Přinášíme dávku informací, které se týkají životního prostředí, začíná nový díl Ekomagazínu, dobrý den.
Opava nechala vysadit nové stromy v Městských sadech. Nahradily stromy napadené jmelím, které byly pokáceny v minulých letech. Poškozeny byly natolik, že ohrožovaly bezpečnost kolemjdoucích.
V Ostravě Výškovicích, Zábřehu a Hrabůvce bylo na konci května možné nechat očkovat své psy proti vzteklině. Obyvatelé obvodu měli tuto možnost za sníženou cenu. Na Jihu evidují přes 5 tisíc psích majitelů.
Společnost DIAMO společně s ministry Zbyňkem Stanjurou a Jozefem Síkelou představili plán, jak zajistit hořící Heřmanickou haldu. Lidi bydlící v okolí ochrání před zplodinami a prachem obrovský sarkofág.
Uvnitř haldy v Heřmanicích hoří zbytky uhlí. Rozebrání celé haldy by bylo téměř nereálné, proto byla vybrána varianta, která má haldu uhasit.
Ludvík Kašpar, ředitel DIAMO: "Sarkofág spočívá v tom, že bude celá halda zatěsněná vhodnými materiály, jako je cementopopílkový stabilizát, jíly a podobně. Na celém odvalu vytvoříme nepropustnou krustu, která zabrání přístupu kyslíku a tím se výrazně mezí další vývoj hoření. Z těch invazivních metod je to ta, která má nejmenší negativní vliv na životní prostředí."
Jozef Síkela (STAN), ministr průmyslu a obchodu: "Hlavním cílem této metody je co největší utěsnění hořícího odvalu a zamezení přístupu vzduchu."
Jen sarkofág se bude budovat 10 let a další roky se bude halda rekultivovat. Náklady se počítají v miliardách.
Ludvík Kašpar, ředitel DIAMO: "Zatím odhadujeme, že ta tvorba sarkofágu by trvala 10 let, to znamená do 10 let by mělo dojít k úlevě od té environmentální zátěže z hlediska emisí."
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí: "Ta sanace bude dlouhodobý proces. Přináší nemalé nároky na financování. V této chvíli odhadujeme, že bude zapotřebí 2,3 až 3 miliardy v průběhu těch 10 let."
Přípravné práce mohou začít téměř okamžitě, stavba sarkofágu se bude odvíjet od získání potřebných povolení.
Opava nechala vysadit nové stromy v Městských sadech
Opava nechala vysadit nové stromy v Městských sadech. Nahradily stromy napadené jmelím, které byly pokáceny v minulých letech. Poškozeny byly natolik, že ohrožovaly bezpečnost kolemjdoucích.
V Městských sadech roste více než 8 desítek nových stromů. Mezi nimi například lípy nebo javory. Vysazeny byly v rámci revitalizace tohoto oblíbeného a hojně navštěvovaného parku. Do konce roku jich přibude ještě jednou tolik.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “V průběhu minulých let došlo k pořezu stromů v rámci akce bílého jmelí, kdy ty stromy byly poškozeny a hrozilo jejich zřícení, případně pád. My jsme si nechali udělat studii na kompletní revitalizaci Městských sadů a teď už proběhla první etapa sázení, kdy jsme vysadili zhruba polovinu ze 170 stromů a na podzim vysadíme druhou polovinu.”
anketa: návštěvníci Městských sadů: “Je to super, že to tady zase roste, je tady čerstvější vzduch.”
Stromy jsou úžasné, vypadají skvěle, fantasticky. "
Celkově by se mělo ve městě v letošním roce vysadit 800 stromů.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Je to taková společná akce na to naše výročí, kdy jsme si dali cíl právě těch 800 stromů a do toho zapojujeme také veřejnost. Mají možnost si je zasadit buď na svých pozemcích nebo na pozemcích, které jim určí město.”
Zatímco na svých pozemcích si lidé mohou vysadit jakýkoliv strom k 800. výročí Opavy, na pozemcích města o druhu stromu rozhodují dendrologové.
V Ostravě-Jihu hromadně očkovali psy proti vzteklině
V Ostravě Výškovicích, Zábřehu a Hrabůvce bylo na konci května možné nechat očkovat své psy proti vzteklině. Obyvatelé obvodu měli tuto možnost za sníženou cenu. Na Jihu evidují přes 5 tisíc psích majitelů.
Okolo 350 pejskařů dorazilo se svými čtyřnohými mazlíčky na hromadné očkování psů proti vzteklině. Využili nabídky obvodu, který ke konci května tuto službu zajišťoval.
Bronislava Rudinská Supíková, mluvčí MOb Ostrava-Jih: „Jsme jeden z mála obvodů nebo obcí, kteří zároveň přispívají pejskařům, kteří platí poplatky za své čtyřnohé miláčky, i slevou na toto očkování.“
Očkování probíhalo na několika místech v průběhu tří dnů. Movitá stanice byla dostupná dopoledne i odpoledne, a to v Ostravě Výškovicích, Zábřehu i Hrabůvce.
anketa, pejskaři: „Jsem po operaci a daleko je to pro mě k veterináři, tak chodím tady. Vyhovuje mi to.“
anketa, pejskaři: „Přišel jsem dneska na očkování a šel jsem zde protože je to za 50 korun. Jinak by to bylo za 250 korun.“
Pejskaři mají například velký zájem o místa, kde se jejich čtyřnozí mazlíčci mohou volně pohybovat. V roce 2018 proto vznikl z participativního rozpočtu tento agility park.
Upcyklace: proces přeměňování odpadu v nové materiály, Jakub Mastík, Navzdory
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: NAVZDORY skupina nadšenců do up-cyclingu, která svou kreativitou vzdoruje neefektivnímu nakládání s odpady. Ve studiu vítám Jakuba Mastíka. Dobrý den, vítejte u nás.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakube, pojďme v úvodu říct něco o té skupině lidí, kteří si říkají NAVZDORY. NAVZDORY tomu vyrábějí úžasné věci a zpracovávají odpad do různých tvarů, užitečnosti a pojídatelnosti. Tak doplňte mě.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tak trošku bych se bál, aby se diváci nelekli, že zpracováváme odpady také do pojídatelnosti. Tak já to teda s dovolením nějak uvedu ze široka. Jedná se o to, že náš tým se skládá z lidí, mezi které patří designéři, lektoři, je tam samozřejmě i spousta kuchařů. Máme tam potom lidi z výroby v oblasti šití i v oblasti dalších druhů výrob. A tím výstupem a těmi službami, které nabízíme, jsou up-cyclingované reklamní předměty, jak jste zmínila filozofii up-cycling. Tady touhle tou filozofií se také řídíme na workshopech, které poskytujeme. Další službou je právě ukázka ZERO WASTE vaření, kdy inspirujeme širokou veřejnost v oblasti ZERO WASTE vaření. Potom máme eventy, jak jsem zmiňoval kuchaře. A takovou třešničkou na dortu jsou umělecké kousky, které nás baví asi možná taky ze všeho nejvíc.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak buďme teď trošku konkrétnější a zmiňte, jaké druhy materiálů už jste zpracovávali. A po čem možná teď pokoukáváte?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Nejčastěji se jedná o staré reklamní bannery. Tím, že pracujeme nejvíce pro firmy, tak to je materiál, který má téměř každá firma. Proto je tak vlastně oblíbený. Další materiál jsou skla, láhve, které zpracováváme, protože lidé je standardně vyhazují, když pomineme vratné lahve. Další materiály jsou staré cyklo duše, jsou tam gramodesky. A potom jsou to materiály, které zpracováváme na míru dle zadání našich zákazníků.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak to byly materiály. A teď zkusme přiblížit, co se dá například z použitých lahví vyrobit.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tak já jsem si pro vás tady připravil takovou malou ukázku, aby diváci měli konkrétní představu, protože jedna věc je rozhovor a druhá věc je něco fyzického ukázat. Takže tady jsem si připravil tuto servírovací misku, která se používá nejčastěji při příležitosti Vánoc. Je to dohromady většinou s nějakou lahví od vína, s nějakými dobrotami a je to vlastně servírovací miska.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jak vznikla ta servírovací miska, která vypadá jak placatá láhev od vína.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Ano, řekla jste to úplně přesně. Ta technologie se jmenuje lehání skla. A vy musíte v peci si vyrobit formy, do kterých ty lahve naskládáte a následně ta lahev při určité teplotě si do té formy lehne. A obkreslí tento konkrétní tvar.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňoval jste také bannery, tak co se dá vyrobit z bannerů?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tam je to nepřeberné množství. Ty možnosti jsou téměř neomezené. Můžeme začít malými produkty, mezi které patří obaly na diář, malé peněženky, klíčenky, až potom přes obaly na notebook, tašky, batohy. A potom zase dle přání zákazníka individuálně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste mi také ukazoval, že se dají zpracovat i pásy z aut. Máte s sebou tady tašku. Naši diváci ji také uvidí za chvíli.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Ano, zase je to velmi obdobné jako z bannerů. To znamená všechno, co jste jmenoval. A tam zase má největší význam tento materiál pro automobilky. Nebudu jmenovat, ale mezi našimi zákazníky to jsou automobilky, které nám dávají zase vlastní pásy, aby tam byl příběh přímo s nimi. Když se bavíme o těch up-cyclingovaných produktech.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňovali jsme také jídlo. Hned jste mě v úvodu opravil, aby se diváci nevyděsili. Tak jak to je s tím jídlem?
Jakub Mastík, NAVZDORY: My jsme si zjistili, že Češi a Evropané nejvíce vyhazují přezrálou zeleninu, přezrálé ovoce, pečivo. A to nám přišla strašná škoda. Takže jsme si dali hlavy dohromady právě s kuchařem a ten vymyslel sérii receptů, kterými inspirujeme jak firmy, tak i širokou veřejnost. Konkrétně se jedná o ustřižené pesto s mrkví. Kdy si uvaříte super pesto z přezrálých rajčat, gazpacho ze starého chleba. To můžou být francouzské hranolky atd.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde berete materiál k tomu všemu, co jste schopni zpracovat?
Jakub Mastík, NAVZDORY: No nejčastěji tím, že zákazníci jsou firmy, tak nám ten materiál nejčastěji právě poskytují firmy, aby to nemuseli vyhodit, ale dají to nám a my to zpracujeme. Což se vlastně dnes hodí k tématu udržitelnosti a tolik skloňovanému ESG atd.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je to s jídlem? Odkud berete to vyhozené jídlo, které jste schopni dále zpracovat do poživatelnosti?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tak ono není vyhozené, na tady toto téma co se týče ukázek ZERO WASTE vaření, tak mám za prvé spoustu kamarádu v restauracích, takže se jedná opravdu spíše o přezrálé věci a v minulosti jsme spolupracovali třeba i s potravinovou bankou. Která také dostává relativně jako čerstvé věci, ale jsou přezrálé nebo mají před nějakou lhůtou. A tím pádem ty řetězce už to nemůžou prodávat a končí to v potravinové bance.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste také zmínil, že děláte workshopy. Pro koho?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Nejčastěji, jsou to pořád firmy. Tam jsou dvě oblasti, kde jezdíme. Jedna oblast jsou workshopy přímo pro zaměstnance, kde edukujeme tady tímto tématem přímo zaměstnance. A druhá oblast jsou akce těch firem. Mohou to být dny otevřených dveří Family Days, kde teda naopak vzděláváme širokou veřejnost.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy odpadu dáváte nový život. Tak mají lidé, se kterýma se setkáváte, zájem o ty produkty?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Určitě. My to děláme 11 rokem, a když to srovnáme, ať už to je 11 let, 8 let a tu dnešní dobu, tak to téma udržitelnosti obecně ve společnosti rezonuje mnohem víc. Beru to jako velké pozitivum. A zároveň doufám, že ta naše činnost tomu samozřejmě napomáhá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňte nejzajímavější produkt, který vznikl z nějakého neobvyklého materiálu, nebo možná nějaký, ke kterému máte vztah nebo jste na něj pyšní.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tak já bych nerad na něco zapomněl, nebo bych nerad někoho nějakým způsobem preferoval, ale když se bavíme o nějakých větších věcech, tak můžeme zmínit umělecký objekt pro Vysokou školu báňskou, konkrétně Fakulta elektrotechniky informatiky. Kdy vznikl asi 2,5 metru velký robot přímo z jejich elektroodpadu. Používají jej na různých výstavách a konferencích. A deklarují si taky jakousi svoji udržitelnost, že jim není lhostejné životní prostředí, nakládání s odpady. Něco podobného jsme třeba dělali pro Generali Česká pojišťovna z jejich starých tiskovin. Taky zadání bylo něco praktického, co by bylo vidět, aby to ty lidi bavilo. Takže jsme nakonec vyrobili křeslo z jejich starých tiskovin, takže si na to můžete sednout a můžete si přečíst, jak to křeslo vzniklo a trošku pouvažovat nad tím tématem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Spolupracujete třeba s nějakou odpadovou společností, která by vám pravidelně dodávala, nebo možná i na poli diskuzí, jak dále jít s tím odpadem, jak dále ho zpracovat?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Když se bavíme otevřeně, tak vlastně up-cycling není ten správný nástroj. My bychom měli těm odpadům předcházet. My pracujeme už s odpady, které vznikly. Ale myslím si, že ta legislativa, která se tady chystá a která už tady teďka nově je, tak by měla zajistit přechod té lineární ekonomiky na ekonomiku cirkulární, kde se to dít už bude. Takže já si myslím, že cesta je. Nebo ta odpověď je. Že bychom se měli snažit co nejdříve přejít na tu cirkulární ekonomiku, aby ty odpady nevznikaly. To je to největší poradenství za mě, které bychom měli všichni mít v hlavě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Slyší na to lidé, když s nimi mluvíte?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Obecně s lidmi se moc nebavíme. Tím, že naši zákazníci jsou firmy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak firmy?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ano, dneska ano. Protože evropská legislativa, dneska už i česká, tlačí na ESG reporting, CSR neboli společenskou odpovědnost. Takže ano, slyší na to.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuju za rozhovor a dnešní díl končí. Děkujeme za vaši pozornost. Mějte se hezky.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Děkuji za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Přinášíme dávku informací, které se týkají životního prostředí, začíná nový díl Ekomagazínu, dobrý den.
Opava nechala vysadit nové stromy v Městských sadech. Nahradily stromy napadené jmelím, které byly pokáceny v minulých letech. Poškozeny byly natolik, že ohrožovaly bezpečnost kolemjdoucích.
V Ostravě Výškovicích, Zábřehu a Hrabůvce bylo na konci května možné nechat očkovat své psy proti vzteklině. Obyvatelé obvodu měli tuto možnost za sníženou cenu. Na Jihu evidují přes 5 tisíc psích majitelů.
Společnost DIAMO společně s ministry Zbyňkem Stanjurou a Jozefem Síkelou představili plán, jak zajistit hořící Heřmanickou haldu. Lidi bydlící v okolí ochrání před zplodinami a prachem obrovský sarkofág.
Uvnitř haldy v Heřmanicích hoří zbytky uhlí. Rozebrání celé haldy by bylo téměř nereálné, proto byla vybrána varianta, která má haldu uhasit.
Ludvík Kašpar, ředitel DIAMO: "Sarkofág spočívá v tom, že bude celá halda zatěsněná vhodnými materiály, jako je cementopopílkový stabilizát, jíly a podobně. Na celém odvalu vytvoříme nepropustnou krustu, která zabrání přístupu kyslíku a tím se výrazně mezí další vývoj hoření. Z těch invazivních metod je to ta, která má nejmenší negativní vliv na životní prostředí."
Jozef Síkela (STAN), ministr průmyslu a obchodu: "Hlavním cílem této metody je co největší utěsnění hořícího odvalu a zamezení přístupu vzduchu."
Jen sarkofág se bude budovat 10 let a další roky se bude halda rekultivovat. Náklady se počítají v miliardách.
Ludvík Kašpar, ředitel DIAMO: "Zatím odhadujeme, že ta tvorba sarkofágu by trvala 10 let, to znamená do 10 let by mělo dojít k úlevě od té environmentální zátěže z hlediska emisí."
Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí: "Ta sanace bude dlouhodobý proces. Přináší nemalé nároky na financování. V této chvíli odhadujeme, že bude zapotřebí 2,3 až 3 miliardy v průběhu těch 10 let."
Přípravné práce mohou začít téměř okamžitě, stavba sarkofágu se bude odvíjet od získání potřebných povolení.
Opava nechala vysadit nové stromy v Městských sadech
Opava nechala vysadit nové stromy v Městských sadech. Nahradily stromy napadené jmelím, které byly pokáceny v minulých letech. Poškozeny byly natolik, že ohrožovaly bezpečnost kolemjdoucích.
V Městských sadech roste více než 8 desítek nových stromů. Mezi nimi například lípy nebo javory. Vysazeny byly v rámci revitalizace tohoto oblíbeného a hojně navštěvovaného parku. Do konce roku jich přibude ještě jednou tolik.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “V průběhu minulých let došlo k pořezu stromů v rámci akce bílého jmelí, kdy ty stromy byly poškozeny a hrozilo jejich zřícení, případně pád. My jsme si nechali udělat studii na kompletní revitalizaci Městských sadů a teď už proběhla první etapa sázení, kdy jsme vysadili zhruba polovinu ze 170 stromů a na podzim vysadíme druhou polovinu.”
anketa: návštěvníci Městských sadů: “Je to super, že to tady zase roste, je tady čerstvější vzduch.”
Stromy jsou úžasné, vypadají skvěle, fantasticky. "
Celkově by se mělo ve městě v letošním roce vysadit 800 stromů.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Je to taková společná akce na to naše výročí, kdy jsme si dali cíl právě těch 800 stromů a do toho zapojujeme také veřejnost. Mají možnost si je zasadit buď na svých pozemcích nebo na pozemcích, které jim určí město.”
Zatímco na svých pozemcích si lidé mohou vysadit jakýkoliv strom k 800. výročí Opavy, na pozemcích města o druhu stromu rozhodují dendrologové.
V Ostravě-Jihu hromadně očkovali psy proti vzteklině
V Ostravě Výškovicích, Zábřehu a Hrabůvce bylo na konci května možné nechat očkovat své psy proti vzteklině. Obyvatelé obvodu měli tuto možnost za sníženou cenu. Na Jihu evidují přes 5 tisíc psích majitelů.
Okolo 350 pejskařů dorazilo se svými čtyřnohými mazlíčky na hromadné očkování psů proti vzteklině. Využili nabídky obvodu, který ke konci května tuto službu zajišťoval.
Bronislava Rudinská Supíková, mluvčí MOb Ostrava-Jih: „Jsme jeden z mála obvodů nebo obcí, kteří zároveň přispívají pejskařům, kteří platí poplatky za své čtyřnohé miláčky, i slevou na toto očkování.“
Očkování probíhalo na několika místech v průběhu tří dnů. Movitá stanice byla dostupná dopoledne i odpoledne, a to v Ostravě Výškovicích, Zábřehu i Hrabůvce.
anketa, pejskaři: „Jsem po operaci a daleko je to pro mě k veterináři, tak chodím tady. Vyhovuje mi to.“
anketa, pejskaři: „Přišel jsem dneska na očkování a šel jsem zde protože je to za 50 korun. Jinak by to bylo za 250 korun.“
Pejskaři mají například velký zájem o místa, kde se jejich čtyřnozí mazlíčci mohou volně pohybovat. V roce 2018 proto vznikl z participativního rozpočtu tento agility park.
Upcyklace: proces přeměňování odpadu v nové materiály, Jakub Mastík, Navzdory
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: NAVZDORY skupina nadšenců do up-cyclingu, která svou kreativitou vzdoruje neefektivnímu nakládání s odpady. Ve studiu vítám Jakuba Mastíka. Dobrý den, vítejte u nás.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakube, pojďme v úvodu říct něco o té skupině lidí, kteří si říkají NAVZDORY. NAVZDORY tomu vyrábějí úžasné věci a zpracovávají odpad do různých tvarů, užitečnosti a pojídatelnosti. Tak doplňte mě.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tak trošku bych se bál, aby se diváci nelekli, že zpracováváme odpady také do pojídatelnosti. Tak já to teda s dovolením nějak uvedu ze široka. Jedná se o to, že náš tým se skládá z lidí, mezi které patří designéři, lektoři, je tam samozřejmě i spousta kuchařů. Máme tam potom lidi z výroby v oblasti šití i v oblasti dalších druhů výrob. A tím výstupem a těmi službami, které nabízíme, jsou up-cyclingované reklamní předměty, jak jste zmínila filozofii up-cycling. Tady touhle tou filozofií se také řídíme na workshopech, které poskytujeme. Další službou je právě ukázka ZERO WASTE vaření, kdy inspirujeme širokou veřejnost v oblasti ZERO WASTE vaření. Potom máme eventy, jak jsem zmiňoval kuchaře. A takovou třešničkou na dortu jsou umělecké kousky, které nás baví asi možná taky ze všeho nejvíc.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak buďme teď trošku konkrétnější a zmiňte, jaké druhy materiálů už jste zpracovávali. A po čem možná teď pokoukáváte?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Nejčastěji se jedná o staré reklamní bannery. Tím, že pracujeme nejvíce pro firmy, tak to je materiál, který má téměř každá firma. Proto je tak vlastně oblíbený. Další materiál jsou skla, láhve, které zpracováváme, protože lidé je standardně vyhazují, když pomineme vratné lahve. Další materiály jsou staré cyklo duše, jsou tam gramodesky. A potom jsou to materiály, které zpracováváme na míru dle zadání našich zákazníků.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak to byly materiály. A teď zkusme přiblížit, co se dá například z použitých lahví vyrobit.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tak já jsem si pro vás tady připravil takovou malou ukázku, aby diváci měli konkrétní představu, protože jedna věc je rozhovor a druhá věc je něco fyzického ukázat. Takže tady jsem si připravil tuto servírovací misku, která se používá nejčastěji při příležitosti Vánoc. Je to dohromady většinou s nějakou lahví od vína, s nějakými dobrotami a je to vlastně servírovací miska.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jak vznikla ta servírovací miska, která vypadá jak placatá láhev od vína.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Ano, řekla jste to úplně přesně. Ta technologie se jmenuje lehání skla. A vy musíte v peci si vyrobit formy, do kterých ty lahve naskládáte a následně ta lahev při určité teplotě si do té formy lehne. A obkreslí tento konkrétní tvar.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňoval jste také bannery, tak co se dá vyrobit z bannerů?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tam je to nepřeberné množství. Ty možnosti jsou téměř neomezené. Můžeme začít malými produkty, mezi které patří obaly na diář, malé peněženky, klíčenky, až potom přes obaly na notebook, tašky, batohy. A potom zase dle přání zákazníka individuálně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste mi také ukazoval, že se dají zpracovat i pásy z aut. Máte s sebou tady tašku. Naši diváci ji také uvidí za chvíli.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Ano, zase je to velmi obdobné jako z bannerů. To znamená všechno, co jste jmenoval. A tam zase má největší význam tento materiál pro automobilky. Nebudu jmenovat, ale mezi našimi zákazníky to jsou automobilky, které nám dávají zase vlastní pásy, aby tam byl příběh přímo s nimi. Když se bavíme o těch up-cyclingovaných produktech.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňovali jsme také jídlo. Hned jste mě v úvodu opravil, aby se diváci nevyděsili. Tak jak to je s tím jídlem?
Jakub Mastík, NAVZDORY: My jsme si zjistili, že Češi a Evropané nejvíce vyhazují přezrálou zeleninu, přezrálé ovoce, pečivo. A to nám přišla strašná škoda. Takže jsme si dali hlavy dohromady právě s kuchařem a ten vymyslel sérii receptů, kterými inspirujeme jak firmy, tak i širokou veřejnost. Konkrétně se jedná o ustřižené pesto s mrkví. Kdy si uvaříte super pesto z přezrálých rajčat, gazpacho ze starého chleba. To můžou být francouzské hranolky atd.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kde berete materiál k tomu všemu, co jste schopni zpracovat?
Jakub Mastík, NAVZDORY: No nejčastěji tím, že zákazníci jsou firmy, tak nám ten materiál nejčastěji právě poskytují firmy, aby to nemuseli vyhodit, ale dají to nám a my to zpracujeme. Což se vlastně dnes hodí k tématu udržitelnosti a tolik skloňovanému ESG atd.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je to s jídlem? Odkud berete to vyhozené jídlo, které jste schopni dále zpracovat do poživatelnosti?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tak ono není vyhozené, na tady toto téma co se týče ukázek ZERO WASTE vaření, tak mám za prvé spoustu kamarádu v restauracích, takže se jedná opravdu spíše o přezrálé věci a v minulosti jsme spolupracovali třeba i s potravinovou bankou. Která také dostává relativně jako čerstvé věci, ale jsou přezrálé nebo mají před nějakou lhůtou. A tím pádem ty řetězce už to nemůžou prodávat a končí to v potravinové bance.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste také zmínil, že děláte workshopy. Pro koho?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Nejčastěji, jsou to pořád firmy. Tam jsou dvě oblasti, kde jezdíme. Jedna oblast jsou workshopy přímo pro zaměstnance, kde edukujeme tady tímto tématem přímo zaměstnance. A druhá oblast jsou akce těch firem. Mohou to být dny otevřených dveří Family Days, kde teda naopak vzděláváme širokou veřejnost.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy odpadu dáváte nový život. Tak mají lidé, se kterýma se setkáváte, zájem o ty produkty?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Určitě. My to děláme 11 rokem, a když to srovnáme, ať už to je 11 let, 8 let a tu dnešní dobu, tak to téma udržitelnosti obecně ve společnosti rezonuje mnohem víc. Beru to jako velké pozitivum. A zároveň doufám, že ta naše činnost tomu samozřejmě napomáhá.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmiňte nejzajímavější produkt, který vznikl z nějakého neobvyklého materiálu, nebo možná nějaký, ke kterému máte vztah nebo jste na něj pyšní.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Tak já bych nerad na něco zapomněl, nebo bych nerad někoho nějakým způsobem preferoval, ale když se bavíme o nějakých větších věcech, tak můžeme zmínit umělecký objekt pro Vysokou školu báňskou, konkrétně Fakulta elektrotechniky informatiky. Kdy vznikl asi 2,5 metru velký robot přímo z jejich elektroodpadu. Používají jej na různých výstavách a konferencích. A deklarují si taky jakousi svoji udržitelnost, že jim není lhostejné životní prostředí, nakládání s odpady. Něco podobného jsme třeba dělali pro Generali Česká pojišťovna z jejich starých tiskovin. Taky zadání bylo něco praktického, co by bylo vidět, aby to ty lidi bavilo. Takže jsme nakonec vyrobili křeslo z jejich starých tiskovin, takže si na to můžete sednout a můžete si přečíst, jak to křeslo vzniklo a trošku pouvažovat nad tím tématem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Spolupracujete třeba s nějakou odpadovou společností, která by vám pravidelně dodávala, nebo možná i na poli diskuzí, jak dále jít s tím odpadem, jak dále ho zpracovat?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Když se bavíme otevřeně, tak vlastně up-cycling není ten správný nástroj. My bychom měli těm odpadům předcházet. My pracujeme už s odpady, které vznikly. Ale myslím si, že ta legislativa, která se tady chystá a která už tady teďka nově je, tak by měla zajistit přechod té lineární ekonomiky na ekonomiku cirkulární, kde se to dít už bude. Takže já si myslím, že cesta je. Nebo ta odpověď je. Že bychom se měli snažit co nejdříve přejít na tu cirkulární ekonomiku, aby ty odpady nevznikaly. To je to největší poradenství za mě, které bychom měli všichni mít v hlavě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Slyší na to lidé, když s nimi mluvíte?
Jakub Mastík, NAVZDORY: Obecně s lidmi se moc nebavíme. Tím, že naši zákazníci jsou firmy.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak firmy?
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ano, dneska ano. Protože evropská legislativa, dneska už i česká, tlačí na ESG reporting, CSR neboli společenskou odpovědnost. Takže ano, slyší na to.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuju za rozhovor a dnešní díl končí. Děkujeme za vaši pozornost. Mějte se hezky.
Jakub Mastík, NAVZDORY: Děkuji za pozvání.
Redakčně upraveno / zkráceno.
