Energie a kraj
- Představujeme teplárnu Veolia ve FM
- Heimstaden plánuje vlastní plynové kotelny
- Okénko do světa: Křetínský postaví v Německu 50 větrných elektráren
Dobrý den, i v tomto týdnu pro vás máme premiéru magazínu TV Polar s názvem Energie a kraj. V tomto pořadu vám přinášíme informace o transformaci MS kraje na cestě od černého uhlí k alternativním zdrojů. Začneme ve Sviadnově, kde jsme navštívili teplárnu zásobující teplem prakticky celý Frýdek-Místek. Jako jedna z prvních v republice bude velmi brzy fungovat zcela bez černého uhlí. V zahraničním okénku se dozvíte, ve které evropské zemi se chystá investovat český podnikatel Daniel Křetínský a co tam chystá vybudovat. A nakonec si ukážeme plány společnosti Heimstaden, největšího poskytovatele nájemního bydlení v České republice, co se vytápění bytů týká. Je pravda, že se chce postupně odpojit od Centrálního zásobování teplem? Odpověď najdete v závěrečné reportáži.
Představujeme teplárnu Veolia ve FM
Moravskoslezský kraj směřuje k energetice bez uhlí. Mezi prvními velkými městy vytápěnými ekologicky bez uhlí bude Frýdek-Místek. Veolia začala připravovat kompletní ekologizaci zdejší teplárny.
Martin Adamiec, výrobní náměstek regionu, Veolia Energie: „Máme před sebou budoucnost tak, abychom splnili závazek, který jsme si dali nejenom sobě, ale i kraji a celé této oblasti, abychom do konce roku 2022 mohli opustit celou uhelnou technologii, to je 1. 1. 2023 se stane město Frýdek-Místek absolutně nezávislým na uhelných dodávkách.“
Výstavba teplárny Frýdek-Místek začala v roce 1970 a byla to reakce na rostoucí město Frýdek-Místek a poptávku po teple. K prvnímu spuštění tepla do horkovodní sítě pak došlo v roce 1974.
Martin Adamiec, výrobní náměstek regionu, Veolia Energie: „V mezičase od tohoto spuštění do dnešní doby jsme provedli několik dalších akcí. Jako nejvýznamnější bych zmínil to, že se v 90. letech přebudoval jeden ze tří kotlů z horkovodního na parní a k tomu se doinstalovala turbína, tudíž z výtopny Frýdek-Místek se stala v tu chvíli teplárna, protože začal vyrábět nejen teplo, ale také elektrickou energii. Za zmínku také stojí instalace nového filtru v 90. letech, který má za úkol odstraňovat prach z kouřových plynů. Největší akcí poslední doby se stala výstavba biopalivového kotle, který postavila a investovala soukromá společnost Energo Future a my provoz biokotle zajišťujeme.“
Frýdek–Místek tak má výhodu, už několik let se tady část tepla pro město vyrábí z biomasy. Odchod od uhlí k čistším palivům tak může být rychlejší než v jiných velkých městech. Biomasa se vyznačuje prakticky nulovou bilancí oxidu uhličitého, který chce Evropa omezit, má totiž hlavní vliv na globální oteplování. Ve Frýdku-Místku biomasa už nahradila stovky vagónů uhlí a výrazně snížila emise.
Martin Adamiec, výrobní náměstek regionu, Veolia Energie: „Celá tato akce byla směřována k tomu, abychom snížili emise síry ve městě, což se tímto projektem podařilo, emise síry se snížily více než o polovinu a můžeme říct, že v současné době více než polovina dodávky tepla do města je realizovaná pomocí paliva biomasy.“
Společnost Veolia Energie ve Frýdku-Místku dodává teplo ve spolupráci s městskou společností DISTEP do více než 18 tisíc domácností a také do škol, krajské nemocnice a dalších zdravotnických zařízení, obchodních center atd. Úplně nahradit uhlí tak nebude snadné, přestavba musí proběhnout bez omezení dodávek městu.
Martin Adamiec, výrobní náměstek regionu, Veolia Energie: „Od roku 2023 bude stávající dodávka z biokotle K4, k tomu bude doinstalován plyn a roku 2023 se ještě dodávka tepla z biomasy zvýší.“
A teď se můžeme podívat, jak se od sebe liší výroba tepla z uhlí a ta z biomasy.
René Pešek, vedoucí výroby Teplárny F-M, Veolia Energie: „Palivo se dováží po dráze, nákladními vozy. Jako palivo používáme černé uhlí, černý prach. Palivo jde do spalovací komory, přes podavače paliva, ve spalovací komoře se mění na tepelnou energii, tepelná energie se potom předává pomocí trubkových svazků v kotli do vody nebo do páry, protože máme systém jak vodní, tak parní. Pára se dále využívá na výrobu elektřiny, jde na turbínu, zbytková pára za turbínou se využívá dále pro ohřev vody do města Frýdek-Místek.“
A teď tedy ta ekologičtější varianta – výroba tepla z biomasy.
René Pešek, vedoucí výroby Teplárny F-M, Veolia Energie: „Biomasa je přivážena auty, je dopravována do biomasového kotle, kde je následně přeměňována na páru. Pára jde dál a pokračuje do turbíny a z turbíny potom ze zbytkové páry se vyrábí elektrická energie a za turbínou je využívána pára pro výrobu tepla.“
Teplárny podléhají přísným kritériím podle evropské a národní ekologické legislativy. Emise vypouštěné z komínů tepláren a kotelen jsou pod nepřetržitou kontrolou.
René Pešek, vedoucí výroby Teplárny F-M, Veolia Energie: „Tady je asi naše největší stavba z minulosti, což je tkaninový filtr, který je zařazený za všemi třemi uhelnými kotly. Z dolního jdou kouřové plyny pomocí kouřových ventilátorů z jednotlivých kotlů, potom přes tkaninový filtr, který je vybaven takovými extrémními nohavicemi, které odlučují ten prach, dál do komína, který je tady za námi, jdou čisté kouřové plyny. Popílek jako takový vracíme zpátky do spalovacího procesu, a ještě ho využíváme znovu na zvýšení účinnosti a výkonu kotle.“
Podtrženo a sečteno - domácnosti a firmy, které jsou napojené na centrální vytápění ve Frýdku-Místku, nemusí otázky spojené s emisemi a přechodem na jiná paliva řešit. Veolia pro své zákazníky zajistí minimalizaci uhlíkové stopy a výrazné snížení využívání fosilních paliv, a tím vyřeší poptávku po nízkoemisní či zelené energii za ně.
Okénko do světa: Křetínský postaví v Německu 50 větrných elektráren
Známý český podnikatel Daniel Křetínský se rozhodl masivně investovat do výroby energií. Jeho společnost postaví v Německu 50 větrných elektráren. Zajistí tak elektřinu pro zhruba 230 tisíc německých domácností. Další informace v následující zprávě.
Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského postaví v Německu 50 větrných elektráren s celkovým výkonem 300 megawattů. Větrné turbíny budou ročně dodávat přibližně 800 tisíc megawatthodin elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě více než 230 tisíc domácností. Každá z elektráren bude mít instalovaný výkon šest megawattů.
Celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku podle údajů Energetického regulačního úřadu na konci loňského roku činil asi 340 megawattů.
Tento krok je důležitou součástí strategie skupiny EPH, která spočívá ve využití potenciálu bývalých povrchových dolů na vybudování větrných a solárních farem v těchto oblastech. Větrné elektrárny osazené dodanými turbínami budou rozmístěny ve větrných farmách.
Nejdále v realizaci je projekt Forst-Briesnig II v Lužici. Zdroj by po dokončení měl disponovat instalovaným výkonem přibližně 100 MW.
Křetínský je podle posledního žebříčku časopisu Forbes jedním z nejbohatších Čechů, s majetkem v hodnotě 78 miliard korun.
Heimstaden plánuje vlastní plynové kotelny
Společnost Heimstaden znáte jako velmi významného poskytovatele nájemního bydlení nejen v MS, ale také v Olomouckém či Plzeňském kraji. Tato společnost aktuálně řeší budoucnost vytápění svých bytů a domů, které jsou většinou napojeny na Centrální zásobování teplem. Kterým směrem se Heimstaden vydá? Je pravda, že se chystá vybudovat vlastní plynové kotelny? A jak to zapadá do politiky švédských majitelů? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete v poslední reportáži pořadu Energie a kraj.
Heimstaden Bostad je první velkou evropskou realitní firmou, která se zavázala dosáhnout vědecky podložených cílů trvale udržitelného rozvoje. Tedy uznání třetí stranou, že cíle Heimstaden Bostad splní cíle Pařížské dohody o zmírňování globálního oteplování, jedná se o významné zhodnocení ambicí a práce firmy na poli udržitelného rozvoje.
Katarina Skalare, ředitelka trvale udržitelného rozvoje, Heimstaden: „Stanovení vědecky podložených cílů je přínosem pro planetu, společnost a lidi a demonstruje náš vážný přístup k řešení klimatických změn. Také nám pomáhá s přechodem na ekonomiky s nízkou produkcí uhlíkových zplodin a k zamezení nejhorších dopadů klimatické změny.“
Ve shodě s Pařížskou dohodou o ochraně klimatu se Heimstaden soustředí na snižování své uhlíkové stopy, posílení přesunu k obnovitelným energetickým zdrojům, efektivitě a k budování odolnosti vůči klimatickým změnám. Jen do zateplení dá společnost letos v České republice 350 milionů korun, ale to není zdaleka vše.
Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Heimstaden: „Jdeme dělat spoustu investic do energetiky, takže v rámci těch rekonstrukcí celých domů, tam, kde se třeba dříve topilo ještě uhlím, tak je odpojujeme, často nahrazujeme ještě některé zdroje jinými zdroji, které jsou daleko čistější. Instalujeme tepelná čerpadla a nové, velice účinné, plynové kotelny. Dneska připravujeme projekty a další věci, jako jsou třeba solární panely.“
Heimstaden spravuje celkem 43 tisíc bytů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji a vlastní byty i v kraji Plzeňském. A proslýchá se, že by hlavně v našem kraji měl své domy a byty postupně odpojovat od Centrálního zásobování teplem.
Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Heimstaden: „Zatím se nejedná o žádné masivní rozhodnutí, že bychom celé portfolio odpojili. Na druhé straně jsou oblasti, kde jsme vyhodnotili, že konkrétní domy odpojujeme od centrálního tepla, nahrazujeme právě účinnějšími, ekologičtějšími kotelnami, které v konečném důsledku zajistí levnější teplo pro naše nájemníky. Připravujeme velmi masivní projekt, analýzu celého toho portfolia. Chceme potom i diskutovat s krajem a hlavními dodavateli tepla. Každopádně chceme mít jistotu, že budeme dodávat teplo, které bude zelené, kvalitní a dlouhodobě udržitelné. Naši majitelé si přejí, abychom do sedmi let neměli ani jeden byt, kde se bude spalovat uhlí.“
Katarina Skalare, ředitelka trvale udržitelného rozvoje, Heimstaden: „Heimstaden Bostad nastavuje ambiciózní cíle pro snižování produkce skleníkových plynů napříč všemi trhy, kde působí, v souladu s iniciativou Vědecky podložených cílů. To zahrnuje i provoz bez fosilních paliv v celé Skandinávii do roku 2030 a odklon od klasických paliv na ostatních trzích. Navíc si společnost Heimstaden Bostad stanovila závazek na využívání 100% energie z obnovitelných zdrojů, čehož již na trzích ve Skandinávii, Německu a také České republice dosáhla.“
V roce 2021 začne Heimstaden také vyžadovat od výrobců Prohlášení o ekologickém produktu, aby mohla vypočítat specifické emise CO2 pro základní výpočet. Tento výpočet bude sloužit pro identifikaci a redukci emisí CO2 při výstavbě budov.
Pro dnešek máme splněno. Magazín Energie a kraj, který vám přináší informace o energetice v MS kraji, je u konce. Jsme moc rádi, že jste s námi a budeme se u dalšího vydání těšit na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den, i v tomto týdnu pro vás máme premiéru magazínu TV Polar s názvem Energie a kraj. V tomto pořadu vám přinášíme informace o transformaci MS kraje na cestě od černého uhlí k alternativním zdrojů. Začneme ve Sviadnově, kde jsme navštívili teplárnu zásobující teplem prakticky celý Frýdek-Místek. Jako jedna z prvních v republice bude velmi brzy fungovat zcela bez černého uhlí. V zahraničním okénku se dozvíte, ve které evropské zemi se chystá investovat český podnikatel Daniel Křetínský a co tam chystá vybudovat. A nakonec si ukážeme plány společnosti Heimstaden, největšího poskytovatele nájemního bydlení v České republice, co se vytápění bytů týká. Je pravda, že se chce postupně odpojit od Centrálního zásobování teplem? Odpověď najdete v závěrečné reportáži.
Představujeme teplárnu Veolia ve FM
Moravskoslezský kraj směřuje k energetice bez uhlí. Mezi prvními velkými městy vytápěnými ekologicky bez uhlí bude Frýdek-Místek. Veolia začala připravovat kompletní ekologizaci zdejší teplárny.
Martin Adamiec, výrobní náměstek regionu, Veolia Energie: „Máme před sebou budoucnost tak, abychom splnili závazek, který jsme si dali nejenom sobě, ale i kraji a celé této oblasti, abychom do konce roku 2022 mohli opustit celou uhelnou technologii, to je 1. 1. 2023 se stane město Frýdek-Místek absolutně nezávislým na uhelných dodávkách.“
Výstavba teplárny Frýdek-Místek začala v roce 1970 a byla to reakce na rostoucí město Frýdek-Místek a poptávku po teple. K prvnímu spuštění tepla do horkovodní sítě pak došlo v roce 1974.
Martin Adamiec, výrobní náměstek regionu, Veolia Energie: „V mezičase od tohoto spuštění do dnešní doby jsme provedli několik dalších akcí. Jako nejvýznamnější bych zmínil to, že se v 90. letech přebudoval jeden ze tří kotlů z horkovodního na parní a k tomu se doinstalovala turbína, tudíž z výtopny Frýdek-Místek se stala v tu chvíli teplárna, protože začal vyrábět nejen teplo, ale také elektrickou energii. Za zmínku také stojí instalace nového filtru v 90. letech, který má za úkol odstraňovat prach z kouřových plynů. Největší akcí poslední doby se stala výstavba biopalivového kotle, který postavila a investovala soukromá společnost Energo Future a my provoz biokotle zajišťujeme.“
Frýdek–Místek tak má výhodu, už několik let se tady část tepla pro město vyrábí z biomasy. Odchod od uhlí k čistším palivům tak může být rychlejší než v jiných velkých městech. Biomasa se vyznačuje prakticky nulovou bilancí oxidu uhličitého, který chce Evropa omezit, má totiž hlavní vliv na globální oteplování. Ve Frýdku-Místku biomasa už nahradila stovky vagónů uhlí a výrazně snížila emise.
Martin Adamiec, výrobní náměstek regionu, Veolia Energie: „Celá tato akce byla směřována k tomu, abychom snížili emise síry ve městě, což se tímto projektem podařilo, emise síry se snížily více než o polovinu a můžeme říct, že v současné době více než polovina dodávky tepla do města je realizovaná pomocí paliva biomasy.“
Společnost Veolia Energie ve Frýdku-Místku dodává teplo ve spolupráci s městskou společností DISTEP do více než 18 tisíc domácností a také do škol, krajské nemocnice a dalších zdravotnických zařízení, obchodních center atd. Úplně nahradit uhlí tak nebude snadné, přestavba musí proběhnout bez omezení dodávek městu.
Martin Adamiec, výrobní náměstek regionu, Veolia Energie: „Od roku 2023 bude stávající dodávka z biokotle K4, k tomu bude doinstalován plyn a roku 2023 se ještě dodávka tepla z biomasy zvýší.“
A teď se můžeme podívat, jak se od sebe liší výroba tepla z uhlí a ta z biomasy.
René Pešek, vedoucí výroby Teplárny F-M, Veolia Energie: „Palivo se dováží po dráze, nákladními vozy. Jako palivo používáme černé uhlí, černý prach. Palivo jde do spalovací komory, přes podavače paliva, ve spalovací komoře se mění na tepelnou energii, tepelná energie se potom předává pomocí trubkových svazků v kotli do vody nebo do páry, protože máme systém jak vodní, tak parní. Pára se dále využívá na výrobu elektřiny, jde na turbínu, zbytková pára za turbínou se využívá dále pro ohřev vody do města Frýdek-Místek.“
A teď tedy ta ekologičtější varianta – výroba tepla z biomasy.
René Pešek, vedoucí výroby Teplárny F-M, Veolia Energie: „Biomasa je přivážena auty, je dopravována do biomasového kotle, kde je následně přeměňována na páru. Pára jde dál a pokračuje do turbíny a z turbíny potom ze zbytkové páry se vyrábí elektrická energie a za turbínou je využívána pára pro výrobu tepla.“
Teplárny podléhají přísným kritériím podle evropské a národní ekologické legislativy. Emise vypouštěné z komínů tepláren a kotelen jsou pod nepřetržitou kontrolou.
René Pešek, vedoucí výroby Teplárny F-M, Veolia Energie: „Tady je asi naše největší stavba z minulosti, což je tkaninový filtr, který je zařazený za všemi třemi uhelnými kotly. Z dolního jdou kouřové plyny pomocí kouřových ventilátorů z jednotlivých kotlů, potom přes tkaninový filtr, který je vybaven takovými extrémními nohavicemi, které odlučují ten prach, dál do komína, který je tady za námi, jdou čisté kouřové plyny. Popílek jako takový vracíme zpátky do spalovacího procesu, a ještě ho využíváme znovu na zvýšení účinnosti a výkonu kotle.“
Podtrženo a sečteno - domácnosti a firmy, které jsou napojené na centrální vytápění ve Frýdku-Místku, nemusí otázky spojené s emisemi a přechodem na jiná paliva řešit. Veolia pro své zákazníky zajistí minimalizaci uhlíkové stopy a výrazné snížení využívání fosilních paliv, a tím vyřeší poptávku po nízkoemisní či zelené energii za ně.
Okénko do světa: Křetínský postaví v Německu 50 větrných elektráren
Známý český podnikatel Daniel Křetínský se rozhodl masivně investovat do výroby energií. Jeho společnost postaví v Německu 50 větrných elektráren. Zajistí tak elektřinu pro zhruba 230 tisíc německých domácností. Další informace v následující zprávě.
Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského postaví v Německu 50 větrných elektráren s celkovým výkonem 300 megawattů. Větrné turbíny budou ročně dodávat přibližně 800 tisíc megawatthodin elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě více než 230 tisíc domácností. Každá z elektráren bude mít instalovaný výkon šest megawattů.
Celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku podle údajů Energetického regulačního úřadu na konci loňského roku činil asi 340 megawattů.
Tento krok je důležitou součástí strategie skupiny EPH, která spočívá ve využití potenciálu bývalých povrchových dolů na vybudování větrných a solárních farem v těchto oblastech. Větrné elektrárny osazené dodanými turbínami budou rozmístěny ve větrných farmách.
Nejdále v realizaci je projekt Forst-Briesnig II v Lužici. Zdroj by po dokončení měl disponovat instalovaným výkonem přibližně 100 MW.
Křetínský je podle posledního žebříčku časopisu Forbes jedním z nejbohatších Čechů, s majetkem v hodnotě 78 miliard korun.
Heimstaden plánuje vlastní plynové kotelny
Společnost Heimstaden znáte jako velmi významného poskytovatele nájemního bydlení nejen v MS, ale také v Olomouckém či Plzeňském kraji. Tato společnost aktuálně řeší budoucnost vytápění svých bytů a domů, které jsou většinou napojeny na Centrální zásobování teplem. Kterým směrem se Heimstaden vydá? Je pravda, že se chystá vybudovat vlastní plynové kotelny? A jak to zapadá do politiky švédských majitelů? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete v poslední reportáži pořadu Energie a kraj.
Heimstaden Bostad je první velkou evropskou realitní firmou, která se zavázala dosáhnout vědecky podložených cílů trvale udržitelného rozvoje. Tedy uznání třetí stranou, že cíle Heimstaden Bostad splní cíle Pařížské dohody o zmírňování globálního oteplování, jedná se o významné zhodnocení ambicí a práce firmy na poli udržitelného rozvoje.
Katarina Skalare, ředitelka trvale udržitelného rozvoje, Heimstaden: „Stanovení vědecky podložených cílů je přínosem pro planetu, společnost a lidi a demonstruje náš vážný přístup k řešení klimatických změn. Také nám pomáhá s přechodem na ekonomiky s nízkou produkcí uhlíkových zplodin a k zamezení nejhorších dopadů klimatické změny.“
Ve shodě s Pařížskou dohodou o ochraně klimatu se Heimstaden soustředí na snižování své uhlíkové stopy, posílení přesunu k obnovitelným energetickým zdrojům, efektivitě a k budování odolnosti vůči klimatickým změnám. Jen do zateplení dá společnost letos v České republice 350 milionů korun, ale to není zdaleka vše.
Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Heimstaden: „Jdeme dělat spoustu investic do energetiky, takže v rámci těch rekonstrukcí celých domů, tam, kde se třeba dříve topilo ještě uhlím, tak je odpojujeme, často nahrazujeme ještě některé zdroje jinými zdroji, které jsou daleko čistější. Instalujeme tepelná čerpadla a nové, velice účinné, plynové kotelny. Dneska připravujeme projekty a další věci, jako jsou třeba solární panely.“
Heimstaden spravuje celkem 43 tisíc bytů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji a vlastní byty i v kraji Plzeňském. A proslýchá se, že by hlavně v našem kraji měl své domy a byty postupně odpojovat od Centrálního zásobování teplem.
Jan Rafaj, generální ředitel společnosti Heimstaden: „Zatím se nejedná o žádné masivní rozhodnutí, že bychom celé portfolio odpojili. Na druhé straně jsou oblasti, kde jsme vyhodnotili, že konkrétní domy odpojujeme od centrálního tepla, nahrazujeme právě účinnějšími, ekologičtějšími kotelnami, které v konečném důsledku zajistí levnější teplo pro naše nájemníky. Připravujeme velmi masivní projekt, analýzu celého toho portfolia. Chceme potom i diskutovat s krajem a hlavními dodavateli tepla. Každopádně chceme mít jistotu, že budeme dodávat teplo, které bude zelené, kvalitní a dlouhodobě udržitelné. Naši majitelé si přejí, abychom do sedmi let neměli ani jeden byt, kde se bude spalovat uhlí.“
Katarina Skalare, ředitelka trvale udržitelného rozvoje, Heimstaden: „Heimstaden Bostad nastavuje ambiciózní cíle pro snižování produkce skleníkových plynů napříč všemi trhy, kde působí, v souladu s iniciativou Vědecky podložených cílů. To zahrnuje i provoz bez fosilních paliv v celé Skandinávii do roku 2030 a odklon od klasických paliv na ostatních trzích. Navíc si společnost Heimstaden Bostad stanovila závazek na využívání 100% energie z obnovitelných zdrojů, čehož již na trzích ve Skandinávii, Německu a také České republice dosáhla.“
V roce 2021 začne Heimstaden také vyžadovat od výrobců Prohlášení o ekologickém produktu, aby mohla vypočítat specifické emise CO2 pro základní výpočet. Tento výpočet bude sloužit pro identifikaci a redukci emisí CO2 při výstavbě budov.
Pro dnešek máme splněno. Magazín Energie a kraj, který vám přináší informace o energetice v MS kraji, je u konce. Jsme moc rádi, že jste s námi a budeme se u dalšího vydání těšit na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.