. Lidem v záplavových oblastech se tak dostanou informace o nebezpečí mnohem rychleji.

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: Státní podnik povodí Odry má na celém svém území rozsáhlou síť měřících stanic, které přenášejí aktuální data během celých 24 hodin denně. Tato měřící síť se stále rozšiřuje a například v nedávné době jsme vybudovali 7 limnigrafických stanic a jednou srážkoměrnou stanici v oblasti Horní Opavy, v oblasti, kde by měla být vybudována přehrada Nové Heřminovy. Takže my už v tuto chvíli máme aktuální data i z tohoto území. V případě, že jsou avizovány nějaké povodňové stavy, prognózy se posílají na integrovaný záchranný systém a hlavně na hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: V malé vesničce Nový Dvůr založil v roce 1906 Quido Riedel vyhledávanou botanickou zahradu. Na necelých 2 hektarech začal budovat park v tehdy módním anglickém stylu. Exotické rostliny si nechával dovážet z celého světa. Vznikl tak základ dnešního arboreta, které ročně navštíví víc jak 20 000 návštěvníků.

Anketa: Tady to arboretum máme rádi, tak jsme vyrazili na malý rodinný výlet….Já se těším na kytičky, keře, jak to tady bude vonět i do skleníku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vnitřní expozice není velká. Už dvacet let jsou zdejší sbírky tropických a subtropických rostlin umístěny provizorně v pěstebním skleníku. Stále se totiž plánuje výstavba nového - s vodopády, jezírkem a desetimetrovými rostlinami.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Regionální potravina: Zimolez kamčatský ze sadařství Janhuba

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Proběhl 11. ročník soutěže Regionální potravina. Hodnotitelská komise vybírala z 97 přihlášených výrobků od 27 výrobců. Komise navrhla udělit značku Regionální potravina devíti produktům a další tři získají cenu hejtmana MS kraje. V kategorii Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě získal ocenění ZIMOLEZ KAMČATSKÝ džem výběrový speciální. Já už ve studiu vítám jeho výrobce Lubomíra Janhubu, dobrý den. Tak na začátek vám velmi gratuluji a musím prozradit našim divákům, že to není vaše první ocenění, že už vlastníte z roku 2014 a 2015 a máte spoustu dalších ocenění za své úžasné výrobky a své portfolio stále rozšiřuje. Tak možná na začátek bychom mohli představit ten, který získal letošní Cenu hejtmana. Tak o co jde?

Lubomír Janhuba, výrobce regionálních produktů: No pustil jsem se do pěstování zimolezu kamčatského. Je to vlastně první ovoce, které dozrává. Je to ještě čtrnáct dní před jahodama. A začal jsem ho zpracovávat do formy džemu. Pokud dělám džemy, které sladím klasickým cukrem dávám 70 až 80 procent ovoce zbytek cukr. Znamená, opravdu je tam zachována ta chuť ovoce. Je to jen mírně přislazeno, takže je to takový nový výrobek. Snažím se vyrábět z netradičních druhů ovoce, takže vyrábíme třeba i z dřínu. Vyrábím z klikve bahenní, samozřejmě malina, ostružina, brusinka a další takovéto věci, které jsou bohužel už často zapomenuté.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: U vás to vše začalo aronií mám pravdu?

Lubomír Janhuba, výrobce regionálních produktů: Začalo to tak nějak tím, že jsem roky zpracovával barevnou fotografii. Dělal jsem to klasicky. Na zvěčováku v temné komoře, kde samozřejmě jsou výpary z chemie. Podvědomě jsem potřeboval tak nějak změnit prostředí, tak se začal sázet aronii a nakonec aronie zvítězila nad fotografií. Proto dneska fotografie ubývá, kdežto zdravá výživa se tak nějak rozrůstá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já jsem začátku řekla že vaše portfolio výrobků se značně rozšířilo. Mezi novinky patří sušené ovoce. Já musím divákům prozradit že například sušená banán vypadá úplně nádherně a úplně jinak než jsme zvyklí. Nejsou to ty chipsy a navíc mě zaujalo, že je to takové vláčné. Čím to je?

Lubomír Janhuba, výrobce regionálních produktů: Je to tím, že suším v tzv. RAW. To znamená do čtyřiceti stupňům Celsia při sušení. Snažím se, aby opravdu ovoce mělo původní chuť žádné ovoce nedávám cukr, nejsou tam žádné konzervanty. Je to přírodní. Jediné, co nebylo čisté, co zkoušeli. Dopadlo to velice dobře, mělo to velice dobrý ohlas. Byly to sušené okurky, které jsme napřed trošku osolili a přidali jsme trochu česneku. Takže to byly takové slané okurkové chipsy. To bylo jediné, co jsme přidávali. Jinak se držím toho, že dělám vše jednodruhové, aby opravdu si zákazník mohl vychutnat chuť toho původního ovoce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: No a o vás je jedinečné také to, že všechno vyrábí sám. To znamená můžu to vlastně říct tak. Nejdřív vás něco asi napadne. Ten nápad zrealizujete a sám zpracujete, sám nabalíte. No je to úžasné. Já jsem se vás ptala kdy začínáte a kdy končíte a říkal jste, že ráno vstáváte začínáte pracovat a do večera zpracováváte to musíte mít hodně rád.

Lubomír Janhuba, výrobce regionálních produktů: Mám ji rád, ale občas už bych taky rád vypnul a rád bych odpočinul, což se mi taky daří. Protože se svým synem, který mi samozřejmě pomáhá. Má 10 let a pomáhá mi při sběru. Pomáhá mi při lepení etiky a vedu ho taky k té práci aby o tom něco věděl. Za odměnu si spolu zahrajeme badminton, jdeme na ryby a nebo se jedeme projet na koloběžce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Který z těch vašich výrobků Vám chutná nejlépe nebo který máte nejradši?

Lubomír Janhuba, výrobce regionálních produktů: Abych řekl pravdu, asi se to mění s věkem. Když to dělám teprve nějakých deset let. Ale jednou mě zaujme to, jednou něco jiného. Miluji sušené hrušky, sušené banány, černý rybíz který mě syrový nechutná, tak v sušené formě mě tedy velice zachutnal. Co se týká šťávy, džemu tak mám radši výrobky, které dělám s cukrem protože dělám i řadu výrobků, které sladím místo cukru hroznovým koncentrátem ale dávám přednost tomu cukru z toho důvodu, že cukr nemění barvu, chuť a vůni.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy taky nepřidáváte žádné konzervace, je to tak?

Lubomír Janhuba, výrobce regionálních produktů: Je to tak, všechno je to tak nějak na hranici. U sirupu tam ten problém není, protože tam dávám 50% ovocný podíl 50% je cukr. Nepřidám vám žádný konzervant, nepřidávám žádnou vodu. U džemu je to horší, protože máme vlastně tři kategorie džemů, které se liší podle množství cukru a já jsem se snažil dostat do té první kategorie džemů výběrových speciálních, kde je do 40% cukru jak obsažený v ovoci, tak přidaný. Takže džemy děláme dle kyselosti ovoci, buď 70 procent ovoce, 30 procent cukru. Takovéto méně kyselé ovoce jako je Zimolez, borůvka, malina, ostružina je 80 procent ovocný podíl a jen 20 procent cukru. Tam už ten cukr nemá tak velkou konzervační schopnost, takže je to konzervováno v podstatě pasterací, ale po otevření je to určeno k rychlé spotřebě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Bydlíte na Štramberku, tam pěstuje i ovoce, ale ovoce si také i kupuje. Protože v tom množství té produkce by vám asi ta vlastní nestačila.

Lubomír Janhuba, výrobce regionálních produktů: Já si teda pěstuji aronii a začal jsem pěstovat Zimolez. Mám našlápnuto, že mám zasazené nějaké muchovníky, mám zasazený dřív, kdoulovce. Ze kterých jsem zatím teda zkoušel jenom nějak pokusně vyrábět. Dopadlo to velice dobře, tak jsem si to nasadil. No a samozřejmě preferuji třeba lesní ovoce, to znamená když mám borůvkovou šťávu, džem jsou to opravdu lesní borůvky, žádná vyšlechtěná. Stejně je to s brusinkou, navíc brusinku v Moravskoslezském kraji nesmím sbírat pro komerční účely. Takže to je ovoce, které třeba nakupuji. Nakupuji mražené a hlídám si jeho kvalitu. Takže pokud chci kvalitní výrobek musí být kvalitní suroviny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To je krásná tečka na závěr našeho povídání, já vám děkuji za to, že jste přišel do eko-magazínu a přeji Vám hodně pěstitelských i zpracovatelských úspěchu. Děkuji pěkně, uvidíme se u dalšího tématu. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat