Eko magazín | Pořady

Mimořádná zpráva:
Načítám...

Přehled zpráv

  • Načítám...
Eko magazín

Eko magazín

  • Pracovní příležitosti i noví výrobci
  • Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy
  • Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO, Potenciál areálu Nové Huti

Textový přepis videa

Pracovní příležitosti i noví výrobci
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy
Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO, Potenciál areálu Nové Huti

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Začíná nový díl EKO magazínu. Vítejte u něj! Nová huť prochází zásadní proměnou. Končí éra vysokých pecí a koksovny a hutní výroba má v budoucnu stát na elektrické obloukové peci. Co tato změna znamená pro Ostravu, její ovzduší a energetiku? Téma pro náměstka ostravského primátora Aleše Boháče. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den a děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A profesora Stanislava Mišáka z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. I Vám hezký den.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, začnu u vás. Co tedy ta změna v areálu Nové huti skutečně změní? Co se pro Ostravu změní a co tam v areálu bude?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak myslím si, že všichni víme, že Ostrava byla ocelářskou velmocí a ocelářským městem. A myslím si, že ta změna, kromě toho, že tam nebude prvovýroba a nebudou tam koksárenské baterie, kde je tak silné znečištění, které má negativní dopad na zdraví lidí, může znamenat, že tam pořád zůstane moderní průmysl. Můžeme být pořád průmyslovým městem, můžeme pořád mít ocelárnu. Před čtrnácti dny můžu prozradit divákům, že se získalo potřebné povolení EIA k tomu, aby mohly být vystavěny nové hybridní pece, které jsou už čistě jenom na elektřinu a vlastně zpracovávají šrot tak, aby z něj zase znovu vyrobily ocel. Tím jsme jako Česká republika zůstali pořád soběstační z hlediska výroby. Ať už tam potom zůstává i dneska výroba bezešvých trubek, válcovny nebo další navazující výroby. Tento areál o velikosti pěti kilometrů čtverečních má opravdu velký potenciál. Pokud dokážeme zrychlit sanaci, přetvořit ho rychleji a využít všechny možné technologie, které dnes máme, tak si myslím, že můžeme přivítat nové výrobce. Mohou vznikat nové pracovní příležitosti s vyšší přidanou hodnotou a samozřejmě i lépe ohodnocená práce. V takovém případě už nebude mít průmysl tak významný dopad na životní prostředí, na Ostravu a na Ostravany. Ale může nás zpátky vrátit do role hnacího motoru ekonomiky České republiky a tak bych to rád viděl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane profesore, pojďme si říct, jak je na tom Ostrava s energetikou.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Když to vezmu v dlouhodobém výhledu, tak celý Moravskoslezský kraj je a bude deficitní a je potřeba s tím něco dělat. A teď mluvím o deficitu převážně z hlediska elektrické energie. Proč z hlediska elektrické energie? Protože právě provoz, o kterém teď mluvil pan náměstek, bude velmi energeticky náročný z hlediska elektrické energie. A pokud se bavíme o 1,7 milionu tun ročně, které by se měly v rámci oceli vyrobit, tak na to potřebujeme téměř jednu terawatthodinu elektrické energie, kterou musíme vyrobit. To znamená, mně by se ideálně líbilo, kdyby i v samotném areálu byla nějaká technologie, například zařízení pro energetické využití odpadů, které by s tímto deficitem významně pomohlo. Takže krátká odpověď: kraj je deficitní a bude deficitní a je nutné hledat opravdu zdroje elektrické i tepelné energie, které budou nahrazovat stávající elektrárny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Bude v areálu takové zařízení, které by pomohlo vyrábět elektrickou energii?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já doufám, že ano, protože ten areál byl donedávna vlastně soběstačný. Byla to integrovaná huť a často se tady mluvilo o Tamehu, což byla elektrárna, která potom vlastně nepřešla na nového majitele. A ukázalo se, že právě v tomhle začala Nová huť kulhat a potom to dospělo i k samotnému zániku. Dneska ji převzala společnost UCED, která už vlastně odstraňuje stávající provozy. Připravuje to na vznik energie z plynových turbín a ještě mají v záloze, že by mohly využívat i vodík pro toto spalování. Takže tam jakýmsi způsobem vzniká nové energetické centrum. Já bych tam osobně rád viděl to, co tady pan profesor zmínil, tedy ještě využití odpadu. Má to dvojí pozitivum. Za prvé je to místo, kde je to územním plánem povoleno, kde opravdu máme dostupnost, máme kolejové vlečky. Mělo by to menší dopad na občany, protože někde takovéto zařízení postaveno být musí a nikdo ho nechce mít vedle sebe. Nicméně moderní zařízení už má menší dopad než samotný Tameh, který předtím emitoval znečištění. A další pozitivum je, že si tím Ostrava vyřeší i problém odklonění od skládkování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste řekl, že by se Vám takové zařízení v areálu líbilo. Má Ostrava možnost sama takové zařízení vystavět?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já si myslím, že spolu s tím odběratelem určitě potenciál má. My jsme se vlastně ve spolupráci s městskou společností OZO, s majitelem samotného areálu, ale i s distributorem, to znamená u nás na území města se společností Veolia, dohodli. Vznikla spolupráce a vznikla dohoda na tom, co právě tady pan profesor prezentuje, a to je pojmenování potřeby té energie. Jestli je tady dostatek toho odpadu, jestli je možné takovéto zařízení uživit a vlastně i tu energii spotřebovat. Tato studie by postupně měla spět k samotnému konci, a pokud nám vyjde pozitivně, tak je tady chuť, aby odběratel, majitel toho areálu, ale i město, které vlastní tento odpad, se stali možná tripartitně součástí budování a kreslení právě tohoto zařízení pro energetické využití odpadu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane profesore, pojďme tedy vysvětlit, jak by se zpracovával odpad, aby z něho byl dostatek energie.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Já bych možná začal nějakými čísly, jenom pro diváky, abychom si na samotný začátek dali rámec toho, co se v Moravskoslezském kraji odehrává s odpady. Když vezmu celý Moravskoslezský kraj, tak zhruba 830 tisíc tun ročně tvoří komunální odpad, z něhož je bohužel pouze 39 % znovu recyklováno, 3 % energeticky využita a zbývající část končí na skládkách. Z toho, co končí na skládkách, tvoří polovinu směsný komunální odpad, který má poměrně velkou energetickou hodnotu. Bavíme se o výhřevnosti zhruba 10 MJ na tunu. A tento odpad v objemu 240 tisíc tun ročně by bylo možné přetvořit skutečně na palivo, které může zásobovat určitou část aglomerace. Konkrétně technologie zařízení pro energetické využití odpadu, které je primárně postaveno pro využívání tepla, je schopno zajistit ročně kolem 410 tisíc GJ tepla, což je poměrně velká hodnota, a k tomu ještě vyrobit přes 80 GWh elektrické energie ročně. To znamená, že pokud se bavíme o tom prvním tématu, tedy o ocelářství a změně brownfieldu na nové využití, tak zhruba 10 % elektrické energie dokáže pokrýt přímo technologie, která by byla umístěna na samotném brownfieldu. Tím pádem by se tento prostor znovu využil pro moderní technologii a současně by ještě zásoboval lokalitu Ostravy teplem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, že by to zařízení dotřiďovalo odpad, něco by se použilo, aby vznikla energie, a zbytek by i tak šel asi na skládku?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Když vezmu konkrétně legislativu, tak pan Boháč to tady zmiňoval. Do roku 2035 je konec skládkování, respektive maximálně 10 % odpadu může končit na skládkách. Samotná technologie ZEVO není žádným konkurentem pro znovuvyužití tohoto odpadu jako takového. O tom jsem mluvil, že zhruba 39 % se znovu recykluje, ale energeticky se využívá to, co už nejde znovu materiálově zpracovat a hrozilo by riziko, že by bylo uloženo na skládce. Ostrava jako taková je vlastně jedním z posledních měst, které nemá takovou jednotku na svém území.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak se Vám poslouchá, že jsme jedno z posledních měst, které takové zařízení nemá, a skládkujeme?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Kdybych si to neuvědomoval, tak bych tento projekt nezačal. Našli jsme umístění, našli jsme možnost využití podle mě lépe, protože využíváme tu průmyslovou historii a máme tam rozvody. Takže si myslím, že to místo je právě dobře vybrané. Proto diskutujeme a rozjeli jsme tu diskuzi s dnešním majitelem Nové huti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdy by to všechno mohlo začít probíhat?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Já myslím, že už to hlavně probíhá, že jsme tady ve fázi, kdy se připravují první kroky. Tak jak pan náměstek zmínil, pracujeme na daném tématu. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava je garantem zpracování předběžné studie, která má právě ukázat potenciál, na který následně bude navazovat studie proveditelnosti. A teď se velmi intenzivně vyjednává se samotným investorem, který by byl schopen takovou jednotku vybudovat. Takže já jsem za to velmi rád. Jsme za to velmi rádi všichni a líbí se mi ta myšlenka nenahradit stávající technologii, která tady kdysi byla, nějakými nesourodými technologiemi, které by mezi sebou neměly žádné propojení, ale vytvořit moderní areál. Říkejme tomu inovační ekosystém, kde by se v maximální míře využívaly nízkouhlíkové technologie a současně bychom zachovali samotný průmysl. Zároveň by to pro průmyslové podniky, které by v areálu pracovaly, byla určitá bonita pro jejich vlastníky.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Do pěti let si myslím, že tady může takováto stavba být.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik by to mohlo stát?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: V řádu několika miliard, šest až sedm miliard.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Zatím jsme ve fázi, kdy máme pre-feasibility study. To znamená, počítáme parametry, aby to bylo výhodné, aby to bylo skutečné ZEVO, čili zařízení pro energetické využití odpadů. A ta celková konečná cena bude cílem právě feasibility study, která na to bude navazovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové, oběma děkuji za rozhovor. Náš čas vypršel. Vám děkuji za pozornost. Mějte se moc hezky a uvidíme se u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Eko magazín
29. září 2026, 17:45

Pracovní příležitosti i noví výrobci
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy
Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO, Potenciál areálu Nové Huti

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Začíná nový díl EKO magazínu. Vítejte u něj! Nová huť prochází zásadní proměnou. Končí éra vysokých pecí a koksovny a hutní výroba má v budoucnu stát na elektrické obloukové peci. Co tato změna znamená pro Ostravu, její ovzduší a energetiku? Téma pro náměstka ostravského primátora Aleše Boháče. Dobrý den, vítejte u nás.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Pěkný den a děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A profesora Stanislava Mišáka z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. I Vám hezký den.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, začnu u vás. Co tedy ta změna v areálu Nové huti skutečně změní? Co se pro Ostravu změní a co tam v areálu bude?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Tak myslím si, že všichni víme, že Ostrava byla ocelářskou velmocí a ocelářským městem. A myslím si, že ta změna, kromě toho, že tam nebude prvovýroba a nebudou tam koksárenské baterie, kde je tak silné znečištění, které má negativní dopad na zdraví lidí, může znamenat, že tam pořád zůstane moderní průmysl. Můžeme být pořád průmyslovým městem, můžeme pořád mít ocelárnu. Před čtrnácti dny můžu prozradit divákům, že se získalo potřebné povolení EIA k tomu, aby mohly být vystavěny nové hybridní pece, které jsou už čistě jenom na elektřinu a vlastně zpracovávají šrot tak, aby z něj zase znovu vyrobily ocel. Tím jsme jako Česká republika zůstali pořád soběstační z hlediska výroby. Ať už tam potom zůstává i dneska výroba bezešvých trubek, válcovny nebo další navazující výroby. Tento areál o velikosti pěti kilometrů čtverečních má opravdu velký potenciál. Pokud dokážeme zrychlit sanaci, přetvořit ho rychleji a využít všechny možné technologie, které dnes máme, tak si myslím, že můžeme přivítat nové výrobce. Mohou vznikat nové pracovní příležitosti s vyšší přidanou hodnotou a samozřejmě i lépe ohodnocená práce. V takovém případě už nebude mít průmysl tak významný dopad na životní prostředí, na Ostravu a na Ostravany. Ale může nás zpátky vrátit do role hnacího motoru ekonomiky České republiky a tak bych to rád viděl.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane profesore, pojďme si říct, jak je na tom Ostrava s energetikou.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Když to vezmu v dlouhodobém výhledu, tak celý Moravskoslezský kraj je a bude deficitní a je potřeba s tím něco dělat. A teď mluvím o deficitu převážně z hlediska elektrické energie. Proč z hlediska elektrické energie? Protože právě provoz, o kterém teď mluvil pan náměstek, bude velmi energeticky náročný z hlediska elektrické energie. A pokud se bavíme o 1,7 milionu tun ročně, které by se měly v rámci oceli vyrobit, tak na to potřebujeme téměř jednu terawatthodinu elektrické energie, kterou musíme vyrobit. To znamená, mně by se ideálně líbilo, kdyby i v samotném areálu byla nějaká technologie, například zařízení pro energetické využití odpadů, které by s tímto deficitem významně pomohlo. Takže krátká odpověď: kraj je deficitní a bude deficitní a je nutné hledat opravdu zdroje elektrické i tepelné energie, které budou nahrazovat stávající elektrárny.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Bude v areálu takové zařízení, které by pomohlo vyrábět elektrickou energii?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já doufám, že ano, protože ten areál byl donedávna vlastně soběstačný. Byla to integrovaná huť a často se tady mluvilo o Tamehu, což byla elektrárna, která potom vlastně nepřešla na nového majitele. A ukázalo se, že právě v tomhle začala Nová huť kulhat a potom to dospělo i k samotnému zániku. Dneska ji převzala společnost UCED, která už vlastně odstraňuje stávající provozy. Připravuje to na vznik energie z plynových turbín a ještě mají v záloze, že by mohly využívat i vodík pro toto spalování. Takže tam jakýmsi způsobem vzniká nové energetické centrum. Já bych tam osobně rád viděl to, co tady pan profesor zmínil, tedy ještě využití odpadu. Má to dvojí pozitivum. Za prvé je to místo, kde je to územním plánem povoleno, kde opravdu máme dostupnost, máme kolejové vlečky. Mělo by to menší dopad na občany, protože někde takovéto zařízení postaveno být musí a nikdo ho nechce mít vedle sebe. Nicméně moderní zařízení už má menší dopad než samotný Tameh, který předtím emitoval znečištění. A další pozitivum je, že si tím Ostrava vyřeší i problém odklonění od skládkování.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Vy jste řekl, že by se Vám takové zařízení v areálu líbilo. Má Ostrava možnost sama takové zařízení vystavět?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Já si myslím, že spolu s tím odběratelem určitě potenciál má. My jsme se vlastně ve spolupráci s městskou společností OZO, s majitelem samotného areálu, ale i s distributorem, to znamená u nás na území města se společností Veolia, dohodli. Vznikla spolupráce a vznikla dohoda na tom, co právě tady pan profesor prezentuje, a to je pojmenování potřeby té energie. Jestli je tady dostatek toho odpadu, jestli je možné takovéto zařízení uživit a vlastně i tu energii spotřebovat. Tato studie by postupně měla spět k samotnému konci, a pokud nám vyjde pozitivně, tak je tady chuť, aby odběratel, majitel toho areálu, ale i město, které vlastní tento odpad, se stali možná tripartitně součástí budování a kreslení právě tohoto zařízení pro energetické využití odpadu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane profesore, pojďme tedy vysvětlit, jak by se zpracovával odpad, aby z něho byl dostatek energie.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Já bych možná začal nějakými čísly, jenom pro diváky, abychom si na samotný začátek dali rámec toho, co se v Moravskoslezském kraji odehrává s odpady. Když vezmu celý Moravskoslezský kraj, tak zhruba 830 tisíc tun ročně tvoří komunální odpad, z něhož je bohužel pouze 39 % znovu recyklováno, 3 % energeticky využita a zbývající část končí na skládkách. Z toho, co končí na skládkách, tvoří polovinu směsný komunální odpad, který má poměrně velkou energetickou hodnotu. Bavíme se o výhřevnosti zhruba 10 MJ na tunu. A tento odpad v objemu 240 tisíc tun ročně by bylo možné přetvořit skutečně na palivo, které může zásobovat určitou část aglomerace. Konkrétně technologie zařízení pro energetické využití odpadu, které je primárně postaveno pro využívání tepla, je schopno zajistit ročně kolem 410 tisíc GJ tepla, což je poměrně velká hodnota, a k tomu ještě vyrobit přes 80 GWh elektrické energie ročně. To znamená, že pokud se bavíme o tom prvním tématu, tedy o ocelářství a změně brownfieldu na nové využití, tak zhruba 10 % elektrické energie dokáže pokrýt přímo technologie, která by byla umístěna na samotném brownfieldu. Tím pádem by se tento prostor znovu využil pro moderní technologii a současně by ještě zásoboval lokalitu Ostravy teplem.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znamená to, že by to zařízení dotřiďovalo odpad, něco by se použilo, aby vznikla energie, a zbytek by i tak šel asi na skládku?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Když vezmu konkrétně legislativu, tak pan Boháč to tady zmiňoval. Do roku 2035 je konec skládkování, respektive maximálně 10 % odpadu může končit na skládkách. Samotná technologie ZEVO není žádným konkurentem pro znovuvyužití tohoto odpadu jako takového. O tom jsem mluvil, že zhruba 39 % se znovu recykluje, ale energeticky se využívá to, co už nejde znovu materiálově zpracovat a hrozilo by riziko, že by bylo uloženo na skládce. Ostrava jako taková je vlastně jedním z posledních měst, které nemá takovou jednotku na svém území.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak se Vám poslouchá, že jsme jedno z posledních měst, které takové zařízení nemá, a skládkujeme?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Kdybych si to neuvědomoval, tak bych tento projekt nezačal. Našli jsme umístění, našli jsme možnost využití podle mě lépe, protože využíváme tu průmyslovou historii a máme tam rozvody. Takže si myslím, že to místo je právě dobře vybrané. Proto diskutujeme a rozjeli jsme tu diskuzi s dnešním majitelem Nové huti.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdy by to všechno mohlo začít probíhat?

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Já myslím, že už to hlavně probíhá, že jsme tady ve fázi, kdy se připravují první kroky. Tak jak pan náměstek zmínil, pracujeme na daném tématu. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava je garantem zpracování předběžné studie, která má právě ukázat potenciál, na který následně bude navazovat studie proveditelnosti. A teď se velmi intenzivně vyjednává se samotným investorem, který by byl schopen takovou jednotku vybudovat. Takže já jsem za to velmi rád. Jsme za to velmi rádi všichni a líbí se mi ta myšlenka nenahradit stávající technologii, která tady kdysi byla, nějakými nesourodými technologiemi, které by mezi sebou neměly žádné propojení, ale vytvořit moderní areál. Říkejme tomu inovační ekosystém, kde by se v maximální míře využívaly nízkouhlíkové technologie a současně bychom zachovali samotný průmysl. Zároveň by to pro průmyslové podniky, které by v areálu pracovaly, byla určitá bonita pro jejich vlastníky.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Do pěti let si myslím, že tady může takováto stavba být.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik by to mohlo stát?

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: V řádu několika miliard, šest až sedm miliard.

Stanislav Mišák, ředitel CEET, VŠB-TUO: Zatím jsme ve fázi, kdy máme pre-feasibility study. To znamená, počítáme parametry, aby to bylo výhodné, aby to bylo skutečné ZEVO, čili zařízení pro energetické využití odpadů. A ta celková konečná cena bude cílem právě feasibility study, která na to bude navazovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pánové, oběma děkuji za rozhovor. Náš čas vypršel. Vám děkuji za pozornost. Mějte se moc hezky a uvidíme se u dalšího tématu.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/eko-magazin/eko-magazin-29-09-2026-17-45