Březen patří čtenářům. Program nabízí i pobočky KMO

Knihovna města Ostravy se zapojila do celostátní kampaně Březen – měsíc čtenářů. Po celý měsíc proto její pobočky nabídnou pestrý program plný akcí a aktivit určených čtenářům všech věkových kategorií. Mezi nimi i pobočka na ulici Dr. Martínka v Ostravě-Jihu.

Březen je v českých knihovnách tradičně ve znamení čtení. Celorepubliková kampaň Březen – měsíc čtenářů i v roce 2026 nabízí pestrý program, který má přiblížit knihy a literaturu lidem všech generací. Každý ročník má své téma. Motto toho letošního zní: Společně tvoříme knihovnu, kde mladí čtou a mění svět. Do kampaně se serií akcí po všech svých pobočkách tradičně zapojila i Knihovna města Ostravy.

Eva Tallová, vedoucí pobočky, KMO Opavská: "V rámci Března – měsíce čtenářů jsme si vlastně připravili spoustu akcí. Jsou to například besedy pro mateřské školy, pro základní školy, pro první a druhý stupeň."

Helena Dlouhá, knihovnice, KMO Opavská: "Dnešní beseda se věnuje knižním padouchům a záporákům, kteří tu knihu oživí a děti s napětím čekají, jestli vyhraje nebo ho porazí nějaký ten kladný hrdina."

Letošní novinkou je zapojení Knihovny města Ostravy do mezinárodního happeningu s názvem Je nás slyšet, aby nás bylo vidět. V rámci něj se knihovny v Česku i na Slovensku současně zúčastnily veřejného čtení. Jedno takové proběhlo v pobočce na ulici Dr. Martínka v Hrabůvce.

Pavlína Dobiášová, knihovnice, KMO Dr. Martínka: „Je teda krásné, že máme libovolnou volbu literatury a my tady u nás v Hrabůvce jsme se zaměřili na regionální literaturu, protože máme tento měsíc doplněný tištěným kvízem o regionální literatuře a tudíž volba padla na regionální autory.“

Laura Vrublová, knihovnice, KMO Dr. Martínka: „My jsme zvolili celkem pět českých místních regionálních autorů, kde čtyři jsou teda starší autoři a jednu jsme vybrali současnou mladou autorku. Vybrali jsme teda celkem tři prozaicky díla, tam je teda Ivan Lanzman a jeho kniha o hornictví Pestré vrstvy. Potom jsme si vybrali autorku Jarmilu Glazarovou a potom jsme zvolili dva místní starší básníky Ondru Lysohorského, který psal teda svoje básně v Lašském idiolektu. A potom jsme vybrali básníka Frana Směju, taky pro demonstraci té místní poezie vlastně ostravské. A na závěr kolega potom představí současnou autorku science fiction a fantasy Petru Slovákovou a její povídky.“

anketa, návštěvníci veřejného čtení: „Přišel jsem se podívat na to autorské čtení tady, kolegyně tady z knihovny, by nám přečetli nějaké ukázky z knížek, tak bych se tak podíval a poslechnul si.

anketa, návštěvníci veřejného čtení: „Přišla jsem si tady poslechnout nějaké čtení.“

V rámci měsíce čtenářů se ale na pobočce Dr. Martínka bude konat mnoho dalších akcí. Například oblíbené kolo štěstí, kde každý vyhrává knihu, klub Generace či písemný kvíz. Bohatý program mají ale připravený všechny pobočky knihovny po celé Ostravě.

---

Ptačí budky měly rekordní obsazenost

Ptačí budky rozmístěné po Ostravě měly v loňském roce nejvyšší obsazenost od zahájení jejich instalace v roce 2021. Ptáci zahnízdili ve 211 z 251 budek a obsadili tak téměř 84 procent z nich. Na Jihu zůstalo z šedesáti budek prázdných pouze 6.

Už od roku 2021 rozjela Ostrava unikátní projekt Ptačí budky pro Ostravu, jehož cílem je vytvořit co nejlepší podmínky pro hnízdění ptáků na vybraných místech ve městě. V loňském roce bylo na stromech celkem 251 takzvaných sýkorníků, tedy budek pro menší druhy ptáků. Na konci roku začala příprava na novou hnízdící sezónu.

Jan Kuchařík, vedoucí Střediska dřevařské výroby, Ostravské městské lesy: "Čistí se prakticky jednou ročně, což je v období podzimu, kdy se dají otevřít. Dají se vyčistit a nachystají se na další sezónu."

Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů: "Provádíme i instalaci a čištění a samozřejmě i opravy, protože postupem času dochází třeba pádem větví k poškození těch budek."

Budky jsou v devíti městských obvodech a většinou jsou instalovány na místech s nedostatkem vhodných hnízdících podmínek. v Obvodě Ostrava-Jih bylo instalováno šedesát ptačích budek, a pouze šest jich zůstalo prázdných. V roce 2025 byla úspěšnost tohoto projektu od jeho vzniku nejvyšší.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Minulý rok bylo 250 budek. Přes 80 % bylo osídleno. Teď dochází k jejich čištění, dezinfekci a přípravě na další sezónu. Je to krásné číslo."

Kromě sýkorníků budou instalovány také budky pro větší ptáky a novinkou letošního roku jsou i speciální budky pro netopýry, které se od těch ptačích liší umístěním vchodu.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Budou umístěny tak, aby mohli netopýři zahnízdit a využívat je. Protože se kácí i staré stromy, kde žijí v dutinách."

Budky pracovníci Ostravských městských lesů umisťují do korun stromů, zpravidla v zastavěných lokalitách, ve stromořadí a na parkových upravených plochách.

---

Modely vozidel zaplnily ZŠ Jugoslávskou

Skoro 2 tisíce návštěvníku si přišly prohlédnout modely železnic a vozů na přehlídku ModelFest v Ostravě-Zábřehu. Akci zde již šestým rokem pořádá Klub železničních modelářů ŽELMO.

Od modelové železnice po dálkově řízené modely vozů. Zábřežskou základní školu Jugoslávskou zaplnily stovky modelů v rámci víkendové modelářské show ModelFest. Letos se v Ostravě koná už po šesté a každým rokem roste.

Šimon Churý, spoluorganizátor akce, Želmo Ostrava: „Dnešek máme rozdělený na tři hlavní zóny. První zóna, kde jsme, je železniční modelářství. Nejzajímavější součástí je více než sto metrové kolejiště z minulého století. Jezdíme v epoše Československých státních drah. V malé tělocvičně je sekce RC modelářů, kde lidé mohou vidět tanky, vozidla, bagry, stavební stroje, ale i mnoho dalšího. A je výhoda, že jsou to dynamické ukázky, tzn. jezdí to tam a vybrané části mohou obsluhovat i návštěvníci. A třetí část, doplňková, je v prvním patře a tam máme menší segmentové kolejiště z různých epoch. A zase velká výhoda je, že děti velkou část z nich mohou samostatně ovládat."

Tomáš Churý, člen modelářského klubu: „Pro mě osobně asi největší hvězdou, co tu máme, je několik generací rychlíků ČSD, kde máme v podstatě ten stejný rychlík, ale ve verzi z padesátých let, poté z osmdesátých let a i novodobé. Takže návštěvníci naší výstavy se mohou krásně podívat, jak se postupně vyvíjela ta skladba vozů, technologie a celá kultura cestování.“

Při každodenní práci sestavení jednoho modelu může zabrat třeba i měsíc.

Adam Kopecký, člen modelářského klubu: „Model začnu tak, že dostanu kastly, kde se musí vybrousit všechna okna a upravit různé nedodělky a chyby, co se staly při výrobě toho odlitku. Potom musím usadit vlastně pojezd, aby držel u kastle a aby nevypadal a byl ve správné výšce. Když to mám hotové, tak můžu začít s lakováním. Prostě tak, aby to vypadalo jako podle reálné předlohy."

František Kubátko, modelář: „Modelařině se věnuji pár desítek let. V pěti letech jsem dostal Merkur, v sedmi let H0. No, takže sbírám asi tak přibližně 60 let. Výroba těch modelů se za tu dobu hodně změnila. Zpočátku byly vlastně jen plechové hračky. Pak začaly plastové, pěkně modelově udělané. Začaly se vylepšovat. Poslední dobou, v posledních 10–15 letech, už se dělá v digitálu, že už mají zvuk, mají kouřové generátory, z parních lokomotiv se kouří, takže už je to na trošku jiné úrovni. Za těch posledních několik desítek let udělalo obrovský pokrok."

Modely si přišly prohlédnout skoro 2 tisíce návštěvníků.

anketa, návštěvníci akce: „My tady chodíme každý rok, protože je to každoroční výstava modelářů, a jelikož jsem sám modelář, tak tady nesmím chybět. A co mě zaujalo, nevím, ještě jsem to celé neprošel, ale ten panel je docela zajímavý tím, že se to vyvíjí. Každý rok tady modeláři něco nového vystavují, takže je to si myslím pro všechny. Jsou tady i autíčka, takže každý si tady myslím najde svůj koutek.“

anketa, návštěvníci akce: „Syn má moc rád vláčky, takže jsme se přišli podívat. Už pozná skoro všechny druhy, takže jsme to přišli omrknout. Už jsme tady vlastně druhým rokem.“

Cílem akce bylo mimo jiné také nalákat nové modeláře do klubu. Organizátorské Želmo v Ostravě například láká zájemce všech věkových skupin.

---