Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Energie a kraj

Energie a kraj

  • Do průmyslové zóny Mošnov míří společnost IRCE
  • Další firma z Německa stěhuje výrobu panelů do Asie
  • Daniel Minařík, předseda představenstva MSVK: MS kraj požádá Evropskou unii o výjimku při výrobě vodíku

Dobrý den, v programu TV Polar je na řadě magazín Energie a kraj. Představíme si investici v Mošnově, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s krajským zmocněncem pro vodíkové technologie Danielem Minaříkem.

Do průmyslové zóny Mošnov míří společnost IRCE

Jak už jsme vás informovali, Ostravě se podařilo přilákat do mošnovské průmyslové zóny důležitého investora. Jde o italskou společnost IRČE, která patří mezi přední světové výrobce vinutých vodičů pro nejrůznější stroje. Závod rychle roste a na podzim by už v něm mělo pracovat téměř 100 lidí.

Ostravě se v roce 2021 podařilo prodat v průmyslové zóně Mošnov pozemky italské společnosti IRCE. Loni se pak na 20 000 čtverečních metrech začala stavět továrna na výrobu vodičů na vinutí z mědi a hliníku.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Je to typ investora, který bychom v kraji chtěli. Investice kraji pomůže, a to především proto, že to je investice do oboru s vysokou přidanou hodnotou."

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Ta průmyslová zóna je velmi výhodná, protože je tam letiště, velký železniční terminál, je to napojené na dálnici, je to kousek od Ostravy. Logistické umístění předurčuje, že ta zóna bude úspěšná a ona je úspěšná."

Vinuté vodiče se využívají pro elektrické stroje - nejčastěji elektromotory, generátory nebo např. transformátory. Výrobní zařízení bude obsluhovat 60 - 90 pracovníků, z nichž většinou půjde o operátory.

Filippo Casadio, předseda skupiny IRCE: "Podle analytiků trhu bude v příštím desetiletí poptávka v našem segmentu exponenciálně růst. Investice v České republice nabízí naší skupině možnost co nejlépe využít výrobní kapacity k rychlé a efektivní reakci na rostoucí poptávku na trhu, kterou přechod na elektřinu vyvolá. Kromě toho má investice v Mošnově několik strategických výhod, jako je poloha v srdci Evropy a v blízkosti významných zákazníků, vynikající infrastruktura a dopravní spojení."

Strategická průmyslová zóna má rozlohu zhruba 200 hektarů a je součástí průmyslového areálu o celkové ploše 292 hektarů. V současnosti je v zóně zaměstnáno přibližně 4700 lidí.

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Průmyslová zóna vznikla v místě bývalého vojenského brownfieldu přímo před prostorem letiště. Naplněnost je dneska velmi slušná a rozvojových území tam prudce ubývá. Jako město tam aktuálně máme posledních 50 hektarů, které jsou ve stavu stoprocentní připravenosti. Aktuálně se je snažíme udat na trhu. Myslím si, že v brzké době oznámíme posun v této záležitosti."

Nová továrna společnosti IRCE chce výrobu zahájit na podzim letošního rou. Investice je necelá miliarda korun.

Další firma z Německa stěhuje výrobu panelů do Asie

Zatímco se Evropa snaží nastartovat domácí dodavatelský řetězec pro obnovitelné zdroje a baterie, současní výrobci se z trhu stahují. Posledním příkladem je společnost Solarwatt, která plánuje přesunout výrobu baterií z Německa do Asie. Již v dubnu přitom společnost zprvu oznámila, že v Německu ukončí výrobu fotovoltaických panelů.

Evropský průmysl se nadále potýká s vysokými cenami energií ve srovnání s konkurencí z USA či Asie. Vysoké náklady tak v některých případech vedou k odlivu místního průmyslu právě do zmiňovaných regionů. Řady těchto společností rozšíří do konce letošního roku i Solarwatt přesunem výroby baterií z Evropy do Asie.

Obdobně se společnost vyjádřila již v dubnu, kdy oznámila plánované ukončení výroby fotovoltaických panelů v Německu. Od začátku roku se tak jedná o druhého výrobce panelů, který v Německu končí. K podobnému kroku se chystá totiž i švýcarská společnost Meyer Burger, ta však výrobu přesune do USA.

Společnost Solarwatt přitom svou moderní výrobní linku v Drážďanech otevřela teprve v roce 2020. Tehdy ještě doufala, že bude domácí výroba v EU konkurenceschopná, přinejmenším u panelů vyšší třídy. Poptávka po solárních panelech sice v Evropě dosahuje v posledních letech stále nových rekordů, zhruba 90 % instalací podle serveru nicméně tvoří panely dovozené z Číny.

Není tomu tak dlouho, kdy po silnější podpoře domácího průmyslu Německa volala sama Spolková rada. Ta sdružuje zástupce vlád jednotlivých spolkových zemí. Evropský průmysl se totiž dlouhodobě potýká s konkurencí levnějšího dovozu z Asie, a to zejména z Číny. Podle Spolkové rady by mohlo být jedním z řešení i zavedení speciálních aukcí, ve kterých by si vyšší podporu mohli zajistit developeři využívající komponenty ze zemí EU.

Daniel Minařík, předseda představenstva MSVK: MS kraj požádá Evropskou unii o výjimku při výrobě vodíku

Náš region vidí minimálně v oblasti dopravy svou budoucnost spojenou s vodíkovými technologiemi. Proto před časem vznikl Vodíkový klastr MS kraje. Novinky z této oblasti nám přiblížil pan Daniel Minařík, předseda představenstva Vodíkového klastru MS kraje a také zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji.

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Moravskoslezský vodíkový klastr je de facto sdružení nebo zapsaný spolek, který se snaží formulovat myšlenky týkající se vodíku, rozvoje vodíkových technologií v našem regionu a uplatnit je v maximální možné šíři a komplexnosti tak, aby byla zabezpečena především dekarbonizace kraje a činnosti, které souvisejí s moderním podnikáním, s moderními technologiemi.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kolik máte členů a jakým způsobem spolupracují?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: K dnešnímu dni evidujeme 32 členů. Čili od posledně nebo tak, jak se dnes tady setkáváme na členské schůzi, tak se spolek rozrostl o dalších 6 členů. Čili tady se nám daří poutat pozornost. Ta spolupráce členů dneska probíhá tak, že jednotliví členové, protože máme široké portfolio členů, řekněme od investorů, kteří hledají investiční příležitosti v dané oblasti vodíkových technologií, až po ty, kteří mají nějaké produkty, tak je vlastně klastrujeme. Členové spolku pracují nebo pracovali v minulém období především na vodíkové strategii Moravskoslezského kraje a nyní se snažíme je zapojit vlastně už do té exekuce nebo do naplňování těch konkrétních projektů a konkrétních investic. Doufejme, že i brzy podpořených z modernizačního fondu kupříkladu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vodíková strategie byla tedy schválena rozjetá. Je to tak?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Téměř jsme ještě před schválením zastupitelstvem kraje, čili jeden z takových posledních kroků. Jinak ta strategie jako taková byla řešena de facto v regionu téměř jeden rok, takže určitě v ní naši spoluobčané naleznou ty základní kontury, které se týkají toho, za který konec chytneme rozvoj vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kdybyste tu strategii měl stručně představit i pro ty, kteří se vodíkem nezabývají, tak co byste řekl?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Strategie je to základní dokument. De facto Moravskoslezský kraj bude prvním krajem v ČR, který po schválení té strategie zastupitelstvem bude vůbec disponovat takovouto oborovou strategií nebo takovýmto dokumentem. Ten dokument se jako takový bude dále rozpracovávat do tzv. implementačních plánů. Toto je de facto i další činnost našeho spolku nebo Moravskoslezského vodíkového klastru tak, aby bylo všem potom zřejmé, jak třeba v určitých regionech a oblastech se budou vodíkové technologie dál podporovat. Já to uvedu na jednom příkladu. Víme, že vodíková doprava, mobilita regionální autobusová doprava je jedním z témat vodíkové technologie mimo samozřejmě průmysl, který je klíčový a potřebujeme dát dohromady ty jednotlivé místa, třeba plnění tak, aby bylo všem jasné, tak jak to pak zkoordinovat i s potřebami kraje. To znamená především s objednávkou potom nových autobusů a nových dopravních smluv, které region má teď v dalším období před sebou. To jsou ty úkoly, které ta strategie popisuje. Rovněž se dotýká otázek, které souvisí s nastavením vůbec celonárodních až evropských podmínek. Náš Moravskoslezský kraj není samozřejmě souměřitelný se španělskými regiony, které samozřejmě jsou na obnovitelné zdroje bohaté. Obnovitelné zdroje vždy souvisí v dnešní době s vodíkovými technologiemi, respektive s produkcí zeleného vodíku, a proto jsou tam některé jaksi problematické části, na kterými spolupracujeme třeba s jinými uhelnými regiony nejen v ČR, ale i Polska, Slovenska a Německa.

Tomáš Tikal, TV Polar: Umím si představit, že s krajem budete úspěšně spolupracovat na vývoji vodíkové dopravy. Jak to vypadá s průmyslem? Jaká je ochota zdejších podniků a továren přejít na vodík?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Jsou to podmínky, které, vyplývají dneska de facto z evropské regulace, tak jako jsou i cíle, prostě dekarbonizace. To znamená opravdu snížení nebo minimalizace nejen produkce uhlíku, ale třeba i energetické spotřeby. V těchto oblastech umí vodík dokonale pomoct, protože má možnost de facto i náš region, případně každý podnikatel a podnikatelský subjekt v našem regionu toto de facto palivo nebo energii případně získat i mimo hranice našeho území. To je velmi podstatný fakt, který i vodíkovým technologiím, respektive podnikatelům a firmám dává spoustu dalších možností. To poutavé pro naše podnikatele a i členy klastru je, že vodík si umí zabezpečit řekněme tou formou byznys tu byznys. To znamená opravdu si ho nasmlouvat někde v zahraničí a tady ho dovézt. Jsou různé způsoby, ne pouze trubky, ale i v té fyzické formě, ať už plynné nebo třeba kapalné, anebo v derivátem tzv. derivátech vodíku, jako je třeba amoniak nebo metanol. A právě toto jsou ty objemy prostřednictvím těchto derivátů, které potřebujeme do regionu dovézt, ať už je to ocelářství ať už jsou to provozy, které silně využívají vodík již dnes třeba pro chemickou výrobu, ale potřebují ten vodík nevyrábět ze zemního plynu z pochopitelných důvodů, ale mít ho jako obnovitelnou surovinu, případně palivo.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak moc vám situaci komplikuje postoj EU, která trvá na zeleném vodíku?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Je to technický problém, Je to technický problém. Já jsem ho tady trošku nastínil. Jedná se především o kapacity obnovitelných zdrojů, které souvisí s takovouto výrobou. Je to pro nás agenda, která, řekněme, je stále v pohybu. Je to evropská agenda, kde se i Moravskoslezský kraj zcela aktivně snaží jaksi popsat svůj postoj. Čili věříme, že třeba i v rámci té spolupráce těch uhelných nebo post uhelných regionů, chcete-li. Takže se nám podaří například získat určité prodloužení těch období, které se na tuto regulaci váží. Ta regulace jako taková je pochopitelná a je logická tak, jak je sepsána. To znamená především orientována na produkci zeleného vodíku. Akorát se nám to nepotkává vlastně s dvěma problémy, které region řeší. To znamená jednak ta samotná restrukturalizace našeho regionu, ať už je to změnou podniků, jejich stylů podnikání, jejich výroby a nebo je to potom samozřejmě ta samotná a poměrně komplikovaná energetická tranzice. My jenom říkáme to rádi bychom dosáhli toho, aby neběželi paralelně, aby se to dalo z podnikatelského pohledu uřídit a ustát.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezský kraj měl v úmyslu žádat o výjimku, aby vodík zde vyrobený nemusel být úplně ten nejzelenější. Takže jak jste pokročili v tomto směru?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Byla dohodnuta ta spolupráce teď v posledním období i na úrovni de facto Evropské komise. Tedy jsme před vykopnutím řekněme tohoto požadavku tak, aby nám doběhlo kolečko de facto podpisu a přihlášení se k této iniciativě právě z těch dalších uhelných regionů. To, kdy v podstatě bude takto delegován ten řekněme požadavek nejen našeho regionu na Evropskou komisi, tak by pravděpodobně bylo září, respektive až se ustálí situace po evropských volbách, respektive po volbách do Evropského parlamentu.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Energie a kraj
06. června 2024, 17:14

Dobrý den, v programu TV Polar je na řadě magazín Energie a kraj. Představíme si investici v Mošnově, podíváme se okénkem do světa energií a nakonec si budeme povídat s krajským zmocněncem pro vodíkové technologie Danielem Minaříkem.

Do průmyslové zóny Mošnov míří společnost IRCE

Jak už jsme vás informovali, Ostravě se podařilo přilákat do mošnovské průmyslové zóny důležitého investora. Jde o italskou společnost IRČE, která patří mezi přední světové výrobce vinutých vodičů pro nejrůznější stroje. Závod rychle roste a na podzim by už v něm mělo pracovat téměř 100 lidí.

Ostravě se v roce 2021 podařilo prodat v průmyslové zóně Mošnov pozemky italské společnosti IRCE. Loni se pak na 20 000 čtverečních metrech začala stavět továrna na výrobu vodičů na vinutí z mědi a hliníku.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Je to typ investora, který bychom v kraji chtěli. Investice kraji pomůže, a to především proto, že to je investice do oboru s vysokou přidanou hodnotou."

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Ta průmyslová zóna je velmi výhodná, protože je tam letiště, velký železniční terminál, je to napojené na dálnici, je to kousek od Ostravy. Logistické umístění předurčuje, že ta zóna bude úspěšná a ona je úspěšná."

Vinuté vodiče se využívají pro elektrické stroje - nejčastěji elektromotory, generátory nebo např. transformátory. Výrobní zařízení bude obsluhovat 60 - 90 pracovníků, z nichž většinou půjde o operátory.

Filippo Casadio, předseda skupiny IRCE: "Podle analytiků trhu bude v příštím desetiletí poptávka v našem segmentu exponenciálně růst. Investice v České republice nabízí naší skupině možnost co nejlépe využít výrobní kapacity k rychlé a efektivní reakci na rostoucí poptávku na trhu, kterou přechod na elektřinu vyvolá. Kromě toho má investice v Mošnově několik strategických výhod, jako je poloha v srdci Evropy a v blízkosti významných zákazníků, vynikající infrastruktura a dopravní spojení."

Strategická průmyslová zóna má rozlohu zhruba 200 hektarů a je součástí průmyslového areálu o celkové ploše 292 hektarů. V současnosti je v zóně zaměstnáno přibližně 4700 lidí.

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Průmyslová zóna vznikla v místě bývalého vojenského brownfieldu přímo před prostorem letiště. Naplněnost je dneska velmi slušná a rozvojových území tam prudce ubývá. Jako město tam aktuálně máme posledních 50 hektarů, které jsou ve stavu stoprocentní připravenosti. Aktuálně se je snažíme udat na trhu. Myslím si, že v brzké době oznámíme posun v této záležitosti."

Nová továrna společnosti IRCE chce výrobu zahájit na podzim letošního rou. Investice je necelá miliarda korun.

Další firma z Německa stěhuje výrobu panelů do Asie

Zatímco se Evropa snaží nastartovat domácí dodavatelský řetězec pro obnovitelné zdroje a baterie, současní výrobci se z trhu stahují. Posledním příkladem je společnost Solarwatt, která plánuje přesunout výrobu baterií z Německa do Asie. Již v dubnu přitom společnost zprvu oznámila, že v Německu ukončí výrobu fotovoltaických panelů.

Evropský průmysl se nadále potýká s vysokými cenami energií ve srovnání s konkurencí z USA či Asie. Vysoké náklady tak v některých případech vedou k odlivu místního průmyslu právě do zmiňovaných regionů. Řady těchto společností rozšíří do konce letošního roku i Solarwatt přesunem výroby baterií z Evropy do Asie.

Obdobně se společnost vyjádřila již v dubnu, kdy oznámila plánované ukončení výroby fotovoltaických panelů v Německu. Od začátku roku se tak jedná o druhého výrobce panelů, který v Německu končí. K podobnému kroku se chystá totiž i švýcarská společnost Meyer Burger, ta však výrobu přesune do USA.

Společnost Solarwatt přitom svou moderní výrobní linku v Drážďanech otevřela teprve v roce 2020. Tehdy ještě doufala, že bude domácí výroba v EU konkurenceschopná, přinejmenším u panelů vyšší třídy. Poptávka po solárních panelech sice v Evropě dosahuje v posledních letech stále nových rekordů, zhruba 90 % instalací podle serveru nicméně tvoří panely dovozené z Číny.

Není tomu tak dlouho, kdy po silnější podpoře domácího průmyslu Německa volala sama Spolková rada. Ta sdružuje zástupce vlád jednotlivých spolkových zemí. Evropský průmysl se totiž dlouhodobě potýká s konkurencí levnějšího dovozu z Asie, a to zejména z Číny. Podle Spolkové rady by mohlo být jedním z řešení i zavedení speciálních aukcí, ve kterých by si vyšší podporu mohli zajistit developeři využívající komponenty ze zemí EU.

Daniel Minařík, předseda představenstva MSVK: MS kraj požádá Evropskou unii o výjimku při výrobě vodíku

Náš region vidí minimálně v oblasti dopravy svou budoucnost spojenou s vodíkovými technologiemi. Proto před časem vznikl Vodíkový klastr MS kraje. Novinky z této oblasti nám přiblížil pan Daniel Minařík, předseda představenstva Vodíkového klastru MS kraje a také zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji.

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Moravskoslezský vodíkový klastr je de facto sdružení nebo zapsaný spolek, který se snaží formulovat myšlenky týkající se vodíku, rozvoje vodíkových technologií v našem regionu a uplatnit je v maximální možné šíři a komplexnosti tak, aby byla zabezpečena především dekarbonizace kraje a činnosti, které souvisejí s moderním podnikáním, s moderními technologiemi.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kolik máte členů a jakým způsobem spolupracují?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: K dnešnímu dni evidujeme 32 členů. Čili od posledně nebo tak, jak se dnes tady setkáváme na členské schůzi, tak se spolek rozrostl o dalších 6 členů. Čili tady se nám daří poutat pozornost. Ta spolupráce členů dneska probíhá tak, že jednotliví členové, protože máme široké portfolio členů, řekněme od investorů, kteří hledají investiční příležitosti v dané oblasti vodíkových technologií, až po ty, kteří mají nějaké produkty, tak je vlastně klastrujeme. Členové spolku pracují nebo pracovali v minulém období především na vodíkové strategii Moravskoslezského kraje a nyní se snažíme je zapojit vlastně už do té exekuce nebo do naplňování těch konkrétních projektů a konkrétních investic. Doufejme, že i brzy podpořených z modernizačního fondu kupříkladu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Vodíková strategie byla tedy schválena rozjetá. Je to tak?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Téměř jsme ještě před schválením zastupitelstvem kraje, čili jeden z takových posledních kroků. Jinak ta strategie jako taková byla řešena de facto v regionu téměř jeden rok, takže určitě v ní naši spoluobčané naleznou ty základní kontury, které se týkají toho, za který konec chytneme rozvoj vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kdybyste tu strategii měl stručně představit i pro ty, kteří se vodíkem nezabývají, tak co byste řekl?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Strategie je to základní dokument. De facto Moravskoslezský kraj bude prvním krajem v ČR, který po schválení té strategie zastupitelstvem bude vůbec disponovat takovouto oborovou strategií nebo takovýmto dokumentem. Ten dokument se jako takový bude dále rozpracovávat do tzv. implementačních plánů. Toto je de facto i další činnost našeho spolku nebo Moravskoslezského vodíkového klastru tak, aby bylo všem potom zřejmé, jak třeba v určitých regionech a oblastech se budou vodíkové technologie dál podporovat. Já to uvedu na jednom příkladu. Víme, že vodíková doprava, mobilita regionální autobusová doprava je jedním z témat vodíkové technologie mimo samozřejmě průmysl, který je klíčový a potřebujeme dát dohromady ty jednotlivé místa, třeba plnění tak, aby bylo všem jasné, tak jak to pak zkoordinovat i s potřebami kraje. To znamená především s objednávkou potom nových autobusů a nových dopravních smluv, které region má teď v dalším období před sebou. To jsou ty úkoly, které ta strategie popisuje. Rovněž se dotýká otázek, které souvisí s nastavením vůbec celonárodních až evropských podmínek. Náš Moravskoslezský kraj není samozřejmě souměřitelný se španělskými regiony, které samozřejmě jsou na obnovitelné zdroje bohaté. Obnovitelné zdroje vždy souvisí v dnešní době s vodíkovými technologiemi, respektive s produkcí zeleného vodíku, a proto jsou tam některé jaksi problematické části, na kterými spolupracujeme třeba s jinými uhelnými regiony nejen v ČR, ale i Polska, Slovenska a Německa.

Tomáš Tikal, TV Polar: Umím si představit, že s krajem budete úspěšně spolupracovat na vývoji vodíkové dopravy. Jak to vypadá s průmyslem? Jaká je ochota zdejších podniků a továren přejít na vodík?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Jsou to podmínky, které, vyplývají dneska de facto z evropské regulace, tak jako jsou i cíle, prostě dekarbonizace. To znamená opravdu snížení nebo minimalizace nejen produkce uhlíku, ale třeba i energetické spotřeby. V těchto oblastech umí vodík dokonale pomoct, protože má možnost de facto i náš region, případně každý podnikatel a podnikatelský subjekt v našem regionu toto de facto palivo nebo energii případně získat i mimo hranice našeho území. To je velmi podstatný fakt, který i vodíkovým technologiím, respektive podnikatelům a firmám dává spoustu dalších možností. To poutavé pro naše podnikatele a i členy klastru je, že vodík si umí zabezpečit řekněme tou formou byznys tu byznys. To znamená opravdu si ho nasmlouvat někde v zahraničí a tady ho dovézt. Jsou různé způsoby, ne pouze trubky, ale i v té fyzické formě, ať už plynné nebo třeba kapalné, anebo v derivátem tzv. derivátech vodíku, jako je třeba amoniak nebo metanol. A právě toto jsou ty objemy prostřednictvím těchto derivátů, které potřebujeme do regionu dovézt, ať už je to ocelářství ať už jsou to provozy, které silně využívají vodík již dnes třeba pro chemickou výrobu, ale potřebují ten vodík nevyrábět ze zemního plynu z pochopitelných důvodů, ale mít ho jako obnovitelnou surovinu, případně palivo.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak moc vám situaci komplikuje postoj EU, která trvá na zeleném vodíku?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Je to technický problém, Je to technický problém. Já jsem ho tady trošku nastínil. Jedná se především o kapacity obnovitelných zdrojů, které souvisí s takovouto výrobou. Je to pro nás agenda, která, řekněme, je stále v pohybu. Je to evropská agenda, kde se i Moravskoslezský kraj zcela aktivně snaží jaksi popsat svůj postoj. Čili věříme, že třeba i v rámci té spolupráce těch uhelných nebo post uhelných regionů, chcete-li. Takže se nám podaří například získat určité prodloužení těch období, které se na tuto regulaci váží. Ta regulace jako taková je pochopitelná a je logická tak, jak je sepsána. To znamená především orientována na produkci zeleného vodíku. Akorát se nám to nepotkává vlastně s dvěma problémy, které region řeší. To znamená jednak ta samotná restrukturalizace našeho regionu, ať už je to změnou podniků, jejich stylů podnikání, jejich výroby a nebo je to potom samozřejmě ta samotná a poměrně komplikovaná energetická tranzice. My jenom říkáme to rádi bychom dosáhli toho, aby neběželi paralelně, aby se to dalo z podnikatelského pohledu uřídit a ustát.

Tomáš Tikal, TV Polar: Moravskoslezský kraj měl v úmyslu žádat o výjimku, aby vodík zde vyrobený nemusel být úplně ten nejzelenější. Takže jak jste pokročili v tomto směru?

Daniel Minařík, zmocněnec pro rozvoj vodíkových technologií v MS kraji: Byla dohodnuta ta spolupráce teď v posledním období i na úrovni de facto Evropské komise. Tedy jsme před vykopnutím řekněme tohoto požadavku tak, aby nám doběhlo kolečko de facto podpisu a přihlášení se k této iniciativě právě z těch dalších uhelných regionů. To, kdy v podstatě bude takto delegován ten řekněme požadavek nejen našeho regionu na Evropskou komisi, tak by pravděpodobně bylo září, respektive až se ustálí situace po evropských volbách, respektive po volbách do Evropského parlamentu.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/energie-a-kraj/energie-a-kraj-06-06-2024-17-14