Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Eko magazín

Eko magazín

  • V Ostravě-Porubě ročně odchytí na tisíc holubů
  • Jeseníky si letos připsaly rekordní návštěvnost i díky síti stezek
  • NJ se připojil k městům, která sbírají jedlý olej
  • V Opavě snižují světelný smog podle návrhu studentů: Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den všem, které zajímá ekologie. Začíná nový díl Ekomagazínu, ve kterém uvidíte, jak si Ostrava-Poruba poradila s přemnoženými holuby, zavítáme za turisty do Jeseníků a také se dozvíte, co je nového u opavských emisařů ze Slezského gymnázia.

V Ostravě-Porubě ročně odchytí na tisíc holubů

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Ostrava-Poruba už několik let řeší problém s holuby. Ročně vynaloží desítky tisíc korun za jejich odchyt, aby předešla jejich přemnožení. Při pravidelném odchytu se každý rok podaří z obvodu odvézt kolem 6 stovek nevítaných opeřenců a odebrat více než 300 vajíček.

Jedni si stěžují, druzí je krmí. Řeč je o holubech, kteří trápí sned všechna města. Ničí totiž památky a budovy a roznáší řadu nemocí. Poruba tento problém řeší od roku 2015, kdy si najala firmu na jejich odchyt.

Miroslav Otipka, mluvčí MOb Ostrava-Poruba: “My vnímáme časté stížnosti obyvatel Poruby, že holubi jsou přemnoženi. Bohužel, pokud je lidé nepřestanou krmit, tak ten problém bude se řešit jen velice těžce. My máme už několik let domluvenou spolupráci s panem Kminiakem, který nám holuby odchytává. Ročně se jedná asi o tisíc kusů holubů a vajíček, které posbírá.

Lubomír Kminiak, holubář: “Ta práce přináší nějaký výsledný efekt pouze, když to děláte celoročně. Dospělé holuby odchytáváme od 11. měsíce do konce 3. měsíce. V těch měsících odchytáváme dospělé holuby proto, že kdyby jsme je odchytávali ve zbytku roku, tak ty mláďata, co tam zůstanou bez nich, umírají i týden a to je podle mě týrání zvířat.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Nejvíce holubů je v Porubě tady na Alšově náměstí a pak na třídě 17. listopadu, kde dokonce padl rekord v odchytu

Lubomír Kminiak, holubář: “164 holubů jako za večer, to už asi nepřekonáme, ale bylo to vidět a co bylo pro nás bylo takové hodně důležité, že to zaregistrovali i ti lidé, kteří tam bydlí a jsou spokojeni, no a eventuálně, když ví nějaký typ, že se na nějaké další půdě objevili, tak nám dají vědět.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Většina odchycených holubů putuje chovatelům holubů nebo sokolníkům, kteří je používají jako potravu pro dravce.

Jeseníky si letos připsaly rekordní návštěvnost i díky síti stezek

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Jeseníky letos zažily rekordní návštěvnost. Přijdou si tady na své cyklisté, ale díky síti naučných stezek tady míří i stovky vyznavačů turistiky. Nejnavštěvovanější je stezka Bílé Opavy, která vede z Karlovy Studánky na Ovčárnu a stále se rozšiřuje i oblíbený albrechtický městský turistický okruh.
Pandemie koronaviru přitáhla do české přírody daleko více turistů než v běžném roce. Lidé jsou na čerstvém vzduchu a zároveň poznávají přírodní zajímavosti. Jako například v Jeseníkách, kde se každým rokem rozrůstá Albrechtický městský turistický okruh. Začíná u linhartovského zámku, je dlouhý 28 kilometrů a má 5 atraktivních cílů.

Ivan Roller, zakladatel okruhu: “Protože tady máme například stoupání k rybníku Celňák na státní hranici až nahoru na rozhlednu. 200 metrů převýšení a nejvyšší převýšení, nejvyšší bod je ta poutní hora. Z Albrechtic to je výškových asi 300 metrů.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jednou z atraktivit tamní přírody je cesta na rozhlednu Hraniční vrch. Už i název napovídá, že turista jde po hranici, jednou nohou je v Polsku a druhou v Česku. Podle staré legendy tudy kdysi chodili pašeráci. Turisté si ale mohou vybrat i zříceninu Burkvíz, Dubí a pohádkovou stezku. Má 11 zastavení, měří necelé dva km a je z celého okruhu nejnavštěvovanější. Možná i proto, že je plná her a soutěží.

Ivan Roller, zakladatel okruhu: “Na hranici Biskupic u kapličky je začátek pohádkové stezky, která byla vybudovaná za pomocí Lesů ČR a otevřena v roce 2016.”

Anketa: návštěvníci pohádkové stezky: “My jsme přijeli z Bohumína a vlastně našli jsme to na internetu. Je to nádherné, určitě.”

“Líbí se mi krteček.”

“Nejvíc se mi líbila celá ta procházka. Sice je to docela dlouhé, ale bylo to moc příjemné.”

“To je úplně super pro rodiny s malýma dětmi i pro školy, protože to je naučné. Tam je plno úkolů, které my, rodiče, neznáme a nejsou tam správné odpovědi, takže jsme hledali na google a našli jsme to. Teď jsme šli nazpátek a dávali jsme si úkoly, jestli si to pamatujeme. Super to je prostě.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nově na okruhu přibyla tři zastavení. Vyhlídky nabízí nádherný výhled do širokého okolí.

Ivan Roller, zakladatel okruhu: “Je tady taková plošina dřevěná, je tady umístěna fotografie velkoformátová, kde jsou popsané veškeré vrcholy, které vidíme.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Na základě studie rozvoje okruhu, se v letošním roce počítá se stavbou zvonice na poutní hoře, a to na památku poutního kostela.


NJ se připojil k městům, která sbírají jedlý olej

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V Novém Jičíně už lidé mnohem jednodušeji odevzdávají použité jedlé oleje. Ještě nedávno je odevzdávali v separačních dvorech. Teď už jsou ale ve městě rozmístěny také speciální kontejnery.
Černá popelnice s oranžovým víkem - takto vypadá nádoba na sběr použitých jedlých olejů. V Novém Jičíně je nyní v různých lokalitách rozmístěno takovýchto kontejnerů celkem 27. Dosud mohli lidé olej z domácnosti, které mohou dále posloužit zejména v chemickém průmyslu, odevzdávat pouze na dvou sběrných dvorech.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Rozhodli jsme se udělat ještě další krok, blíže k občanům, aby měli motivaci. Protože je to materiál, který, pokud se leje do kanalizace, způsobuje degradaci této struktury.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Město se na sběru této suroviny dohodlo se specializovanou firmou, která odpad pravidelně sváží. Na každém kontejneru je také uvedena bezplatná linka, kam může kdokoliv zavolat, pokud bude naplněný.

Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Je důležité, aby ten olej byl vylitý do PET lahve, zašroubované. Je potřeba, aby byl čistý, nesmíchaný s dalšími příměsemi. Neměly by tam být samozřejmě technické oleje, vyjeté oleje a podobně.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podstatné také je, aby lidé do nádob na oleje z kuchyně nevhazovali jiné odpadky, třeba plechovky, jako bylo vidět na sběrném stanovišti u parkoviště Na Valech. Přesné rozmístění černých popelnic lze dohledat na mapě na webu města.

V Opavě snižují světelný smog podle návrhu studentů: Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z ostravského studia vítám pedagožku Slezského gymnázia v Opavě Kamilu Tkáčovou, která je součástí projektu Emisařů, ti své aktivity postupně rozšiřují a aktuálně pracují na snížení světelného smogu ve Slezské metropoli. Dobrý den, vítejte.

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Emisaři už od roku 2012 pracují pod vaším vedením a do svého ranku přidali i nové projekty. Na začátek bychom mohli ale zmínit, jak se posunul ten základní projekt "Komíny". Do jakých dalších projektů jste se v rámci "Komínu" pustili?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Já vás opravím, já zastřešuji projekt organizačně, ti co dělají tu největší práci jsou moji kolegové: chemička Saša Hoňková, kolega Radim Frič a teď nově nastupující kolega Ondřej Pýcha. Takže jim děkuji za to, že ten projekt tak běží.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nicméně vraťme se tedy k těm komínům, protože na začátku jste stála vy a tým studentů a vašich kolegů. Tak od té doby, od roku 2012, tedy za osm let, kam jste se posunuli v rámci toho základního projektu?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Je to neskutečné. My už jsme spolu hovořili v předchozích reportážích, že vlastně jsme přešli od úrovně města, přes kraj, před parlament ČR a skončili jsme v Evropské komisi, kde i paní eurokomisařka Jourová nám sdělila, že naše podněty, které máme, se bude snažit prosadit, aby třeba později byly zapracovány do evropské legislativy. Takže já si myslím, že víc se nedá už nikam dostat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podle toho co říkáte, tak je to určitě i taková motivace pro nastupující studenty, protože studenti, kteří opustí gymnázium tak asi opustí i ten projekt. Možná se stávají spolupracovníky, ale budete potřebovat vždycky nabrat ty nové studenty, tak tam ten váš posun je také jakýmsi hnacím motorem možná i motivací pro ty nové studenty. Mám pravdu?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Jde o to, že studenti, kteří opouští projekt tak se opravdu podílí i dále na práci. Dneska jsou to lékaři a právníci. Jsou to lidé, kteří nám pomáhají s různými informacemi.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tím hnacím motorem jste zřejmě vy paní Tkáčová, protože se vám daří získávat studenty. Jak se studenti Slezského gymnázia staví k ekologii?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Já se domnívám, že tím, že máme také titul Eko škola, tak jasně dáváme najevo co děláme. Mám pocit, že strategii environmentální máme zpracovanou, opět kolegyně Dimlerová na celou školu vlastně dozírá. Snažíme se řešit základní věci, co se týká spotřeby materiálu, papírů, svícení a studenti sledují množství odpadu, které se ve škole vytváří, dělají statistiky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vaši studenti se pustili do spolupráce se základními školami. Tam pro žáky připravují jakési pracovní listy a chtějí je vtáhnout do těch svých projektů, na kterých pracují oni jako starší kolegové. Nějak jste to měli připraveno, ovšem pandemická opatření vám do toho, omlouvám se za to vyjádření, asi vrazila vidle, čili museli jste nějakým způsobem tu vaši přípravu předělat tak ať projekt třeba může jet dál a i ti žáci základních škol stále mohou být zapojeni v rámci vašich projektů?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: My spolupráci se základní školou už vedeme asi pět let. To znamená, že každý měsíc k nám do školy chodí zástupci zapojených škol na chemické školení, popřípadě fyzikální cvičení, to znamená toto běží už pátým rokem a letos jsme stihli opravdu v září jedinou akci, co jsme dělali pro veřejnost, pro celou Opavu, zapojili jsme se do Dne země. Měli jsme tady stanoviště, kde studenti opět prezentovali. A když jsme měli připravené videokonference, kdy kolega Strejček měl s fyzikální skupinou připravené pokusy, tak jsme byli odesláni domů, takže opravdu máte tady v tomto pravdu. Děláme teď na pracovních listech, ty pracovní listy budou obsahovat jednoduché pokusy třeba chemické nebo fyzikální, dále odkazy na zajímavá videa, nějaké fyzikální či chemické rébusy. Tyto pracovní listy doručíme žákům prostřednictvím učitelů a ředitelů škol, a záleží pouze na nich kolik žáků zapojí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nějakou dobu už se také zabýváte snížením světelného smogu, pro tento projekt se vám podařilo získat i vedení magistrátu. Co jste tedy navrhli, a co se děje v rámci snížení světelného smogu ve Slezské metropoli?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Já musím říci, že Opava je opravdu vzorné město, co se týká komunikace s jednotlivými odbory. Já začnu o té úrovni, co třeba mají na starosti základní školy, to znamená odbor školství, kde má na starosti skupina EBO, která je zastoupena paní Durčákovou, tak opravdu si ty základní školy koordinuje. Máme vynikající spolupráci s panem primátorem Navrátilem, s panem náměstkem Jedličkou. Dokonce všichni jsme byli účastni schůzky s ředitelem technických služeb, a můžu říci, i včetně architekta pana Stanjury, jsme se shodli na tom, že chceme Opavu opravdu mít zdravou a to světelné znečištění, které tady bylo, tak pan ředitel Technických služeb právě už nás informoval, že vlastně Opava proč svítí tak temně, tak je to na základě toho, že naši studenti chodili a měřili právě ulice, kde dochází ke špatnému svícení, a to se redukovalo. Díky tomu také došlo k významné finanční úspoře. A když se tady podíváme dál, není to jenom Opava, ale byli jsme vyzváni Ministerstvem životního prostředí k tomu, abychom byli jako vzorové město. Už jsem připravila setkání v Ostravě, kde měli přijet i zástupci Bruselu, respektive ti, kteří mají na starosti legislativu na životní prostředí a světelné znečištění, ale právě jak jste řekla, koronavirus do toho hodil vidle a toto setkání se neuskutečnilo. Na druhé straně právě pan architekt Stanjura byl také iniciátorem toho setkání s IT představiteli města, kde pracujeme na jakési mapě jak vypadá Opava, kde jsou lokality, kde se dobře už svítí, kde to naopak potřebuje ještě nějakým způsobem zredukovat. A výstavní částí je výstavba nové Stromovky, která, jak nám řekl pan architekt, je už zrealizována na základě toho, že zde se počítalo s těmi našimi výsledky měření a prý se udělá tak, aby to bylo možné prezentovat jako zajímavá oblast, kde se respektují právě všechny tyto naše požadavky. Tak jsem informovala i právě pana ministra životního prostředí, a proto jsme také byli vyzváni k tomu, abychom vystupovali jako vzorné město, které se snaží zrealizovat věci, které je třeba změnit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já vím, že už od vás opisují i některá další města nebo chtějí některé ty Vaše projekty. Nebuďte tak skromná a prozraďte i tu svoji nominaci...

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Velmi zajímavá byla nominace na Cenu Josefa Vavrouška, což je bývalý ministr životního prostředí. Jestli se podívají diváci na tyto stránky, tak uvidí i recenze zajímavých lidí, kteří nám dávají zelenou v projektu a strašně nám pomáhají. Je to od europoslanců, přes poslance, přes senátory, přes významné osobnosti. Chtěla bych jmenovat třeba předsedu astronomické společnosti, který nám pomáhá zrealizovat i možnosti změny v legislativě Česka. Bylo provedeno v Senátu slyšení, kde astronomická společnost byla a informovala senátory, co vlastně světelné znečištění způsobuje. Dostala jsem zpětnou vazbu, že toto slyšení bylo velmi zdárné. S výsledky bude seznámena vláda a právě senátoři se snaží udělat také legislativní změnu. Za to jsme velmi vděční a jsme rádi, že toto probíhá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní Tkáčová já vám děkuji za rozhovor a přeji Vám i Vašim studentům hodně dalších úspěšných projektů nejen v Opavě, ale i za hranicemi možná Moravskoslezského kraje a ČR.

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Děkujeme vám. Jsme rádi za podporu. Mějte se krásně, na shledanou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Eko magazín končí děkuji, že jste s námi byli až do konce, uvidíme se u dalšího dílu.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
17. listopadu 2020, 17:40

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den všem, které zajímá ekologie. Začíná nový díl Ekomagazínu, ve kterém uvidíte, jak si Ostrava-Poruba poradila s přemnoženými holuby, zavítáme za turisty do Jeseníků a také se dozvíte, co je nového u opavských emisařů ze Slezského gymnázia.

V Ostravě-Porubě ročně odchytí na tisíc holubů

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Ostrava-Poruba už několik let řeší problém s holuby. Ročně vynaloží desítky tisíc korun za jejich odchyt, aby předešla jejich přemnožení. Při pravidelném odchytu se každý rok podaří z obvodu odvézt kolem 6 stovek nevítaných opeřenců a odebrat více než 300 vajíček.

Jedni si stěžují, druzí je krmí. Řeč je o holubech, kteří trápí sned všechna města. Ničí totiž památky a budovy a roznáší řadu nemocí. Poruba tento problém řeší od roku 2015, kdy si najala firmu na jejich odchyt.

Miroslav Otipka, mluvčí MOb Ostrava-Poruba: “My vnímáme časté stížnosti obyvatel Poruby, že holubi jsou přemnoženi. Bohužel, pokud je lidé nepřestanou krmit, tak ten problém bude se řešit jen velice těžce. My máme už několik let domluvenou spolupráci s panem Kminiakem, který nám holuby odchytává. Ročně se jedná asi o tisíc kusů holubů a vajíček, které posbírá.

Lubomír Kminiak, holubář: “Ta práce přináší nějaký výsledný efekt pouze, když to děláte celoročně. Dospělé holuby odchytáváme od 11. měsíce do konce 3. měsíce. V těch měsících odchytáváme dospělé holuby proto, že kdyby jsme je odchytávali ve zbytku roku, tak ty mláďata, co tam zůstanou bez nich, umírají i týden a to je podle mě týrání zvířat.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Nejvíce holubů je v Porubě tady na Alšově náměstí a pak na třídě 17. listopadu, kde dokonce padl rekord v odchytu

Lubomír Kminiak, holubář: “164 holubů jako za večer, to už asi nepřekonáme, ale bylo to vidět a co bylo pro nás bylo takové hodně důležité, že to zaregistrovali i ti lidé, kteří tam bydlí a jsou spokojeni, no a eventuálně, když ví nějaký typ, že se na nějaké další půdě objevili, tak nám dají vědět.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Většina odchycených holubů putuje chovatelům holubů nebo sokolníkům, kteří je používají jako potravu pro dravce.

Jeseníky si letos připsaly rekordní návštěvnost i díky síti stezek

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Jeseníky letos zažily rekordní návštěvnost. Přijdou si tady na své cyklisté, ale díky síti naučných stezek tady míří i stovky vyznavačů turistiky. Nejnavštěvovanější je stezka Bílé Opavy, která vede z Karlovy Studánky na Ovčárnu a stále se rozšiřuje i oblíbený albrechtický městský turistický okruh.
Pandemie koronaviru přitáhla do české přírody daleko více turistů než v běžném roce. Lidé jsou na čerstvém vzduchu a zároveň poznávají přírodní zajímavosti. Jako například v Jeseníkách, kde se každým rokem rozrůstá Albrechtický městský turistický okruh. Začíná u linhartovského zámku, je dlouhý 28 kilometrů a má 5 atraktivních cílů.

Ivan Roller, zakladatel okruhu: “Protože tady máme například stoupání k rybníku Celňák na státní hranici až nahoru na rozhlednu. 200 metrů převýšení a nejvyšší převýšení, nejvyšší bod je ta poutní hora. Z Albrechtic to je výškových asi 300 metrů.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jednou z atraktivit tamní přírody je cesta na rozhlednu Hraniční vrch. Už i název napovídá, že turista jde po hranici, jednou nohou je v Polsku a druhou v Česku. Podle staré legendy tudy kdysi chodili pašeráci. Turisté si ale mohou vybrat i zříceninu Burkvíz, Dubí a pohádkovou stezku. Má 11 zastavení, měří necelé dva km a je z celého okruhu nejnavštěvovanější. Možná i proto, že je plná her a soutěží.

Ivan Roller, zakladatel okruhu: “Na hranici Biskupic u kapličky je začátek pohádkové stezky, která byla vybudovaná za pomocí Lesů ČR a otevřena v roce 2016.”

Anketa: návštěvníci pohádkové stezky: “My jsme přijeli z Bohumína a vlastně našli jsme to na internetu. Je to nádherné, určitě.”

“Líbí se mi krteček.”

“Nejvíc se mi líbila celá ta procházka. Sice je to docela dlouhé, ale bylo to moc příjemné.”

“To je úplně super pro rodiny s malýma dětmi i pro školy, protože to je naučné. Tam je plno úkolů, které my, rodiče, neznáme a nejsou tam správné odpovědi, takže jsme hledali na google a našli jsme to. Teď jsme šli nazpátek a dávali jsme si úkoly, jestli si to pamatujeme. Super to je prostě.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nově na okruhu přibyla tři zastavení. Vyhlídky nabízí nádherný výhled do širokého okolí.

Ivan Roller, zakladatel okruhu: “Je tady taková plošina dřevěná, je tady umístěna fotografie velkoformátová, kde jsou popsané veškeré vrcholy, které vidíme.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar:  Na základě studie rozvoje okruhu, se v letošním roce počítá se stavbou zvonice na poutní hoře, a to na památku poutního kostela.


NJ se připojil k městům, která sbírají jedlý olej

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V Novém Jičíně už lidé mnohem jednodušeji odevzdávají použité jedlé oleje. Ještě nedávno je odevzdávali v separačních dvorech. Teď už jsou ale ve městě rozmístěny také speciální kontejnery.
Černá popelnice s oranžovým víkem - takto vypadá nádoba na sběr použitých jedlých olejů. V Novém Jičíně je nyní v různých lokalitách rozmístěno takovýchto kontejnerů celkem 27. Dosud mohli lidé olej z domácnosti, které mohou dále posloužit zejména v chemickém průmyslu, odevzdávat pouze na dvou sběrných dvorech.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Rozhodli jsme se udělat ještě další krok, blíže k občanům, aby měli motivaci. Protože je to materiál, který, pokud se leje do kanalizace, způsobuje degradaci této struktury.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Město se na sběru této suroviny dohodlo se specializovanou firmou, která odpad pravidelně sváží. Na každém kontejneru je také uvedena bezplatná linka, kam může kdokoliv zavolat, pokud bude naplněný.

Marta Kiššová, Odbor životního prostředí, MěÚ Nový Jičín: “Je důležité, aby ten olej byl vylitý do PET lahve, zašroubované. Je potřeba, aby byl čistý, nesmíchaný s dalšími příměsemi. Neměly by tam být samozřejmě technické oleje, vyjeté oleje a podobně.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podstatné také je, aby lidé do nádob na oleje z kuchyně nevhazovali jiné odpadky, třeba plechovky, jako bylo vidět na sběrném stanovišti u parkoviště Na Valech. Přesné rozmístění černých popelnic lze dohledat na mapě na webu města.

V Opavě snižují světelný smog podle návrhu studentů: Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Z ostravského studia vítám pedagožku Slezského gymnázia v Opavě Kamilu Tkáčovou, která je součástí projektu Emisařů, ti své aktivity postupně rozšiřují a aktuálně pracují na snížení světelného smogu ve Slezské metropoli. Dobrý den, vítejte.

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Emisaři už od roku 2012 pracují pod vaším vedením a do svého ranku přidali i nové projekty. Na začátek bychom mohli ale zmínit, jak se posunul ten základní projekt "Komíny". Do jakých dalších projektů jste se v rámci "Komínu" pustili?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Já vás opravím, já zastřešuji projekt organizačně, ti co dělají tu největší práci jsou moji kolegové: chemička Saša Hoňková, kolega Radim Frič a teď nově nastupující kolega Ondřej Pýcha. Takže jim děkuji za to, že ten projekt tak běží.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nicméně vraťme se tedy k těm komínům, protože na začátku jste stála vy a tým studentů a vašich kolegů. Tak od té doby, od roku 2012, tedy za osm let, kam jste se posunuli v rámci toho základního projektu?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Je to neskutečné. My už jsme spolu hovořili v předchozích reportážích, že vlastně jsme přešli od úrovně města, přes kraj, před parlament ČR a skončili jsme v Evropské komisi, kde i paní eurokomisařka Jourová nám sdělila, že naše podněty, které máme, se bude snažit prosadit, aby třeba později byly zapracovány do evropské legislativy. Takže já si myslím, že víc se nedá už nikam dostat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Podle toho co říkáte, tak je to určitě i taková motivace pro nastupující studenty, protože studenti, kteří opustí gymnázium tak asi opustí i ten projekt. Možná se stávají spolupracovníky, ale budete potřebovat vždycky nabrat ty nové studenty, tak tam ten váš posun je také jakýmsi hnacím motorem možná i motivací pro ty nové studenty. Mám pravdu?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Jde o to, že studenti, kteří opouští projekt tak se opravdu podílí i dále na práci. Dneska jsou to lékaři a právníci. Jsou to lidé, kteří nám pomáhají s různými informacemi.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tím hnacím motorem jste zřejmě vy paní Tkáčová, protože se vám daří získávat studenty. Jak se studenti Slezského gymnázia staví k ekologii?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Já se domnívám, že tím, že máme také titul Eko škola, tak jasně dáváme najevo co děláme. Mám pocit, že strategii environmentální máme zpracovanou, opět kolegyně Dimlerová na celou školu vlastně dozírá. Snažíme se řešit základní věci, co se týká spotřeby materiálu, papírů, svícení a studenti sledují množství odpadu, které se ve škole vytváří, dělají statistiky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vaši studenti se pustili do spolupráce se základními školami. Tam pro žáky připravují jakési pracovní listy a chtějí je vtáhnout do těch svých projektů, na kterých pracují oni jako starší kolegové. Nějak jste to měli připraveno, ovšem pandemická opatření vám do toho, omlouvám se za to vyjádření, asi vrazila vidle, čili museli jste nějakým způsobem tu vaši přípravu předělat tak ať projekt třeba může jet dál a i ti žáci základních škol stále mohou být zapojeni v rámci vašich projektů?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: My spolupráci se základní školou už vedeme asi pět let. To znamená, že každý měsíc k nám do školy chodí zástupci zapojených škol na chemické školení, popřípadě fyzikální cvičení, to znamená toto běží už pátým rokem a letos jsme stihli opravdu v září jedinou akci, co jsme dělali pro veřejnost, pro celou Opavu, zapojili jsme se do Dne země. Měli jsme tady stanoviště, kde studenti opět prezentovali. A když jsme měli připravené videokonference, kdy kolega Strejček měl s fyzikální skupinou připravené pokusy, tak jsme byli odesláni domů, takže opravdu máte tady v tomto pravdu. Děláme teď na pracovních listech, ty pracovní listy budou obsahovat jednoduché pokusy třeba chemické nebo fyzikální, dále odkazy na zajímavá videa, nějaké fyzikální či chemické rébusy. Tyto pracovní listy doručíme žákům prostřednictvím učitelů a ředitelů škol, a záleží pouze na nich kolik žáků zapojí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nějakou dobu už se také zabýváte snížením světelného smogu, pro tento projekt se vám podařilo získat i vedení magistrátu. Co jste tedy navrhli, a co se děje v rámci snížení světelného smogu ve Slezské metropoli?

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Já musím říci, že Opava je opravdu vzorné město, co se týká komunikace s jednotlivými odbory. Já začnu o té úrovni, co třeba mají na starosti základní školy, to znamená odbor školství, kde má na starosti skupina EBO, která je zastoupena paní Durčákovou, tak opravdu si ty základní školy koordinuje. Máme vynikající spolupráci s panem primátorem Navrátilem, s panem náměstkem Jedličkou. Dokonce všichni jsme byli účastni schůzky s ředitelem technických služeb, a můžu říci, i včetně architekta pana Stanjury, jsme se shodli na tom, že chceme Opavu opravdu mít zdravou a to světelné znečištění, které tady bylo, tak pan ředitel Technických služeb právě už nás informoval, že vlastně Opava proč svítí tak temně, tak je to na základě toho, že naši studenti chodili a měřili právě ulice, kde dochází ke špatnému svícení, a to se redukovalo. Díky tomu také došlo k významné finanční úspoře. A když se tady podíváme dál, není to jenom Opava, ale byli jsme vyzváni Ministerstvem životního prostředí k tomu, abychom byli jako vzorové město. Už jsem připravila setkání v Ostravě, kde měli přijet i zástupci Bruselu, respektive ti, kteří mají na starosti legislativu na životní prostředí a světelné znečištění, ale právě jak jste řekla, koronavirus do toho hodil vidle a toto setkání se neuskutečnilo. Na druhé straně právě pan architekt Stanjura byl také iniciátorem toho setkání s IT představiteli města, kde pracujeme na jakési mapě jak vypadá Opava, kde jsou lokality, kde se dobře už svítí, kde to naopak potřebuje ještě nějakým způsobem zredukovat. A výstavní částí je výstavba nové Stromovky, která, jak nám řekl pan architekt, je už zrealizována na základě toho, že zde se počítalo s těmi našimi výsledky měření a prý se udělá tak, aby to bylo možné prezentovat jako zajímavá oblast, kde se respektují právě všechny tyto naše požadavky. Tak jsem informovala i právě pana ministra životního prostředí, a proto jsme také byli vyzváni k tomu, abychom vystupovali jako vzorné město, které se snaží zrealizovat věci, které je třeba změnit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já vím, že už od vás opisují i některá další města nebo chtějí některé ty Vaše projekty. Nebuďte tak skromná a prozraďte i tu svoji nominaci...

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Velmi zajímavá byla nominace na Cenu Josefa Vavrouška, což je bývalý ministr životního prostředí. Jestli se podívají diváci na tyto stránky, tak uvidí i recenze zajímavých lidí, kteří nám dávají zelenou v projektu a strašně nám pomáhají. Je to od europoslanců, přes poslance, přes senátory, přes významné osobnosti. Chtěla bych jmenovat třeba předsedu astronomické společnosti, který nám pomáhá zrealizovat i možnosti změny v legislativě Česka. Bylo provedeno v Senátu slyšení, kde astronomická společnost byla a informovala senátory, co vlastně světelné znečištění způsobuje. Dostala jsem zpětnou vazbu, že toto slyšení bylo velmi zdárné. S výsledky bude seznámena vláda a právě senátoři se snaží udělat také legislativní změnu. Za to jsme velmi vděční a jsme rádi, že toto probíhá.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní Tkáčová já vám děkuji za rozhovor a přeji Vám i Vašim studentům hodně dalších úspěšných projektů nejen v Opavě, ale i za hranicemi možná Moravskoslezského kraje a ČR.

Kamila Tkáčová, pedagožka, Slezské gymnázium v Opavě: Děkujeme vám. Jsme rádi za podporu. Mějte se krásně, na shledanou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Eko magazín končí děkuji, že jste s námi byli až do konce, uvidíme se u dalšího dílu.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-17-11-2020-20-39