Dobrý den, novinky ze světa energií vám přináší magazín TV Polar Energie a kraj. Na začátku navštívíme energetický veletrh ve Frýdku-Místku, podíváme se okénkem do světa a nakonec si představíme vodíkový projekt společnosti Tatra Trucks.

Energetický veletrh ve Frýdku-Místku propojil stavbu a energie

Frýdecko-Místecký veletrh je kombinací veletrhu stavebního a veletrhu energetického.

Petr Nasadil, manažer veletrhu: „Energie tady mají velké zastoupení, nejvíce se tady diskutuje a propaguje fotovoltaika a tepelná čerpadla. Nabídka je opravdu velká a je důležité si vybrat správně.“

Vystavující prezentovali nejrůznější technologie, které vám mohou při péči o svůj dům pomoci.

Juraj Kriško, vystavovatel: „Je dobře, že se lidé znovu po covidu naučili chodit na výstavy a veletrhy, aby viděli na vlastní oči ty možnosti, které jsou k dispozici. Mají tady vše na jednom místě.“

Dalibor Spratek, vystavovatel: „My se tady prezentujeme už šestým rokem, jsme moc rádi, že tady tato akce existuje. Můžeme tímto oslovit veřejnost, což se pak pozitivně projeví v zájmu o naše izolační systémy.“

Frýdecko-Místecký veletrh bude při výběru stavebních a energetických technologií pomáhat návštěvníkům i v příštích letech.

Evropa snižuje spalování uhlí, Asie naopak navyšuje

Zatímco Západ se snaží o ústup od fosilních paliv a spotřebu uhlí v EU dramaticky nezvedla ani energetická krize, v Asii poptávka po něm roste. Čína urychluje plány na výstavbu nových uhelných projektů a ve vedrech vyrábí z tohoto zdroje rekordní množství elektřiny. Rychle se od něj zřejmě neodpoutá ani Indie, podle odborníků v současnosti plánuje nadbytečné množství uhelných elektráren.

Letošní červenec byl podle dat programu Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn nejteplejším měsícem v historii měření a letní vlny veder vyvolaly nové debaty o boji se změnou klimatu a o snižování emisí skleníkových plynů. Statistiky Mezinárodní agentury pro energii však ukazují, jak dramatický rozdíl v praxi panuje mezi Západem a velkými asijskými ekonomikami.

Celosvětová poptávka po uhlí loni dosáhla rekordu a dostala se nad 8,3 miliardy tun. Více než polovinu z něj spálila Čína, kde spotřeba vzrostla o téměř pět procent. V případě Indie šlo o osmiprocentní růst a v Indonésii poptávka vyskočila dokonce o více než třetinu. V době energetické krize způsobené válkou na Ukrajině se zvýšila spotřeba uhlí i v Evropské unii, ovšem o necelé procento. V USA pak loni o sedm procent poklesla.

V letošním roce budou podle agentury rozdíly mezi Západem a Asií v poptávce po uhlí ještě markantnější. Ve Spojených státech a EU se čeká poměrně výrazný pokles, tento propad však v rámci globální spotřeby vynulují další asijské nárůsty poptávky.

Uhlí je největším samostatným zdrojem uhlíkových emisí z energetického sektoru a v Evropě a ve Spojených státech vedl růst čisté energie ke strukturálnímu poklesu jeho využívání. V Asii však poptávka zůstává tvrdošíjně vysoká, přestože mnohé z těchto ekonomik výrazně rozšířily obnovitelné zdroje energie.

Čína v poslední době čelí kritice za snahu postavit v nejbližších letech co možná nejvíce uhelných elektráren. Peking totiž ve druhém loňském pololetí výrazně urychlil plány na stavbu nových provozů. Zvedl je o 45 procent na celkový plánovaný instalovaný výkon 250 gigawattů, konstatovala agentura Bloomberg s odkazem na data klimatického think-tanku E3G. V letošním prvním čtvrtletí pak čínské úřady podle analýzy Greenpeace schválily více uhelných projektů než za celý loňský rok.

Vypadá to, že Čína bude i nadále křiklavou výjimkou z pokračujícího celosvětového poklesu rozvoje uhelných elektráren. Rychlost, jakou projekty postupovaly přes povolení k výstavbě v roce 2022, byla mimořádná, mnoho projektů vyklíčilo, získalo povolení, financování a prosadilo se zřejmě během několika měsíců.

Během letošních letních veder společnost China Energy Investment Corporation, jeden z největších světových producentů elektřiny z uhlí, hlásila výrobní rekord. Země se přitom po zkušenostech s výpadky elektrického proudu během horkých dní v letech 2021 a 2022 snažila, aby se letos situace už neopakovala. Těžila a dovážela ve velkém uhlí, v jihovýchodní Číně se tisícovka dělníků snažila do léta dokončit jednu z největších uhelných elektráren.

Ještě na jaře se zdálo, že Indie půjde odlišnou cestou a chystá se prodlužovat životnost stávajících uhelných provozů, postavit již navržené, ale neplánovat další přírůstky. Aktuální zprávy však naznačují, že i tato lidnatá země se bude s uhlím loučit ještě dlouho. Analýza Global Energy Monitor tvrdí, že Indie v současnosti aktivně rozvíjí 63,5 gigawattu uhelné energie.

Letošní indický schvalovací záchvat znamená změnu v přístupu k energetickému přechodu. Loni nebyla schválena žádná nová uhelná elektrárna, což bylo v souladu s globálním trendem odklonu od špinavé, drahé a zastaralé energie. Studie tvrdí, že indické plány výstavby jsou přemrštěné a povedou ke zbytečnému mrhání prostředky.

Kopřivnická Tatra staví prototyp vodíkového náklaďáku

Prototyp nákladního automobilu Tatra s pohonem na vodík by se v Kopřivnici na Novojičínsku mohl začít testovat na podzim. Do výroby by se vůz mohl dostat koncem roku 2025 nebo v roce 2026. Problémem ale zatím je jeho vysoká cena.

Vývoj vodíkové Tatry je teď ve fázi, kdy se připravuje stavba prototypu. Dodávané díly, baterka, trakční elektromotor, lahve, všechno už je v partnerské firmě Devinn, tam se testují a v Tatře už zkompletovali podvozek tak, aby mohli začít instalovat technologie do vozidla a postupně ho zprovozňovat.

Radim Matera, spolumajitel Tatra Trucks Kopřivnice: „V současné době stavíme prototyp vodíkové Tatry. V dohledné době představíme finální produkt. Jdeme tímto směrem kvůli dekarbonizaci dopravy. A na něco ty náklaďáky jezdit musí.“

Na vývoji vozu s klasickým tatrováckým podvozkem automobilka spolupracuje s několika českými výzkumnými organizacemi a vysokoškolskými pracovišti v čele s Ústavem jaderného výzkumu Řež. Firma Devinn z Jablonce nad Nisou se zabývá vývojem vodíkových technologií.

Jakub Šafrán, technický a investiční ředitel, Promet Group: „Jsme na začátku, je to pilot díky nadšení majitelů. Pokud se pilot osvědčí, budeme pokračovat ve výrobě. To ladění a posouvání dál nás moc baví.“

Optimistický plán je, že v říjnu se začne jezdit v Tatře na polygonu, zprovozní se základní systémy, primárně jako bateriové elektrické vozidlo, nainstalují se palivové články a následně se začnou ladit systémy. Pak se vozidlo převeze do Jablonce, kde se doladí vodíkové technologie. Pak by začalo intenzivní testování vozu na polygonu v Tatře a u vybraných partnerů.

Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či v záchranných složkách. Má přes 1400 zaměstnanců, dalších víc než 700 lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie. Tatra Trucks patří do skupiny Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada, dalším jejím akcionářem je skupina Promet Group Reného Matery. Loni automobilka dosáhla tržeb 7,12 miliardy korun, zákazníkům dodala 1326 vozů.

Redakčně upraveno / zkráceno.