Policisté hlídkují ve Starých Hamrech. Potíže tam mívají hlavně kamiony, které i přes zákaz při nepříznivých podmínkách do kopcovitého úseku vjedou, uvíznou tam a pak blokují provoz. Opavští „emisaři“ představili svůj projekt na mezinárodní konferenci o světelném znečištění a v rozhovoru s koordinátorem projektu LIFE COALA Petrem Birklenem se dozvíte jak se kraj připravuje na změny klimatu.
Kamioňáci ignorují zákaz vjezdu do nesoleného horského úseku
Silnice poblíž beskydské přehrady Šance se nesmí ošetřovat solí. Někteří řidiči kamionů to ale ignorují, a proto tam hlídkují policisté, kteří jim brání v jízdě do horského úseku.
Situace se opakuje každý rok. Řidiči kamionů míjejí několik značek, které jim signalizují zákaz vjezdu do úseku, který se kvůli zdroji pitné vody nesolí, oni to však nerespektují.
Silnice přes Staré Hamry je přitom velmi frekventovaná a celý úsek se jen obtížně objíždí. Jakákoli mimořádná událost nebo dopravní nehoda komplikuje život nejen řidičů, ale také místním obyvatelům.
Eva Tořová (ČSSD a nezávislí kandidáti), starostka Starých Hamrů: “Zimní období je pro obyvatel Starých Hamer a Bílé vždy komplikované. Obzvlášť, když tady vjedou kamiony, které mnohdy tu silnici zablokují, protože nemohou vyjet a pak se lidé nemohou dostat do práce, do škol a opačně. A je špatný pocit, když vy jste jako rodič nahoře, čekáte dole a víte, že někde dole máte děti, které se nemohou těmi autobusy dostat domů.”
Situaci se snaží řešit policie, která hlídkuje v posledním místě, kde se mohou kamiony otočit.
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR MSK: “V úseku, kde v současné době platí zákaz vjezdu nákladním vozidlům s hmotností nad 12 tun, policisté nepřetržitě hlídkují a kontrolují dodržování tohoto zákazu. Řidičům za jeho porušení hrozí až dvoutisícová pokuta."
Policejní hlídky budou kamiony kontrolovat po celou dobu, kdy bude silnice pokryta sněhem. Jen tak se ji podaří udržet průjezdnou.
Opavští emisaři představili svůj projekt na mezinárodní konferenci
Boj proti světelnému znečištění je jednou z priorit českého předsednictví v Evropské unii. Vliv umělého osvětlení během noci na přírodu i zdraví člověka je nesporný. Před několika lety se touto problematikou začali zabývat studenti Slezského gymnázia v Opavě. Svá zjištění teď prezentovali na mezinárodní konferenci v Brně.
Mezi Havířovem a Ostravou testují první vodíkový autobus
Na dva týdny testoval dopravce vodíkový autobus mezi Havířovem a Ostravou. Na běžné lince ověřoval dojezd autobusu na vodík a také čistě na baterie. Moravskoslezský kraj už mezitím vypsal soutěž na dodavatele většího počtu vodíkových autobusů pro příměstskou dopravu.
Jakub Vyvial, ředitel osobní přepravy ČSAD: “Jde o test, který nám prokáže schopnost tohoto paliva fungovat v běžném provozu, jeho reálnou spotřebu, vytíženost, jestli jsme schopni ujet dostatečný počet kilometrů na natankování. Následně data vyhodnotíme společně s krajem jakožto objednavatelem dopravy, který má ambice do budoucna rozšířit vodíkový pohon do městské dopravy.”
Martin Kuš, řidič: "Je to živé, šlápne člověk, jede, necuká to. Pozitivní dojem mám. Hlavně, že jestli to tady naplním za deset minut, tak nemusím nikde stát čtyři hodiny, než se mi to nabije”
Plnit takto každý den autobusy dovezeným vodíkem by ale bylo ekonomicky náročné.
Jakub Vyvial, ředitel osobní přepravy ČSAD: "V momentě, kdy bude poptávka, bude i nabídka. V té první fázi by to mělo být tak, že by vznikly plnící stanice v Ostravě na Hranečníku, druhá by mohla vzniknout v Havířově. Do budoucna se počítá s využitím buďto zbytných plynů ze šachet, případně přeměnou zemního plynu, nebo dalších odpadních látek z výrobních firem.”
Zcela bezemisní dopravu podporuje i radnice.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Případě, že jede jen na vodík, tak z něho odkapává jen voda. Jinak tento konkrétní autobus dokáže i přes sto kilometrů ujet pouze na elektrickou energii z baterií, tuto energii si vyrábí rekuperací při té jízdě. Je to skvělé a Havířov je opět na špici.”
Kraj už vyhlásil veřejnou zakázku na dopravní obslužnost na trase Ostrava-Havířov-Karviná na deset autobusů s vodíkovým pohonem. 85% pořizovacích nákladů by bylo hrazeno z EU. Provoz by měl být zahájen nejpozději do roku 2025.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Projekt LIFE COALA připravuje MS kraj na změny klimatu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme společně najít cestu ke klimaticky odolného kraji. Téma konference, která proběhla před nedávnem. Nejen o ní se budeme bavit s Petrem Birklenem, koordinátorem projektu Life Coala. Dobrý den.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Klimaticky odolný kraj, co musí splnit? Jak by měl vypadat? A blížíme se my tady v Moravskoslezském kraji alespoň trošku k tomu, abychom byli klimaticky odolní?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Z hlediska změny klimatu je samozřejmě velice těžké stanovit tu metu té připravenosti, protože my jenom tušíme tu dynamiku, co se bude dít. Víme všichni z médií, že se klima mění a pociťujeme to třeba tím, že jsou teplejší léta, mírnější zimy a že se objevují i extrémy ve srážkách, povodních lokálních více než v minulosti. Ale víme taky, že to bude pokračovat a že těchto událostí, těchto změn bude zřejmě přibývat a my se řídíme nějakými predikcemi těchto změn a naším cílem je být připraveni na to, že tyto změny mohou přijít a může samozřejmě v nich být i nějaká dynamika. Takže klimaticky odolný kraj znamená připravený kraj na tyto změny. Ta připravenost je především v tom, že ty jednotlivé části, ti aktéři, ti hráči, kteří můžou ovlivnit tu připravenost, vědí, co mají dělat, mají ty nástroje, k tomu existují finanční prostředky a je nějaká celková shoda na tom a souhra mezi nimi v přípravě těch konkrétních opatřeních. Takže kdybych to měl shrnout, odolný kraj je kraj připravený a zároveň i informovaný dostatečně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme rozklíčovat to, co jste řekl. Minimálně peníze a ti hráči, kteří tohle všechno připravují, abychom opravdu nečekali, až se něco stane, ale řešili to dopředu.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Přesně tak. Kdybych měl být úplně konkrétní, dejme tomu, že víme, že potřebujeme, aby se změnila naše krajina, aby byla více zelenější, zadržovala více vody, odolávala suchu. Takže musíme vědět, kde je ten problém v kraji největší. Znát ta místa, kde je to potřeba největší, a zároveň umět komunikovat s těmi, kteří dokáží ta opatření zrealizovat, což jsou částečně obce, to je asi částečně vlastníci pozemků. Kraj by měl připravit podmínky k tomu i díky tomuto projektu, aby ta opatření běžela hladce a i v nějaké souhře. Takže kromě toho, že má data o tom, kde to dělat, zároveň uměl komunikovat s vlastníky, uměl motivovat obce a byly k tomu i finanční prostředky na realizaci těch opatření. Takže takto by ten systém v ideálním světě měl vypadat a ještě potom umět tam, kde třeba to drhne tu zkušenost dobrou, že se to podařilo, že k tomu vedla nějaká cesta sdílet s těmi, kteří tu cestu teprve hledají.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste také řekl, že spolupracujete s různými odborníky, z jakých oblastí?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: My jsme propojeni. Samozřejmě z podstaty věci s lidmi, kteří rozumí klimatu, změnám klimatu. Takže jsou to klimatologové, ale jsou to odborníci, kteří se věnují krajině, plánování, využívání krajině, otázkám vody v krajině, hospodaření s vodou, ale také tomu městskému prostoru, který je velice komplikovaný. Tam spolupracujeme i s urbanisty a dalšími odborníky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Byť klimatické změny se týkají celého světa, je to globálně téma, ale máme my tady v Moravskoslezském kraji něco výjimečného, kde je třeba alespoň minimálně v rámci Česka třeba tohle nemusí řešit.?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Každý kraj, každé místo nebo větší oblast v ČR je něčím specifická i náš kraj. My třeba nepatříme mezi kraje jako jižní Morava, který by byl úplně v takové ploše postižen třeba suchem. Ale náš kraj je určitě výjimečný tou ostravskou aglomerací, která je velice rozsáhlá, s hustou zástavbou, kde se koncentruje velké množství lidí a zároveň i těch rizikových skupin, na které to dopadá. Jsou tu starší lidé, děti a je to velký podíl zastavění, což samozřejmě znamená také řadu rizik v podobě přehřívání toho prostoru anebo i rizik souvisejících třeba s dopady těch extrémních výkyvů počasí apod. Takže to si myslím, že takové soustředění zástavby není úplně obvyklé v ČR.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na druhou stranu ale máme dostatek vody, alespoň to tvrdí Povodí Odry, že je to úplně super, co se týká jak přehrad, tak i toků.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: My jsme určitě vybaveni kvalitní vodohospodářskou soustavou i tím, jak je ta soustava řízena. Takže ano, v tomto máme bezesporu náskok. Ale je pravda, že v kraji se objevují místa, kde jsou problémy se zásobování vodou, a to především v místech, kde se využívá třeba podzemní voda, protože hladina podzemní vody kolísá. Dlouhodobě klesá v některých oblastech, takže ty problémy se objeví.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Může dojít k tomu, že právě klimatické změny rozhýbou i směřování kraje, protože i o tom se mluvilo na konferenci.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Je to určitě jeden z významných faktorů. Jednak je s tím spojená politika financování z EU. Je to jedno z hlavních témat, které dneska musí být obsaženo ve většině projektů, takže to ovlivňuje už u projektů od základu, i když nejsou primárně klimatické. To je jedna věc, ale můžeme k tomu samozřejmě přistupovat takto defenzivně, že realizujeme to, co je povinné, to, co je dáno, ale můžeme to chápat jako jakousi rozvojovou možnost pro kraj. Je známo, že kraj prochází transformací, která souvisí s ukončením těžby uhlí a odklonu od těchto odvětví s těžbou spojených. Takže je možné hledat cesty i v podpoře průmyslu, který je zelený. Tím nemyslím jenom ten industriál, ale myslím tím i průmysl, který třeba je zaměřen na ty technologie, které pomáhají potom v těch klimatických otázkách a tak dále. Takže určitě i v tomto se dá předpokládat, že v budoucnu bude velký byznys a část toho byznysu může zasídlit i tady u nás v kraji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je pohled laické veřejnosti? Protože častokrát ty v uvozovkách zelené projekty, říkám v uvozovkách, lidé to nemají moc rádi. Představujete lidem a diskutujete s nimi, jaký je jejich názor?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: My jsme v rámci toho projektu Koala udělali průzkum veřejného mínění, což je významná aktivita, kde jsme hledali otázky na to, jak dneska laická veřejnost tyto témata vnímá, jak podporuje transformaci. A musím říct, že jsme byli překvapeni, protože dneska téměř tři čtvrtiny veřejnosti Moravskoslezského kraje ví, že klima je jakási hrozba, se kterou je potřeba se vypořádat buď okamžitě, nebo v nejbližším období, což je velmi vysoká uvědomělost veřejnosti, se kterou budeme pracovat. I díky těmto projektům se může nastartovat ekonomika, která bude jiná, už nebude uhelná, bude zaměřena jinak a může přinášet i pracovní příležitosti a třeba i nějakou vyšší konkurenceschopnost našeho kraje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mluvíte v množném čísle. Já jenom dodám, že hovoříte asi za projekt Life Koala.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Ano.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To, co jsme všecko řekli, dá se říct, že tohle všechno zahrnuje ten projekt nebo co dalšího řeší?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Ten projekt je hodně systémový, je to poměrně abstraktní. Neříkám, že se to těžko vysvětluje a není to jednoduché. My jsme tady na začátku mluvili o tom, že je potřeba nastavit celý ten systém, celou tu cestu od toho, že chceme vytvořit klimaticky odolný kraj, až po tu realizaci té odolnosti. Ten projekt je o tom, že má pospojovat ty jednotlivé hráče a nástroje, všechno to lépe zpřístupnit lépe i ty finanční prostředky a nabídnout tak i kapacity k tomu poradenství, že když si někdo neví rady, že má možnost se někam obrátit nebo někdo mu pomůže v těch raných fázích rozhodování, jakým způsobem ta opatření pojmout. Takže to je takový balík aktivit, kam ten projekt míří. A ještě jsem chtěl dodat, že se samozřejmě věnujeme i těm aktuálním tématům, jako je energetická účinnost, efektivita a tak dále, což jsou témata, které když se ten projekt psal, tak nebyly zdaleka tak intenzivní, jako jsou dnes. Myslím si, že zejména pro obce to budou asi v těch nejbližších měsících a prvních letech témata, která budou využívat v rámci tohoto.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se vrátíme ještě k tomu prvotnímu našemu tématu změny klimatu, v Moravskoslezském kraji je řada projektů, které už jsou nastartováno, které jedou. Dá se nebo můžeme je nazvat, že to jsou příklady dobré praxe, které by se daly využít i v jiných městech, na jiných místech regionu. Zkuste zmínit alespoň dva, tři.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Ty příklady dobré praxe jsou skutečně to nejdůležitější, co potřebujeme, a my je intenzivně hledáme, protože ačkoli se řada projektů dneska v kraji děje. Můžeme zmínit třeba, pokud jde o krajinu, jsou to projekty třeba jako kosmické Ptačí louky, což je projekt příkladný z hlediska zadržování vody v krajině, využití té říční krajiny. Jsou to projekty, které jsou zaměřené třeba na veřejná prostranství ve městech, kdy města dneska se snaží umisťovat více zeleně do města apod. Jsou to projekty revitalizace vodních toků, kdy se narovnané a koryta navracejí tomu přirozenému tvaru, ale jsou to v tuto chvíli zatím projekty, které vznikaly v nějakých obecnějších podmínkách a často netěží z nějaké vzájemné synergie, propojení a ta ty klimatické faktory nebo ta potřeba reagovat na některé klimatické požadavky tam třeba nejsou tak zohledněny. Takže my se snažíme ty příklady teprve hledat a soustředit a věřím, že je v kraji najdeme a na to by měla být zaměřena i soutěž Adapterra Awards, která bude regionálně vyhlášena v příštím roce a ta by měla trošku motivovat ty, kteří ty projekty dělali a my třeba ještě o jejich kvalitě ani nevíme, aby se do této soutěže zapojili, získali nějaké ocenění a my díky tomu získáme i informace o tom, jaká cesta vedla k tomu, jaká byla motivace a jak ty projekty fungují. Takže pro nás to má tento dvojí efekt.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a Vám děkuji za pozornost. Díky, že jste s námi byli až do konce. Na viděnou.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Na viděnou!
Redakčně upraveno / zkráceno.
Policisté hlídkují ve Starých Hamrech. Potíže tam mívají hlavně kamiony, které i přes zákaz při nepříznivých podmínkách do kopcovitého úseku vjedou, uvíznou tam a pak blokují provoz. Opavští „emisaři“ představili svůj projekt na mezinárodní konferenci o světelném znečištění a v rozhovoru s koordinátorem projektu LIFE COALA Petrem Birklenem se dozvíte jak se kraj připravuje na změny klimatu.
Kamioňáci ignorují zákaz vjezdu do nesoleného horského úseku
Silnice poblíž beskydské přehrady Šance se nesmí ošetřovat solí. Někteří řidiči kamionů to ale ignorují, a proto tam hlídkují policisté, kteří jim brání v jízdě do horského úseku.
Situace se opakuje každý rok. Řidiči kamionů míjejí několik značek, které jim signalizují zákaz vjezdu do úseku, který se kvůli zdroji pitné vody nesolí, oni to však nerespektují.
Silnice přes Staré Hamry je přitom velmi frekventovaná a celý úsek se jen obtížně objíždí. Jakákoli mimořádná událost nebo dopravní nehoda komplikuje život nejen řidičů, ale také místním obyvatelům.
Eva Tořová (ČSSD a nezávislí kandidáti), starostka Starých Hamrů: “Zimní období je pro obyvatel Starých Hamer a Bílé vždy komplikované. Obzvlášť, když tady vjedou kamiony, které mnohdy tu silnici zablokují, protože nemohou vyjet a pak se lidé nemohou dostat do práce, do škol a opačně. A je špatný pocit, když vy jste jako rodič nahoře, čekáte dole a víte, že někde dole máte děti, které se nemohou těmi autobusy dostat domů.”
Situaci se snaží řešit policie, která hlídkuje v posledním místě, kde se mohou kamiony otočit.
Kateřina Kubzová, mluvčí Policie ČR MSK: “V úseku, kde v současné době platí zákaz vjezdu nákladním vozidlům s hmotností nad 12 tun, policisté nepřetržitě hlídkují a kontrolují dodržování tohoto zákazu. Řidičům za jeho porušení hrozí až dvoutisícová pokuta."
Policejní hlídky budou kamiony kontrolovat po celou dobu, kdy bude silnice pokryta sněhem. Jen tak se ji podaří udržet průjezdnou.
Opavští emisaři představili svůj projekt na mezinárodní konferenci
Boj proti světelnému znečištění je jednou z priorit českého předsednictví v Evropské unii. Vliv umělého osvětlení během noci na přírodu i zdraví člověka je nesporný. Před několika lety se touto problematikou začali zabývat studenti Slezského gymnázia v Opavě. Svá zjištění teď prezentovali na mezinárodní konferenci v Brně.
Mezi Havířovem a Ostravou testují první vodíkový autobus
Na dva týdny testoval dopravce vodíkový autobus mezi Havířovem a Ostravou. Na běžné lince ověřoval dojezd autobusu na vodík a také čistě na baterie. Moravskoslezský kraj už mezitím vypsal soutěž na dodavatele většího počtu vodíkových autobusů pro příměstskou dopravu.
Jakub Vyvial, ředitel osobní přepravy ČSAD: “Jde o test, který nám prokáže schopnost tohoto paliva fungovat v běžném provozu, jeho reálnou spotřebu, vytíženost, jestli jsme schopni ujet dostatečný počet kilometrů na natankování. Následně data vyhodnotíme společně s krajem jakožto objednavatelem dopravy, který má ambice do budoucna rozšířit vodíkový pohon do městské dopravy.”
Martin Kuš, řidič: "Je to živé, šlápne člověk, jede, necuká to. Pozitivní dojem mám. Hlavně, že jestli to tady naplním za deset minut, tak nemusím nikde stát čtyři hodiny, než se mi to nabije”
Plnit takto každý den autobusy dovezeným vodíkem by ale bylo ekonomicky náročné.
Jakub Vyvial, ředitel osobní přepravy ČSAD: "V momentě, kdy bude poptávka, bude i nabídka. V té první fázi by to mělo být tak, že by vznikly plnící stanice v Ostravě na Hranečníku, druhá by mohla vzniknout v Havířově. Do budoucna se počítá s využitím buďto zbytných plynů ze šachet, případně přeměnou zemního plynu, nebo dalších odpadních látek z výrobních firem.”
Zcela bezemisní dopravu podporuje i radnice.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: “Případě, že jede jen na vodík, tak z něho odkapává jen voda. Jinak tento konkrétní autobus dokáže i přes sto kilometrů ujet pouze na elektrickou energii z baterií, tuto energii si vyrábí rekuperací při té jízdě. Je to skvělé a Havířov je opět na špici.”
Kraj už vyhlásil veřejnou zakázku na dopravní obslužnost na trase Ostrava-Havířov-Karviná na deset autobusů s vodíkovým pohonem. 85% pořizovacích nákladů by bylo hrazeno z EU. Provoz by měl být zahájen nejpozději do roku 2025.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Projekt LIFE COALA připravuje MS kraj na změny klimatu
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme společně najít cestu ke klimaticky odolného kraji. Téma konference, která proběhla před nedávnem. Nejen o ní se budeme bavit s Petrem Birklenem, koordinátorem projektu Life Coala. Dobrý den.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Klimaticky odolný kraj, co musí splnit? Jak by měl vypadat? A blížíme se my tady v Moravskoslezském kraji alespoň trošku k tomu, abychom byli klimaticky odolní?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Z hlediska změny klimatu je samozřejmě velice těžké stanovit tu metu té připravenosti, protože my jenom tušíme tu dynamiku, co se bude dít. Víme všichni z médií, že se klima mění a pociťujeme to třeba tím, že jsou teplejší léta, mírnější zimy a že se objevují i extrémy ve srážkách, povodních lokálních více než v minulosti. Ale víme taky, že to bude pokračovat a že těchto událostí, těchto změn bude zřejmě přibývat a my se řídíme nějakými predikcemi těchto změn a naším cílem je být připraveni na to, že tyto změny mohou přijít a může samozřejmě v nich být i nějaká dynamika. Takže klimaticky odolný kraj znamená připravený kraj na tyto změny. Ta připravenost je především v tom, že ty jednotlivé části, ti aktéři, ti hráči, kteří můžou ovlivnit tu připravenost, vědí, co mají dělat, mají ty nástroje, k tomu existují finanční prostředky a je nějaká celková shoda na tom a souhra mezi nimi v přípravě těch konkrétních opatřeních. Takže kdybych to měl shrnout, odolný kraj je kraj připravený a zároveň i informovaný dostatečně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme rozklíčovat to, co jste řekl. Minimálně peníze a ti hráči, kteří tohle všechno připravují, abychom opravdu nečekali, až se něco stane, ale řešili to dopředu.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Přesně tak. Kdybych měl být úplně konkrétní, dejme tomu, že víme, že potřebujeme, aby se změnila naše krajina, aby byla více zelenější, zadržovala více vody, odolávala suchu. Takže musíme vědět, kde je ten problém v kraji největší. Znát ta místa, kde je to potřeba největší, a zároveň umět komunikovat s těmi, kteří dokáží ta opatření zrealizovat, což jsou částečně obce, to je asi částečně vlastníci pozemků. Kraj by měl připravit podmínky k tomu i díky tomuto projektu, aby ta opatření běžela hladce a i v nějaké souhře. Takže kromě toho, že má data o tom, kde to dělat, zároveň uměl komunikovat s vlastníky, uměl motivovat obce a byly k tomu i finanční prostředky na realizaci těch opatření. Takže takto by ten systém v ideálním světě měl vypadat a ještě potom umět tam, kde třeba to drhne tu zkušenost dobrou, že se to podařilo, že k tomu vedla nějaká cesta sdílet s těmi, kteří tu cestu teprve hledají.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste také řekl, že spolupracujete s různými odborníky, z jakých oblastí?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: My jsme propojeni. Samozřejmě z podstaty věci s lidmi, kteří rozumí klimatu, změnám klimatu. Takže jsou to klimatologové, ale jsou to odborníci, kteří se věnují krajině, plánování, využívání krajině, otázkám vody v krajině, hospodaření s vodou, ale také tomu městskému prostoru, který je velice komplikovaný. Tam spolupracujeme i s urbanisty a dalšími odborníky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Byť klimatické změny se týkají celého světa, je to globálně téma, ale máme my tady v Moravskoslezském kraji něco výjimečného, kde je třeba alespoň minimálně v rámci Česka třeba tohle nemusí řešit.?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Každý kraj, každé místo nebo větší oblast v ČR je něčím specifická i náš kraj. My třeba nepatříme mezi kraje jako jižní Morava, který by byl úplně v takové ploše postižen třeba suchem. Ale náš kraj je určitě výjimečný tou ostravskou aglomerací, která je velice rozsáhlá, s hustou zástavbou, kde se koncentruje velké množství lidí a zároveň i těch rizikových skupin, na které to dopadá. Jsou tu starší lidé, děti a je to velký podíl zastavění, což samozřejmě znamená také řadu rizik v podobě přehřívání toho prostoru anebo i rizik souvisejících třeba s dopady těch extrémních výkyvů počasí apod. Takže to si myslím, že takové soustředění zástavby není úplně obvyklé v ČR.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na druhou stranu ale máme dostatek vody, alespoň to tvrdí Povodí Odry, že je to úplně super, co se týká jak přehrad, tak i toků.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: My jsme určitě vybaveni kvalitní vodohospodářskou soustavou i tím, jak je ta soustava řízena. Takže ano, v tomto máme bezesporu náskok. Ale je pravda, že v kraji se objevují místa, kde jsou problémy se zásobování vodou, a to především v místech, kde se využívá třeba podzemní voda, protože hladina podzemní vody kolísá. Dlouhodobě klesá v některých oblastech, takže ty problémy se objeví.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Může dojít k tomu, že právě klimatické změny rozhýbou i směřování kraje, protože i o tom se mluvilo na konferenci.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Je to určitě jeden z významných faktorů. Jednak je s tím spojená politika financování z EU. Je to jedno z hlavních témat, které dneska musí být obsaženo ve většině projektů, takže to ovlivňuje už u projektů od základu, i když nejsou primárně klimatické. To je jedna věc, ale můžeme k tomu samozřejmě přistupovat takto defenzivně, že realizujeme to, co je povinné, to, co je dáno, ale můžeme to chápat jako jakousi rozvojovou možnost pro kraj. Je známo, že kraj prochází transformací, která souvisí s ukončením těžby uhlí a odklonu od těchto odvětví s těžbou spojených. Takže je možné hledat cesty i v podpoře průmyslu, který je zelený. Tím nemyslím jenom ten industriál, ale myslím tím i průmysl, který třeba je zaměřen na ty technologie, které pomáhají potom v těch klimatických otázkách a tak dále. Takže určitě i v tomto se dá předpokládat, že v budoucnu bude velký byznys a část toho byznysu může zasídlit i tady u nás v kraji.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je pohled laické veřejnosti? Protože častokrát ty v uvozovkách zelené projekty, říkám v uvozovkách, lidé to nemají moc rádi. Představujete lidem a diskutujete s nimi, jaký je jejich názor?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: My jsme v rámci toho projektu Koala udělali průzkum veřejného mínění, což je významná aktivita, kde jsme hledali otázky na to, jak dneska laická veřejnost tyto témata vnímá, jak podporuje transformaci. A musím říct, že jsme byli překvapeni, protože dneska téměř tři čtvrtiny veřejnosti Moravskoslezského kraje ví, že klima je jakási hrozba, se kterou je potřeba se vypořádat buď okamžitě, nebo v nejbližším období, což je velmi vysoká uvědomělost veřejnosti, se kterou budeme pracovat. I díky těmto projektům se může nastartovat ekonomika, která bude jiná, už nebude uhelná, bude zaměřena jinak a může přinášet i pracovní příležitosti a třeba i nějakou vyšší konkurenceschopnost našeho kraje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mluvíte v množném čísle. Já jenom dodám, že hovoříte asi za projekt Life Koala.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Ano.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To, co jsme všecko řekli, dá se říct, že tohle všechno zahrnuje ten projekt nebo co dalšího řeší?
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Ten projekt je hodně systémový, je to poměrně abstraktní. Neříkám, že se to těžko vysvětluje a není to jednoduché. My jsme tady na začátku mluvili o tom, že je potřeba nastavit celý ten systém, celou tu cestu od toho, že chceme vytvořit klimaticky odolný kraj, až po tu realizaci té odolnosti. Ten projekt je o tom, že má pospojovat ty jednotlivé hráče a nástroje, všechno to lépe zpřístupnit lépe i ty finanční prostředky a nabídnout tak i kapacity k tomu poradenství, že když si někdo neví rady, že má možnost se někam obrátit nebo někdo mu pomůže v těch raných fázích rozhodování, jakým způsobem ta opatření pojmout. Takže to je takový balík aktivit, kam ten projekt míří. A ještě jsem chtěl dodat, že se samozřejmě věnujeme i těm aktuálním tématům, jako je energetická účinnost, efektivita a tak dále, což jsou témata, které když se ten projekt psal, tak nebyly zdaleka tak intenzivní, jako jsou dnes. Myslím si, že zejména pro obce to budou asi v těch nejbližších měsících a prvních letech témata, která budou využívat v rámci tohoto.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se vrátíme ještě k tomu prvotnímu našemu tématu změny klimatu, v Moravskoslezském kraji je řada projektů, které už jsou nastartováno, které jedou. Dá se nebo můžeme je nazvat, že to jsou příklady dobré praxe, které by se daly využít i v jiných městech, na jiných místech regionu. Zkuste zmínit alespoň dva, tři.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Ty příklady dobré praxe jsou skutečně to nejdůležitější, co potřebujeme, a my je intenzivně hledáme, protože ačkoli se řada projektů dneska v kraji děje. Můžeme zmínit třeba, pokud jde o krajinu, jsou to projekty třeba jako kosmické Ptačí louky, což je projekt příkladný z hlediska zadržování vody v krajině, využití té říční krajiny. Jsou to projekty, které jsou zaměřené třeba na veřejná prostranství ve městech, kdy města dneska se snaží umisťovat více zeleně do města apod. Jsou to projekty revitalizace vodních toků, kdy se narovnané a koryta navracejí tomu přirozenému tvaru, ale jsou to v tuto chvíli zatím projekty, které vznikaly v nějakých obecnějších podmínkách a často netěží z nějaké vzájemné synergie, propojení a ta ty klimatické faktory nebo ta potřeba reagovat na některé klimatické požadavky tam třeba nejsou tak zohledněny. Takže my se snažíme ty příklady teprve hledat a soustředit a věřím, že je v kraji najdeme a na to by měla být zaměřena i soutěž Adapterra Awards, která bude regionálně vyhlášena v příštím roce a ta by měla trošku motivovat ty, kteří ty projekty dělali a my třeba ještě o jejich kvalitě ani nevíme, aby se do této soutěže zapojili, získali nějaké ocenění a my díky tomu získáme i informace o tom, jaká cesta vedla k tomu, jaká byla motivace a jak ty projekty fungují. Takže pro nás to má tento dvojí efekt.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a Vám děkuji za pozornost. Díky, že jste s námi byli až do konce. Na viděnou.
Petr Birklen, koordinátor projektu LIFE COALA: Na viděnou!
Redakčně upraveno / zkráceno.
