Dobrý den u sledování Eko magazínu na Polaru. Tentokrát se vracíme k zářijové povodni, která zasáhla do života tisíců obyvatel MS kraje a napáchala škody za stovky milionů korun. S následky se na mnoha místech regionu budou potýkat ještě dlouho. Do regionu hned první dny po povodni vedle pomoci ze strany humanitárních organizací, zamířili také dobrovolníci. Zřízena byla centra s materiálovou pomocí. Jedno z nich bylo v Kateřinkách, kde voda zatopila celé sídliště.
Zářijová povodeň napáchala škody za stovky milionů
Klára Štěpánková, krizový štáb: “Krizový štáb v Opavě tady zřídil pomoc pro občany z Kateřinek, máme tady velký stan, kde bylo od 2 hodin k dispozici nářadí. Lopaty, kýble, sáčky, pytle. Bohužel všechno bylo rozebrané během 10 minut a teď máme k dispozici pouze potraviny, toaletní papír a potraviny, které se ohřívají."
anketa: obyvatelé Opavy: “Jsme všichni vyčerpaní z toho, nebyli jsme vytopeni v bytě, to 8. patro není tak nebezpečné, ale i tak celkově stresy, hlídat to auto, kam s těmi psy venčit, kolem domu tady z přední strany asi metr 50 vody, bahna 10 cm, ve sklepě všechno zničené, všechno mokré vlhké, bez proudu, bez elektřiny je to fakt náročné."
“Kolegyně je bez nohy, tak jsem ji vzala něco a sobě. My jsme nebyli zaplavení, ale nedostali jsme se ven. Nemáme plyn, nemáme elektřinu, nic, takže počkáme až to bude.”
Držkovice, Vávrovice, Palhanec, Karlovec, Kateřinky. V těchto opavských městských částech extrémní povodeň napáchala největší spoušť a škody. Lidé měli v domech i dva metry vody a zbyly jim jen oči pro pláč.
Michal Lagan, zastupitel městské části Palhanec: “Vodárenská, Karlovecká ta byla zatopena asi nejvíce. Lítaly tady vrtulníky, nějakých 35 občanů jsme museli evakuovat pomocí vrtulníku. Oproti tomu 97. roku tady bylo nějakých 45 cm vyšší hladina vody.”
anketa: obyvatelé Vávrovic : “Tady to vidíte, podlaha venku, skříně venku, obložení venku, všechno vyházené.”
“Přízemí celé a škody odhadem tak miliony. Nevíme ještě statik jak se vyjádří. Podlahy určitě vytrhat, omítky, kuchyň, koupelna.”
“Je to prostě katastrofa, my jsme přišli o domov, jsme bezdomovci ze dne na den. Někde to bylo nějakých 160 cm, někde to bylo níž. Šílený.”
“Je to pohroma pro nás. Všechno zatopilo do té výšky tady dvou metrů. Spodní byty zatopené, nábytek vytopený komplet. Katastrofa.”
V chatové oblasti Zátiší voda odnesla několik chat
Jako po válce to vypadalo v chatové oblasti Zátiší v Opavě, kde lidé nejenže tráví volný čas, ale mnozí z nich si z chat vytvořili trvalé bydlení. Voda mnohým chaty posunula a některé odnesla až k řece.
Až po střechy byly zatopeny zahradní domky v oblasti Zátiší v Opavě. Voda tam dosahovala i tři metry vysoko a odnášela vše, co ji stálo v cestě. Jde o nejvíce povodní postiženou zahrádkářskou osadu ve městě.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Tady byl přímý tok. Jednak vylití z řeky a hlavně tady došla ta voda, kde se protrhla hráz na Palhanci. Musím říct, že tady prostě, tady je to zdevastované. Tady i zahrádky se posouvaly, celé chaty odplouvaly. Vidíte kolem nás úplně vymletá řeka.”
Hladina vody při letošních povodních byla o půl metru vyšší než v roce 97. Je to vidět tady na této chatě, kde je tabulka s označením hladiny právě v roce 97.
anketa: majitelé chat: “Celou chatku pod vodou jsem měl až po střechu, ale není to tak hrozný, ale bahna tam mám tolik, že nevím, asi 4 kubíky, nevím, kde to dostanu. Nábytek, všechno pryč. Je to opravdu hrůza.”
“Tady toto, to byla chata i s přístřeškem, tady byl dvoumetrový laťkový dřevěný plot celých 10 m a to všechno, vlastně plot už jsem stihl zlikvidovat a chatu i s přístřeškem, tu jsem našel až skoro u řeky a ta už je rozřezaná, zlikvidovaná.”
Ekologická havárie kvůli splaškům v Odře prý nehrozí
V Ostravě povodeň zatopila čistírnu odpadních vod, ekologická havárie prý ale nehrozí. Splašky z kanalizace nejsou podle ředitele Ostravských vodáren a kanalizací toxické a navíc jsou díky silnému průtoku řeky Odry velmi významně ředěny.
Povodně způsobily v Ostravě největší škodu na vodohospodářské infrastruktuře. Konkrétně hlavně zaplavily Ústřední čistírnu odpadních vod, která je tak nefunkční. Oprava bude trvat nejméně tři měsíce a vyžádá si asi 300 milionů korun. Naštěstí ale nehrozí ekologická havárie.
Petr Konečný, ředitel OVAK: "Splašky, to je to, co dnes teče do vodního toku, nejsou ze své podstaty toxické. Mají zvýšenou infekčnost, ale nejsou toxické. My jsme apelovali na občany, aby hlavně v této době nevhazovali do kanalizace to, co tam nepatří."
Opravy čistírny běží naplno. Splašky proto nyní technologie obtékají a jsou vypouštěny přímo do řeky Odry přes Černý potok v Přívoze. Naštěstí jsou ale zředěny natolik, že tvoří necelé jedno procento vody.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Bavíme se o měsících, které jsou vydatnější na srážky, není období sucha, jsou lepší měsíce z hlediska spádu a průtok je 90 kubíků za sekundu, který je oproti standardu 5 kubíků za sekundu několikanásobný, takže ekologická škoda je o něco menší."
V první fázi budou opraveny technologie na čištění pevných částí, které tvoří asi 50 procent splašků. To by mělo být hotovo do tří měsíců, pak bude následovat obnova biologické části.
Ministr zemědělství jednal v Krnově
Do MS regionu po povodních zamířil mimo jiné také ministr zemědělství Marek Výborný. Navštívil Nové Heřminovy, Brantice, Zátor a Krnov. Jednal o protipovodňových opatření i harmonogramu dalších kroků k zahájení protipovodňových staveb. Velkým tématem byla pak situace kolem výstavby vodního díla Nové Heřminovy. Řada obcí zvažuje žalobu na stát, právníci teď hledají toho, kdo za obrovské škody odpovídá. Na obnovu území schválila vláda 30 mld a pro příští rok dalších 10 mld korun.
Marek Výborný (KDU - ČSL), ministr zemědělství: "Řešili jsme věci naprosto konkrétní, jako je například dodávka betonových panelů pod konstrukci nových mostů, které zde bude budovat armáda, my jsme schopni tato panely dodat z povodí Ohře, kde je máme k dispozici v řádu několika set kusů."
Marek Výborný (KDU - ČSL), ministr zemědělství: "Není to jen o vodním dílu N.H., ale o těch dalších doprovodných opatřeních. Máme dneska připravenu projektovou dokumentací pro stavební povolení, aby se v roce 2027 mohlo začít stavět. Pokud by se podařilo celý ten proces urychlit a začali bychom třeba na podzim 26, tak myslím, že by to byl velký úspěch."
Stát nabídne zhruba 1400 pozemků
Stát nabídne zhruba 1400 pozemků o rozloze 178 hektarů obyvatelům Jesenicka a Moravskoslezského kraje, jejichž domy zničila zářijová povodeň. Pozemky, o které mohou žádat lidé i obce, se nacházejí mimo záplavová území a jsou určeny pro výstavbu rodinných či bytových domů. Nabídka je zaměřena na postižené okresy, včetně Jeseníku, Bruntálu, Opavy, Ostravy a částečně Karviné, kde už domy čeká demolice.
Marek Výborný (KDU - ČSL), ministr zemědělství: "My tyto pozemky prostřednictvím SPÚ chceme dát k dispozici občanům prostřednictvím obcí na základě usnesení, které už minulý týden schválila vláda. Kolegové z povodí Odry a starosta Krnova připraví memorandum, které bych byl rád, abych měl do konce listopadu tohoto roku. V letech 25 a 27 budeme budovat opatření v katastru obce Zátor, tam počítáme s investicí řádu asi 460 mil korun.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Nadměrný turismus v Beskydech, zvířata nemají klid
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Přelidněné Beskydy, vysoký počet návštěvníků, zejména některých oblastí a s tím i problémy, které způsobují turisté. Téma pro Jiřího Lehkého z Agentury Ochrany přírody a krajiny, dobrý den, vítejte u nás.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Dobré dopoledne.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak pojďme si na začátek říct, které jsou nejoblíbenější destinace pro návštěvníky? Kde ti turisté nejčastěji míří a kde se už to místo dá označit, jakože je přelidněné v přírodě?
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Myslím, že pro vaše diváky nebude překvapením, že to je Lysá hora. To je takový fenomén, který přitahuje nejen zraky, ale i kroky neuvěřitelného množství lidí. Potom v rámci Beskyd Pustevny jako taková destinace, která je známá opravdu po celé republice. Ta Lysá hora je, a to víme z výzkumů. Je opravdu takovou krajskou nebo regionální dominantou. Takže tady nám jezdí hlavně lidé od nás na Pustevny, potom jsou to lidé z celé republiky, z celého okolí. No a potom Rožnovský skanzen, Soláň, Pustevny, Kohútka, Velké Karlovice díky seriálům a podobně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co se s tím dá dělat? Protože i v rámci Evropy třeba některé země nebo města přistupují k tomu, že ty návštěvníky turisty chtějí omezit, že tam dávají nějaké zábrany, vstupné nebo omezí to, že tam nesmí zajíždět autem atd. Přemýšlíte o nějakých omezeních, nebo to stále ještě necháváte tak živelně?
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Přemýšlíme a především snažíme se o tom jednat s partnery, kdy zrovna při nějakém ovlivňování cestovního ruchu nebo té návštěvnosti, ochrana přírody zas tak moc do toho zasahovat nemůže, obzvlášť tedy v chráněných krajinných oblastech. Ale máme tady tzv. destinační managementy, což jsou společnosti, které zřizuje buďto třeba tady Moravskoslezský kraj, anebo třeba pod Lysou horou vznikl Destinační management Lysá hora, který tam založili obce a snažíme se lidem nabídnout jednak nové cíle i jiné, třeba možnosti parkování, protože hodně to ta návštěvnost souvisí s tím, kam se dostanete a jak se tam dostanete. A hledáme další cíle a snažíme se ukazovat, že Beskydy nejsou jenom Lysá hora, Pustevny a Skanzen v Rožnově. Prostě nabídnout nabídnout další cíle.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ono se taky říká, že lidé, když mají v tom svém cíli i třeba nějaké občerstvení, tak častěji chodí tam. To je třeba případ Smrku. Je to tak? Smrku a Lysé hory.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Ano to jsou dvojčata. Lysá hora je královnou Beskyd. Tak smrk je králem Beskyd. A v době covidu, kdy ta návštěvnost Lysé hory dosáhla maxima, tam opravdu kvalifikovaný odhad byl přes 400 000 návštěvníků. Tak někdy v roce 2020 až 2021 došlo k takovému zlomu a lidi začalo ubývat a současně nám začal růst návštěvnost na Smrku. Prostě ti Lysaři, kteří měli rádi samotu, klid, hory, kteří tam šli kvůli tomu kopci, výhledu, vzduchu, tak začali chodit na Smrk a tam je to teda problém. Možná větší než na té Lysé, protože na té Lysé už máme nějaké koridory trasy, ten neklid je v podstatě 24 hodin a 365 dnů v roce, takže i ta zvířata si na to zvykla, odstěhovala se na ty odvrácené svahy a teď se nám zvedla návštěvnost na Smrku, který byl v podstatě donedávna úplně zapomenutý kopec a tam to teda vnímáme jako velký problém.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak zkusme trošičku o těch dopadech toho turismu v Beskydech si něco říct.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Kupodivu tím problémem nejsou třeba až tak odpadky. To spíš irituje návštěvníky, že je čurbes v lese. Oni ty zvířata se s tím nějak vypořádají. Naštěstí v Beskydech je spousta dobrovolníků, kteří to udělají. To není práce Správy CHKO Beskydy, to opravdu dělají dobrovolníci. Za to jim děkujeme. My vnímáme spíš ty problémy s tím, že pozorujeme, že některá zvířata prostě zmizí nebo se začnou chovat jinak. Takový všeobecný problém je třeba v tuhle dobu, kdy probíhá jelení říje, že ta zvířata, ta vysoká zvěř prostě je plašená, mění své stanoviště, takže naštvaní jsou myslivci a ti jelení nebo srnčí v jiných obdobích roku jsou stresovaní a oni, když jsou stresovaní, tak se chovají nenormálně. Normální jelen se prostě jde napást, pak si někde zaleze, přežvýká to. Stresovaný jelen, když se nenapase, tak si zaleze třeba někde do křoví a tam se rozhlíží, co by sežral. No a prostě ožírá mladé stromečky. Takže je prokázaná souvislost mezi nárůstem turistiky, stresem u zvěře a poškozením lesa.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme ještě k aktuálnímu tématu. A to jsou povodně. Jak zasáhly povodně přírodu v Beskydech?
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Různě, různou intenzitou. Já jsem zatím byl pouze na Lysé hoře, kde jsem se byl podívat, kde opravdu od nadmořských výšek 700 až 800 metrů v podstatě nevíte pomalu o tom, že nějaké povodně byly. Tam prostě hodně zapršelo. Je to poznat třeba na chodnících v těch nižších polohách a to je potom na celém tom severním úbočí Beskyd. Tak se potoky naplnily vodou a ty potoky braly doslova všechno. Vzaly veškeré sedimenty, které jsou štěrkové, kamenité, všechno dřevo, které tam bylo po těžbě a tak podobně. A když ta vlna došla na úpatí hor, tak tam brala teda cesty, mosty a podobně. Takže nebyla to taková hrůza jako v Jeseníkách, ale došlo k poškození těch cest a podobně, které využívají hlavně lesní hospodáři. Co se týče turistických cest, tak tam jsou jako místy nějaké výmoly a podobně, ale třeba jsme to konzultovali s horskou službou, ale Beskydy jsou normálně schůdné. A nejzajímavější situace je asi na vodních tocích, jsou po tom přívalu takové vyčištěné. Je to situace opravdu jak, když tělo dostane klystýr, že se prostě úplně vyčistí, že dneska máte koryto plné velkých balvanů, křišťálově čistá voda. Ty potoky vypadají jako v Tatrách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Omezujete vstup teď po povodních do lesů?
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Ne. Vstupy do lesů jsou vyhlášené. A to není naše práce, protože v chráněné krajinné oblasti není jenom jejich správa. My máme na starosti jenom ochranu přírody, ale tady ten zákaz vyhlásila Státní správa lesů, to znamená magistráty nebo městské úřady. Týká se to konkrétně oblasti Smrku, potom na Morávce, na Krásné, prostě ta část Beskyd, která spadá pod magistrát Frýdek-Místek.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Lehký, já vám děkuji za rozhovor, byť vím, že bychom mohli povídat dál, ale náš čas vypršel. Mějte hezké dny a vám děkuji za pozornost.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u sledování Eko magazínu na Polaru. Tentokrát se vracíme k zářijové povodni, která zasáhla do života tisíců obyvatel MS kraje a napáchala škody za stovky milionů korun. S následky se na mnoha místech regionu budou potýkat ještě dlouho. Do regionu hned první dny po povodni vedle pomoci ze strany humanitárních organizací, zamířili také dobrovolníci. Zřízena byla centra s materiálovou pomocí. Jedno z nich bylo v Kateřinkách, kde voda zatopila celé sídliště.
Zářijová povodeň napáchala škody za stovky milionů
Klára Štěpánková, krizový štáb: “Krizový štáb v Opavě tady zřídil pomoc pro občany z Kateřinek, máme tady velký stan, kde bylo od 2 hodin k dispozici nářadí. Lopaty, kýble, sáčky, pytle. Bohužel všechno bylo rozebrané během 10 minut a teď máme k dispozici pouze potraviny, toaletní papír a potraviny, které se ohřívají."
anketa: obyvatelé Opavy: “Jsme všichni vyčerpaní z toho, nebyli jsme vytopeni v bytě, to 8. patro není tak nebezpečné, ale i tak celkově stresy, hlídat to auto, kam s těmi psy venčit, kolem domu tady z přední strany asi metr 50 vody, bahna 10 cm, ve sklepě všechno zničené, všechno mokré vlhké, bez proudu, bez elektřiny je to fakt náročné."
“Kolegyně je bez nohy, tak jsem ji vzala něco a sobě. My jsme nebyli zaplavení, ale nedostali jsme se ven. Nemáme plyn, nemáme elektřinu, nic, takže počkáme až to bude.”
Držkovice, Vávrovice, Palhanec, Karlovec, Kateřinky. V těchto opavských městských částech extrémní povodeň napáchala největší spoušť a škody. Lidé měli v domech i dva metry vody a zbyly jim jen oči pro pláč.
Michal Lagan, zastupitel městské části Palhanec: “Vodárenská, Karlovecká ta byla zatopena asi nejvíce. Lítaly tady vrtulníky, nějakých 35 občanů jsme museli evakuovat pomocí vrtulníku. Oproti tomu 97. roku tady bylo nějakých 45 cm vyšší hladina vody.”
anketa: obyvatelé Vávrovic : “Tady to vidíte, podlaha venku, skříně venku, obložení venku, všechno vyházené.”
“Přízemí celé a škody odhadem tak miliony. Nevíme ještě statik jak se vyjádří. Podlahy určitě vytrhat, omítky, kuchyň, koupelna.”
“Je to prostě katastrofa, my jsme přišli o domov, jsme bezdomovci ze dne na den. Někde to bylo nějakých 160 cm, někde to bylo níž. Šílený.”
“Je to pohroma pro nás. Všechno zatopilo do té výšky tady dvou metrů. Spodní byty zatopené, nábytek vytopený komplet. Katastrofa.”
V chatové oblasti Zátiší voda odnesla několik chat
Jako po válce to vypadalo v chatové oblasti Zátiší v Opavě, kde lidé nejenže tráví volný čas, ale mnozí z nich si z chat vytvořili trvalé bydlení. Voda mnohým chaty posunula a některé odnesla až k řece.
Až po střechy byly zatopeny zahradní domky v oblasti Zátiší v Opavě. Voda tam dosahovala i tři metry vysoko a odnášela vše, co ji stálo v cestě. Jde o nejvíce povodní postiženou zahrádkářskou osadu ve městě.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Tady byl přímý tok. Jednak vylití z řeky a hlavně tady došla ta voda, kde se protrhla hráz na Palhanci. Musím říct, že tady prostě, tady je to zdevastované. Tady i zahrádky se posouvaly, celé chaty odplouvaly. Vidíte kolem nás úplně vymletá řeka.”
Hladina vody při letošních povodních byla o půl metru vyšší než v roce 97. Je to vidět tady na této chatě, kde je tabulka s označením hladiny právě v roce 97.
anketa: majitelé chat: “Celou chatku pod vodou jsem měl až po střechu, ale není to tak hrozný, ale bahna tam mám tolik, že nevím, asi 4 kubíky, nevím, kde to dostanu. Nábytek, všechno pryč. Je to opravdu hrůza.”
“Tady toto, to byla chata i s přístřeškem, tady byl dvoumetrový laťkový dřevěný plot celých 10 m a to všechno, vlastně plot už jsem stihl zlikvidovat a chatu i s přístřeškem, tu jsem našel až skoro u řeky a ta už je rozřezaná, zlikvidovaná.”
Ekologická havárie kvůli splaškům v Odře prý nehrozí
V Ostravě povodeň zatopila čistírnu odpadních vod, ekologická havárie prý ale nehrozí. Splašky z kanalizace nejsou podle ředitele Ostravských vodáren a kanalizací toxické a navíc jsou díky silnému průtoku řeky Odry velmi významně ředěny.
Povodně způsobily v Ostravě největší škodu na vodohospodářské infrastruktuře. Konkrétně hlavně zaplavily Ústřední čistírnu odpadních vod, která je tak nefunkční. Oprava bude trvat nejméně tři měsíce a vyžádá si asi 300 milionů korun. Naštěstí ale nehrozí ekologická havárie.
Petr Konečný, ředitel OVAK: "Splašky, to je to, co dnes teče do vodního toku, nejsou ze své podstaty toxické. Mají zvýšenou infekčnost, ale nejsou toxické. My jsme apelovali na občany, aby hlavně v této době nevhazovali do kanalizace to, co tam nepatří."
Opravy čistírny běží naplno. Splašky proto nyní technologie obtékají a jsou vypouštěny přímo do řeky Odry přes Černý potok v Přívoze. Naštěstí jsou ale zředěny natolik, že tvoří necelé jedno procento vody.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Bavíme se o měsících, které jsou vydatnější na srážky, není období sucha, jsou lepší měsíce z hlediska spádu a průtok je 90 kubíků za sekundu, který je oproti standardu 5 kubíků za sekundu několikanásobný, takže ekologická škoda je o něco menší."
V první fázi budou opraveny technologie na čištění pevných částí, které tvoří asi 50 procent splašků. To by mělo být hotovo do tří měsíců, pak bude následovat obnova biologické části.
Ministr zemědělství jednal v Krnově
Do MS regionu po povodních zamířil mimo jiné také ministr zemědělství Marek Výborný. Navštívil Nové Heřminovy, Brantice, Zátor a Krnov. Jednal o protipovodňových opatření i harmonogramu dalších kroků k zahájení protipovodňových staveb. Velkým tématem byla pak situace kolem výstavby vodního díla Nové Heřminovy. Řada obcí zvažuje žalobu na stát, právníci teď hledají toho, kdo za obrovské škody odpovídá. Na obnovu území schválila vláda 30 mld a pro příští rok dalších 10 mld korun.
Marek Výborný (KDU - ČSL), ministr zemědělství: "Řešili jsme věci naprosto konkrétní, jako je například dodávka betonových panelů pod konstrukci nových mostů, které zde bude budovat armáda, my jsme schopni tato panely dodat z povodí Ohře, kde je máme k dispozici v řádu několika set kusů."
Marek Výborný (KDU - ČSL), ministr zemědělství: "Není to jen o vodním dílu N.H., ale o těch dalších doprovodných opatřeních. Máme dneska připravenu projektovou dokumentací pro stavební povolení, aby se v roce 2027 mohlo začít stavět. Pokud by se podařilo celý ten proces urychlit a začali bychom třeba na podzim 26, tak myslím, že by to byl velký úspěch."
Stát nabídne zhruba 1400 pozemků
Stát nabídne zhruba 1400 pozemků o rozloze 178 hektarů obyvatelům Jesenicka a Moravskoslezského kraje, jejichž domy zničila zářijová povodeň. Pozemky, o které mohou žádat lidé i obce, se nacházejí mimo záplavová území a jsou určeny pro výstavbu rodinných či bytových domů. Nabídka je zaměřena na postižené okresy, včetně Jeseníku, Bruntálu, Opavy, Ostravy a částečně Karviné, kde už domy čeká demolice.
Marek Výborný (KDU - ČSL), ministr zemědělství: "My tyto pozemky prostřednictvím SPÚ chceme dát k dispozici občanům prostřednictvím obcí na základě usnesení, které už minulý týden schválila vláda. Kolegové z povodí Odry a starosta Krnova připraví memorandum, které bych byl rád, abych měl do konce listopadu tohoto roku. V letech 25 a 27 budeme budovat opatření v katastru obce Zátor, tam počítáme s investicí řádu asi 460 mil korun.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Nadměrný turismus v Beskydech, zvířata nemají klid
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Přelidněné Beskydy, vysoký počet návštěvníků, zejména některých oblastí a s tím i problémy, které způsobují turisté. Téma pro Jiřího Lehkého z Agentury Ochrany přírody a krajiny, dobrý den, vítejte u nás.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Dobré dopoledne.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak pojďme si na začátek říct, které jsou nejoblíbenější destinace pro návštěvníky? Kde ti turisté nejčastěji míří a kde se už to místo dá označit, jakože je přelidněné v přírodě?
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Myslím, že pro vaše diváky nebude překvapením, že to je Lysá hora. To je takový fenomén, který přitahuje nejen zraky, ale i kroky neuvěřitelného množství lidí. Potom v rámci Beskyd Pustevny jako taková destinace, která je známá opravdu po celé republice. Ta Lysá hora je, a to víme z výzkumů. Je opravdu takovou krajskou nebo regionální dominantou. Takže tady nám jezdí hlavně lidé od nás na Pustevny, potom jsou to lidé z celé republiky, z celého okolí. No a potom Rožnovský skanzen, Soláň, Pustevny, Kohútka, Velké Karlovice díky seriálům a podobně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co se s tím dá dělat? Protože i v rámci Evropy třeba některé země nebo města přistupují k tomu, že ty návštěvníky turisty chtějí omezit, že tam dávají nějaké zábrany, vstupné nebo omezí to, že tam nesmí zajíždět autem atd. Přemýšlíte o nějakých omezeních, nebo to stále ještě necháváte tak živelně?
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Přemýšlíme a především snažíme se o tom jednat s partnery, kdy zrovna při nějakém ovlivňování cestovního ruchu nebo té návštěvnosti, ochrana přírody zas tak moc do toho zasahovat nemůže, obzvlášť tedy v chráněných krajinných oblastech. Ale máme tady tzv. destinační managementy, což jsou společnosti, které zřizuje buďto třeba tady Moravskoslezský kraj, anebo třeba pod Lysou horou vznikl Destinační management Lysá hora, který tam založili obce a snažíme se lidem nabídnout jednak nové cíle i jiné, třeba možnosti parkování, protože hodně to ta návštěvnost souvisí s tím, kam se dostanete a jak se tam dostanete. A hledáme další cíle a snažíme se ukazovat, že Beskydy nejsou jenom Lysá hora, Pustevny a Skanzen v Rožnově. Prostě nabídnout nabídnout další cíle.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ono se taky říká, že lidé, když mají v tom svém cíli i třeba nějaké občerstvení, tak častěji chodí tam. To je třeba případ Smrku. Je to tak? Smrku a Lysé hory.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Ano to jsou dvojčata. Lysá hora je královnou Beskyd. Tak smrk je králem Beskyd. A v době covidu, kdy ta návštěvnost Lysé hory dosáhla maxima, tam opravdu kvalifikovaný odhad byl přes 400 000 návštěvníků. Tak někdy v roce 2020 až 2021 došlo k takovému zlomu a lidi začalo ubývat a současně nám začal růst návštěvnost na Smrku. Prostě ti Lysaři, kteří měli rádi samotu, klid, hory, kteří tam šli kvůli tomu kopci, výhledu, vzduchu, tak začali chodit na Smrk a tam je to teda problém. Možná větší než na té Lysé, protože na té Lysé už máme nějaké koridory trasy, ten neklid je v podstatě 24 hodin a 365 dnů v roce, takže i ta zvířata si na to zvykla, odstěhovala se na ty odvrácené svahy a teď se nám zvedla návštěvnost na Smrku, který byl v podstatě donedávna úplně zapomenutý kopec a tam to teda vnímáme jako velký problém.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak zkusme trošičku o těch dopadech toho turismu v Beskydech si něco říct.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Kupodivu tím problémem nejsou třeba až tak odpadky. To spíš irituje návštěvníky, že je čurbes v lese. Oni ty zvířata se s tím nějak vypořádají. Naštěstí v Beskydech je spousta dobrovolníků, kteří to udělají. To není práce Správy CHKO Beskydy, to opravdu dělají dobrovolníci. Za to jim děkujeme. My vnímáme spíš ty problémy s tím, že pozorujeme, že některá zvířata prostě zmizí nebo se začnou chovat jinak. Takový všeobecný problém je třeba v tuhle dobu, kdy probíhá jelení říje, že ta zvířata, ta vysoká zvěř prostě je plašená, mění své stanoviště, takže naštvaní jsou myslivci a ti jelení nebo srnčí v jiných obdobích roku jsou stresovaní a oni, když jsou stresovaní, tak se chovají nenormálně. Normální jelen se prostě jde napást, pak si někde zaleze, přežvýká to. Stresovaný jelen, když se nenapase, tak si zaleze třeba někde do křoví a tam se rozhlíží, co by sežral. No a prostě ožírá mladé stromečky. Takže je prokázaná souvislost mezi nárůstem turistiky, stresem u zvěře a poškozením lesa.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme ještě k aktuálnímu tématu. A to jsou povodně. Jak zasáhly povodně přírodu v Beskydech?
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Různě, různou intenzitou. Já jsem zatím byl pouze na Lysé hoře, kde jsem se byl podívat, kde opravdu od nadmořských výšek 700 až 800 metrů v podstatě nevíte pomalu o tom, že nějaké povodně byly. Tam prostě hodně zapršelo. Je to poznat třeba na chodnících v těch nižších polohách a to je potom na celém tom severním úbočí Beskyd. Tak se potoky naplnily vodou a ty potoky braly doslova všechno. Vzaly veškeré sedimenty, které jsou štěrkové, kamenité, všechno dřevo, které tam bylo po těžbě a tak podobně. A když ta vlna došla na úpatí hor, tak tam brala teda cesty, mosty a podobně. Takže nebyla to taková hrůza jako v Jeseníkách, ale došlo k poškození těch cest a podobně, které využívají hlavně lesní hospodáři. Co se týče turistických cest, tak tam jsou jako místy nějaké výmoly a podobně, ale třeba jsme to konzultovali s horskou službou, ale Beskydy jsou normálně schůdné. A nejzajímavější situace je asi na vodních tocích, jsou po tom přívalu takové vyčištěné. Je to situace opravdu jak, když tělo dostane klystýr, že se prostě úplně vyčistí, že dneska máte koryto plné velkých balvanů, křišťálově čistá voda. Ty potoky vypadají jako v Tatrách.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Omezujete vstup teď po povodních do lesů?
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Ne. Vstupy do lesů jsou vyhlášené. A to není naše práce, protože v chráněné krajinné oblasti není jenom jejich správa. My máme na starosti jenom ochranu přírody, ale tady ten zákaz vyhlásila Státní správa lesů, to znamená magistráty nebo městské úřady. Týká se to konkrétně oblasti Smrku, potom na Morávce, na Krásné, prostě ta část Beskyd, která spadá pod magistrát Frýdek-Místek.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Lehký, já vám děkuji za rozhovor, byť vím, že bychom mohli povídat dál, ale náš čas vypršel. Mějte hezké dny a vám děkuji za pozornost.
Jiří Lehký, vedoucí Správy CHKO Beskydy: Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
