Eko magazín

  • Jarošův statek má kvůli CV-19 potíže s financováním provozu
  • MZ prosazuje více českých potravin a surovin na talíři
  • Biometan bude v r. 2030 tvořit až 40% celkové spotřeby CNG
  • Jmelí jako parazit i léčivka: Šárka Cimalová, bioložka, Ostravská univerzita

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vítejte u tv obrazovek, přinášíme další ekologická témata. Tentokrát se dozvíte, co stojí za finančními problémy Jarošova statku ve Studénce, ministerstvo zemědělství navrhuje nový způsob, jak dostat více lokálních potravin a surovin na české talíře a doktorka Šárka Cimalová odkryje, co je za šířením jmelí a jestli je vůbec možné se ho zbavit.

Jarošův statek má kvůli CV-19 potíže s financováním provozu

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Koronavirová pandemie tvrdě zasáhla také provoz malé farmy ve Studénce. Jarošův statek tam působí už sedmým rokem a návštěvníkům dovoluje nakouknout pod pokličku fungování malého statku s pestrou škálou zvířat. Zařízení ve svém portfoliu má i ekologické programy pro děti a práci s hendikepovanými. Statek se už dva roky potýká s finančními problémy, ale letos už doslova bojuje o přežití. Tvrdou ránu provozu uštědřila pandemická opatření.Areál z 18. století, ve kterém před sedmi lety začali budovat Jarošův statek, byl původně součástí zámku. V budovách byly ustájeny koně a skot pro místní honoraci. Domácí zvířata včetně koní se tam znovu zabydlela před sedmi lety, a to díky vybudování dnes atraktivního místa pro všechny generace, Jarošova statku.

Sabina Poukárová, ředitelka Příroda kolem nás o.p.s.: “Ráno přijdeme do stáje a nakrmíme zvířata. Nejdříve dostanou seno, potom granule. Potom se vyvádějí do výběhu, kde jsou přes den. Teď máme režim trochu jiný, ale přes běžný školní rok nám dopoledne na statek přichází děti z mateřinek nebo ze školy. My pro ně máme připravený program s ekologickým zaměřením.Fungujeme jako ekologické centrum výchovy pro děti, takže děláme programy pro školy, školky i zájmové skupiny. Všechny naše aktivity zaměřujeme na přímý kontakt s našimi zvířaty. Děláme to proto, že chceme naučit děti milovat přírodu, budovat pěkný vztah k přírodě a lidem a vytáhnout je od televize, vytáhnout je ven, ke zvířatům, ať smysluplně tráví čas. Toto je Valentýnka a vzadu za ní je její maminka Regina, jsou to velští horští poníci, pochází z hornaté krajiny Welzu. Toto plemeno vydrží i za velmi malého příjmu potravy, jsou i několik km za potravou. Jinak je u nich úžasná i jejich povaha, jsou šlechtění jako první koníci pro děti, je na ně kladen důraz, aby byli hodní k lidem, aby byli klidní a nebáli se. Toto je americký honácký kůň. Plemeno pochází z Ameriky a kovbojové ho využívali pro práci s dobytkem. Téhle klidné povahy my využíváme pro práci s dětmi. To plemeno je o něco nižší než klasická plemena a jsou více svalnatější. Jeden z nich je mistrem ČR v roce 2017, tak je patrné šlechtění pro sportovní účel.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Na statku kladou důraz na to, aby si děti na zvířata zvykly, aby je respektovaly a naučily se je milovat. Proto je důležitý kontakt s nimi, a tak je samozřejmostí, že děti vodí a krmí kozy, ovce i králíčky, jezdí na ponících a bokem nezůstávají ani hendikepovaní. I těm se tady dává velký prostor.

Sabina Poukárová, ředitelka Příroda kolem nás o.p.s.: “Osobně mě velmi dojímá, když jede na vozíčku holčička, vede si toho velkého koně a září jí oči. A říká...Šanti, to je nejlepší kůň.”

“V loňském roce jsme si pronajali 4 ha pole a zaseli trávu, dali jsme vzniknout pastvinám, takže máme už aspoň více trávy pro zvířata a asi z poloviny děláme seno.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Financování statku je postaveno částečně na dotacích a zejména na vstupném a příjmech z kurzů a programů. Zařízení funguje sice celoročně, ovšem nejvíce živo tam je od jara do podzimu. Na řadu přišlo i snížení počtu zvířat, z původních 70 kusů na necelou třicítku.

Sabina Poukárová, ředitelka Příroda kolem nás o.p.s.: “Měli jsme naprosto plné objednané termíny celé jaro, přihlášené byly školy i školky a měli jsme naplánované i velké akce, ale všechno se stoplo a my jsme přišli o velké příjmy. Takže se snažíme jak to jde. Samozřejmě jsme museli přistoupit k různým opatřením. Museli jsme snížit stav zvířat. Museli jsme změnit fungování areálu. Měli jsme po celou dobu vstup zdarma každý den od 8 do 18 hodin, teď jsme zavedli vstupné.Pořád ještě nevíme jestli přežijeme zimu a jak budeme fungovat dále. V každém případě nám pomůže pomoc lidí, my totiž nejsem až tak moc závislí na dotacích. Takže jsme vymyslely novou akci - adopce zvířat. Lidé mohou adoptovat nějaké zvířátko a přispět na jeho provoz. Vyberou takové, které jim je sympatické a mohou se tak podílet na krmení a péči. Mají tam samozřejmě spoustu bonusů a mohou si zvířat užít více.

MZ prosazuje více českých potravin a surovin na talíři

Sněmovnou v létě neprošel poslanecký návrh, který měl změnit skladbu potravin v obchodech. Nejméně 85% by mělo pocházet z Česka. Ministerstvo zemědělství navrhuje novou cestu, jak zvýšit objem českých produktů na talíři. Školy, nemocnice, domovy pro seniory a krajské stravovací zařízení by měly možnost u výběrových řízeních zohlednit nejen cenu, ale i původ potravin a surovin.

Biometan bude v r. 2030 tvořit až 40% celkové spotřeby CNG

Podle odborných asociací se biometan z bioplynových stanic, může v roce 2030 podílet na celkové spotřebě CNG v evropské dopravě až ze 40 %. Mezi hlavní výhody biometanu patří hotová infrastruktura, vysoká energetická hustota jeho skladování a fungující technologie od výroby až po spotřebu. Kromě biometanu se začíná více uplatňovat také ekologické LPG.

Jmelí jako parazit i léčivka, Šárka Cimalová, bioložka, Ostravská univerzita

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Českem se šíří jmelí bílé, parazituje na stromech, ze kterých doslova vysává život. Téma pro doktorku Šárku Cimelovou, bioložku z Ostravské univerzity. Dobrý den, vítejte.

Šárka Cimalová, bioložka, Ostravská unverzita: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jmelí bílé je poloparazitní rostlina přesto jsou druhy i poddruhy zapsány v červeném seznamu ČR. Je to stejný druh jmelí, který napadá ve velkém stromy v parcích, lesích i zahradách? A proč je tedy zapsáno na červeném seznamu?

Šárka Cimalová, bioložka, Ostravská unverzita: Červený seznam zapisuje druhy, které jsou vzácné a chráněné a nejen druhy, ale i poddruhy. Jmelí bílé, které u nás roste, má u nás tři poddruhy. Dva z nich jsou na jehličnanech a jeden z nich je na listnáčích, a ty poddruhy, které jsou na jehličnanech, čili jmelí bílé borové a jmelí bílé jedlové, jsou vzácnější. Proto se dostaly na červený seznam.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Možná na začátek by bylo fajn také zmínit, že jmelí se uplatňuje i v bylinkářství a kromě toho je opředeno řadou pověr.

Šárka Cimalová, bioložka, Ostravská unverzita: Ano jmelí si všichni nosíme na Vánoce domů, zavěšujeme si ho nad stůl, nad dveře, snad už staří Keltové a Řekové používali jmelí jako magickou rostlinu. Ale samozřejmě jmelí má také léčivé účinky, které souvisí třeba s krevním tlakem, se stavem srdce. Při tom bych ovšem byla velmi opatrná při samotném použití, protože jmelí má také jedovaté vlastnosti, je jedovaté, jeho nepravé bobule jsou jedovaté, takže samotné užívání velice, velice zvažujte.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Můžete popsat, co se děje se stromem, který je napadený jmelím?

Šárka Cimalová, bioložka, Ostravská unverzita: Bobule nebo vlastně trus, který prošel trávicím systémem drozdovitých ptáků ulpí na větvi, a v prvním roce se v podstatě zdánlivě nestává nic. Jmelí si vytvoří přísavný terčík a z něj posléze vyrůstá primární haustorium, které se zavrtává do kůry větve. Následně, pokud se mu to podaří a haustorium se vytvoří, čemuž se strom snaží zabránit, protože část stromu se umí bránit a vytváří takzvané polyfenoly, které tomu jmelí zabrání dál se rozrůstat, ale pokud polyfenoly rostlina nevytvoří, tak potom to jmelí vytváří takzvané korové kořeny, které se rozrůstají vertikálně v kůře a následně vznikají sekundární pohružováky, které se zanořují do gambia a napojují se na vodivá pletiva nejmladšího dřeva. A v tu chvíli už je vlastně rostlina propojená se svým hostitelem a odebírá mu jednak živiny a jednak vodu. Částečně také část uhlíku. Jinak bych asi podotkla, že jmelí u nás napadá něco přes padesát druhů dřevin, v celé Evropě to je téměř 400 druhů, takže jmelí opravdu těch hostitelů má hodně a je zřejmě jen otázka času, než se dostěhuje na místa, kde zatím není. Jmelí vlastně využívá i klimatickou změnu. Neříkám jen oteplování, ale bylo zdokumentováno, že například během sta let se v Alpách rozšířilo jmelí borové o 200 metrů, co se týká nadmořské výšky. Takže to šíření je, možná ne úplně rychlé, ale intenzivní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Nicméně my už jsme začali nějakým způsobem bojovat se jmelím. Někde se ořezávají ty stromy, někde se používá metoda injektáže... Zatím se neukázalo, která z těch metod je účinnější, a jestli vůbec se dá zabránit tomu, aby nakonec strom musel být skácen.

Šárka Cimalová, bioložka, Ostravská unverzita: Samozřejmě nejúčinnější je prevence, takže doby kdy jsme byli například v televizi v receptáři vyzváni vypěstujte si vlastní jmelí, tak to bych zakázala používat takovéto věty, protože si zakládáme na velké problémy. A naším úkolem je, jakmile vidíme malou větev ve svém sadu, nebo ve svém okolí, tak co nejdříve je likvidovat. Ale neznamená to jen olámat, protože my nevidíme část té rostliny, která už je pohroužena, tak opravdu ten ořez je zřejmě nejdůležitější v těch raných fázích napadení. Ale jakmile už je to nad 20 procent napadení, tak ten strom si jednak sám neporadí, a to šíření potom se zrychluje. V tom případě se stává ta likvidace náročnější, je samozřejmě finančně náročnější, ale existují metody, jen musíme postupovat důsledně. Lze aplikovat růstové stimulátory, které využívají dobu vegetačního klidu, kterou prochází dřeviny čili hostitelé v zimě, kdy oni vlastně zpomalí své životní pochody, ale jmelí na to reaguje také tak, a my vlastně ten jeho klid narušíme stimulátorem, donutíme ho znovu otevřít průduchy, započít transpiraci, započít fotosyntézu a tím ho oslabíme. Takže tímto způsobem se dá se jmelím bojovat, ale tento způsob nezvládneme sami. Obvykle si musíme volat nějaké firmy, které se zabývají likvidací jmelí. Takže pro nás vlastně zbývá zejména ta prevence.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, některá města a obce už začaly s likvidací jmelí a používají různé osvědčené metody. Je to třeba Frýdek-Místek, Ostrava nebo i Mořkov. Jsou výsledky patrné v tak velké míře, že by se dalo říct, že třeba mají v těch obcích nebo městech alespoň napůl vyhráno a jmelí se nebude šířit takovou rychlostí?

Šárka Cimalová, bioložka, Ostravská unverzita: To si úplně netroufám posuzovat, protože jsem tuto problematiku nesledovala. Mým cílem je spíš studovat procesy, které vedou k tomu šíření, než likvidovat vlastní rostliny. Ale rozhodně je to podobný boj, jako s jinými invazními druhy. Tady o tom jmelí sice nemůže říkat, že je invazní, ono je naše domácí, tak je expanzivní. Ale rozhodně ta vytrvalost povede k snížení stavu a ke zpomalení šíření. Lze například změnit charakter výsadeb hostitelských dřevin, my víme, že jmelí preferuje některé dřeviny a do budoucna by bylo zřejmě vhodnější pěstovat a vysazovat rostliny, které jsou odolnější vůči jednak klimatické změně a jednak vůči tomu jmelí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já vám děkuji za rozhovor. Hostem EKO magazínové besedy byla Šárka Cimalová, bioložka z Ostravské univerzity. Hezký den.

Šárka Cimalová, bioložka, Ostravská unverzita: Děkuji.


Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat