Je čas na ekomagazín, sledujete televizi Polar, dobrý den. V loňském roce několikrát zaútočili vlci na stáda ovcí v Beskydech, i na základě toho přispěje MS kraj pastevcům na ochranu stád. Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o zálohování PET lahví a také se dozvíte, jaký význam má pro naše zdraví chlorofyl.
V loňském roce jsme vás informovali o několika případech útoků vlků na stáda ovcí v Beskydech. Pastevcům způsobují vlci velké škody a proto MS kraj přispěje na ochranu stád. Za peníze si mohou chovatelé koupit například Pastevecké psy nebo ohradníky.
Loni v létě jsme vysílali reportáž z Beskyd, kde už byli chovatelé zoufalství. V lokalitě mezi Jablunkovem a Bukovcem došlo k několika útokům vlků na stáda ovcí. Přesto, že se pastevci svá stáda snažili chránit, vlci jsou stále otrlejší a pro ovce si do ohrad chodili jako do supermarketu.
Jiří Pivec, chovatel ovcí (natočeno v červenci 2022): “Já doufám, že se s tím teda něco udělá, protože takhle je to opravdu nemyslitelné. To už není běžné normální chování vlka, který je schopný prostě překonat tohle… Tady byla hlavní skupina ovcí, hlavní stádo. Pod ním byli rozprostřeni do vějíře psi a dole v rohu úplně u lesa byla skupina těch hlavně mrtvých, těžce zraněných, které si vlci prostě oddělili.”
Většímu masakru tehdy zabránili 3 salašničtí psi, ze kterých mají vlci respekt. Chovatelé mají jen omezené možnosti, jak stáda ochránit a proto vítají dotaci, kterou jim nabídl MS kraj.
Zdena Němečková Crkvenjaš, náměstkyně hektmana MS kraje: „Přispějeme úplně všem žadatelům, kteří splnili podmínky dotačního programu. Vyhovíme tak 36 chovatelům z okolí Jablunkova, Krnova, Nového Jičína a Třince, mezi které rozdělíme 3,2 milionu korun. Krajské peníze budou moci být využity na nákup elektrických ohradníků se zdroji, mobilních košárů nebo třeba pasteveckého psa. Chceme tak v maximální možné míře posílit opatření ke snížení škod způsobených vlkem. Stáda ovcí do Podbeskydí i dalších částí regionu patří, tuto tradici chceme určitě zachovat."
V minulém roce už kraj chovatele tímto způsobem podpořil, rozdělil jim na ochranu stád 3,5 milionu korun. Každý chovatel mohl předložit jednu žádost na maximálně 100 tisíc korun.
Do pár let se zřejmě budou zálohovat PET lahve a plechovky. Novelu zákona nyní připravuje ministerstvo životního prostředí. Některé obce z toho mají ale obavy. Například Havířov upozorňuje, že městu se značně zvýší náklady za zpracování odpadu na třídící lince.
Výrobci PET lahví a nápojových plechovek budou mít povinnost je vyrábět z části z recyklovaného materiálu. I proto nyní ministerstvo životního prostředí pracuje na zavedení povinného zálohování.
Zatímco do žlutých kontejnerů patří zmačkané PET lahve, v obchodech je budou muset lidé odevzdávat téměř neporušené.
anketa: "Lidé sice třídí, ale myslím si, že někteří to tam nehodí. Když je to motivuje v tom, že to mohou vrátit a mít to zálohované, tak pro ne."
anketa: "Já mám i extra tašku na plasty, tak to házím do popelnice, ale kdyby to bylo zálohované, tak bych to nevyhazoval. Já bych šel to vrátit.”
Z jiného pohledu se na to dívají některé obce.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: "Lidé dokáží vrátit v rámci těch žlutých nádob a pytlů osm z deseti petek, které jsou uvedeny na trh. A ten požadavek EU je devět z deseti, což my si myslíme, jako odpadáři, že dokážeme docílit se stávajícím systémem. Městům na jednu stranu vypadnou příjmy od EKO-KOM, na druhé straně se jim zvedne cena za zpracování odpadu na třídící lince. A teď se města budou muset rozhodnout, jestli tyto náklady ponesou ze svého rozpočtu, nebo je promítnou do poplatku za odpady pro občany."
Bavíme se o jakých penězích?
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “Můžou to být peníze i v řádu jednotek milionů korun."
Novelu zákona o obalech by chtělo ministerstvo životního prostředí představit ještě v letošním roce. Zálohování by pak mohlo začít platit nejdříve od roku 2025.
Střední zahradnická škola v Ostravě má nové laboratoře
Střední zahradnická škola v Ostravě má nové laboratoře, ve kterých se budoucí zahradníci naučí moderní metody pěstování rostlin. Nové laboratoře významně zvyšují atraktivitu školy, také jsou dalším zkvalitněním přírodovědné výuky.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom, Chlorofyl a jeho významu pro naše zdraví
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Eko magazín pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám Evu Benek, poradkyni v péči o střevní mikrobiom. Dnes se budeme bavit o chlorofylu a jeho významu pro naše zdraví. Evičko, vítej.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si na úvod říct něco o chlorofylu. Ten je totiž často nazýván, jak jsem se dočetla, jako tekuté slunce nebo krev rostlin a jeho největší vlastností je, že zajišťuje fotosyntézu, bez které se neobejdou zvířata, rostliny a samozřejmě ani my.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: U chlorofylu jsou klíčové dvě věci. První z nich je, že to je opravdu krev rostlin a svým složením je téměř totožný jako naše lidská krev, jako hemoglobin. Hemoglobin a chlorofyl jsou opravdu skoro stejným svým chemickým složením, akorát se liší v jednom atomu hořčíku u chlorofylu a v jednom atomu železa u hemoglobinu. Jinak to složení je absolutně stejné, což je klíčové právě pro to, aby ta naše krev byla zdravá, čistá a aby nám to tělíčko dobře fungovalo. Druhá věc je, že ten chlorofyl vznikne na základě toho, že slunce začne svítit na ten bledý zelený klíček jakékoliv rostlinky. Ta rostlinka uloží to slunce do toho svého listu a na základě toho vzniká teprve ten chlorofyl. Takže když konzumujeme chlorofyl, tak konzumujeme světlo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si říct, na jaké nemoci nebo proti jakým nemocem bojujeme, když užíváme chlorofyl.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Já mám na to takový svůj názor. My nemusíme vůbec bojovat proti žádným nemocem. Může nám být opravdu upřímně ze svých zkušeností mnohaletých jedno, co nám je. Důležité je udržovat tu svoji vnitřní dálnici, to svoje tělo čisté a pak nemusíte řešit, co vám je. Priorita je pro nás a klíčové je opravdu pro nás udržovat v těle čistotu, protože veškeré záněty, které v tom těle jsou, ty nemoci způsobují. Takže jakmile vyřešíme záněty, můžeme se zbavit nemoci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme uvést nějaké konkrétní příklady. A jestli tě mohu poprosit, můžeš uvést ten svůj osobní příběh? Ten je asi tak natolik silný, že další možná nemusíme ani uvádět.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Začalo to v roce 2012, kdy jsem v pátém měsíci přišla o těhotenství a v tu chvíli jsem nedostala důležité informace z řad lékařské péče, jak postupovat, co se stalo, proč se to stalo a tak dále. Takže jsem se vydala na svoje vlastní samostudium a zjistila jsem, že opravdu klíčové je to tělo udržovat čisté. Jíst zdravou stravu, převážně rostlinnou stravu, čerstvou stravu a hlavně tam dávat to, co tady máme kolem sebe od rána do večera téměř celoročně. To jsou ty zelené listy. Jakmile jsme tohle začali aplikovat, tak jsme se zbavili, já konkrétně astmatu, alergií, měla jsem záněty v žilách, křečové žíly, měla jsem záněty močového měchýře opravdu jako dlouholeté. Měla jsem před tím spoustu antibiotik. V mé rodině jsme se zbavili steatózy jater, která se definuje jako dědičná. Zbavili jsme se nebo dostali jsme našeho rodinného příslušníka po mrtvici do stavu, kdy zase začal s námi komunikovat. Přestal vlastně být takový nepohyblivý, znovu se rozpohyboval. Moje kolegyně i kamarádky zbavili se makulární degenerace oční sítnice, která už se měla operovat a vlastně ta moje paní klientka nebo známá, teď už kamarádka, šla na kontrolu a nebylo co operovat a ze dvou dioptrií jí ty oči klesly na jednu. Já také nedávno jsem si teď všimla, že jsem měla jakési rozostřené vidění, opravdu jsem pročistila to tělo a bylo. Stačil měsíc a ty oči zase dostaly ten strong, jak se říká.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já tě třeba ještě doplním, je to také vysoký tlak a co možná mnohé ženy bude zajímat, pomáhá také chlorofyl při hubnutí nebo pro hubnutí.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Stoprocentně, můj názor je takový, že ženy vyššího věku nejsou, jak se to řekne, ta nadváha podle mě není způsobena tím, že by špatně jedly, že by se přecpávaly a tak dále. Jedna stránka je emoční, to jsou psychosomatika, to je jasné, že si ukládáme určité věci na téhle úrovni, ale druhá stránka je, že naše lidské tělo je zaneseno obrovským množstvím toxinů a pokud jsou v těle toxiny a nepořádek, nabýváme i na objemu. Takže je potřeba opravdu čistit. Každá buňka má v sobě systém, který produkuje superoxid dismutáza. To je enzym, který každou tu buňku dokáže vyčistit od superoxidů. Superoxidy jsou toxické látky, které v tom těle nechceme. Přijímáme je ze vzduchu, pesticidy na jídle, nějaká ta kosmetika takové věci, ale pokud máme dostatek superoxid dismutáza, která věkem ubývá, ty naše buňky jsou čisté a my nepřibíráme tak, nedodržujeme v sobě spoustu binců, nečistot a já nevím čeho všeho. Právě ten chlorofyl je neskutečným zásobátorem superoxid dismutáze. Takže jestliže máme hodně superoxid dismutázy, která toho enzymu, který s věkem ubývá, můžeme si být jistí, že ty naše buňky jsou čisté a budou zdravé a budou se krásně regenerovat, budou se krásně množit a všechno pošlape tak, jak má, jako švýcarské hodinky. Opravdu není potřeba řešit, co mi je, ale jak to pořád čistit v jednom kuse.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Evičko, pojďme si říct, kde všude chlorofyl najdeme.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Pro mě je prioritní ten chlorofyl hledat na svých zahradách, na loukách, v lesích, u milého souseda, kamaráda. Jsou to hlavně jedlé divoké byliny. V podstatě se považují za plevel, zahrádkáři se jich velmi rádi zbavují, ale je to vlastně takové tekuté zelené zlato, dalo by se říct, které ty naše dráhy v tom těle pročistí. Klíčové je opravdu pročistit lymfatický systém, cévní systém a střevo. To je alfa omega.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vyjmenujme tady ty rostliny, co máme zařadit do svého jídelníčku.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Takže rozhodně pampeliška. Ta je absolutně klíčová pro zdraví jater a pro celkovou životní energii. Lidé jsou často unavení, podráždění, nervózní. Vyčistěte si prostě játra a ta pampeliška je opravdu klíčová. Můžete jíst všechno kořen, listy, stonky, květy na jaře, ty stonky jsou obzvlášť výborné. Řada mých kamarádů, známých se pampelišku bojí užívat, protože si myslí, že je jedovatá. Není to pravda, je to absolutně zdravé. Další klíčová rostlina divoká je jitrocel. Jitrocel jsme si jako děti dávali na zranění kůže, když jsme se třeba někde poškrábali. Vevnitř to má extra účinky hojivé. Zbavujeme se zánětu zevnitř toho těla, je potřeba se zbavit zánětu zevnitř. Chlorofyl má antiseptické účinky. Samozřejmě dříve, když nebyla antibiotika, hodně se chlorofyl takto používal, potom ta antibiotika nastoupila, ale jako my s ní máme úžasné zkušenosti.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já tě doplní třeba také špenát, brokolice, petržel.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: To určitě, ale záleží, kde se to pěstuje. Pokud to máme jako nějakým způsobem umělé hnojené, ta hlína není moc výživná, no tak budiž, je to dobré, je to lepší než nic. Ale pokud jíme ty divoké byliny, o které se nemusíte starat, nikdo je nezalévá, nikdo je neokopávat a oni mají kořeny, které sahají hluboko, hluboko do země i třeba 10-15 metrů a tam vytahují z té země ty minerály, tu výživu, přefiltrují, to přes ty kořeny, uloží to do těch listů a vy to můžete konzumovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Poraďme našim divákům, jakým způsobem potom máme konzumovat ty listy? Protože ne každý asi je takový borec, že obchází zahradu a rovnou listy konzumuje. Tak poraď tu jednodušší a chutnější cestu.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Nejpřirozenější, co můžeme udělat, je to žvýkat. Řada lidí má problémy se zoubky, s dásněmi to na stáří prostě pobolívá. Když bychom opravdu ty děti od malička vedli, že toto si můžeme utrhnout, umýt a žvýkat, zpevňujeme dásně. Ten chlorofyl nám pomáhá proti paradontům, zpevňuje tam všecko, co má. Takže žvýkat určitě. Zpevňují se nám čelisti, takže se nám tam vlezou i ty osmičky, protože ty svaly opravdu používáme. To je jedna věc. Druhá věc nebo druhý způsob je si to rozmixovat se sladkým ovocem opravdu ve výkonném mixéru, který dokáže rozdrtit i tvrdé celulózové buňky, tím pádem se ta výživa dostane do toho našeho tělíčka. Třetí způsob, když nemáme výkonný mixér, je si tu divokou bylinu zmrazit. Tím mrazem ty rostlinné buňky popraskají, výživa se zachová kompletně včetně enzymů, takže zmrazit, popraská to a pak už si to třeba v nějakém méně výkonné mixéru můžeme rozmixovat s tím sladkým ovocem a s vodou je to velmi chutné. Opravdu každý, kdo se napil, tak mu to chutnalo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik asi? Jak velké množství denně bychom měli zelených rostlin do sebe dostat?
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Záleží v jaké jsme fázi. Pokud začínáme, volila bych jeden typ divoké byliny. Třeba můžeme začít s tím jitrocelem nebo jenom s tou pampelišku, vzít si takovou nějakou hrstku na dlaň, zkusit to rozkousat, jestli nám to chutná, je to trošku hořké. Právě proto se doporučuje to kombinovat s tím sladkým ovocem. Takže takovou malou hrstku denně a potom přidávat a přidávat a vnímat sebe, jak na toto tělo reaguje, jak se cítíme. Jako garantuju, že po třech dnech se začnete cítit velmi dobře. Uvolní se střevo, ve střevech bývá spoustu nánosů, spousta toxinů a pokud je střevo podrážděné, porušené, propustné, toxiny nám potom vchází zpátky do krve. Pokud máme v krvi nepořádek, toxiny, naše tělo se toho snaží zbavit a zbaví se toho naším největším detoxikačním orgánem, což je kůže. Takže veškeré ty kožní projevy, to je prostě způsobeno všechno tím, že v tom střevě není čisto. Takže jakmile začnete konzumovat chlorofyl, nejlépe v té čerstvé podobě v těch listech čerstvých, obsahuje to také spoustu vlákniny a také spoustu i přátelských bakterií doplníte do svého těla, které vám to tam zase dobře zpracují. To střevo se uvolní, splaskne bříško a člověk se začne cítit takový prostě plný energie. Musíme opravdu ty tři čtyři dny, možná u někoho i týden vydržet, až se to střevo uvolní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji za cenné informace pro naše diváky. Přeji, ať se zaměříte na zelené bohatství, který najdete na svých zahradách.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Děkuju.
Ekomagazín pokračuje rozhovorem se studiu, ve kterém už vítám Evu Benek, poradkyni v péči o střevní mikrobiom a dnes se budeme bavit o chlorofylu a jeho významu pro naše zdraví.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Je čas na ekomagazín, sledujete televizi Polar, dobrý den. V loňském roce několikrát zaútočili vlci na stáda ovcí v Beskydech, i na základě toho přispěje MS kraj pastevcům na ochranu stád. Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o zálohování PET lahví a také se dozvíte, jaký význam má pro naše zdraví chlorofyl.
V loňském roce jsme vás informovali o několika případech útoků vlků na stáda ovcí v Beskydech. Pastevcům způsobují vlci velké škody a proto MS kraj přispěje na ochranu stád. Za peníze si mohou chovatelé koupit například Pastevecké psy nebo ohradníky.
Loni v létě jsme vysílali reportáž z Beskyd, kde už byli chovatelé zoufalství. V lokalitě mezi Jablunkovem a Bukovcem došlo k několika útokům vlků na stáda ovcí. Přesto, že se pastevci svá stáda snažili chránit, vlci jsou stále otrlejší a pro ovce si do ohrad chodili jako do supermarketu.
Jiří Pivec, chovatel ovcí (natočeno v červenci 2022): “Já doufám, že se s tím teda něco udělá, protože takhle je to opravdu nemyslitelné. To už není běžné normální chování vlka, který je schopný prostě překonat tohle… Tady byla hlavní skupina ovcí, hlavní stádo. Pod ním byli rozprostřeni do vějíře psi a dole v rohu úplně u lesa byla skupina těch hlavně mrtvých, těžce zraněných, které si vlci prostě oddělili.”
Většímu masakru tehdy zabránili 3 salašničtí psi, ze kterých mají vlci respekt. Chovatelé mají jen omezené možnosti, jak stáda ochránit a proto vítají dotaci, kterou jim nabídl MS kraj.
Zdena Němečková Crkvenjaš, náměstkyně hektmana MS kraje: „Přispějeme úplně všem žadatelům, kteří splnili podmínky dotačního programu. Vyhovíme tak 36 chovatelům z okolí Jablunkova, Krnova, Nového Jičína a Třince, mezi které rozdělíme 3,2 milionu korun. Krajské peníze budou moci být využity na nákup elektrických ohradníků se zdroji, mobilních košárů nebo třeba pasteveckého psa. Chceme tak v maximální možné míře posílit opatření ke snížení škod způsobených vlkem. Stáda ovcí do Podbeskydí i dalších částí regionu patří, tuto tradici chceme určitě zachovat."
V minulém roce už kraj chovatele tímto způsobem podpořil, rozdělil jim na ochranu stád 3,5 milionu korun. Každý chovatel mohl předložit jednu žádost na maximálně 100 tisíc korun.
Do pár let se zřejmě budou zálohovat PET lahve a plechovky. Novelu zákona nyní připravuje ministerstvo životního prostředí. Některé obce z toho mají ale obavy. Například Havířov upozorňuje, že městu se značně zvýší náklady za zpracování odpadu na třídící lince.
Výrobci PET lahví a nápojových plechovek budou mít povinnost je vyrábět z části z recyklovaného materiálu. I proto nyní ministerstvo životního prostředí pracuje na zavedení povinného zálohování.
Zatímco do žlutých kontejnerů patří zmačkané PET lahve, v obchodech je budou muset lidé odevzdávat téměř neporušené.
anketa: "Lidé sice třídí, ale myslím si, že někteří to tam nehodí. Když je to motivuje v tom, že to mohou vrátit a mít to zálohované, tak pro ne."
anketa: "Já mám i extra tašku na plasty, tak to házím do popelnice, ale kdyby to bylo zálohované, tak bych to nevyhazoval. Já bych šel to vrátit.”
Z jiného pohledu se na to dívají některé obce.
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: "Lidé dokáží vrátit v rámci těch žlutých nádob a pytlů osm z deseti petek, které jsou uvedeny na trh. A ten požadavek EU je devět z deseti, což my si myslíme, jako odpadáři, že dokážeme docílit se stávajícím systémem. Městům na jednu stranu vypadnou příjmy od EKO-KOM, na druhé straně se jim zvedne cena za zpracování odpadu na třídící lince. A teď se města budou muset rozhodnout, jestli tyto náklady ponesou ze svého rozpočtu, nebo je promítnou do poplatku za odpady pro občany."
Bavíme se o jakých penězích?
Václav Zyder, náměstek ředitele Technických služeb Havířov: “Můžou to být peníze i v řádu jednotek milionů korun."
Novelu zákona o obalech by chtělo ministerstvo životního prostředí představit ještě v letošním roce. Zálohování by pak mohlo začít platit nejdříve od roku 2025.
Střední zahradnická škola v Ostravě má nové laboratoře
Střední zahradnická škola v Ostravě má nové laboratoře, ve kterých se budoucí zahradníci naučí moderní metody pěstování rostlin. Nové laboratoře významně zvyšují atraktivitu školy, také jsou dalším zkvalitněním přírodovědné výuky.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom, Chlorofyl a jeho významu pro naše zdraví
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Eko magazín pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám Evu Benek, poradkyni v péči o střevní mikrobiom. Dnes se budeme bavit o chlorofylu a jeho významu pro naše zdraví. Evičko, vítej.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si na úvod říct něco o chlorofylu. Ten je totiž často nazýván, jak jsem se dočetla, jako tekuté slunce nebo krev rostlin a jeho největší vlastností je, že zajišťuje fotosyntézu, bez které se neobejdou zvířata, rostliny a samozřejmě ani my.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: U chlorofylu jsou klíčové dvě věci. První z nich je, že to je opravdu krev rostlin a svým složením je téměř totožný jako naše lidská krev, jako hemoglobin. Hemoglobin a chlorofyl jsou opravdu skoro stejným svým chemickým složením, akorát se liší v jednom atomu hořčíku u chlorofylu a v jednom atomu železa u hemoglobinu. Jinak to složení je absolutně stejné, což je klíčové právě pro to, aby ta naše krev byla zdravá, čistá a aby nám to tělíčko dobře fungovalo. Druhá věc je, že ten chlorofyl vznikne na základě toho, že slunce začne svítit na ten bledý zelený klíček jakékoliv rostlinky. Ta rostlinka uloží to slunce do toho svého listu a na základě toho vzniká teprve ten chlorofyl. Takže když konzumujeme chlorofyl, tak konzumujeme světlo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme si říct, na jaké nemoci nebo proti jakým nemocem bojujeme, když užíváme chlorofyl.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Já mám na to takový svůj názor. My nemusíme vůbec bojovat proti žádným nemocem. Může nám být opravdu upřímně ze svých zkušeností mnohaletých jedno, co nám je. Důležité je udržovat tu svoji vnitřní dálnici, to svoje tělo čisté a pak nemusíte řešit, co vám je. Priorita je pro nás a klíčové je opravdu pro nás udržovat v těle čistotu, protože veškeré záněty, které v tom těle jsou, ty nemoci způsobují. Takže jakmile vyřešíme záněty, můžeme se zbavit nemoci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme uvést nějaké konkrétní příklady. A jestli tě mohu poprosit, můžeš uvést ten svůj osobní příběh? Ten je asi tak natolik silný, že další možná nemusíme ani uvádět.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Začalo to v roce 2012, kdy jsem v pátém měsíci přišla o těhotenství a v tu chvíli jsem nedostala důležité informace z řad lékařské péče, jak postupovat, co se stalo, proč se to stalo a tak dále. Takže jsem se vydala na svoje vlastní samostudium a zjistila jsem, že opravdu klíčové je to tělo udržovat čisté. Jíst zdravou stravu, převážně rostlinnou stravu, čerstvou stravu a hlavně tam dávat to, co tady máme kolem sebe od rána do večera téměř celoročně. To jsou ty zelené listy. Jakmile jsme tohle začali aplikovat, tak jsme se zbavili, já konkrétně astmatu, alergií, měla jsem záněty v žilách, křečové žíly, měla jsem záněty močového měchýře opravdu jako dlouholeté. Měla jsem před tím spoustu antibiotik. V mé rodině jsme se zbavili steatózy jater, která se definuje jako dědičná. Zbavili jsme se nebo dostali jsme našeho rodinného příslušníka po mrtvici do stavu, kdy zase začal s námi komunikovat. Přestal vlastně být takový nepohyblivý, znovu se rozpohyboval. Moje kolegyně i kamarádky zbavili se makulární degenerace oční sítnice, která už se měla operovat a vlastně ta moje paní klientka nebo známá, teď už kamarádka, šla na kontrolu a nebylo co operovat a ze dvou dioptrií jí ty oči klesly na jednu. Já také nedávno jsem si teď všimla, že jsem měla jakési rozostřené vidění, opravdu jsem pročistila to tělo a bylo. Stačil měsíc a ty oči zase dostaly ten strong, jak se říká.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já tě třeba ještě doplním, je to také vysoký tlak a co možná mnohé ženy bude zajímat, pomáhá také chlorofyl při hubnutí nebo pro hubnutí.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Stoprocentně, můj názor je takový, že ženy vyššího věku nejsou, jak se to řekne, ta nadváha podle mě není způsobena tím, že by špatně jedly, že by se přecpávaly a tak dále. Jedna stránka je emoční, to jsou psychosomatika, to je jasné, že si ukládáme určité věci na téhle úrovni, ale druhá stránka je, že naše lidské tělo je zaneseno obrovským množstvím toxinů a pokud jsou v těle toxiny a nepořádek, nabýváme i na objemu. Takže je potřeba opravdu čistit. Každá buňka má v sobě systém, který produkuje superoxid dismutáza. To je enzym, který každou tu buňku dokáže vyčistit od superoxidů. Superoxidy jsou toxické látky, které v tom těle nechceme. Přijímáme je ze vzduchu, pesticidy na jídle, nějaká ta kosmetika takové věci, ale pokud máme dostatek superoxid dismutáza, která věkem ubývá, ty naše buňky jsou čisté a my nepřibíráme tak, nedodržujeme v sobě spoustu binců, nečistot a já nevím čeho všeho. Právě ten chlorofyl je neskutečným zásobátorem superoxid dismutáze. Takže jestliže máme hodně superoxid dismutázy, která toho enzymu, který s věkem ubývá, můžeme si být jistí, že ty naše buňky jsou čisté a budou zdravé a budou se krásně regenerovat, budou se krásně množit a všechno pošlape tak, jak má, jako švýcarské hodinky. Opravdu není potřeba řešit, co mi je, ale jak to pořád čistit v jednom kuse.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Evičko, pojďme si říct, kde všude chlorofyl najdeme.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Pro mě je prioritní ten chlorofyl hledat na svých zahradách, na loukách, v lesích, u milého souseda, kamaráda. Jsou to hlavně jedlé divoké byliny. V podstatě se považují za plevel, zahrádkáři se jich velmi rádi zbavují, ale je to vlastně takové tekuté zelené zlato, dalo by se říct, které ty naše dráhy v tom těle pročistí. Klíčové je opravdu pročistit lymfatický systém, cévní systém a střevo. To je alfa omega.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vyjmenujme tady ty rostliny, co máme zařadit do svého jídelníčku.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Takže rozhodně pampeliška. Ta je absolutně klíčová pro zdraví jater a pro celkovou životní energii. Lidé jsou často unavení, podráždění, nervózní. Vyčistěte si prostě játra a ta pampeliška je opravdu klíčová. Můžete jíst všechno kořen, listy, stonky, květy na jaře, ty stonky jsou obzvlášť výborné. Řada mých kamarádů, známých se pampelišku bojí užívat, protože si myslí, že je jedovatá. Není to pravda, je to absolutně zdravé. Další klíčová rostlina divoká je jitrocel. Jitrocel jsme si jako děti dávali na zranění kůže, když jsme se třeba někde poškrábali. Vevnitř to má extra účinky hojivé. Zbavujeme se zánětu zevnitř toho těla, je potřeba se zbavit zánětu zevnitř. Chlorofyl má antiseptické účinky. Samozřejmě dříve, když nebyla antibiotika, hodně se chlorofyl takto používal, potom ta antibiotika nastoupila, ale jako my s ní máme úžasné zkušenosti.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já tě doplní třeba také špenát, brokolice, petržel.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: To určitě, ale záleží, kde se to pěstuje. Pokud to máme jako nějakým způsobem umělé hnojené, ta hlína není moc výživná, no tak budiž, je to dobré, je to lepší než nic. Ale pokud jíme ty divoké byliny, o které se nemusíte starat, nikdo je nezalévá, nikdo je neokopávat a oni mají kořeny, které sahají hluboko, hluboko do země i třeba 10-15 metrů a tam vytahují z té země ty minerály, tu výživu, přefiltrují, to přes ty kořeny, uloží to do těch listů a vy to můžete konzumovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Poraďme našim divákům, jakým způsobem potom máme konzumovat ty listy? Protože ne každý asi je takový borec, že obchází zahradu a rovnou listy konzumuje. Tak poraď tu jednodušší a chutnější cestu.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Nejpřirozenější, co můžeme udělat, je to žvýkat. Řada lidí má problémy se zoubky, s dásněmi to na stáří prostě pobolívá. Když bychom opravdu ty děti od malička vedli, že toto si můžeme utrhnout, umýt a žvýkat, zpevňujeme dásně. Ten chlorofyl nám pomáhá proti paradontům, zpevňuje tam všecko, co má. Takže žvýkat určitě. Zpevňují se nám čelisti, takže se nám tam vlezou i ty osmičky, protože ty svaly opravdu používáme. To je jedna věc. Druhá věc nebo druhý způsob je si to rozmixovat se sladkým ovocem opravdu ve výkonném mixéru, který dokáže rozdrtit i tvrdé celulózové buňky, tím pádem se ta výživa dostane do toho našeho tělíčka. Třetí způsob, když nemáme výkonný mixér, je si tu divokou bylinu zmrazit. Tím mrazem ty rostlinné buňky popraskají, výživa se zachová kompletně včetně enzymů, takže zmrazit, popraská to a pak už si to třeba v nějakém méně výkonné mixéru můžeme rozmixovat s tím sladkým ovocem a s vodou je to velmi chutné. Opravdu každý, kdo se napil, tak mu to chutnalo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik asi? Jak velké množství denně bychom měli zelených rostlin do sebe dostat?
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Záleží v jaké jsme fázi. Pokud začínáme, volila bych jeden typ divoké byliny. Třeba můžeme začít s tím jitrocelem nebo jenom s tou pampelišku, vzít si takovou nějakou hrstku na dlaň, zkusit to rozkousat, jestli nám to chutná, je to trošku hořké. Právě proto se doporučuje to kombinovat s tím sladkým ovocem. Takže takovou malou hrstku denně a potom přidávat a přidávat a vnímat sebe, jak na toto tělo reaguje, jak se cítíme. Jako garantuju, že po třech dnech se začnete cítit velmi dobře. Uvolní se střevo, ve střevech bývá spoustu nánosů, spousta toxinů a pokud je střevo podrážděné, porušené, propustné, toxiny nám potom vchází zpátky do krve. Pokud máme v krvi nepořádek, toxiny, naše tělo se toho snaží zbavit a zbaví se toho naším největším detoxikačním orgánem, což je kůže. Takže veškeré ty kožní projevy, to je prostě způsobeno všechno tím, že v tom střevě není čisto. Takže jakmile začnete konzumovat chlorofyl, nejlépe v té čerstvé podobě v těch listech čerstvých, obsahuje to také spoustu vlákniny a také spoustu i přátelských bakterií doplníte do svého těla, které vám to tam zase dobře zpracují. To střevo se uvolní, splaskne bříško a člověk se začne cítit takový prostě plný energie. Musíme opravdu ty tři čtyři dny, možná u někoho i týden vydržet, až se to střevo uvolní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji za cenné informace pro naše diváky. Přeji, ať se zaměříte na zelené bohatství, který najdete na svých zahradách.
Eva Benek, poradkyně v péči o střevní mikrobiom: Děkuju.
Ekomagazín pokračuje rozhovorem se studiu, ve kterém už vítám Evu Benek, poradkyni v péči o střevní mikrobiom a dnes se budeme bavit o chlorofylu a jeho významu pro naše zdraví.
Redakčně upraveno / zkráceno.
