Dobrý den, v programu TV Polar přišel čas na magazín Energie a kraj, vítejte. Začneme konferencí

MSID, která řešila mimo jiné i energie, podíváme se okénkem do světa LPG a nakonec si budeme

povídat s ředitelem programu POHO2030 Petrem Birklenem.

Firmy v kraji se mohou rozvíjet i v době drahých energií

Krajská společnost MS investice a development usiluje o stabilní a prosperující region, vhodný pro

život i podnikání, odolný vůči ekonomickým i ekologickým změnám, soběstačný a především

inspirativní. K pravidelným aktivitám patří také konference IDEA forum.

Václav Palička, předseda představenstva MSID: „Ta konference má pomoci našim podnikatelům a

investorům v již existujících zónách. Je to systém after care, kdy se jim snažíme pomoci s aktuálními

tématy. Inflace, zvyšování nákladů na energie a zvyšování nákladů na vstupy mohou ovlivnit

konkurenceschopnost našeho kraje.“

Petr Michnik, tiskový mluvčí společnosti Hyundai Motor Czech: „Já přicházím s popisem toho, jak se

nám dařilo vyrábět v uplynulých letech, zejména v návaznosti na to, jak nás ovlivnil covid, následné

problémy s logistikou, nedostatkem čipů a podobně. Zejména bych chtěl popsat to, jak a proč se nám

to dařilo relativně dobře zvládat.“

Miroslav Singer, ekonom: „Loňský rok s vysokými cenami energií už firmy vyučil. Třeba na Třinecku

jsem slyšel od podnikatelů spoustu dobrých nápadů, jak se dá energetická krize zvládnout. Podobnou

úsporu energií jsem zažil ještě v 90. letech v podnikatelském sektoru. Ten prostor na úspory je vždy a

většinou to jsou velmi jednoduchá opatření.“

MSID hledá plochy a areály s potenciálem růstu a připravuje je k využití. Představuje kraj tuzemským i

zahraničním developerům jako vhodnou příležitost pro investice. Šíří povědomí o problematice

brownfields a nutnosti udržitelného přístupu. Napomáhá s realizací projektů, které image, celkový

rozvoj a transformaci kraje posouvají kupředu.

LPG je stále na čele alternativních pohonů

Pohon na zkapalněný ropný plyn (LPG) se nadále těší velkému zájmu. Nových vozidel bylo za první

pololetí registrováno srovnatelné množství jako ve stejné době loni. Rok 2022 byl přitom z tohoto

pohledu rekordní. Meziročně ale ubylo přestaveb na LPG. Důvodem je vysoký zájem v loňském roce,

kdy stabilní cena autoplynu způsobila mimořádnou poptávku po přestavbách.

Za prvních 6 měsíců letošního roku bylo v Česku dle údajů Svazu dovozců automobilů registrováno 1

853 nových vozů na LPG. To je sice mírně nižší číslo než ve stejném období loňského roku (1985),

stále však téměř dvojnásobné množství ve srovnání s prvním pololetím roku 2021 a výrazně vyšší než

za celé předešlé roky.

Velký zájem o LPG pohon tedy stále trvá, byť počet dodatečných přestaveb benzínových vozů na

spalování LPG meziročně klesl asi o třetinu. To je dáno zejména enormní poptávkou po přestavbách v

loňském roce, kdy ceny benzínu a nafty vyšplhaly do rekordních výšin, ale LPG zůstalo stále cenově

přijatelné. Na přestavbu si někteří zájemci museli loni počkat i měsíce.

Na základě dat Ministerstva dopravy, které eviduje celkový počet montáží i demontáží LPG i CNG

systémů odborníci odhadují, že v období od ledna do konce června bylo na LPG přestavěno asi 2200

automobilů. Za první půli loňského roku činí odhad asi 3300 vozidel.

Celkově – sečteme-li registrace nových vozů a přestavby – tak na českých silnicích letos přibylo více

než 4000 LPG automobilů, zatímco ve srovnatelném období loňského roku to bylo asi 5 300 vozů. Pro

srovnání, první půli roku 2021 bylo evidováno celkem asi 2 900 „nových“ LPG vozidel.

Velkou předností LPG je mimo jiné rozsáhlá síť čerpacích stanic, kterých je v Česku skoro tisícovka.

Autoplyn si ve srovnání s benzínem i naftou trvale drží výraznou cenovou výhodu. V prvním pololetí

LPG dle šetření ČSÚ průběžně zlevňovalo. Zatímco cena litru konvenčních paliv loni atakovala 50Kč

úroveň, cena LPG byla méně než poloviční. V současnosti stojí Natural 95 v průměru téměř 38 Kč/l a

LPG méně než 15 Kč/l.

Petr Birklen, ředitel programu POHO 2030: MSID láká do kraje investory na připravené plochy

Pohornickou krajinou, zkráceně POHO, nazýváme transformační program pro část území mezi městy

Havířov, Karviná a Orlová. Krok, který ovlivní nejen krajinný ráz, ale doslova život v celém regionu,

nabízí zároveň širokou paletu možností, jak s tímto vzácným územním celkem dále naložit tak, aby z

něj lidé mohli mít v budoucnu radost a užitek. Proto vznikl z podnětu Moravskoslezského kraje a

aktérů zde působících transformační program POHO2030, který vychází z Koncepce rozvoje

Pohornické krajiny Karvinska. Koordinátorem celého transformačního programu POHO2030 je krajská

společnost Moravskoslezské Investice a Development. Aktuální informace přináší v rozhovoru ředitel

programu POHO2030 Petr Birklen.

Petr Birklen, ředitel programu POHO2030: My konferencí chceme sledovat nějaká aktuální témata, která zajímají v současnosti firmy a chceme jim zprostředkovat prostor se k těm tématům dostat, pobavit se s odborníky, případně přispět diskuzí k řešení těchto témat apod. Dneska je to zaměřeno na úspory ve firmách, ale máme plán vytahovat témata, která přichází s trendy v rámci EU, ale i které souvisí s globální situací. Máme představu, že kromě tohoto hlavního fóra, kde se všechno schází, ta diskuze, témata apod., bychom se věnovali i tématům mimo něj. Pod střechou IDEA fóra bychom pořádali i menší akce, kde budeme mít větší prostor jít do hloubky těchto témat a potom výstupy zase by byly určeny k projednání nebo nějakému představení na velkém formátu.

Tomáš Tikal, TV Polar: Co je nového ve Vašem projektu POHO2030?

Petr Birklen, ředitel programu POHO2030: V projektu se aktuálně intenzivně věnujeme podpoře přípravy strategických projektů a projektů, které mají velkou šanci na realizaci. Byl podán projekt POHO park, který řeší obnovu bývalého dolu Gabriela, tam čekáme na informaci o získání dotace. V případě, že bude získána, bude spuštěna projektová příprava projektu. Dále se chceme intenzivně zaměřit na bývalé areály dolů, zejména Lazy, kde by měla vzniknout budoucí ekonomická zóna, je připraveno jednání s podnikem Diamo o získání těchto pozemků a vybudování základní infrastruktury pro zasílení nových investorů.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jak jste spokojen s tím, co se podařilo dosud, co už je hotovo a funguje?

Petr Birklen, ředitel programu POHO2030: Já si myslím, že jsme udělali velký kus práce. Samozřejmě nám k tomu pomohly i finanční prostředky z EU, operační program Spravedlivá transformace. Myslím si, že je vidět, že dneska území velice citlivě reaguje na to, že jsou v něm nějaké možnosti, ať už podnikatelské nebo volnočasové. Spolupracujeme s řadou spolků z území, které mají zájem se věnovat některým aktivitám. Je to spolek Stará Karviná, který obhospodařuje území kolem šikmého kostela. Je to Iniciativa Dokořán, se kterou by měl být uzavřen spolek, kde se bude v budoucnu podílet na provozu POHO parku na bývalém dole Gabriela. A v letošním roce právě se spolkem Dokořán proběhne Léto na Barboře, kde tento spolek bude zajišťovat celoletní program, který bude tématicky velmi pestrý a bude určený široké veřejnosti, takže to území pomalu ožívá a myslím, že můžeme být spokojeni.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jedním z Vašich cílů určitě je přitáhnout investory. Dnes tady tu byznys sféru máme, tak jak se to daří v tomto směru?

Petr Birklen, ředitel programu POHO2030: My musíme ty plochy více připravit. Investora samozřejmě zajímá, co na té ploše máme, jak to je z hlediska připravenosti plochy. Dneska se bavíme o majetcích, které nepatří kraji, nepatří MSID, takže prvním krokem je tyto pozemky získat. Ale investorům už vysíláme signály, že tady ty příležitosti jsou. Koneckonců už několik investorů zareagovalo, že v tomto území jsou zajímavé plochy hlavně svým rozsahem, svou velikostí. Jsou to často velcí zahraniční investoři, kteří by zde mohli něco zrealizovat. Ale ta cesta k tomu, že ty plochy budou připravené, ještě zabere několik málo let. Nicméně jak víme, investoři plánují s předstihem právě několika let a čekají na to, jakým způsobem se nám to podaří.

Tomáš Tikal, TV Polar: Ze třinácti strategických transformačních projektů už je podáno deset. Jak jste spokojen s tímto číslem?

Petr Birklen, ředitel programu POHO2030: Já si myslím, že to odpovídá tomu, co bylo připraveno, jak to bylo připraveno a v jaké hloubce. Já neříkám, že se nepodaří ještě tři projekty nakonec podat, nicméně ta šance se snižuje, protože alokace je dneska necelých devět miliard korun při současném kurzu a alokace na všechny tyto projekty je daleko větší. Ty, které budou přicházet později, mají menší šanci uspět. Ale tři projekty z těch třinácti, pokud by se nepodařily, myslím si, že to je pořád velký úspěch.

Tomáš Tikal, TV Polar: Snažíte se přiblížit pohornickou krajinu lidem zpět. Jak se Vám to daří a s jakým stavem byste byl spokojen třeba v roce 2030?

Petr Birklen, ředitel programu POHO2030: To, že místní lidé, místní komunity budou vnímat pohornickou krajinu jako příležitost, na nějakou zátěž, něco, co souvisí s tou minulostí a nese to stigma něčeho, co dneska v tom území nemá žádnou hodnotu. To je asi ten největší úkol a myslím si, že se to pomaličku daří. Je pravda, že dneska ty majetky v tom území jsou spíše soukromých společností anebo státních, ať už je to OKD nebo Diamo. Tam nás ještě čeká práce, aby to území v nějaké části mohlo být obhospodařované i těmi obcemi, komunitami apod. Ten stav v roce 2030 by měl být, že kromě projektů, které dnes realizuje a připravuje kraj, případně jiní velcí hráči, budou mezitím vznikat i drobnější projekty už z podnětu konkrétních obcí anebo občanských sdružení atd., čili vznikne zájem a v roce 2030 už by některé malé projekty měly být. Ještě řeknu, že před pár dny byla spuštěna výzva, která je zaměřena na obnovu území. Je to asi 1 miliarda korun pro 28 obcí, které byly postiženy v minulosti tou těžbou. Takže je to takový elitní klub. Z těchto peněz mohou právě obce nejenom realizovat, ale i připravovat projekty, protože je tam i podpora projektových dokumentací, studií změn územních plánů a tak dále.

Redakčně upraveno / zkráceno.