Výtluky v Ostravě-Jihu letos opět mizí o něco rychleji, a to díky nové metodě silkot. Vysoutěžená firma je schopna touto metodou opravit denně až 100 metrů čtverečních plochy. Kromě toho ale Technické služby vyjíždějí také s dva roky starým jetpatcherem.
Vznikají vlivem každodenního provozu i proměnlivého počasí. Výtluky na vozovkách nepřinášejí jen nepohodlí pro řidiče a cyklisty, ale zvyšují také riziko dopravních nehod. I proto se vedení radnice Ostravy-Jihu letos rozhodlo celý proces jejich oprav výrazně urychlit a zefektivnit.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Letošní zima byla pro naše silnice náročnější než předchozí zimy a aktuálně nám výtluky opravuje firma technologii silkot a naše technické služby, protože každý výtluk je vhodný na jinou metodu. Metoda silkot byla tady testovaná před 6 lety a opravené výtluky stále drží a jsou kvalitní, takže věříme, že v příští zimě nebude tolik děr jako letošní. Metoda má výhodu v tom, že je poměrně rychlá a hlavně kvalitní. Je bez frézování, bez řezání, bez prašnosti.“
4 metry čtvereční jsou pracovníci touto metodou schopni opravit za asi 15 minut.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „V letošním roce máme nově vysoutěženou rámcovou smlouvu na dva roky a to technologii silkot, kterou aktuálně vidíme.“
Josef Pekárek, jednatel vysoutěžené firmy: „Výhoda je, že to je rychlá oprava, myslím si, že kvalitní oprava, kdy nefrézujeme, kdy vlastně pomocí inframetody vlastně nahřejeme asfalt, rozbitý asfalt vlastně rozkrýváme, přidáme chybějící asfalt, zaválcujeme a oprava je hotová. Takže za mě dneska lidi třeba přijdou odpoledne a budou tu mít spravených 100 metrů čtverečných plochy.“
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Technologií silkot v obvodě pracují najednou dva vozy, dvě čety a do toho máme ještě technické služby se strojem Jetpatcher.
Jeden vůz je schopný za den opravit zhruba 100 metrů čtverečních děr.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Teďka jsme v Zábřehu, protože tady toto parkoviště bylo urgentní, bylo tady spoustu děr, ale jinak se zaměřujeme na Výškovice, kde začínáme a chceme udělat celou oblast a pak pokračovat dále.“
Druhou metodu, a tedy jetpatcher, používají na Jihu už třetím rokem. Aktuálně po obvodu probíhá barevné značení výtluků, na jehož základě pracovnici vybírají, která metoda opravy vyhovuje více.
---
Bělský les v Ostravě se stal unikátním místem, kde se díky odborníkům daří skloubit ekologickou a rekreační funkci. Hlavní podíl na tom má zpřístupnění zajímavých míst a jejich vzájemné pospojování pomocí nejrůznějších chodníků a stezek. Tzv. Cestu vody nyní čeká další rozšíření.
Bělský les se rozprostírá na území 160 hektarů městských částí Výškovice a Stará Bělá. V minulých letech už město do tohoto místa investovalo přes 60 milionů korun a nyní začíná další projekt, který naváže na cestu vody v západní části pod ulicí K Jezeru. Tato část lesa je většinu roku nepřístupná kvůli silnému podmáčení, takže po dokončení projektu se návštěvníkům lesa zvětší možnosti pro procházky.
Magda Cigánková, architektka krajinářka: "My jsme vlastně chtěli pokračovat tím, že od tramvaje se dá vejít přímo do lesa. Hodně přemýšlíme při tom projektování a při tom, co se tady vlastně v tom Bělském lese děje na změnu klimatu. To znamená, že prostě horké léto a podobně, tak aby ti lidé mohli být v tom lese, kde se dá trošičku nadechnout nějakého kyslíku, protože v tom městě je příšerně. Takže jsme to tady vlastně začali projektovat. Před tím projektováním, i když to působí tak jednoduše, je to obrovská příprava, to znamená, musíme mít biologický průzkum, musíme mít havarijní plány, povodňové plány. Následně musíme mít i hydrogeologický průzkum. A tady toto všecko, protože je Bělský les, je v podstatě jakoby významný krajinný prvek. Je to jako bio koridor, takže se to hodnotí a výsadby, které tady děláme, podléhají takzvanému rekultivačnímu plánu, který má zase nějaké svoje zásady."
V závěru loňského roku byl v Bělském lese dokončen projekt povalových chodníků, který propojil Staroměstské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí křížové cesty s cestou vody. Projekt i tentokrát realizují ostravské městské lesy.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Je to obrovská šance pro naše dvě střediska, Středisko stavební činností a Středisko dřevařské výroby, se předvést a dokázat, že tento projekt, který je velice šetrný k životnímu prostředí, umíme i my šetrně udělat jinak. Bělský les je, myslím, takovým pro lesníky ukázkovým příkladem, jak se dají skloubit produkční a mimoprodukční funkce lesa. Takže velice se na to těším, až bude projekt zrealizován."
Práce v mokřadech jsou samozřejmě náročnější, ale městské lesy mají s podobnými zakázkami bohaté zkušenosti.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Snažíme se být co nejvíce šetrní. Je to sice primárně tím, že to je velmi podmáčené, je tam spousta shnilých stromů, a když tam pustíte lidi, tak samozřejmě musíme řešit všechny rizikové stromy. Takže probíhají ořezy, probíhá nějaké kácení a následně je tam spousta výsadeb. Ale tam je ten druhý paradox. Když do toho trošičku pustíme více světla a trochu slunce, tak zase ten rozmach biodiverzity jde prostě velmi rychle vidět."
Důležité také je, že se odborníkům daří najít rovnováhu mezi jednotlivými funkcemi lesa a i přes zvýšení přístupnosti je prostředí stále přívětivé i pro zvířata.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Pozorujeme to i na těch pracech, které jsme historicky dělali jak v Bělém lese, tak třeba ty mokřady v Hrabové, a všechny ty naše zásahy, zejména teda ty tůňky a zásahy kolem toho, naopak podpoří velmi výrazně biodiverzitu. Dneska ráno jsem byl právě v mokřadech v Hrabové, kde je snad možná půl miliardy vajec od žab. A ta podpora biodiverzity tím, že se ta tůň pročistí a hlavně prohloubí a uděláme ty toky tak, aby se opravdu postupně přelévala z jedné tůně do další, kde je vidět, že ten rozkvět toho života tam je prostě exponenciální, jako hned po těch našich zásazích."
Poslední etapou úprav Bělského lesa by mělo být propojení Starobělských Lurd s hospůdkou Jaris.
---
Den plný zábavy, ukázek a aktivit zaměřených na čtyřnohé přátele. Akce Pes – přítel na Jihu v sobotu 16. května opět zaplní tzv. psí louku v Bělském Lese. Součástí programu bude i vyhlášení výsledků soutěže Psí sympaťák roku 2026.
Pejskaři z Ostravy se mají opět na co těšit. Bělský les o víkendu opět ožije oblíbenou akcí Pes – přítel na Jihu. Přátelský festival nabídne pestrý program pro psy, jejich páníčky i rodiny s dětmi.
Tomáš Münster, produkční a programový referent, Kultura-Jih: „Je to už vlastně čtvrtý ročník, čili krásná tradice, tohle z toho krátkého jednodenního festivalu, který se bude konat 16.5. A to na tzv. psí louce v Ostravě v Bělském lese, která je lemovaná ulicemi doktora Šavrdy, Zdeňka Chalabaly a Plzeňská. Je to opravdu krásná rodinná akce, převážně pro pejsky a jejich pány.“
Adriana Konečná, profesionální cvičitelka psů: „Máme pro ně v plánu dvě krásné ukázky agility. To znamená, aby věděli, co s tím pejskem jako nejlepší sport udělat. Dále je tam ukázka Hoopers. Potom ukázka služební kynologie Městské policie Ostrava. To bude určitě velmi zajímavé. Loni to bylo úplně perfektní. Na to se všichni moc těšíme. Potom rally obedience a je tam přednáška, fyzioterapie pro pejsky. To bude velmi zajímavé, plné novinek, takových zajímavých typů, co s pejskem můžeme dělat, ukazovat a tak dále.“
Tomáš Münster, produkční a programový referent, Kultura-Jih: „Cílem té akce je přiblížit celkově ten vztah mezi psem a člověkem, ale samozřejmě i upozornit na to, že každé plemeno si žádá nějakou svoji konkrétní pozornost a nějaký svůj konkrétní výcvik.“
Adriana Konečná, profesionální cvičitelka psů: „Já si myslím, že vzhledem k množství ukázek, je to pro opravdu všechny pejsky. I pro ty nejmenší, i pro ty největší. Je tam opravdu mnoho ukázek, takže se můžou zaměřit na to, co jich bude zajímat. A dále opravdu můžou přijít a zeptat se, pokud je něco trápí s poslušností. Ráda jim pomůžu, ukážu, vysvětlím.“
Program je připraven i pro ty nejmladší návštěvníky.
Tomáš Münster, produkční a programový referent, Kultura-Jih: „Například vystoupení klauna Hopsalína, který celou akci zahájí. Dále se budou moct děti těšit na Skákací hrad, čili tam se můžou vydovádět. Samozřejmě potom i různé omalovánky a budou mít pro sebe určenou takovou aktivní a atraktivní dětskou zónu s nejednou aktivitou.“
Součástí programu bude i vyhlášení výsledků soutěže Psí sympaťák roku 2026. Pro jednotlivé kandidáty mohou lidé hlasovat na webu pespritelnajihu.cz.
---
Výtluky v Ostravě-Jihu letos opět mizí o něco rychleji, a to díky nové metodě silkot. Vysoutěžená firma je schopna touto metodou opravit denně až 100 metrů čtverečních plochy. Kromě toho ale Technické služby vyjíždějí také s dva roky starým jetpatcherem.
Vznikají vlivem každodenního provozu i proměnlivého počasí. Výtluky na vozovkách nepřinášejí jen nepohodlí pro řidiče a cyklisty, ale zvyšují také riziko dopravních nehod. I proto se vedení radnice Ostravy-Jihu letos rozhodlo celý proces jejich oprav výrazně urychlit a zefektivnit.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Letošní zima byla pro naše silnice náročnější než předchozí zimy a aktuálně nám výtluky opravuje firma technologii silkot a naše technické služby, protože každý výtluk je vhodný na jinou metodu. Metoda silkot byla tady testovaná před 6 lety a opravené výtluky stále drží a jsou kvalitní, takže věříme, že v příští zimě nebude tolik děr jako letošní. Metoda má výhodu v tom, že je poměrně rychlá a hlavně kvalitní. Je bez frézování, bez řezání, bez prašnosti.“
4 metry čtvereční jsou pracovníci touto metodou schopni opravit za asi 15 minut.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „V letošním roce máme nově vysoutěženou rámcovou smlouvu na dva roky a to technologii silkot, kterou aktuálně vidíme.“
Josef Pekárek, jednatel vysoutěžené firmy: „Výhoda je, že to je rychlá oprava, myslím si, že kvalitní oprava, kdy nefrézujeme, kdy vlastně pomocí inframetody vlastně nahřejeme asfalt, rozbitý asfalt vlastně rozkrýváme, přidáme chybějící asfalt, zaválcujeme a oprava je hotová. Takže za mě dneska lidi třeba přijdou odpoledne a budou tu mít spravených 100 metrů čtverečných plochy.“
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Technologií silkot v obvodě pracují najednou dva vozy, dvě čety a do toho máme ještě technické služby se strojem Jetpatcher.
Jeden vůz je schopný za den opravit zhruba 100 metrů čtverečních děr.
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Teďka jsme v Zábřehu, protože tady toto parkoviště bylo urgentní, bylo tady spoustu děr, ale jinak se zaměřujeme na Výškovice, kde začínáme a chceme udělat celou oblast a pak pokračovat dále.“
Druhou metodu, a tedy jetpatcher, používají na Jihu už třetím rokem. Aktuálně po obvodu probíhá barevné značení výtluků, na jehož základě pracovnici vybírají, která metoda opravy vyhovuje více.
---
Bělský les v Ostravě se stal unikátním místem, kde se díky odborníkům daří skloubit ekologickou a rekreační funkci. Hlavní podíl na tom má zpřístupnění zajímavých míst a jejich vzájemné pospojování pomocí nejrůznějších chodníků a stezek. Tzv. Cestu vody nyní čeká další rozšíření.
Bělský les se rozprostírá na území 160 hektarů městských částí Výškovice a Stará Bělá. V minulých letech už město do tohoto místa investovalo přes 60 milionů korun a nyní začíná další projekt, který naváže na cestu vody v západní části pod ulicí K Jezeru. Tato část lesa je většinu roku nepřístupná kvůli silnému podmáčení, takže po dokončení projektu se návštěvníkům lesa zvětší možnosti pro procházky.
Magda Cigánková, architektka krajinářka: "My jsme vlastně chtěli pokračovat tím, že od tramvaje se dá vejít přímo do lesa. Hodně přemýšlíme při tom projektování a při tom, co se tady vlastně v tom Bělském lese děje na změnu klimatu. To znamená, že prostě horké léto a podobně, tak aby ti lidé mohli být v tom lese, kde se dá trošičku nadechnout nějakého kyslíku, protože v tom městě je příšerně. Takže jsme to tady vlastně začali projektovat. Před tím projektováním, i když to působí tak jednoduše, je to obrovská příprava, to znamená, musíme mít biologický průzkum, musíme mít havarijní plány, povodňové plány. Následně musíme mít i hydrogeologický průzkum. A tady toto všecko, protože je Bělský les, je v podstatě jakoby významný krajinný prvek. Je to jako bio koridor, takže se to hodnotí a výsadby, které tady děláme, podléhají takzvanému rekultivačnímu plánu, který má zase nějaké svoje zásady."
V závěru loňského roku byl v Bělském lese dokončen projekt povalových chodníků, který propojil Staroměstské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí křížové cesty s cestou vody. Projekt i tentokrát realizují ostravské městské lesy.
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Je to obrovská šance pro naše dvě střediska, Středisko stavební činností a Středisko dřevařské výroby, se předvést a dokázat, že tento projekt, který je velice šetrný k životnímu prostředí, umíme i my šetrně udělat jinak. Bělský les je, myslím, takovým pro lesníky ukázkovým příkladem, jak se dají skloubit produkční a mimoprodukční funkce lesa. Takže velice se na to těším, až bude projekt zrealizován."
Práce v mokřadech jsou samozřejmě náročnější, ale městské lesy mají s podobnými zakázkami bohaté zkušenosti.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Snažíme se být co nejvíce šetrní. Je to sice primárně tím, že to je velmi podmáčené, je tam spousta shnilých stromů, a když tam pustíte lidi, tak samozřejmě musíme řešit všechny rizikové stromy. Takže probíhají ořezy, probíhá nějaké kácení a následně je tam spousta výsadeb. Ale tam je ten druhý paradox. Když do toho trošičku pustíme více světla a trochu slunce, tak zase ten rozmach biodiverzity jde prostě velmi rychle vidět."
Důležité také je, že se odborníkům daří najít rovnováhu mezi jednotlivými funkcemi lesa a i přes zvýšení přístupnosti je prostředí stále přívětivé i pro zvířata.
Martin Mati, technický náměstek, Ostravské městské lesy: "Pozorujeme to i na těch pracech, které jsme historicky dělali jak v Bělém lese, tak třeba ty mokřady v Hrabové, a všechny ty naše zásahy, zejména teda ty tůňky a zásahy kolem toho, naopak podpoří velmi výrazně biodiverzitu. Dneska ráno jsem byl právě v mokřadech v Hrabové, kde je snad možná půl miliardy vajec od žab. A ta podpora biodiverzity tím, že se ta tůň pročistí a hlavně prohloubí a uděláme ty toky tak, aby se opravdu postupně přelévala z jedné tůně do další, kde je vidět, že ten rozkvět toho života tam je prostě exponenciální, jako hned po těch našich zásazích."
Poslední etapou úprav Bělského lesa by mělo být propojení Starobělských Lurd s hospůdkou Jaris.
---
Den plný zábavy, ukázek a aktivit zaměřených na čtyřnohé přátele. Akce Pes – přítel na Jihu v sobotu 16. května opět zaplní tzv. psí louku v Bělském Lese. Součástí programu bude i vyhlášení výsledků soutěže Psí sympaťák roku 2026.
Pejskaři z Ostravy se mají opět na co těšit. Bělský les o víkendu opět ožije oblíbenou akcí Pes – přítel na Jihu. Přátelský festival nabídne pestrý program pro psy, jejich páníčky i rodiny s dětmi.
Tomáš Münster, produkční a programový referent, Kultura-Jih: „Je to už vlastně čtvrtý ročník, čili krásná tradice, tohle z toho krátkého jednodenního festivalu, který se bude konat 16.5. A to na tzv. psí louce v Ostravě v Bělském lese, která je lemovaná ulicemi doktora Šavrdy, Zdeňka Chalabaly a Plzeňská. Je to opravdu krásná rodinná akce, převážně pro pejsky a jejich pány.“
Adriana Konečná, profesionální cvičitelka psů: „Máme pro ně v plánu dvě krásné ukázky agility. To znamená, aby věděli, co s tím pejskem jako nejlepší sport udělat. Dále je tam ukázka Hoopers. Potom ukázka služební kynologie Městské policie Ostrava. To bude určitě velmi zajímavé. Loni to bylo úplně perfektní. Na to se všichni moc těšíme. Potom rally obedience a je tam přednáška, fyzioterapie pro pejsky. To bude velmi zajímavé, plné novinek, takových zajímavých typů, co s pejskem můžeme dělat, ukazovat a tak dále.“
Tomáš Münster, produkční a programový referent, Kultura-Jih: „Cílem té akce je přiblížit celkově ten vztah mezi psem a člověkem, ale samozřejmě i upozornit na to, že každé plemeno si žádá nějakou svoji konkrétní pozornost a nějaký svůj konkrétní výcvik.“
Adriana Konečná, profesionální cvičitelka psů: „Já si myslím, že vzhledem k množství ukázek, je to pro opravdu všechny pejsky. I pro ty nejmenší, i pro ty největší. Je tam opravdu mnoho ukázek, takže se můžou zaměřit na to, co jich bude zajímat. A dále opravdu můžou přijít a zeptat se, pokud je něco trápí s poslušností. Ráda jim pomůžu, ukážu, vysvětlím.“
Program je připraven i pro ty nejmladší návštěvníky.
Tomáš Münster, produkční a programový referent, Kultura-Jih: „Například vystoupení klauna Hopsalína, který celou akci zahájí. Dále se budou moct děti těšit na Skákací hrad, čili tam se můžou vydovádět. Samozřejmě potom i různé omalovánky a budou mít pro sebe určenou takovou aktivní a atraktivní dětskou zónu s nejednou aktivitou.“
Součástí programu bude i vyhlášení výsledků soutěže Psí sympaťák roku 2026. Pro jednotlivé kandidáty mohou lidé hlasovat na webu pespritelnajihu.cz.
---
