Dobrý den u sledování Ekomazínu, který je právě teď na startovní čáře.
Skončily stavební práce na zvýšení protipovodňové ochrany Českého Těšína
Protipovodňová ochrana Českého Těšína. To byl hlavní důvod stavebních prací na řece Olši, Ropičance, Rakovci a Sadovém potoce. Státní podnik Povodí Odry zahájil stavební práce v roce 2021 opravou spádového stupně na Olši a následovala výstavba protipovodňového opatření části Českého Těšína.
Ochrana obyvatel proti velké vodě, to jsou hlavní důvody toho, proč vodohospodáři přehodnocují záplavová území a otevírají tak cestu k dalšímu rozvoji určité části regionu. Proto se například pustili do oprav spádového stupně na řece Olši v Českém Těšíně v části, kde je řeka hraničním tokem. Spádový stupeň už totiž vykazoval poškození.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: “Stavební práce byly zahájeny v roce 2021 a odehrávaly se na Sadovém potoce, Rakovci a Ropičance. Tyto úpravy, které spočívaly v opěrných zdech i hrázích mají chránit obyvatele v části Kamenec Českého Těšína.”
Celkové náklady na tyto stavby se vyšplhaly ke 27 milionům korun. V roce 2019 jim předcházela oprava spádového stupně na řece Olši za téměř 2 a půl mil. korun a státní podnik Povodí Odry ji uhradil z vlastních zdrojů. Práce skončily v roce 2022.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: “Velice si vážíme spolupráce s městem Český Těšín, který v rámci svých investic odstranil dvě odtokové závady a vybudovali nový propustek a novou lávku přes řeku Ropičanku.”
Silniční most přes Ropičanku neměl dostatečnou kapacitu odtoku a nevyhovoval ani na dvacetiletou povodeň, což obyvatelé, kteří žijí podél řeky pocítili už v roce 1997 nebo 2010. Tehdy byla pokaždé tato městská část zaplavena. A právě nedávno dokončená protipovodňová opatření na řece Ropičance, Sadovém potoku a Rakovci zvýší ochranu proti povodním z dvacetileté na stoletou vodu.
Ostrava zvýší poplatky za komunální odpad. Zdražení se netýká dětí a seniorů
Neuvěřitelných 19 roků se dařilo Ostravě udržet poplatky za odpad na stejné částce. V poslední letech město doplácelo za své obyvatele stále víc peněz, až k dnešním 150 milionům ročně. Poplatek se zvyšuje o 222 korun. Zvýšení se netýká seniorů a dětí.
Poplatky za odvoz a zpracování komunálního odpadu v Ostravě se od příštího roku zvyšují ze současných 498 na 720 korun ročně. Původně měli obyvatelé platit vyšší cenu už letos, ale kvůli vysoké inflaci a zvyšování cen životních potřeb nakonec zastupitelé rozhodli, že platbu za odpad zvyšovat nebudou. Odklad už ale skončil a ostravané si připlatí.
Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Co se týká obecně závazné vyhlášky o odpadech, tak ta byla schválena již před dvěma lety. Navýšení ale bude platit od 1. ledna 2024, což znamená, že jdeme ze 498 korun na 720. Nicméně některé skupiny mají úlevy. Jedná se o děti do šesti let a seniory ve věku 65 let a výše. Tito budou dále platit 498 korun."
I přes zdražování je ale Ostrava mezi městy s nejnižší cenou v zemi. Nyní doplácí na každého obyvatele asi 500 korun ročně. OZO, které odpadové hospodářství v Ostravě zajišťuje, navíc za 280 milionů korun pořídilo třídící linku na směsný odpad, který značně sníží množství odpadu, který končí na skládce.
Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: „Zaprvé vytřídíme to, co je prodatelné, pet lahve, plechovky, polyetylen, barevné i bílé folie. Na co máme kupce, to prodáme. Toho je asi 10 procent. Pak máme 25 procent ty popeloviny a věci, které jsou nevyužitelné a ty končí na skládce. Zbytek jsou paliva." “
Cena za odpad se neměnila od roku 2005. Nyní není vyloučeno, že se bude v dalších letech zdražovat častěji.
Vědci v Ostravě potvrdili přítomnost mikroplastů v důlních vodách
Vědci z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava jako první na světě potvrdili přítomnost mikroplastů v unikátních vzorcích vod, které byly odebrány z hloubky 700 metrů pod povrchem. Za odběrem v takových hloubkách stojí spolupráce Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO se státním podnikem DIAMO, kterému se povedlo potřebné vzorky zprostředkovat. Vzorky byly odebrány ze 4 vybraných lokalit s hustě osídlenou aglomeraci s přibližně jedním milionem obyvatel. Jednalo se o lokality z dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích, z dolu Žofie v Orlové-Porubě a pro srovnání též ze dvou nedalekých mělkých studní. Mikroplasty byly identifikovány na všech testovaných místech.
Moravskoslezský kraj rozdává tašky na třídění odpadu
Moravskoslezský kraj i letos rozdává tašky na třídění odpadu. Ve spolupráci se společností EKO-KOM putují v těchto dnech zdarma do domácností v Kravařích, Orlové, Dívčím Hradě, Frenštátu pod Radhoštěm a Rudné pod Pradědem celkem tři tisíce sad barevných tašek na třídění odpadů.
Na Karvinsku se objevila zlatá řasa. Může způsobovat úhyn ryb
Může způsobovat úhyn ryb Ministerstvo životního prostředí potvrdilo v jezeře Kozinec na Karvinsku výskyt takzvané zlaté řasy. Řasa sama o sobě není pro vodní organismy škodlivá, negativní vliv na ně ale může mít toxin, který řasa produkuje. Rozbory prokázaly výskyt řasy i toxinu, byly to však bezpečné hodnoty. O rozbor vody za účelem hledání zlaté řasy požádalo v září Polsko po nálezu uhynulých ryb v polských vodách. V Polsku se řasa objevuje například v Baltském moři, do kterého ústí řeka Odra.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Revitalizace rybníku Štěpán
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: EKO MAGAZÍN pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám radní kraje Zdenku Němečkovou Crkvenjaš. Dobrý den.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Našim tématem je revitalizace rybníků Štěpán. Stavebním pracím na rybníku Štěpán předcházely detailní přírodovědné průzkumy. Co konkrétně a z jakého důvodu?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: My jsme začali už v roce 2018 s průzkumy. Potřebovali jsme hlavně zmapovat, jaké druhy tam žijí a v jakém množství. Potřebovali jsme to vědět hlavně kvůli chráněným živočichům, abychom jim neublížili, abychom jim pomohli v biotopu. Zjistili jsme dokonce, že 29 druhů rostlin je na červeném seznamu chráněných a ohrožených druhů a že se jedná o velmi vzácnou ptačí oblast. Hlavně vodní ptáky jako je třeba bukáček malý, který se zde vyskytuje jako v jednom z mála prostředí. Nebo jeřáb popelavý je taky vzácný vodní pták vyskytující se v této oblasti. Potom jsou tam i různé druhy obojživelníků a v neposlední řadě třeba vážka jasnoskvrnná a zvláštní druh ryby, která se jmenuje piskoř pruhovaný, žijící úplně na dně. Musím říct, že to byl největší problém potom s převážením, protože se musel v několika krocích dělat transfer, abychom zachovali a nepoškodili tenhle vzácný druh.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To vše, co jste vyjmenovala, naznačuje, že revitalizace byla nejen rozsáhlá, ale i určitě náročná. Povedlo se všechno podle předpokladů, protože už je teď pár měsíců klid pro vzácné rostliny a živočichy, protože se tam mohou usadit. Povedlo se úplně všechno, co jste chtěli?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Já bych to rozdělila na dvě etapy, které můžeme vyhodnotit. To, co jsme chtěli udělat, se povedlo. Máme vybudované všechny biotopy, které potřebujeme pro zvláště chráněné druhy, udělali jsme speciální ostrovy, které jsme oplotili pro hnízdění vodních ptáků. To jsou opatření, která se povedla. Nicméně nemůžeme hodnotit z dlouhodobého hlediska. Zadali jsme průzkum, kde se bude v průběhu tří let vyhodnocovat, zda to mělo efekt. Opravdu si musíme počkat tři roky, protože i když budeme mít za rok nějaké dílčí výsledky, nepůjde to úplně dopodrobna vyhodnotit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k těm ostrovům, které jsou oplocené, protože to je speciální a unikátní ochrana proti predátorům. Zastavme se u toho a popište, co se tam chrání a před kým.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: V rybníku byly původně tři ostrovy a dva jsou nově udělané. Jsou důležité hlavně pro hnízdění vodních ptáků, ale všimli jsme si, že tam chodí černá zvěř je rušit. Ruší ptáky při hnízdění, ruší jejich hnízda a vajíčka. Proto jsme vymyslel zvláštní způsob, který zatím ještě nikde nebyl realizován. Natáhli jsme kolem ostrovů gabionové sítě, do kterých se vyřezali otvory, aby jimi prošli jen vodní ptáci a černou zvěř to zastaví. Tady musím říct, že to se povedlo, protože na fotopastech, které máme všude na ostrovech, jsme zjistili, že opravdu tam ta černá zvěř nemůže. Zastaví ji to, i když když se pokouší se na ty ostrovy vrátit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekla, že takto aplikováno to nikde ještě nebylo. Opravdu v celém Česku? My jsme první, kteří takhle testujeme a zkoušíme?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Ano, jsme první alespoň dle všech dostupných informací. Věřím, že pokud se to osvědčí v průběhu těch tří let, kdy to budeme monitorovat, a bude to fungovat tak, jak má, převezmou to třeba i ostatní a budeme lépe chránit vodní ptáky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybník Štěpán je zařazen mezi evropsky významné lokality Natura 2000. Znamená to, že musí fungovat majitel, který rybník provozuje. Podle jiných pravidel to znamená, že rybaření musí fungovat podle jiných pravidel než na ostatních rybnících, které nejsou v Natuře 2000.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Tam je důležité dodržovat zákonné normy, které říkají, že musí vysazovat jenom určité druhy. V takovém rybníce nesmí být vysazen žádný nepůvodní druh. Také ryb je vysazováno méně, než klasicky v ostatních rybnících, které nejsou v přírodních rezervacích. To je omezení. Na druhou stranu Rybářství Hodonín, které provozuje rybník Štěpán, říká, že je to výhodné a není pro ně nijak zvlášť omezující.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je třeba jejich hospodaření na rybníce Štěpán kontrolovat?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Určitě, jako na všech jiných rybnících se kontroluje, ale nejsou tam žádné předepsané pravidelné kontroly.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Celková revitalizace rybníku Štěpán si vyžádala 36 milionů korun a nějaké drobné z evropských zdrojů. Jaká je udržitelnost? Ptám se na to, jakou péči si rybník vyžádá v následujících letech?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Na nás jako na krajském úřadě bude připadat péče o okolní louky. Tam kosení luk je velmi náročné i finančně, protože jsou podmáčené, takže to bude jedna z největších položek. Nicméně děláme to i v jiných lokalitách, takže to není nic výjimečného. O rybník Štěpán, o vodní plochu, se stará Rybářství Hodonín a jim žádným způsobem nepřispíváme, takže je to opravdu jenom na nich.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct, kolik let v tomto stavu rybník vydrží? Narážím na to, že než probíhala revitalizace, byl zabahněný, zarostlý a tak dále. Jak dlouho vydrží v tomhle aktuálním stavu?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Záleží to na tom, jak se o něj budeme starat. Je důležité, aby se nedovolilo dalšímu zarůstání rybníku. A odbahnění by mohlo probíhat tak, jak bylo teď realizováno. Je tam nová hráz, takže by určitě mohl několik, možná i desítek, let vydržet, ale vyžaduje to každoročně péči. Jako já. Nerada bych se dožila toho, že se o něj přestaneme starat, že by se vrátil do původního stavu. Je to v podstatě jeden z posledních rybníků celé rybniční soustavy, která tam původně byla.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní radní, já Vám děkuji za rozhovor a vám za pozornost. Mějte se moc hezky.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den u sledování Ekomazínu, který je právě teď na startovní čáře.
Skončily stavební práce na zvýšení protipovodňové ochrany Českého Těšína
Protipovodňová ochrana Českého Těšína. To byl hlavní důvod stavebních prací na řece Olši, Ropičance, Rakovci a Sadovém potoce. Státní podnik Povodí Odry zahájil stavební práce v roce 2021 opravou spádového stupně na Olši a následovala výstavba protipovodňového opatření části Českého Těšína.
Ochrana obyvatel proti velké vodě, to jsou hlavní důvody toho, proč vodohospodáři přehodnocují záplavová území a otevírají tak cestu k dalšímu rozvoji určité části regionu. Proto se například pustili do oprav spádového stupně na řece Olši v Českém Těšíně v části, kde je řeka hraničním tokem. Spádový stupeň už totiž vykazoval poškození.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: “Stavební práce byly zahájeny v roce 2021 a odehrávaly se na Sadovém potoce, Rakovci a Ropičance. Tyto úpravy, které spočívaly v opěrných zdech i hrázích mají chránit obyvatele v části Kamenec Českého Těšína.”
Celkové náklady na tyto stavby se vyšplhaly ke 27 milionům korun. V roce 2019 jim předcházela oprava spádového stupně na řece Olši za téměř 2 a půl mil. korun a státní podnik Povodí Odry ji uhradil z vlastních zdrojů. Práce skončily v roce 2022.
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s. p.: “Velice si vážíme spolupráce s městem Český Těšín, který v rámci svých investic odstranil dvě odtokové závady a vybudovali nový propustek a novou lávku přes řeku Ropičanku.”
Silniční most přes Ropičanku neměl dostatečnou kapacitu odtoku a nevyhovoval ani na dvacetiletou povodeň, což obyvatelé, kteří žijí podél řeky pocítili už v roce 1997 nebo 2010. Tehdy byla pokaždé tato městská část zaplavena. A právě nedávno dokončená protipovodňová opatření na řece Ropičance, Sadovém potoku a Rakovci zvýší ochranu proti povodním z dvacetileté na stoletou vodu.
Ostrava zvýší poplatky za komunální odpad. Zdražení se netýká dětí a seniorů
Neuvěřitelných 19 roků se dařilo Ostravě udržet poplatky za odpad na stejné částce. V poslední letech město doplácelo za své obyvatele stále víc peněz, až k dnešním 150 milionům ročně. Poplatek se zvyšuje o 222 korun. Zvýšení se netýká seniorů a dětí.
Poplatky za odvoz a zpracování komunálního odpadu v Ostravě se od příštího roku zvyšují ze současných 498 na 720 korun ročně. Původně měli obyvatelé platit vyšší cenu už letos, ale kvůli vysoké inflaci a zvyšování cen životních potřeb nakonec zastupitelé rozhodli, že platbu za odpad zvyšovat nebudou. Odklad už ale skončil a ostravané si připlatí.
Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Co se týká obecně závazné vyhlášky o odpadech, tak ta byla schválena již před dvěma lety. Navýšení ale bude platit od 1. ledna 2024, což znamená, že jdeme ze 498 korun na 720. Nicméně některé skupiny mají úlevy. Jedná se o děti do šesti let a seniory ve věku 65 let a výše. Tito budou dále platit 498 korun."
I přes zdražování je ale Ostrava mezi městy s nejnižší cenou v zemi. Nyní doplácí na každého obyvatele asi 500 korun ročně. OZO, které odpadové hospodářství v Ostravě zajišťuje, navíc za 280 milionů korun pořídilo třídící linku na směsný odpad, který značně sníží množství odpadu, který končí na skládce.
Karel Belda, jednatel OZO Ostrava: „Zaprvé vytřídíme to, co je prodatelné, pet lahve, plechovky, polyetylen, barevné i bílé folie. Na co máme kupce, to prodáme. Toho je asi 10 procent. Pak máme 25 procent ty popeloviny a věci, které jsou nevyužitelné a ty končí na skládce. Zbytek jsou paliva." “
Cena za odpad se neměnila od roku 2005. Nyní není vyloučeno, že se bude v dalších letech zdražovat častěji.
Vědci v Ostravě potvrdili přítomnost mikroplastů v důlních vodách
Vědci z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava jako první na světě potvrdili přítomnost mikroplastů v unikátních vzorcích vod, které byly odebrány z hloubky 700 metrů pod povrchem. Za odběrem v takových hloubkách stojí spolupráce Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO se státním podnikem DIAMO, kterému se povedlo potřebné vzorky zprostředkovat. Vzorky byly odebrány ze 4 vybraných lokalit s hustě osídlenou aglomeraci s přibližně jedním milionem obyvatel. Jednalo se o lokality z dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích, z dolu Žofie v Orlové-Porubě a pro srovnání též ze dvou nedalekých mělkých studní. Mikroplasty byly identifikovány na všech testovaných místech.
Moravskoslezský kraj rozdává tašky na třídění odpadu
Moravskoslezský kraj i letos rozdává tašky na třídění odpadu. Ve spolupráci se společností EKO-KOM putují v těchto dnech zdarma do domácností v Kravařích, Orlové, Dívčím Hradě, Frenštátu pod Radhoštěm a Rudné pod Pradědem celkem tři tisíce sad barevných tašek na třídění odpadů.
Na Karvinsku se objevila zlatá řasa. Může způsobovat úhyn ryb
Může způsobovat úhyn ryb Ministerstvo životního prostředí potvrdilo v jezeře Kozinec na Karvinsku výskyt takzvané zlaté řasy. Řasa sama o sobě není pro vodní organismy škodlivá, negativní vliv na ně ale může mít toxin, který řasa produkuje. Rozbory prokázaly výskyt řasy i toxinu, byly to však bezpečné hodnoty. O rozbor vody za účelem hledání zlaté řasy požádalo v září Polsko po nálezu uhynulých ryb v polských vodách. V Polsku se řasa objevuje například v Baltském moři, do kterého ústí řeka Odra.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje: Revitalizace rybníku Štěpán
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: EKO MAGAZÍN pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám radní kraje Zdenku Němečkovou Crkvenjaš. Dobrý den.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Našim tématem je revitalizace rybníků Štěpán. Stavebním pracím na rybníku Štěpán předcházely detailní přírodovědné průzkumy. Co konkrétně a z jakého důvodu?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: My jsme začali už v roce 2018 s průzkumy. Potřebovali jsme hlavně zmapovat, jaké druhy tam žijí a v jakém množství. Potřebovali jsme to vědět hlavně kvůli chráněným živočichům, abychom jim neublížili, abychom jim pomohli v biotopu. Zjistili jsme dokonce, že 29 druhů rostlin je na červeném seznamu chráněných a ohrožených druhů a že se jedná o velmi vzácnou ptačí oblast. Hlavně vodní ptáky jako je třeba bukáček malý, který se zde vyskytuje jako v jednom z mála prostředí. Nebo jeřáb popelavý je taky vzácný vodní pták vyskytující se v této oblasti. Potom jsou tam i různé druhy obojživelníků a v neposlední řadě třeba vážka jasnoskvrnná a zvláštní druh ryby, která se jmenuje piskoř pruhovaný, žijící úplně na dně. Musím říct, že to byl největší problém potom s převážením, protože se musel v několika krocích dělat transfer, abychom zachovali a nepoškodili tenhle vzácný druh.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To vše, co jste vyjmenovala, naznačuje, že revitalizace byla nejen rozsáhlá, ale i určitě náročná. Povedlo se všechno podle předpokladů, protože už je teď pár měsíců klid pro vzácné rostliny a živočichy, protože se tam mohou usadit. Povedlo se úplně všechno, co jste chtěli?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Já bych to rozdělila na dvě etapy, které můžeme vyhodnotit. To, co jsme chtěli udělat, se povedlo. Máme vybudované všechny biotopy, které potřebujeme pro zvláště chráněné druhy, udělali jsme speciální ostrovy, které jsme oplotili pro hnízdění vodních ptáků. To jsou opatření, která se povedla. Nicméně nemůžeme hodnotit z dlouhodobého hlediska. Zadali jsme průzkum, kde se bude v průběhu tří let vyhodnocovat, zda to mělo efekt. Opravdu si musíme počkat tři roky, protože i když budeme mít za rok nějaké dílčí výsledky, nepůjde to úplně dopodrobna vyhodnotit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pojďme k těm ostrovům, které jsou oplocené, protože to je speciální a unikátní ochrana proti predátorům. Zastavme se u toho a popište, co se tam chrání a před kým.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: V rybníku byly původně tři ostrovy a dva jsou nově udělané. Jsou důležité hlavně pro hnízdění vodních ptáků, ale všimli jsme si, že tam chodí černá zvěř je rušit. Ruší ptáky při hnízdění, ruší jejich hnízda a vajíčka. Proto jsme vymyslel zvláštní způsob, který zatím ještě nikde nebyl realizován. Natáhli jsme kolem ostrovů gabionové sítě, do kterých se vyřezali otvory, aby jimi prošli jen vodní ptáci a černou zvěř to zastaví. Tady musím říct, že to se povedlo, protože na fotopastech, které máme všude na ostrovech, jsme zjistili, že opravdu tam ta černá zvěř nemůže. Zastaví ji to, i když když se pokouší se na ty ostrovy vrátit.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste řekla, že takto aplikováno to nikde ještě nebylo. Opravdu v celém Česku? My jsme první, kteří takhle testujeme a zkoušíme?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Ano, jsme první alespoň dle všech dostupných informací. Věřím, že pokud se to osvědčí v průběhu těch tří let, kdy to budeme monitorovat, a bude to fungovat tak, jak má, převezmou to třeba i ostatní a budeme lépe chránit vodní ptáky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rybník Štěpán je zařazen mezi evropsky významné lokality Natura 2000. Znamená to, že musí fungovat majitel, který rybník provozuje. Podle jiných pravidel to znamená, že rybaření musí fungovat podle jiných pravidel než na ostatních rybnících, které nejsou v Natuře 2000.
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Tam je důležité dodržovat zákonné normy, které říkají, že musí vysazovat jenom určité druhy. V takovém rybníce nesmí být vysazen žádný nepůvodní druh. Také ryb je vysazováno méně, než klasicky v ostatních rybnících, které nejsou v přírodních rezervacích. To je omezení. Na druhou stranu Rybářství Hodonín, které provozuje rybník Štěpán, říká, že je to výhodné a není pro ně nijak zvlášť omezující.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je třeba jejich hospodaření na rybníce Štěpán kontrolovat?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Určitě, jako na všech jiných rybnících se kontroluje, ale nejsou tam žádné předepsané pravidelné kontroly.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Celková revitalizace rybníku Štěpán si vyžádala 36 milionů korun a nějaké drobné z evropských zdrojů. Jaká je udržitelnost? Ptám se na to, jakou péči si rybník vyžádá v následujících letech?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Na nás jako na krajském úřadě bude připadat péče o okolní louky. Tam kosení luk je velmi náročné i finančně, protože jsou podmáčené, takže to bude jedna z největších položek. Nicméně děláme to i v jiných lokalitách, takže to není nic výjimečného. O rybník Štěpán, o vodní plochu, se stará Rybářství Hodonín a jim žádným způsobem nepřispíváme, takže je to opravdu jenom na nich.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct, kolik let v tomto stavu rybník vydrží? Narážím na to, že než probíhala revitalizace, byl zabahněný, zarostlý a tak dále. Jak dlouho vydrží v tomhle aktuálním stavu?
Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), radní MS kraje pro životní prostředí: Záleží to na tom, jak se o něj budeme starat. Je důležité, aby se nedovolilo dalšímu zarůstání rybníku. A odbahnění by mohlo probíhat tak, jak bylo teď realizováno. Je tam nová hráz, takže by určitě mohl několik, možná i desítek, let vydržet, ale vyžaduje to každoročně péči. Jako já. Nerada bych se dožila toho, že se o něj přestaneme starat, že by se vrátil do původního stavu. Je to v podstatě jeden z posledních rybníků celé rybniční soustavy, která tam původně byla.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní radní, já Vám děkuji za rozhovor a vám za pozornost. Mějte se moc hezky.
Redakčně upraveno / zkráceno.
