Eko magazín

  • Ostrava má historicky první reuse centrum
  • V Karviné probíhají kampaně na třídění odpadu
  • Novojičínské technické služby mají multifunkční vozidla
  • Děti z mateřinky v Havířově zkoumaly život včel
  • V Arboretu Nové Dvory bude obří skleník s vodopádem, David Váhala, mluvčí SZM

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dobrý den u dalšího dílu Eko magazínu. Tentokrát zavítáme do reuse centra v Ostravě, dozvíte se, že v Karviné probíhají kampaně na třídění odpadu a pozveme vás do Arboreta Nové Dvory, ve kterém se chystá nová expozice, bude to obří skleník s vodopádem.

Ostrava má historicky první reuse centrum

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Reuse cetrum, místo, kde staré věci dostávají šanci vrátit se zpět do oběhu. V Ostravě je nově otevřeno v areálu společnosti OZO v Přívoze. Funkční předměty lidé odevzdávají v ostravských sběrných dvorech. Před tím, než se věci dostanou do reuse centra projdou šikovnýma rukama pracovníků OZA.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Funkční věci, o které původní vlastníci nestojí, mohou udělat jiným radost. Šetří se tak životní prostředí i peněžky těch, kteří v reuse centru nakoupí. Je to jednoduché. Ve všech 11 ostravských sběrných dvorech mohou lidé darovat věci, které sami nepotřebují. V reuse centru je pracovníci OZA roztřídí, vyčistí, případně opraví. S cenovkou od 20 do 200 korun se pak stanou zbožím, které se vrací do oběhu.

Vladimíra Karasová, OZO Ostrava, vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy: “Co nechceme, tak z nábytku nechceme čalouněný nábytek, protože u něj nejsme schopni zajistit hygienizaci a také elektrospotřebiče, protože tam je problém s bezpečností, zajistit to, aby byly pro další používání bezpečné Museli bychom dělat revize, a to by věci zdražilo.”

Karel Belda, jednatel, OZO Ostrava: “Toto nově otevřené reuse centrum nevyřeší problematiku s odpady. My si ale slibujeme, že nám pomůže změnit myšlení a chování lidí, aby uvažovali, zda vše, co dnes nakupují, tak jestli to potřebují Zda si raději neudělají radost tím, že si koupí věc z druhé ruky, ale mají stejnou užitnou hodnotu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přidanou hodnotou reuse centra je prostor, hrající barvami, s nimi jsou pak slazené předměty k prodeji. Jen těžko by někdo hádal, že před časem to byla garáž pro obří vozy popelářů.

Radek Leskovjan, výtvarník : “Je to opravdu jakási výstava, protože kdybychom barvy nezorganizovali, tak by z toho byl takový bazarový binec. Vypadalo by to stejne jako v každé zastavárně, takže jsme se snažili barvy zorganizovat. Dali jsme je do barevného kruhu. Do jednotlivých barevných kójí se dávají předměty těch barev. To byl hlavní záměr, řekli jsme si, držme se těch barev. Od vykřičených barev až do dřevěnou.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V neotřelé barevné knihovně, v centru prodejní plochy, budou probíhat workshopy, přednášky, swapy a prezentace, vše v duchu reuse a upcyklace. Každý, kdo si v reuse centru nakoupí, přispěje na životní prostředí. Peníze z prodeje darovaných věcí putují na zelené projekty. V Ostravě tak díky starým věcem porostou na veřejných plochách nové rostliny.

Pavel Valerián, vedoucí odb. ochrany životního prostředí, Magistrát města Ostravy: “V Evropě jsou tato centra budována a i u nás velká města připravují tyto projekty. Smyslem je využít znovu staré věci a nikoliv je odložit jako nepotřebné. Pokud se osvědčí toto reuse centrum, tak Ostrava bude uvažovat i o jiných sběrných dvorech, že by otevřelo pobočku.”

Karel Belda, jednatel, OZO Ostrava: “Tato myšlenka není nová, reuse center nebo bazarů, je jedno, jak to nazveme, je v Česku i ve světě hodně, ale my jsme se to snažili dostat o patro výše, takže my jsme to rozšířili o dílnu, kde mohou občané sami, sobě si opravit věci, které si tady nakoupí. Rozšířili jsme to o plochu, kde mohou občané nabízet výrobky z recyklovaných materiálů, rozšířili jsme to o možnost výměnných obchodů, zvláště dětského oblečení a zboží. Čili je tady možnost využití věcí z odpadů…, recyklovat, znovu nabízet použité zboží, takže je to nejen o ploše, ale o myšlení.”

1. V Karviné probíhají kampaně na třídění odpadu

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V Karviné pravidelně probíhají kampaně ke třídění odpadů. Možná i proto podle statistik vytřídí obyvatelé města rok od roku více odpadu.

Milan Anděl, ředitel společnosti MamiArt: "My jsme připravili pro statutární město Karviná tuto expozici, která lidem ukazuje zodpovědnou domácnost, zodpovědnou k přírodě. Určitě se lidé mohou dozvědět více o bezobalovém nakupování, mít svou dózu, znovupoužitelný kelímek, protože i to je důležité předcházet vzniku odpadu."

anketa, návštěvníci obchodního centra: "Třídím a jelikož jsem dostala takovou krásnou nádobu, budu třídit i bioodpad." "Dozvěděla jsem se, budu třídit daleko více."

2. Novojičínské technické služby mají multifunkční vozidla

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Technické služby Nového Jičína obnovují zastaralé vybavení. Ve vozovém parku přibyly dvě multifunkční vozidla. Využít se dají celoročně. V zimě dokážou uklidit silnice a chodníky, v létě zavlaží městskou zeleň.

Pavel Tichý, ředitel TS Nový Jičín: “Při řešení zadání této zakázky jsme volili tu cestu, abychom v rámci příslušenství vozidel je mohli využívat celoročně.”

Jan Majchrak, středisko zeleně, TS Nový Jičín: “Je to hlavně nové auto, čtyřkolka s pohonem čtyři krát čtyři. Na zalévání to bude dobré, protože to má to přední rameno na zalévání a větší sud na vodu s obsahem tří kubíků.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Díky kropícímu zařízení už obsluha nemusí vystupovat z vozu a dokáže zavlažit i ozdobné květináče ve výšce, stejně tak se dostane k nízkým kořenům.

3. Děti z mateřinky v Havířově zkoumaly život včel

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mateřská škola Přímá v Havířově děti od útlého věku učí vztahu k přírodě. Také proto pravidelně navštívují areál včelařského kroužku Ambrožíci.

Michaela Kupková Hampejsová, ředitelka MŠ Přímá: "Snažíme se prohlubovat u dětí vztah k přírodě a včelky k přírodě nepochybně patří. Snažíme se děti brát na různé exkurze, kde mohou poznávat život zvířat a včely, které tady máme u nás ve městě, byly jasná volba. Děti se tady měly něco dozvědět o tom prostředí, ve kterém žijí, jak vypadá ve skutečnosti jejich obydlí, aby si mohly sáhnout, přivonět, jak vypadá taková plástev, jak vypadá čerstvý med a podobné důležité a zajímavé věci.”

anketa: "Koukala jsem se na včely a bylo jich hodně.”

anketa: “Já jsem se dozvěděl, že včely musí také pít a ještě se mi líbil ten úl.”

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Co dělají včelky?

anketa: “Píchají, když jim něco hrozí. Mě kdysi píchla včela do nohy a dvakrát mě ďobla vosa do ruky.”

TÉMA: V Arboretu Nové Dvory bude obří skleník s vodopádem

Renáta Eleonora Orlíková: V EKOmagazínovém studiu vítám Davida Váhalu, mluvčího Slezského zemského muzea. Dobrý den.

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková: Proč Arboretum patří pod Slezské zemské muzeum? Pro mě to je takové neobvyklé, co je tím pojítkem?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: Je to vlastně dané vývojem za minulého režimu, kdy v rámci jednotlivých krajů bylo cílem sjednocovat různé organizace, centralizovat je, a díky tomu Slezské zemské muzeum, mimo jiné, získalo i Arboretum Nový Dvůr.

Renáta Eleonora Orlíková: Ještě se vrátíme k pandemickým opatřením. Ty které už máme za sebou, těžko říct, co nás ještě čeká, jaký další vývoj. Nicméně jak dalece ta opatření v jarních a letních měsících zasáhla návštěvnost Arboreta?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: Tak ta pandemie nás ovlivnila negativně i pozitivně. Negativní bylo to, že jsme během nouzového stavu dva měsíce museli mít areál uzavřen. To pozitivní bylo, že jakmile jsme otevřeli, tak se v současné době jedná o jeden z našich nejvíce navštěvovaných areálů. Tím, že je to venkovní areál, tak návštěvníci vlastně míří z celého kraje i ze vzdálenějších míst. Bohužel nám ubylo zahraničních návštěvníků, ale ti čeští to teďka bohatě kompenzují.

Renáta Eleonora Orlíková: Když se bavíme o návštěvnosti, tak na jakou návštěvnost jste během klasického roku, ne toho letošního, zvyklí?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: No během takového běžného týdne se můžeme pohybovat kolem tří až pěti tisíc návštěvníků. Když je akce, tak takový počet nám přijde během té akce za víkend. Za ten rok to může hodit 30 až 40 tisíc návštěvníků.

Renáta Eleonora Orlíková: A o kolik návštěvníků jste se připravili kvůli pandemickým opatřením, tím že jste na 2 měsíce museli zavřít?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: Myslím, že ten propad bude tak kolem 15 tisíc návštěvníků, což je docela dost poznat i z té ekonomické stránky.

Renáta Eleonora Orlíková: Budete třeba uvažovat o tom, že návštěvníkům poskytnete delší otevírací dobu nebo zpřístupníte Arboretum déle než je běžné?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: My jsme uvažovali, že bychom udělali nějaké akce, nicméně ta situace tomu teď nedopřává, takže chystáme pouze jednu větší akci, tradiční, na začátku října "Vyřež si svou dýni", která je velice oblíbená mezi návštěvníky, zejména mezi rodinami s dětmi, protože je tam plno zábavného tvoření. Co se týká té otevírací doby, tím že máme Arboretum otevřené jako jeden z mála areálů celoročně, tak tam vlastně tu otvírací dobu měnit nebudeme.

Renáta Eleonora Orlíková: I tak v arboretum máte 7 tisíc rostlin z pěti kontinentů. Jak je těžké pro vás připravit takové optimální podmínky, aby prospívaly.

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: Je to vlastně na našich pracovnících, kteří se tomu intenzivně věnují. Jsou to většinou vystudovaní kolegové, kteří si ty zkušenosti vyměňují s dalšími kolegy z jiných arboret, botanických zahrad, případně ze svých stáží. Ty podmínky, to vlastně ví každý zahrádkář nebo zahradník, jak připravit klíčový je substrát, potom ty ideální podmínky - teplota, vlhkost, stín, polostín... V tom parku vlastně se musí hledat taková místa, která té dané rostlině sednou. V tom skleníku je to jednodušší, tam ty rostliny dáváme do určitých skupin a ty skupiny vysazujeme do tzv. pěstebních kójí, kde ty ideální podmínky pro ně vytváříme cíleně.

Renáta Eleonora Orlíková: Řekli jsme, že v Arboretu návštěvníci mohou vidět 7000 rostlin z pěti kontinentů. Je mezi nimi některá, asi je to moc těžké vybrat jednu, dvě, tři rostliny, které si ceníte nejvíce a z jakého důvodu?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: Asi každý pracovník arboreta má nějakého svého favorita. Pro mě osobně jsou nejzajímavější tzv. živoucí fosílie, těch máme několik. Získali jsme je vlastně z celého světa. Taková jako raritní rostlina, která stojí za zmínku, je například australská Wollemia nobilis -Wolemie vznešená. Ta byla objevena až na počátku devadesátých let v jednom údolí v Austrálii. Do Evropy se dostala kolem roku 2000. My jsme byli jedni z prvních, kteří ji získali. A je na ní zajímavé, že je to jediný zástupce tohoto dosud přežívajícího druhu. A byla určena pomocí fosílií-zkamenělin, takže stáří této rostliny se odhaduje na nějakých 200 milionů let.

Renáta Eleonora Orlíková: Na vašem webu jsem zaznamenala, že například v únoru jste informovali, že pro návštěvníky arboretum uzavřete kvůli silnému větru. Stává se to často, že takové informace musíte vyvěsit a arboretum uzavřít?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: Moc často se to nestává. Takové silné větry nebo vichřice chodí naštěstí do té naší oblasti relativně málo, nicméně za posledních pár let jsme k tomu museli přistoupit. A jediný cíl, proč to děláme, je ochránit zdraví jak návštěvníků tak našich zaměstnanců, protože, není to tím, že třeba by nám padaly nějaké stromy, které jsou poškozené, my ten stav sledujeme, ale když je opravdu silný vítr tak dochází k vývratu i zdravých jedinců s celým kořenovým systémem, takže pohyb v tom parku by nemusel být bezpečný.

Renáta Eleonora Orlíková: V Arboretu plánujete vystavění nového skleníku s vodopády, je už to několik měsíců, možná let, co se chystáte vystavit je ten nový skleník. Tak v jakém stádiu vyřizování se teď nacházíte, kdy konečně začnete stavět?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: My doufáme, že letos započnou stavební práce, zejména ty zemní práce. Teď se bude vyhlašovat výběrové řízení, takže si myslím, že letos určitě začneme. Do dvou let chceme být hotovi. Abychom arboretum nemuseli uzavírat, tak změníme vstup a i ten orientační systém v parku tak, aby návštěvníci mohli i během stavby vlastně zavítat k nám a obdivovat náš botanický park.

Renáta Eleonora Orlíková: Ten nový skleník bude výjimečný jen tím vodopádem nebo co dalšího do něj chystáte?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: Jednak chceme rozšířit expozici našich tropických a subtropických rostlin, a takovým lákadlem by měla být expozice velkých i exotických zvířat, které máme v našich depozitářích, a které v současné době kvůli prostorovým omezením nemáme kde vystavit. Takže byla by tam nejen ta část věnovaná rostlinám, ale i živočišstvu, zejména exotickému, velké kočkovité šelmy, žirafa, hroch. Uvidíme, co všechno se nám tam vleze.

Renáta Eleonora Orlíková: Je podzim. Na co se teď mohou v Arboretu Nové Dvory návštěvníci těšit? Za čím tam můžou přijet, co byste vypíchl, na co byste je pozval?

David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea: Jaro a podzim jsou nejkrásnější období, které v Arboretu máme. Ten podzim je zajímavý zejména tím, že ty dřeviny, jak jsou vlastně úmyslně rozesety po tom parku, tak jsou různě probarvené. Návštěvník tam může vidět krásná panoramata, různé průhledy do těch jednotlivých koutů parku, ale i do okolní krajiny. Dozrává většina plodů, takže po jaře je to asi nejlepší doba k návštěvě.

Renáta Eleonora Orlíková: Pane Váhale, já vám děkuji za milé pozvání do Arboreta Nové Dvory i za Váš čas, který jste věnoval EKO magazínu.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat