Eko magazín

  • Exmoorští koně pomáhají s údržbou ekosystému v Kozmicích
  • Levandulový den v Ostravě-Porubě
  • Ve Studénce i v CHKO Poodří likvidují komáří larvy
  • V soutěži Baterkománie už se vybralo 5,3 tuny baterií
  • Jarmila Uvírová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Další půl miliardy na kotle v MS kraji

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zdravím diváky ekomazínu na Polaru. Nový díl vás zavede do kouzelného prostředí Kozmických luk, kde jsou obnovené mokřady a zároveň tam žijí divocí koně. Lidem v Ostravě Porubě dělá radost levandulový zákon i bylinky. Studénku zasáhla komáří kalamita a náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová v besedě okomentuje novinky o kotlíkových dotacích.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vznik Kozmických ptačích luk inicioval Kamil Lisal. Chtěl obnovit zaniklé mokřady v údolní nivě řeky Opavy. A to se mu povedlo. V lokalitě vznikla soustava tůní a do ozdravené krajiny se vrátili ptáci, ryby i hmyz. Od podzimu 2019 do ekosystému přibyli Exmoorští koně. Pečlivým výpásáním trávy pomáhají s údržbou rozsáhlého území. Unikátní Kozmické ptačí louky mají rozlohu 65 ha. Krajina zůstala kvůli občasným záplavám nezalidněna a i pro zemědělce neměla strategický význam. Toho využil Kamil Lisal a svou lásku k přírodě promítl do velkého projektu. Obnovou území vznikl jedinečný mokřadní ekosystém - Kozmické ptačí louky.

Kamil Lisal, majitel pastvin: Získat takovou plochu nebylo vůbec jednoduché, hlavně finančně, bylo velice náročné přesvědčit tamní majitele, aby nám půdu prodali. A ten proces probíhá pořád, protože jen velká plocha zaručí, aby tam probíhaly přírodní procesy, které tam chceme nastavit. Chceme, aby území sloužilo co nejširší škále živočichů od obojživelníků až po ptactvo a také, aby tam mohly být rostliny, které tvoří základ potravního řetězce.

Petr Bláha, správce Kozmické ptačí louky: První kroky byly učiněné v roce 2014, to byla zbudována první část lokality, a to je část viditelná z věže. V roce 2017 a 2018 se budovala další etapa, která je vidět za hrází. Nachází se tady mnoho druhů ptáků, kterým se snažíme vytvářet podmínky, aby tady mohli hnízdit, vyvádět mláďata, aby tady mohli žít.Určitě tady přibylo mnoho druhů ptáků, zvedla se populace hmyzu, snažíme se tady podporovat modráska bahenního, který je na ústupu. Je tady slyšet křik racka chechtavý, černohlavý, hnízdí tady čejka chocholatá, tu máme ve znaku. Vodouši rudonozí, potápky, lísky černonohé, mohl bych toho jmenovat daleko víc a nechtěl bych na něco zapomenout. Z žab jsou tady skokani, rosničky, ropuchy, kuňky obecné. Chceme, ať to tady žije samo,když oblast začne fungovat, tak to bude úplně to nejlepší. Na počátku je ta voda hladová.., posléze tam začne žít hmyz, ten je potravou pro ptáky. Potom se tady dovezli ryby - plevelné, které slouží jako potrava ptákům. Aklimatizační ohrada slouží k izolaci, ale brána bývá stále otevřená. Tihle fešáci jsou exmoorští poníci, pochází z Anglie, je to plemeno, které tam žije divoce.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kozmické stádo čítá 14 hřebců. Pomáhají s údržbou rozsáhlého členitého území. Stroje by mezi tůňkami jen těžko projely, aby louky vysekaly, za to koně se dostanou všude a přirozeným způsobem udržují velké území. Plemeno exmoorských poníků je velmi skromné, nepotřebuje ošetřování, ani veterinární zákroky, je odolné vůči povětrnostním podmínkám, a proto nejsou nutné ani stáje. Exmoorští koně spásají pouze trávu a byliny nechávají růst. Tamní přírodě tak pomáhají udržovat biodiverzitu flóry, která je důležitá pro život hmyzu a motýlů.

Petr Bláha, správce Kozmické ptačí louky: Mnoha lidem se to líbí, jako atrakce. My se tomu nebráníme, ale chceme, aby zvířata měla klid a byla rušena se všemi ptáky co tady žijí, co nejméně.

Ivo Vondrák, hejtman MS kraje : Tento prvek je skutečně výjimečný. Protože kousek od města máte skutečně nedotčenou přírodu a je tady biotop. Takže jsme se dohodli s panem Lysalem protože říkal, že má ten plán tedy mít nějaký chov divokých kon,í tak jsme si řekli, tak jak vám můžeme pomoci. Říkal, že potřebují ohradník. Tak jsme se dohodli, že to uděláme.

Kamil Lisal, majitel pastvin: Bez zdravé přírody nebude v budoucnu ani život. Čloěk pochází z přírody a nemůže se od ní plně odloučit. Je spousta vědeckých důkazů, že spousta civilizačních chorob a i duševních souvisí s tím, že je patrné odloučení od přírody. Myslím si, že v budoucnu budou tyto lokality nesmírně cenné, protože bude ubývat přírodních ploch. Chtěli jsme předběhnout dobu a něco takového udělat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kozmické ptačí louky se staly evropsky významným krajinným prvkem, kde návštěvníci mohou sledovat ptáky z dvanáctimetrové pozorovatelny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V Ostravě-Porubě už popáté zažili levandulový den. Ten probíhá jednou ročně vždy v létě, kdy levandule dokvétá. Lidé si ji tak mohou zcela zdarma natrhat a odnést do svých domovů.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Střední pás Hlavní třídy v Ostravě-Porubě je posetý levandulemi. Ty se vždy v létě stříhají a pro radost rozdávají lidem v rámci už tradičního levandulového dne. Zájem o ně je obrovský..

Anketa: návštěvníci Levandulového dne:: Vyčetla jsem to večer na facebooku, tak jsem šla i s pejskem si natrhat. Tak jsem ráda.” “Levanduli mám ráda moc, máme z toho olejíček doma a právě chci vyzkoušet nějaký jako domácí olejíček, tak uvidíme, jak se podaří. Loni jsme to právě prošvihli, takže letos jsem se právě dívala z balkónu, že se zrovna trhá, tak jsme sešli dolů a budeme si užívat levanduli.” “Já ji mám víceméně jen tak na okrasu, Nepoužívám ji nijak jinak.

Renáta Hoviacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: V podstatě levandule v tomto období dokvétá a potom by ty květy odumřely. Takže my to ostříháme a lidé si pro ně mohou přijít a to je to nejlepší, co můžeme pro ně udělat. Máme tady obrovských 8 záhonů, potom jsme je nasadili do různých rekonstruovaných záhonů po celé Porubě jako u Duhy, na Průběžné. V podstatě se je snažíme nasadit všude, protože to je neuvěřitelná kytka, která vydrží absolutní sucho, absolutní mokro, prostě všechno a ještě tak úžasně kvete. Nehlídáme je, kolik si toho vezmou. Je to na nich. Ty bylinky jsou úžasné. Čím vic je stříháte, tím víc rostou.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Kromě levandulí si lidé v Porubě mohou natrhat i jiné bylinky, které najdou například u Duhy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve Studénce na NJ poprvé na likvidaci komárů použili speciální přípravek. Hubí komáří larvy. Aby ho mohli ve městě i v přilehlém CHKO Poodří použít, potřebovali povolení. Studénka má v bezprostřední blízkosti CHKO Poodří. Rozsáhlá rybniční soustava, ale i počasí posledních týdnů nahrálo rozmnožení komárů. Ve městě a částečně i v Poodří odborníci aplikovali přípravek na jejich hubení, jeho použití muselo být schváleno.

Libor Slavík, starosta Studénky: Přípravek Vectobac, který máme k dispozici a také máme povolení k jeho aplikaci na území CHKO ve vybraných lokalitách. Povolení máme od podzimu loňského roku na dobu deseti let s tím, že primární použití je při povodňových stavech, záplavách, při vydatných deštích.

Josef Smyček, deratizátor: Je to biologický larvicid, což je žravá bakterie, která působí na určité stádium larev, které jsou také žravé. Teď se larvy krmí a krmí se právě těmito bakteriemi, které je následně hubí. Koncentrát je naředěn vodou a aplikuje se pomocí rozprašovačů přímo do vodních ploch.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podstatná je včasná a opakovaná aplikace, protože přípravek je účinný na larvy v určitém stadiu, pokud už se objeví kukly nebo dospělí jedinci, je pozdě.

Jan Ševčík, Ostravská univerzita: V přírodě nelze najít všechny tůně, ve kterých se komáří líhnou a to je největší problém. Je třeba rozlišit druhy komárů. Ti, co dělají ty kalamity, ta obrovská hejna a obtěžují lidi, tak to nejsou ti komáři, kteří se líhnou na zahradách.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na rybnících larvy konzumují ryby, jako přirození predátoři. Problémem jsou ale dočasné tůňky ve vlhkých obdobích. Cyklus líhnutí trvá 5 až 10 dní, proto by se látka, která likviduje larvy, měla používat opakovaně. Ve vlhkých obdobích zhruba jednou týdně. Něco jiného je pak rozprašovací insekticid, který působí na dospělé komáry není selektivní a tady je nebezpečí, že zasáhne ostatní hmyz, včely, motýly a podobně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pandemie koronaviru a vládní opatření v době nouzového stavu způsobily pokles dopravy i průmyslové výroby. Očekávané snížení prašnosti a zlepšení ovzduší se nedostavilo, prašnost dokonce stoupla skoro o 7 procent, a to i díky intenzivnějšímu vytápění domácností. O to více Moravskoslezský kraj vítá další půl miliardy korun na výměnu kotlů.

Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana MS kraje: Od roku 2002 do současnosti byly sníženy emise hlavních průmyslových zdrojů z 50 procent na méně než 20 procent, což je opravdu skvělý výsledek. A naopak to právě souvisí s kotlíkovými dotacemi a stouply emise u malých zdrojů- tzv. lokálních topenišť domácností a to z 37 procent na více než 72%. A to je skutečně enormní nárůst, takže proto si myslím, že kotlíkové dotace mají smysl pro náš kraj.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tady padlo že lokální vytápění ovlivnilo prašnost v Moravskoslezském kraji nicméně omezila se výroba, ale pokračovalo se v práci na polích a tak dále. Takže co dalšího ještě ovlivnilo takový nárůst?

Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana MS kraje: Tak kromě těch lokálních topenišť, jak už jsem se zmínila, tak samozřejmě tady je taky docela dost velký vliv v době nouzového stavu. Byla přeshraniční přenos škodlivin z Polska a tak jak jste řekla i lokální polní práce. Nicméně přesné poměry nám dosud nejsou známy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Už tady padlo, že Moravskoslezský kraj získá 500 milionů korun na výměnu starých kotlů za nové, kdy bude možno žádat o dotace? Tak na těchto pět set milionů korun nebude vyhlášena žádná výzva a budou vlastně určeny pro žadatele, kteří jsou v takzvaném zásobníku z třetí kotlíkové výzvy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Znamená to, že jako by teď už je jasné, že těch 500 milionů je rozděleno.

Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana MS kraje: Ano.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Můžeme zopakovat kolik už bylo vyměněno kotlů a za kolik peněz?

Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana MS kraje: Dobře, tak za první, druhou a třetí výzvu z operačního programu životního prostředí bylo vyměněno zhruba 20 tisíc starých neekologických kotlů za nové nízkoemisní zdroje a bylo vyplaceno zhruba 1,8 miliardy korun.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve kterých místech regionu lidé nejčastěji a nejvíce vyměňovali kotle?

Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana MS kraje: Tak tady je to jednoduché. Je to v první a druhé výzvě. byla na prvním místě Frýdek-Místek na druhém místě Opava a v třetí výzvě si jenom prohodili pořadí. Nejméně bylo například žádosti z okresu Bruntál a Ostrava-město.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já vám děkuji za rozhovor.

Jarmila Uvírová, náměstkyně hejtmana MS kraje: Já také děkuji, přeji hezký den.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat