Teplárna Frýdek-Místek vyrábí teplo už jen z biomasy a plynu

Frýdecko-Místecká teplárna definitivně odešla od spalování uhlí. Nově vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele už jen z biomasy a zemního plynu. Tímto krokem se završil proces ekologizace teplárny, zahájený v roce 2021.

Spalování uhlí ve frýdecko-místecké teplárně je již minulostí. Od 1. června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů převážně z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem. V případě vyšší poptávky pomáhá také zemní plyn.

Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Přijede sem automobil se štěpkou, který musíme zvážit. Když je zvážený, tak probíhá vykládka toho automobilu. Vykládá se buď do vnitřního nebo do vnějšího skladu. Z vnitřního skladu, pomocí automatické dopravy, je ta štěpka přesouvána směrem ke kotli, kde projde ještě tříděním. Projde přes třídič, přes magnet. Nadrozměr je odsypán od toho původního materiálu, železné zbytky, které by se tam náhodou vyskytly, tak jsou vyseparovány. Pak ta štěpka směřuje směrem ke kotli. V kotli je spálená, kde přemění vodu na páru, ta pára je směřována směrem na turbínu, na turbíně vyrobíme elektrickou energii, poté pára, která přechází přes turbínu, jde na výměník, který ohřívá vodu, která jde směrem do města."

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "V Teplárně Frýdek-Místek jsme v letošním roce odešli kompletně už od uhlí. Historicky už tady máme asi 10 roků spolu spalování biomasy, to znamená, že částečně jsme využívali biomasu pro výrobu tepla a elektřiny a částečně černé uhlí. V letošním roce došlo k odstavení černouhelného provozu, nahradili jsme ho zemním plynem. Od letošního roku spalujeme pouze biomasu a zemní plyn, žádné další uhlí, což vede samozřejmě ke značnému snížení emisí, zejména emisí CO2 a také k tomu, že dlouhodobě budeme schopni udržet zajímavou cenu pro občany města."

Jiří Čuda, předseda představenstva společnosti DISTEP: "V tuto chvíli je průměrná cena pro koncového zákazníka v oblasti zhruba 900 korun za GJ. Dlouhodobým sledováním máme zjištěno, že se pohybujeme na jedné z nejnižších cen v České republice v rámci dodávek tepelné energie."

Petr Korč (NMFM), primátor statutárního města Frýdku-Místku: "Nevstupují do toho emisní povolenky, čili je prostor pro vytvoření zajímavé ceny pro občany. A to je to nejdůležitější. My prostřednictvím naší distribuční společnosti Distep jsme sekundární distributor toho tepla do města. A tak jako jsme tu cenu drželi přijatelnou doposud, tak naším cílem je v rámci dlouhodobé smlouvy, kterou chceme uzavřít, dosáhnout toho, aby opět Frýdek-Místek a ti, kteří jsou napojeni na centrální dodávky tepla, měli tu cenu opravdu zajímavou."

Aktuálně je v provozu kotel na biomasu o výkonu 18 MW a dva kotle na zemní plyn, každý s výkonem 50 MW. Díky odstavení uhelného provozu se emise oxidu uhličitého sníží o 11 500 tun a oxidu siřičitého o 130 tun ročně.

Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ty plynové kotle používáme jako špičkovací, když nestačí teplo tady z toho biomasového kotle. Jinak celoročně je v provozu ten biomasový blok."

Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "Ta investice celkově přišla na více než 500 milionů korun, řekněme větší část byla ta investice do toho bio kotle a menší část, zhruba 200 milionů korun byla investice do plynofikace těch uhelných kotlů. V Moravskoslezském kraji je frýdecká teplárna první, která kompletně odešla od uhlí. Do roku 2030 máme jako Veolia Energie v plánu odejít od uhlí ve všech našich teplárnách a provozech. To znamená, ať už se jedná o teplárnu v Krnově, v Ostravě, popřípadě v Karviné, která zásobuje Havířov a Karvinou."

Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora statutárního města Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že se nám daří plnit strategické cíle kraje. Konkrétně odklon od uhlí, tady v tomto provozu byla ukončena ta technologie od uhlí k 31. květnu. Samozřejmě to má pozitivní vliv na životní prostředí z hlediska snížení emisí. Je třeba říct, že se tady používá jako palivo odpadní odpad, štěpka. Takže nekácí se kvůli tomu lesy."

Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ročně spotřebujeme zhruba 55 tisíc tun štěpky. Záleží to samozřejmě na klimatických podmínkách, na tom, jaké jsou potřeby na dodávky tepla. Ale zhruba je to 55 tisíc tun." - A kolik toho vyrobíte? - "Vyrobíme zhruba, jak bylo řečeno, 36 GWh elektřiny, plus zhruba 320 tisíc GJ v teple."

Frýdecko-Místecká teplárna zásobuje zhruba 18 300 domácností a další odběratele, jako jsou například školy, nemocnice, kanceláře i obchodní centra.

Vyhlášení Regionální potraviny v Karlově Studánce

Karlova Studánka se proměnila v gastronomický ráj. Uskutečnil se tady už tradiční Pojez fest, který už třetím rokem pořádá Moravskoslezský kraj také v ostravských Dolních Vítkovicích a na Ostravici v Beskydech.

Do Karlovy Studánky se sjely tisíce milovníků kvalitního jídla a pití. Na Pojez festu mohli ochutnat nejen pochoutky z regionální kuchyně, ale i exotické speciality, nechyběla live cooking show a vyhlášeny byly i výsledky soutěže regionální potravina roku MS kraje.

Jan Poštulka, ředitel lázní Karlova Studánka: “Máme úžasné počasí, spoustu lidí, nádherně to tady voní, já si myslím, že máme vše co potřebujeme mít, aby jsme pořádali takovou nádhernou akci.”

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Pojez fest je tradiční festival, na který jezdím pravidelně, letos poprvé jako hejtman a užívám si to.”

Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: “Dneska jsme měli možnost tady shlédnout všechny vítěze v kategorii regionální potraviny a taky v ceně hejtmana MS kraje. Já si jejich práce velice vážím.”

Ceny si odneslo celkem 9 výrobců regionálních potravin.

Jana Přistoupilová, oceněný výrobce, Karamel: “Nabízíme mléčný karamel, který pochází z Valašska kousek od Rožnova. Složený je jenom z poctivého mléka, které tam kupujeme přímo na jedné blízké farmě a z cukru.”

Radim Jedinák, oceněný výrobce, Šafrán: “My dovážíme šafrán letos 11. rok. Vozíme ho z farem z Íránu. Je to velmi vzácné koření, je to koření štěstí jak říkávala Magdalena Dobromila Rettigová.”

Tomáš Romanovský, oceněný výrobce, Zmrzlina s pepřem: “Regionální potravina nás ocenila za smetanovo medovou zmrzlinu s černým pepřem. Je to taková lahůdka.”

Lidé si mohli na Pojez festu vychutnat nejen spoustu dobrého jídla a pití, ale také bohatý kulturní program. Vystoupil například Jaroslav Uhlíř nebo Adam Mišík.

Pro rodiny s dětmi byl připraven speciální program v rámci dětské zóny s Technotrasou a zábavné a poučné aktivity

Tom Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Svět divokých bylin v kuchyni

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V dnešním Eko magazínovém rozhovoru zavítáme s Tomášem Reisingerem do světa bylin. Tom je totiž sběračem bylin, které zpracovává a mimo jiné také dodává do restaurací. Ahoj Tome, vítej ve studiu.

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Ahoj.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tome, tak kdy vzniklo tvé pouto s přírodou, se světem bylin? Jak dlouho už sbíráš?

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Pouto s přírodou mám od dětství, ale k bylinám jsem se dostal vlastně v Rakousku, kde jsem dlouho pracoval jako kuchař. A tam jsem prostě narazil na restauraci, která využívala divoce rostoucí byliny. Šéfkuchař byl velký fanda a propagátor, takže jsme občas chodili na sběr divokých bylin, který jsme následně využívali v kuchyni. A mě to přišlo skvělý nápad už jenom díky tomu, že to znám z jiných cizích kuchyní. Kde vlastně se využívají jejich regionální nebo místní byliny, které nám přijdou dneska už běžné, ale u nás běžné nebyly, jako je třeba bazalka nebo rozmarýn. I když jako u nás taky mají tradici, ale nikdy tady úplně ve volné přírodě nerostly.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kolik bylin znáš a kolik jich používáš?

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Tak zhruba odhadem, běžně používám takových 100. Ale znám a dalo by se využít v naší přírodě minimálně 200 druhů našich jedlých použitelných bylin.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak kolik druhů běžně, běžná domácnost asi zvládne využívat?

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Já bych byl rád, kdyby běžná domácnost zařadila třeba 10 bylin našich do užívání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zkus vyjmenovat možná těch 10 nejběžnějších.

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Určitě bych doporučil šruchu, doporučil bych popenec, pitulník, hluchavky, chmel. Protože málokdo ví, že chmel je nejenom tradiční bylina pro vaření piva, ale jeho výhonky jsou jako skvělá zelenina, kterou si každý může nasbírat blízko nějakého vodního toku. Pak bych doporučil Mařinku vonnou. Doporučil bych meduňku, která roste téměř všude. Kopřivu, spousta lidí ji má spojenou jenom s čajem na jarní očistu, ale ta rostlina je opravdu jedna z nejzázračnějších, dají se využívat i semena.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je také důležité pro tebe, kde ty byliny rostou, protože ne všude asi tu rostlinu sebereš a v jakém ročním období.

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Je důležité roční období, protože ta sezónnost je samozřejmě na jaře. Ta bylina by se měla sbírat ve stádiu mladosti, pokud teda se nesbírají plody. Takže pokud se sbírá nať, tak ta by měla být co nejmladší. Nejlépe výhonky jarní. Takže na jaře má nať sezonu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Poraď divákům. Když teda jdou do přírody, nasbírají nějaké divoké byliny. Co s tím zpracováním? Protože vím, že ty radíš hned ty bylinky dát do lednice. Jak dlouho je můžeme nechat v lednici, než je budeme zpracovávat? Protože třeba se stane, že nemáme čas.

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Uzavřeny v nějaké šroubovatelné sklenici, nebo v plastové krabičce, která má pevné víko, tak vydrží klidně týden. Což myslím, že je docela dobrá doba. Nedoporučuji je předem prát, jako očistit. Klidně je tam dát v tom stavu, jak jsme je nasbírali a před použitím je teda pořádně vyprat. Pak v nějaké odstředivky na saláty, třeba osušit a pak je následně použít jako čerstvé. Anebo samozřejmě tradičně se tady byliny sušily na čaje. Tak to je taky velice dobrá volba.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Našim divákům, připomenu, že my se bavíme o sběru bylin hlavně kvůli chuti, protože ty pak dáváme do pokrmů.

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: A ty proto propaguji. Je pracovat s těmi chutěmi začerstva. Takže my ty byliny buď používáme jako směs bylinných salátů přímo k jídlu, nebo jako na dekoraci třeba nějakých tataráků. Nebo děláme různé placky typu langoš nebo chlebové placky a na tom se dá třeba nějaký čerstvý sýr a navrch ty bylinkové saláty.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak naše česká kuchyně pracuje s bylinkami?

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Česká kuchyně už moc s bylinkami nepracuje, protože protože jsme na to trošku pozapomněli, že to mělo i jiné využití, než použít tu suchou majoránku do bramboračky, což je sice skvělé, ale ona se tam dá dát i čerstvá, pokud ji máme. My jsme měli vždycky upřednostnit ty čerstvé bylinky a ty suché si třeba nechat na zimu, když už nic není. Můžeme je použít i mražené. Spousta bylin tím mrazem až tolik neztratí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeš našim divákům říct, jak funguje nebo jak vypadá tvoje sběračská sezona?

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Moje sběratelská sezona je celý rok. Možná to někoho překvapí, že se dá sbírat i v zimě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co se sbírá v zimě?

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: V zimě sbírám třeba pupavu, nebo sléz. Ptačinec hodně roste v zimě, který je velice chutný. Ptačinec žabinec, každý to zná ze zahrádky, takový úporný plevel, ale chutná překvapivě po zeleném hrášku ta nať. Je to velice příjemná chuť. Takže takový zimní salátek si udělat, to vůbec není od věci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já se omlouvám, já jsem ti do toho skočila. Původní otázka byla, jak vypadá tvoje sběračská sezona?

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Moje úplně vrcholná sezona je na jaře samozřejmě, kdy všechno pučí, raší, tak se začínají sbírat všechny možný výhonky. Letošním hitem byly prostě chmelové výhonky, které připomínají takový malinký fialový chřest. I se to tak dá využít jako jenom prostě osmahnout třeba na másle a dát to jako přílohu k masu, protože se toho dá nasbírat opravdu hodně. Třeba taška za ten den, takže se to dá fakt opravdu využít jako zelenina. Potom samozřejmě se dá sbírat na jaře bršlice. Z nejznámější samozřejmě teďka hodně populární medvědí česnek. Jenomže u toho málokdo už ví, že se dají využít nejenom ty listy, ale i poupata, pak květy, pak plody, následně i cibulky, což nedoporučuju, protože pak tu lokalitu zlikvidujete, když spotřebujete i cibulky. Já vždycky všem kladl na srdce, aby k té lokalitě přistupovali s nějakým respektem a nikdy to nevysbírali do mrtě a chovali se k té lokalitě, jako by to byla jejich zahrádka, aby to prostě nezničili.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A co kdybychom šli tou metodou, že bychom si vyseli bylinky na své zahradě?

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: To samozřejmě jde, ale zdaleka ne všechny se tam dají sázet a zdaleka ne všechny bychom tam chtěli mít, protože některé se tak rychle množí, že to je fakt opravdu úporný plevel. Což je třeba případ té šruchy. Ona je strašně zdravá, je to bezvadná bylina, ale asi nikdo by to na zahrádce mít nechtěl, protože ta pak opanuje podobně třeba jako i bršlice kozí noha opanuje váš záhon nebo trávník, protože bršlice ta dokáže zničit trávník během roku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máš nějakou oblíbenou kombinaci bylin, kterou používáš při vaření?

Tomáš Reisinger, profesionální sběrač divokých bylin: Tak záleží na co. Hodně mě baví třeba pracovat s fenyklem. Jednak se dá najít u nás v přírodě je docela běžný, málokdo ho teda pozná, ale je skvělý, i jeho nezralé plody nebo poupata a následně z květu je skvělý. Když se usuší ten květ, tak on z toho opadá takový žlutý pyl, který je strašně aromatický. V Itálii do toho obalují salámy a to tomu potom prostě dá úplně skvělou chuť. Ještě tužebník jsem měl letos. Ten už teď pominul, ale také tužebník byl pro mě letos favoritem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tome, já ti děkuji za rozhovor i za krásné nahlédnutí do světa divokých bylin a vám děkuji za pozornost.

Redakčně upraveno / zkráceno.