Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vítejte u nového dílu EKO magazínu. 

20. 6. zveřejní DIAMO možnosti sanace Heřmanické haldy

Heřmanická halda, je jí 100 let. Leží na okraji Ostravy, kousek od čtvrtí Hrušov a Heřmanice. Její rozloha je 60 hektarů, na kterých je uloženo 30 milionů tun hlušiny z bývalých dolů. Materiál, který obsahuje také uhlí, hoří. A i když jsou podzemní požáry uhelných obalů běžné, například v sousedním Polsku jich doutná a prohřívá na 15 u Heřmanice haldy to je možné vnímat jako problém. Je tam totiž uložen také nebezpečný odpad z koksoven.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Sanaci haldy Heřmanice jako staré ekologické zátěže má na starosti státní podnik DIAMO. Ten ale sanaci zastavil v létě roku 2022.

Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: V tuto chvíli na Heřmanickém odvalu provádíme termometrický monitoring. Což znamená, že sledujeme teplotu, která tady je. A používáme také injektáž, což jsou v podstatě vrty, přes které pouštíme do toho odvalu, cementopopílkovou směs, která má tlumit tu termickou aktivitu. Další sanační práce na Heřmanickém odvalu jsou dočasně pozastaveny, a to z toho důvodu, že jsou tady komplikované majetkové poměry v lokalitě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nové vedení Ostravy se od svého nástupu na magistrát o haldu začalo zajímat a vyžádalo si prošetření, co se na Heřmanice haldě děje. Zhruba po roce se na magistrátě začínají shromažďovat výsledky.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Nás trochu mrzí, že po dvaceti letech vlastně ten odpad Heřmanické haldy a ta haldovina a ta hlušina je pořád ve stejném množství. Takže ty práce tam v podstatě nevím, co dvacet let státní podnik za peníze daňových poplatníků opravdu dělal. Ale zatím se ukazuje, že nic dobrého to nebylo. Z těch závěrů, které se k nám dostávají, tak je opravdu v kalové nádrži nalezeno arsen, všechny PAU. Jsou tam látky, které tam v podstatě jsou neslučitelné s životním prostředím. Kalová nádrž, která vlastně podle DIAMA už má být dávno sanovené, která podle už dávno požádali o to, že je odepsaná z nebezpečných zdrojů, tak se tam najednou zase zpátky objevila a je tam nalezena. Ředitel DIAMA říká, že to je chyba, že nelhali, ale je to chyba, která se jenom prokopírovala. Pro nás je to něco, co je jako nevídané, a už to trochu přestává být i srandovní z hlediska toho, co předvádí státní podnik DIAMO. Je to nebezpečná kalová nádrž, která momentálně i prohořívává a hoří a má v sobě nebezpečné látky.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: Všichni jsme asi zaslechli, co se kolem této haldy dělo v minulosti. Jestli mám dobré informace, tak některé záležitosti vyšetřuje Policie ČR a samozřejmě je třeba jí nechat pracovat. Nicméně předpokládám, že toto je již minulost a že nové vedení DIAMA je připraveno ten problém vyřešit.

Mirko Jašurek, konzultan: A je k tomu potřebné přistupovat tak, aby tohle báňské dílo se dostalo do souladu s tím, co se v tomhle území má udělat. A to je prostě dokončit to celkovou sanací a opravou povrchu tak, aby tam v podstatě nakonec bylo něco, co by se dalo nazvat lesem. Ale pochopitelně, pokud ta halda hoří, tak to nejde. Prioritně je potřebné zabránit přístupu vzduchu do toho prostoru, protože z každé strany do toho někdo nějakým způsobem vrtá a má to spoustu majitelů a ten prostor je potřebné řešit skutečně komplexně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Největší obavy jsou z prohřívání haldy, které se může přiblížit k uloženém chemickému odpadu. Zhruba před dvaceti lety, kdy se odpad z koksoven na místo ukládal, neplatila ještě současná legislativa a od prohořívajících míst byl nebezpečný odpad uložen daleko.

Mirko Jašurek, konzultan: Stávající skládka se překryla materiály, které ji izolují. To znamená, pravděpodobně se tam daly nějaké pevnější fólie a celé se to překryla inertním materiálem tak, aby v podstatě nebezpečné látky, které jsou tam uložené, nemohly unikat do okolí. To schvalovaly všechny dotčené orgány včetně České inspekce životního prostředí, včetně správce území DIAMA a včetně magistrátu krajského úřadu. Všichni se k tomu vyjádřili tak, že tohle je možné udělat. Po ukončení se udělal normální proces tak, jak vyplývá ze zákona. No ale jako určitě to s ohledem na to, kde to je a co to je, nebylo šťastné rozhodnutí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Také sousední Polsko řeší doutnající haldy. Na území jich mají okolo 250, z toho zhruba 17 prohořívá. Jejich likvidace je stejně složitá. V podstatě, pokud to jde, pak haldy rozebírají, vybírají hořící materiál a ten ochlazují. V některých případech ohniska zasypávají vrstvou hlíny. Je to ale krátkodobé řešení, které hlavně zabraňuje úniku emisí do ovzduší, ale po čase se opět tepelné ohnisko objeví. Jednou z cest, která se využívá také v Polsku, je stavba oddělovacích vzdušných stěn. Na Heřmanické haldě má tato stěna zabránit prohoření haldy směrem ke skládce chemických odpadů.

Zenon Różański, Slezská technická univerzita, Glivice: Vzdušná stěna, která je v Heřmanicích, plní důležitou roli. Jde tady o odizolování místa, které hoří od části, která ještě nepodléhá chemickým procesům. Aby stěna plnila svou funkci, musí být vyplněna inertním materiálem, který bude mít termoizolační vlastnosti. Potom bude stěna plnit termoizolační bariéru proti přemísťujícímu se hoření. Ve vašem případě bych doporučil, aby termoizolační stěna byla vystavěna v celém prostoru tak, aby oddělila hořící a nehořící část haldy. V Polsku máme se vzdušnými termoizolačními stěnami dobré zkušenosti, protože zabrání šíření požárů na haldách.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: Nechceme nic jiného po státním podniku DIAMO, aby dělal to, k čemu byl určen. Aby přestal dělat byznys na místech, které jsou skryté obyčejným lidem, ale aby opravdu naplnil tu povinnost sanovat těžební, bývalé zátěže tak, aby Ostrava v podstatě nebyla zatížena znečištěním. A z Heřmaniclé haldy bylo do budoucna nějaké území, které ať už na volnočasovou aktivitu anebo nedej bůh nějaká lehká průmyslová zóna. Bohužel 20 let uteklo a já jsem rád, že se v podstatě teďka ty výsledky jdou ven a že jsme udělali takovou jakoby tlustou čáru pomyslnou, aby se zastavilo to, co se tam vlastně dělo. Protože to nebylo nic spojeno se sanací. A evidentně se ukazuje, že nám to dalo na další roky další práci. A na místu, které mělo vznikat pro životní prostředí přijatelné, vznikaly další nějaké nešvary.

Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: My jsme teď dostali k dispozici zhruba dva až tři měsíce na to, abychom zpracovali detailní podobu všech těch možných technických řešení, a to s ohledem jednak na životní prostředí, časovou náročnost a také finanční náročnost. Všechny tyto v podstatě sanační metody budou podrobeny multikriteriální analýze. Meziresortní komise nám v podstatě uložila do 20. 6. připravit podklady pro v podstatě řešení té sanace na Heřmanickém odvalu. Ve chvíli vlastně, kdy ta multikriteriální analýza bude hotová, tak podle ní se potom zvolí ta nejvhodnější sanační metoda.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: Již trochu vím, co v tom stanovisku bude. My jsme o tom v rámci jednání s DIAMEM diskutovali s panem primátorem, takže já počkám na to, co nakonec představí. Protože tam ještě nějaké, řekněme analýzy probíhají. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že DIAMO přijde s řešením tohoto problému, který vnímám já sám za sebe, jako že je velkým ekologickým problémem a velkou ekologickou zátěží z minulosti. Na druhou stranu není to tak akutní, že by to bezprostředně ohrožovalo životy a zdraví lidí. Takže to řešení bude, myslím si, že bude velmi kvalitní a jsem přesvědčený o tom, že bude i dostupné. To znamená, že bude v možnostech ministerstva financí.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Do boje o to, aby byla Heřmanická halda co nejdříve sanována, se přidali také občané prostřednictvím petice. Ta překročila potřebnou hranici 10 000 podpisů a po jejich ověření u ministerstva vnitra bude následovat žádost o slyšení u petičního výboru Poslanecké sněmovny.

Elektrárna Dětmarovice odchází od uhlí

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Elektrárna Dětmarovice odchází od uhlí. Společnost ČEZ tam za 2 miliardy korun postaví novou nízkoemisní teplárnu, která zajistí dodávky tepla pro Bohumín a Orlovou na další desítky let.

Tomáš Tikal, TV Polar: Do roku 2040 plánuje společnost ČEZ investovat v Moravskoslezském kraji desítky miliard korun. Začala dvou miliardovou investicí do moderní nízkoemisní teplárny v Dětmarovicích. Hlavními zdroji bude biomasová kotelna a 2 kogenerační jednotky.

Kamil Čermák, generální ředitel, ČEZ ESCO: Od nás nikdy neuslyšíte, že přes všechny problémy a trampoty, které má energetika, že bychom v nějakém regionu nebyli. Pro nás je Moravskoslezský kraj klíčový. My jsme v tomhle kraji vyrostli jako energetika kdysi. A to, že tento kraj byl karbonizován historicky, je pro nás dneska úkol, abychom ho společně s vámi, našimi partnery, abychom ho dekarbonizovali.

Tomáš Tikal, TV Polar: Města Bohumín a Orlová tak mají na další desítky let o dodávku tepla postaráno.

Lenka Brzyszkowská (ANO), starostka Orlové: Jsem moc ráda, že jsme došli ke shodě, kdy i pro nás jako pro Orlovou bylo velmi důležité, aby ta cena, která bude pro koncového zákazníka, pro naše domácnosti, aby byla únosná v dnešní době, kdy je to velmi těžké.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: Věřím, že budoucnost bezemisní energetiky a čisté energetiky v Moravskoslezském kraji prostě je a že ve spolupráci s ČEZem budeme schopni se k této bezemisní a stabilní budoucnosti dostat co nejdříve.

Tomáš Tikal, TV Polar: Čez v našem kraji plánuje stavět i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a také baterie.

ČOV: mikroorganizmy vyčistí vodu za 36 h

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Čistírna odpadních vod v Opavě otevřela své brány veřejnosti. V rámci oslav Dne Země se tak návštěvníci dozvěděli mnoho zajímavostí, například jak se voda čistí, k jakým účelům se dále používá a jak dlouho celý proces trvá.

Yvona Fajtová, TV Polar: Prohlídka čistírny odpadních vod začínala u přítoku odpadních vod z domácností, ve kterých žije zhruba 50 tisíc lidí, a také z průmyslových firem, a končila u odtoku, odkud vyčištěná voda proudí do řeky Opavy a dále pak do Baltského moře.

Gabriela Pallová, SmVaK: Ukážeme jim a vlastně řekneme, jak tady ta technologie probíhá. To jsou mikroorganismy, o kterých se učí od páté třídy. Jsou to nálevníci, vířníci, na které se díváme pod mikroskopem a kteří jsou ukazatelem toho správného oživení a správného čištění odpadních vod.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Sady Bedřicha Smetany v Místku se proměnily na svět zvířat. Poslední dubnový víkend tam proběhla akce, která oslavila Den Země.

Jiří Cileček, TV Polar: Sady Bedřicha Smetany ve Frýdku-Místku zaplnily děti ze základních a mateřských škol a postupně procházely světem zvířat, který byl tématem letošního ročníku Dne Země.

Petra Vlkošová, zástupkyně ředitele SVČ Klíč F-M: Rozhodli jsme se dětem připomenout, která zvířata patří do součástí běžného života, ať už jsou to zvířata užitková, zvířata lesní anebo domácí miláčci. Protože dobře víme, že Češi jsou jedni z největších chovatelů například psů a koček v Evropě.

Jiří Cileček, TV Polar: Vzdělávací program byl zaměřen na zajímavosti týkající se zvířat. Připraveny byly různé hry a soutěže, za jejichž splnění získaly děti drobné odměny.

Petr Vitula, Včelařský spolek pro Frýdek, Dobrou a okolí: Dětem ukazujeme základní včelařské vybavení. Nabízíme jim ochutnávku medů, seznamujeme je se včelařskou problematikou a ukážeme, jak je ta včelařina krásná.

Lenka Staňková, Český kynologický svaz ZKO Frýdek-Místek: Máme tady kolegy se třemi psy. Dále tady máme překážkovou dráhu, protože si myslíme, že ten pohyb patří nejenom k těm zvířatům, ale i k lidem. A taky je tady tvoření, což tvoří děti tlapku, takovou mandalu.

anketa: My jsme už udělali slalom, už jsme se pomazlili s pejskem, udělali jsme tlapičku a teď si jdeme pro odměnu.

Jiří Cileček, TV Polar: Jak se ti dnešní den líbí?

anketa: Líbí se mi hodně.

Jiří Cileček, TV Polar: Cílem bylo hlavně připomenout, že přírodu je potřeba chránit ve všech ohledech, ať už tříděním odpadů nebo péčí o zvířata.

Zalesnění kalamitních svahů na Javorníku

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pod vrcholem Velkého Javorníku se už podruhé sešli studenti středních škol a také dobrovolníci, kteří tam lesákům pomohli se zalesňováním svahů postižených kalamitou. Lesy tam zdecimoval kůrovec a také houba václavka.

Libor Běčák, TV Polar: Aby se předešlo velkým škodám kdy musely být kvůli škůdcům vykáceny celé smrkové lesy, vysazují se nyní lesy smíšené. Na Javorníku teď dobrovolníci vysazovali duby a borovice.

Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: Tak je to již tradiční akce, kterou pořádá Moravskoslezský kraj. Sadíme stromky na Javorníku. Javorník to určitě potřebuje. A je to dvoudenní akce, do které se zapojí také žáci našich krajských středních škol. Za to jsem moc rád.

Šimon Montag, učitel Gymnázia P. Bezruče Frýdek-Místek: My jsme přijeli z Frýdku-Místku, z Gymnázia Petra Bezruče. A přijeli jsme tady, aby žáci nějak si zkusili na vlastní kůži zasadit stromky a nějak si zlepšit vztah k přírodě a trošku strávili čas venku.

Libor Běčák, TV Polar: Pracovníci biskupských lesů všem dobrovolníkům nejdříve vysvětlili, jak sazenice správně zasadit.

Světlana Luňáčková, studentka Gymnázia P. Bezruče Frýdek-Místek: Lesáci nám vysvětlili, jak to máme udělat a vlastně jsme vykopali díru. Pak jsme do toho dali stromek, pak se to přikrylo hlínou a udusalo.

Michal Petřík, student Gymnázia P. Bezruče Frýdek-Místek: Podle mě to je jakože dobrá věc, že se to sadí, ať to vydrží trochu déle ty lesy. Ať se to neseká si všechno.

Jolana Gajdošová, studentka Hotelové školy Frýdlant nad Ostravicí: My jsme hotelové školy Frenštát pod Radhoštěm. Sadili jsme tady dneska stromky.

Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: Změnili jsme lokalitu už loni. Původně se sadilo v revíru Ondřejník, tamní kalamitní plochy. Když už bylo na Ondřejníku hotovo, přesunuli jsme se na Javorník, kde v minulých letech proběhla kalamita také.

Libor Běčák, TV Polar: Vedle samotného vysazování se studenti dozvěděli zajímavosti o lesní zvěři.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsme na konci, více se do patnácti ekologických minut nevešlo. Díky, že jste si na ně udělali čas.

Redakčně upraveno / zkráceno.