Tomáš Tikal, TV Polar: V pořadu Energie a kraje vítám Mirka Topolánka, bývalého premiéra ČR, bývalého předsedu Evropské rady a v současné době předsedu Teplárenského sdružení ČR. Dobrý den.

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR : Dobrý den přeji.

Tomáš Tikal, TV Polar: Také Jakuba Unucku, prvního náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje. Dobrý den, vítejte u nás.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Hezký den.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pánové, dnešním tématem je teplo. Začnu u Vás, pane předsedo. Vy, když jste nastoupil do funkce předsedy Teplárenského sdružení, říkal jste, že může hrozit rozpad českému teplárenství. Proč si to myslíte?

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR : Teplárenství je jedna z mála výhod společně s jádrem, které máme v té situaci a v té geopolitické poloze, kterou ČR má. Není tady velký potenciál větru, asi tady nevyrobíme tolik fotovoltaických elektráren, nemáme žádné velké vlastní zdroje kromě zbývajícího uhlí. Pokud se ta situace bude vyvíjet tak, jak se vyvíjí, že nebude v těch teplárnách čím topit a budou diskvalifikovány jak uhlí, postupně plyn atd., tak se začnou lidé odpojovat. Ono to nebude ani levnější ani ekologičtější. A jak se rozpadnou jednou ty soustavy, už je nikdo nikdy nedá dohromady. Západní země touží po těch soustavách, které tady nastavil Bolševik, dej mu pán Bůh lehké odpočinutí, které by dneska už nepostavil, protože jsou tam nejrůznější iniciativy, které se budou vyvlastňovat, musí to vykupovat. Je strašně složité to postavit a v momentě, kdy to teplárenství skončí, ta poslední výhoda, kterou máme, a to, že jsme schopni udržovat nějaké ostrovní soustavy v případě nějakých hrozících blackoutů, výpadku elektřiny, ať už na úrovni města nebo regionu, nejsme schopni udržovat kvalitu té elektřiny, to znamená její tvrdost a její parametry, protože to ta fotovoltaika s tím větrem neudělají. Naopak díky velké jakoby výroby z těchto z těchto obnovitelných zdrojů naopak ta síť potřebuje stabilizovat. Prostě se ta síť rozpadne a my se budeme tvářit, že my máme decentralizovanou energetiku, ale tady budou budou topit tzv. ostravskou briketou. PET láhev naplněná plyny, a vyjetým olejem a lidi se budou tvářit, že jsou samostatní a nezávislé. Ono to tak nebude, protože pořád budou závislí na nějakých dodávkách elektřiny a pořád budou závislí na nějakých dodávkách zvenčí, takže budou zranitelní a já to pokládám za obrovskou chybu. Nicméně zatím to úplně takhle tragicky nevypadá, i když ta situace s plynem je taková, že klidně může.

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Já musím potvrdit, protože na kraji tím, že jsme jako odvolací orgán, setkáváme se naprosto nepochopitelným žádostmi o odpojení řadodomů a ten prostřední se chce ty trubku trubky odpojit. Proč to tak je? Protože předseda družstva někde dostal provizi za to, že si pořídí kotelnu a požádá o odpojení. To je naprosto nepochopitelné, ale ta legislativa - tady je ten zádrhel - ta to umožňuje. Dneska není jakákoliv možnost tam takovémuto odpojení zabránit, protože on vždycky prokáže, že je levnější, vždycky tam tu korunu najde. Potom dojde k tomu rozpadu a bohužel těch devadesát procent na to doplatí.

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR : On nakonec není ani levnější, protože "když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají" a já pokládám tepelná čerpadla v paneláku za zrůdnost, to prostě nikdo nevysvětlí v čem by to bylo lepší. U nějakého rodinného domu, který má na střeše fotovoltaiku a nakonec to dá do těch baterek a má tam tepelné čerpadlo a že tam má krb na biomasu, na nějaké bukové, dubové dřevo, tak tam tomu rozumím, ale i tenhle ten dům - znám to, protože mám chatu vlastně takhle vybavenou, jsem připojený k distribuci a když se všechno podělá, nejedete elektřina z té sítě. To znamená, legislativa na Slovensku například musí procházet ten, co se chce odpojit, nejenom to, že je ekologičtější, ale i to, že tím nepoškodí jakoby ty, co v té síti zůstanou, že se pro ně nezmění podmínky, což je nemožné. Já teda za ty velké teplárenské soustavy, ať je to jsou to Elektrárny Opatovice, které dneska vytápí Pardubice, Hradec Králové, Chrudim jako celé souměstí nebo je to Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek, Havířov. I když v tom Havířově se to teďka trochu komplikuje nebo je to Plzeň nebo jsou to jiná velká města, zatím i lidi, i občané nemají pocit, že by se měli speciálně teď masivně odpojovat, protože ta garance té dodávky zatím pořád je. Dokud bude, myslím si, že je nesmyslné, protože to řešení, kdy využívám, ať už uhlí nebo plyn, biomasu, spalují ten odpad anebo i dostávám a vyrábím z obnovitelných zdrojů, protože dneska ty teplárny dokážou využít cokoliv. Dávají pořád jakousi cenovou jistotu, i přes ten cenový exces, který byl na konci loňského roku.

Tomáš Tikal, TV Polar: Teplárny v našem, nejen v našem regionu, se mají zbavit uhlí. V jaké fázi to konkrétně u nás je?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Ještě před měsícem platilo to, že všechny teplárny se zbaví uhlí a přejdou na plyn. Ten základní problém byl, že do těch tepláren ty trubky nevedou s tím plynem. Třeba více se potřebují napojit na Děhylov a vykopat trubku osmi kilometrovou trvá zhruba osm let. Takže proto se říkalo, že je třeba přejdu na plyn nebo odejdou od uhlí v roce 2028. Je teďka otázka, jestli to stále platí, jestli Veolia stále takovou myšlenku má, že nahradí to uhlí plynem, protože ten plyn bude, nebude, to je potom geopolitická otázka. Ale skutečně všechny teplárny měly přejít výrazně na plyn, protože biomasa, kdybychom spálili, prostě všechno, co v tom kraji vyroste, obilí, trávu, stromy, parkety, všechno tak nahradíme zhruba deset procent té energie v tom uhlí. Takže biomasa prostě řešením jako velkým není. Navíc v tuto chvíli v modernizační fondu je tolik žádostí na biomasové kotle, že to překračuje asi desetinásobně všechno, co v ČR vyroste. Takže ten mix určitě bude nějaký různý. Budeme spalovat odpad, budeme spalovat důlní plyn, budeme spalovat kdovíco, budeme šetřit, ale ta energie z toho uhlí a z toho plynu ta teďka nahradit nejde nijak.

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR : On to řekl Jakub docela dobře. Celé české teplárenství, které zásobuje téměř čtyři miliony lidí, je to strašná masa lidí, takže od toho nejde zaprvé odejít nějakým překotným způsobem a zadruhé jsem popsal ty výhody. Udělalo už z tou minulou vládou určitou dohodu, že neodejdeme od uhlí až někdy v roce 2038, jak byl ten původní předpoklad, ale že odejdeme od uhlí už 2030. Ty důvody byly minimálně dva. To pokrytecké úsilí zachránit planetu a diskvalifikovat fosilní paliva dospělo tak daleko, že ta cena povolenky a fakticky i ty variabilní náklady, ta cena uhlí už byla taková, že se to přestalo provozně vyplácet. Ty teplárny žili víceméně a tvořili tu EBITDA, tzv. vlastně z odpisu za velké ekologizační investice, které směřovaly do ekologizace uhlí. To znamená, ta dohoda byla do roku 2030 skončíme v ČR, v teplárenství s uhlím a přejdeme zhruba ze čtyřiceti procent na biomasu, na spalování biomasy a odpadu a ze zbytku přejdeme na plyn. Speciálně v tomto kraji Veolia, která tady vlastní ty největší zdroje, jak už se jmenoval v těch čtyřech velkých městech, měla plány ekologizační a ty modernizační a dekarbonizační ve všech těch teplárnách, v Karviné, Frýdku, Havířově, i když tam je to, jak jsem řekl, složitější a v Ostravě s tím, že má téměř některé kotle postavené ty plynové. Ty uhelné kotle provozuje na výjimku do do konce roku 2022, to je právě teď. Do toho přišla válka, ta agresivní válka na Ukrajině. Do toho přišlo riziko, že nebudeme mít ten plyn, na který to mělo být postaveno. Teď náměstek Binder byl v OKD, kdy se bavíme o prodloužení těžby, kdy se bavíme o tom, že bychom prodloužili těžbu až někde k roku 2025. Mohli bychom případně žádat a notifikovat výjimku pro prodloužení životnosti těch uhelných kotlů, by to riziko, že když se ten plyn zastaví, ta čtyři města zůstanou bez tepla je poměrně vysoké, a proto teď tak intenzivně všichni jednají jakým způsobem v těch teplárnách, které pořád jedou na uhlí, případně tu životnost o rok, dva, tři, o ty tři, čtyři topné sezóny prodloužíme, ale musíme mít to uhlí a to uhlí v zásadě není.

Tomáš Tikal, TV Polar: Proč se dováží? To už se k nám dováží?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Uhlí se dováželo, dováží se vždycky. Ale samozřejmě ty dva miliony tun, které těží OKD, ty budou chybět samozřejmě to je jasné. Ale k té výjimce krajská tripartita požádala vládu ČR, aby skutečně požádala o prodloužení té výjimky na ty čtyři nebo pět tepláren, protože pokud ten plyn nebude a nebude výjimka, ti lidi zmrznout, jako jiná možnost není.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je možnost spalování kalů?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Ta varianta je, pokud se smíchají kaly, pokud se šlam smíchá s uhlím, tak má stejnou výhřevnost jako řekněme to uhlí horší kvality, které se spaluje. Jde to, šlamu, tady je 6 milionu tun, vydrží to zhruba na 10 roků vytápění domácností. Takže pokud by byla kombinace vytěžit pár set tisíc tun energetiky v OKD, smíchat to se šlamem, tak ano. Toto je varianta, která je asi ideální nejenom z toho energetického pohledu, ale z ekologického, protože co s těmi rybníky? nedej bože, přijde nějaká průtrž mračen a ty rybníky protečou do Olzi a umřou ryby až nevím kde. Takže je to win-win vytěžit ty kalové rybníky, ale samozřejmě musí se to smíchat s nějakým kvalitnějším uhlím.

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR : Mluví se o tom už dvacet, pětadvacet let a zatím to nikdy ekonomicky nevycházelo. My jsme dělali studii na smíchání kychtového, slojového, a přírodního plynu už někdy v roce 1994. To znamená, každá krize, i ta ropná krize v sedmdesátých letech vede k obrovskému nárůstu inovací a nejrůznějších řešeních, která se ukážou nakonec jakoby nosná. Nakonec z toho ta civilizace, minimálně ta západní, vyjde lépe, jak před tou krizí. Tak to bude podle mě i teď a budeme využívat všechno, co v tomto regionu využívat lze tak, abychom nebyli závislí na importech a nebyli závislí na Rusku a bude to chvilku trvat a bude to možná bolet, ale myslím si, že se s tím vypořádáme.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pane náměstku, my to všechno děláme, že odcházíme od uhlí kvůli tomu, abychom tady měli čistší vzduch. Už jsme nějakou cestu ušli. Už máme čistší vzduch?

Jakub Unucka (ODS), 1. náměstek hejtmana MS kraje: Čistší vzduch samozřejmě je, ale mohl by být čistější. Když řeknu příklad Českého Těšína. Město, třicet tisíc lidí a topí všichni plynem. Malé, velké kotelny. Vedle je fabrika, Třinecké železárny, která svítí jak malé sluníčko. Nikdo to teplo nechce, protože na tom nikdo nevydělá. To samé Břidličná. Velká hliníkárna, která také svítí jako slunko, vedle je Bruntál, který topí uhlím. Takže to je ještě výhoda toho kraje. Tady ten průmysl produkuje tak obrovské množství odpadního tepla a nemá s ním co dělat, protože nízko potenciální teplo nejde nijak využít. Takže možná třetina spotřeby plynu by skutečně šla nahradit tím, že budeme dokonaleji využívat veškeré odpadní teplo, které je. Na Karvinsku se spaluje důlní metan, pánbůh zaplať za to, že nevybuchuje. Elektřina jde do sítě, ale to teplo Veolia prostě nechce, protože je levný, je pro ně méně výhodný, je pro ně výhodnější spálit plyn, než použít odpadní teplo. Takže kromě toho, že budeme těžit uhlí, pokud využijeme veškeré odpadní teplo, které tady je, výrazně snížíme závislost na ruském plynu a výrazně budeme mít čistější vzduch.

Mirek Topolánek, předseda Teplárenského sdružení ČR : Já teda jestli k tomu můžu, samozřejmě celá ta záchrana planety je právě z tohoto pohledu strašně pokrytecká. Ten přechod na plyn je dán výslovně výslovně přístupem Německa k řešení Energiewende a Fit For Fifty Five atd. a postavit to na levném ruském plynu přechodně a přejít potom do vodíku, který budou vyrábět z těch obnovitelných zdrojů, je německý plán. Ale je třeba říct, že jestliže uhlí, kdybychom pomyslně řekli, tvoří 100 procent těch emisí CO2, když na ně teda budeme věřit. Plyn není těch čtyřicet dva procent, není o tolik čistější, protože když připočteme ten metan při těžbě a připočteme ten tzv. technický plyn a tu kompresní práci po cestě a ty ztráty po cestě tím potrubím, je ten plyn pětaosmdesát procent emisí CO2, to už je srovnatelné s tím uhlím. To znamená, to pokrytectví mě vždycky fascinovalo. Teď musíme hledat jiné cesty a krátkodobě řešení úplně nemáme. Musíme se asi uskrovnit, musíme spořit tu energii i to teplo a musíme se třeba krátkodobě vrátit k tomu uhlí. A už střednědobě podle mě musíme najít nová řešení. Tady na Ostravsku s přemírou pořád je tady ještě velký průmysl, je tady spousta odpadního tepla, je tady spousta dalších zdrojů, tady si myslím, že to řešení bude jednodušší jak někde jinde.

Tomáš Tikal, TV Polar: Pánové, náš čas vypršel. Děkuji Vám za účast u nás ve studiu a uvidíme se někdy příště. Divákům děkuji za pozornost a na shledanou příště u pořadu Energie a Kraj.

Redakčně upraveno / zkráceno.