Vodíkové technologie Cylinders Holding směřují především do západní Evropy, ale také do Jižní Koreje nebo na Tchaj-wan. Podle generálního ředitele a předsedy dozorčí rady Cylinders Holding Jana Světlíka však další rozvoj vodíkové produkce nebude stát pouze na samotném skladování a přepravě vodíku. Nový obchodní model vidí v propojení výroby vodíku, energetiky, teplárenství, chemického průmyslu, hutnictví a služeb pro stabilizaci elektrických sítí.
„Dalším krokem musí být ekonomicky smysluplné propojení výroby vodíku s energetikou a průmyslem. Pokud budeme vodík posuzovat izolovaně, nevyužijeme celý jeho potenciál,“ říká Jan Světlík.
Mezi významná zájmová teritoria Cylinders Holding patří Španělsko, kde skupina připravuje vznik joint venture, dále Německo, Itálie, Francie, Rakousko a Austrálie. V Jižní Koreji a na Tchaj-wanu se tlakové lahve Cylinders uplatňují především v plnicích stanicích.
Samostatnou příležitost vidí firma v Polsku. „Polský trh považujeme z hlediska vodíkových technologií za strategický a vidíme jeho výrazný rozvoj. Vodíkové technologie přecházejí od ukázkových pilotních projektů ke konkrétním aplikacím. V některých zemích je tento proces rychlejší, jinde teprve začíná, ale nikde nestagnuje,“ říká Světlík.
Právě zkušenosti z rychleji se rozvíjejících trhů podle Světlíka ukazují, že další rozvoj vodíkových technologií bude záviset na změně přístupu k vodíku a ekonomice jeho výroby. Elektrolýza totiž nevytváří pouze vodík. Z jedné MWh elektřiny lze podle modelu Cylinders Holding získat přibližně 20 kilogramů vodíku, současně také kolem 160 kilogramů kyslíku a přibližně 400 kWh tepla.
„Dnes se většina diskuse soustředí na cenu vyrobeného kilogramu vodíku. To je ale jen část ekonomiky celého procesu. Máme kyslík využitelný v průmyslu, máme teplo a máme elektrolyzér, který může podle situace v elektrické síti měnit svůj výkon. Když dokážeme ocenit a využít všechny tyto produkty a služby, dostává vodíková ekonomika úplně jiný rozměr,“ vysvětluje šéf Cylinders Holding.
Modelový propočet Cylinders Holding při ceně elektřiny 90 eur za MWh vyčísluje hodnotu samotného vyrobeného vodíku na přibližně 3 000 korun. Při ekonomickém využití kyslíku, odpadního tepla a flexibility pro elektrickou síť se celková hodnota dostává na 4 640 korun. Jde tedy přibližně o 55 procent vyšší výnos ze stejného množství spotřebované elektřiny.
Při vysoké dostupnosti elektřiny nebo přebytku produkce z obnovitelných zdrojů může elektrolyzér zvýšit výkon a elektřinu využít k výrobě vodíku. V době jejího nedostatku naopak může spotřebu snížit. Právě tato flexibilita je jednou z hodnot, které současné ekonomické posuzování výroby vodíku podle Cylinders Holding dostatečně nezohledňuje.
„Elektrárnu budoucnosti bychom neměli vnímat jen jako místo, kde se vyrábí elektřina. Může se stát centrem propojené soustavy, v níž má svou hodnotu elektřina, vodík, kyslík, teplo i schopnost reagovat na potřeby sítě. A kolem tohoto centra může fungovat průmysl, který jednotlivé produkty skutečně spotřebuje,“ vysvětlil Světlík.
Koncept „integrovaného energetického hubu“ proto počítá s propojením energetického zdroje s elektrolyzérem, zásobníky vodíku, teplárenskou soustavou a průmyslovými odběrateli. Vodík může směřovat například do hutnictví, chemického průmyslu nebo k výrobě syntetických paliv.
„Evropa nepotřebuje jednotlivé technologie rozvíjet odděleně. Potřebujeme vytvořit funkční řetězec od výroby energie přes vodík a jeho skladování až po průmyslovou spotřebu. Jestli máme v Evropě udržet energeticky náročný průmysl, musí vzniknout systém, který dává smysl technologicky i ekonomicky,“ míní Světlík.
Cylinders Holding se vývojem technologií pro vodík zabývá dlouhodobě. V jeho portfoliu jsou vysokotlaké lahve pro vodíkové aplikace, průmyslové systémy pro skladování vodíku i řešení pro jeho přepravu. Jako jediná na světě má skupina zvládnutá standardní řešení pro uskladňování vodíku až na tlaky 1 000 i 1 100 barů.
