Teplo z vyčištěné odpadní vody by v budoucnu mohlo pomáhat vytápět Ostravu. U čistírny v Přívoze chce Veolia postavit tři velká tepelná čerpadla. Město si od projektu slibuje menší závislost na plynu při odchodu od uhlí.
Vyčištěná voda z ostravské ústřední čistírny dnes odtéká do Černého potoka a dál do Odry. Odnáší s sebou ale i energii, kterou by město chtělo využít. Voda má totiž i v zimě kolem deseti až patnácti stupňů. Právě její teplo by se mohlo vracet do ostravských domácností.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „A právě tato pročištěna odpadní voda bude procházet přes tyto čerpadla, které tuto nízkotepelnou hodnotu budou jímat.“
Tři tepelná čerpadla mají mít celkový výkon čtyřicet megawattů. Energii z vody předají do teplárenské soustavy, na kterou je napojeno osmdesát tisíc domácností. Podle města by v teplých měsících mohla pokrýt téměř devadesát procent potřeby tepla. V zimě budou pomáhat dalším zdrojům. Technologie má vzniknout na městských pozemcích u čistírny. Ostrava je chce investorovi pronajmout.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „My jako město nechceme pozemky prodávat, protože jsou strategické pro rozvoj ústřední čistírny.“
Investorem i provozovatelem má být Veolia. Náklady se předběžně odhadují na dvě miliardy korun, pětapadesát procent mají pokrýt dotace z Modernizačního fondu.
Využití odpadního tepla je jednou z cest, jak nahradit uhlí, které zatím dominuje výrobě tepla v Třebovicích. Veolia současně buduje i plynové zdroje. Dvě kogenerační jednotky vznikají v areálu odpadové společnosti OZO.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: „Zemní plyn je sice fosilní palivo, nicméně oproti výrobě třeba tepla z uhlí, která je dominantní dneska ještě způsob výroby v Ostravě ušetříme zhruba polovinu emisí CO2, to znamená je o polovinu lepší z pohledu životního prostředí.“
Kogenerační jednotky vyrábějí současně elektřinu i teplo. Podobný zdroj už Veolia na jaře spustila v Ostravě-Jihu. Projekt u čistírny má ale pomoci, aby odchod od uhlí neznamenal přílišnou závislost na plynu. Jeho příprava je zatím na začátku.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Předpokládáme, že zahájení by mohlo být, dejme tomu do 3 let a spuštěná do 5 let.“
Prvním krokem je záměr pronájmu pozemků. Samotnou smlouvu by zastupitelé mohli projednat v prosinci. Následovat má projektování a příprava stavby.
---
Přibližně 147 kilogramů trhaviny použili střelmistři k odstřelu skipové věže bývalého Dolu ČSA v Karviné. Ta po odstřelu padla dolů ve středu v devět hodin ráno. Železobetonový kolos měřil takřka sedmdesát metrů a vážil přibližně 19 tisíc tun. Odstřel je dalším krokem v postupné likvidaci dolu, kde se uhlí přestalo těžit v roce 2021.
Příprava odstřelu si vyžádala 948 vrtů, do kterých střelmistři rozmístili nálože. Stejný počet rozbušek pak zajistil jejich odpálení. K zemi šla devítipodlažní železobetonová stavba, jejíž součástí byly dva těžní stroje a portálový jeřáb.
Vladimír Pravda, střelmistr: "Z hlediska provedení jsme nezpůsobili žádné škody. Odstřel probíhal tak, jak jsme předpokládali."
Příprava demolice trvala zhruba měsíc
Vladimír Pravda, střelmistr: "Součástí byly jak částečné bourací práce, tak vrtací práce a vlastní nabíjení vývrtu. Trhavinu jsme použili zahraniční provenience. Je to trhavina typu dynamit."
Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele odštěpného závodu Karviná: "Příprava na vlastní odstřel, kterého jsme dnes byli před malou chvílí svědky, probíhala dlouhodobě. V podstatě ten proces likvidace, vyřízení legislativy, zpracování projektů a dostání se do podzemí. K tomu, abychom mohli odpálit tu věž, trvá od roku 2021."
Práce v bývalém dole pokračují. Diamo dále likviduje podzemní důlní díla a připravuje další kroky v areálu. O osudu některých dalších budov bývalého dolu zatím není rozhodnuto. Ministerstvo kultury posuzuje, zda je prohlásí za kulturní památky.
---
Ředitelství silnic a dálnic otevřelo zbývající téměř čtyřkilometrový úsek dálnice D48 mezi Dubem a Palačovem na Novojičínsku, včetně Palačovské spojky. Původně měla být stavba hotova na jaře.
Stavba chybějícího úseku dálnice D48 mezi Dubem a Palačovem, ze kterého odbočuje i nová Palačovská spojka směrem na Valašské Meziříčí, začala v polovině roku 2023. Dokončena byla po 40 měsících.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Specifická stavba byla v tom, že jsme stavěli 3,6 kilometrů dálnice D48, kde jsme předělávali stávající čtyřpruhové uspořádání, které bylo nevyhovující z hlediska dálničního provozu, a zároveň jsme stavěli silnici I. třídy, prakticky taky dálničního typu, protože to je čtyřpruhová komunikace, a zde to bylo přes 5 kilometrů silnice první třídy.”
Projekt stál 2,45 miliardy korun bez daně. Realizace měla skončit na jaře, nicméně komplikace se vyskytly hned ze startu.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Největší problém celé té stavby posléze byly přeložky inženýrských sítí, které se původně měly dělat formou překopů na té dálnici D48. Ukázalo se to ale jako nemožné, takže se musely dělat protlaky, mělo se technické řešení, a to ve výsledku způsobilo to prodlejení zhruba těch nějakých 150 dnů proti tomu původnímu předpokladu, kdy stava měla by zprovozněna na jaře letošního roku, ale zprovozňuje se v říjnu.”
Poslední částí dálnice D48, kterou zbývá postavit, je úsek kolem Nového Jičína. Tady stavba začíná právě v těchto dnech.
Miroslav Mazal, tiskový servis, Ředitelství silnic a dálnic: “Na místě byla lanová svodidla, která aktuálně dělníci odstraňují. Zároveň vzniklo první větší dopravní omezení, to znamená, že provoz vede jedním pruhem pro každý směr. Toto dopravní omezení bude pokračovat po většinu doby této dostavby. Řidiči se proto nemusí obávat objízdných tras na hlavní trase silnice I/48."
Podobně slavnostního okamžiku, jako v případě úseku Dub - Palačov, by se tato část dálnice měla dočkat v lednu 2029.
---
Žáci druhého stupně na Základní škole Mládežnická v Havířově si už pro oběd nechodí k výdejnímu okénku. Škola zavedla stravování formou bufetu, což se hned projevilo i menším množstvím zbytků.
Stále více škol přemýšlí nad celkovým konceptem stravování dětí. Nejde už jen o vyvážený a zdravý jídelníček, ale také o omezení plýtvání potravinami. I proto se další škola v Havířově rozhodla vydat cestou bufetového stravování.
Aleš Kundel, ředitel ZŠ Mládežnická Havířov: „Děti velké množství jídla vracely. Takže určitá ekonomika toho provozu, jakési zásady zacházení s jídlem, stravovací návyky, to bylo to, co nás k tomu vedlo. Napřed jsme si sami pro sebe navrhli, jak by to asi mělo vypadat a co od celé té myšlenky chceme. A poté se nám ve spolupráci s dodavateli a samozřejmě se zřizovatelem, městem Havířov, podařilo tu myšlenku realizovat.“
Iveta Kočí Palkovská (ANO), primátorka Havířova: „Já jsem moc ráda za to, že už druhá škola se inspirovala a opravdu zřídila tuto jídelnu, kde přijdou děti a můžou si vybrat, na co mají chuť, můžou si vybrat množství, což samozřejmě zamezuje plýtvání jídlem. A to je ta důležitá zpráva, že každý se nají podle svých potřeb a na druhou stranu se šetří potravinami a tím nejvzácnějším, co máme.“
Anketa: „Je to lepší, protože se více najím, nabíráme si to, co sníme, a tak.“
Anketa: „Je to lepší a myslím si, že ten oběd je dobrý. A můžu si nabrat i toho dost, kolik toho sním.“ Stane se ti někdy, že nesníš všechno? „Jo, stane. Třeba já neodhadnu, jak mám velký hlad.“
Anketa: „Podle mě je to lepší, že si můžeme vlastně dát, co chceme. A jako prostě, že když třeba nejíme těstoviny, tak si můžeme dát třeba rýži. A prostě si můžeme nabrat, kolik chceme, a je to celé na nás.“
Myslíš si, že se teď méně plýtvá jídlem?
Anketa: „Já si myslím, že určitě, že fakt si každý nabere, kolik sní, a je to lepší.“ Máte na výběr ale z jednoho jídla, to vám nevadí? „Jako minulý rok to bylo v tom lepší, že jsme měli vlastně dvě jídla, ale aspoň se tím teďka nebude plýtvat.“
Formou bufetu se prozatím stravují žáci druhého stupně. Menší děti chodí k výdejnímu okénku.
Aleš Kundel, ředitel ZŠ Mládežnická Havířov: „Snažíme se i tam trošku myslet, ne hospodárně, ale tak, abychom v těch dětech skutečně vypěstovali nějaké zdravé stravovací návyky. To znamená, aby i ty děti regulovaly množství jídla, které dostanou, a v závislosti na tom, co by potom vracely, nebo ne. Takže i tam se samozřejmě snažíme s tím pracovat. Zatím tedy žáci prvních až čtvrtých tříd se stravují klasicky, to znamená, jdou si pro výdej jídla k okénku, ale do budoucna plánujeme i možné úpravy tohoto. Takže zatím nic ani neslibujeme, je to všechno ve fázi, řekněme, myšlenky a nějakého projektu.“
Škola bude reagovat také na zpětnou vazbu od žáků. Od příštího měsíce si proto budou moci vybírat ze dvou hlavních jídel.
---
Vozový park městské hromadné dopravy ve Frýdku-Místku rozšíří nový elektrobus MAN. Ten se představil veřejnosti na Zámeckém náměstí ve Frýdku a občané si ho mohli prohlédnout i zevnitř.
Tento krasavec bude brázdit ulice Frýdku-Místku od března příštího roku.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to domluvená akce se společností Transdev, která je naším dopravcem, a je to na základě našeho požadavku, kdy jsme chtěli zlepšit a doplnit stávající autopark elektrobusů. A je to vlastně jeden z nejmodernějších autobusů, které jsou v České republice, a slibujeme si od toho další provoz bez emisí. Je tam zaručený komfort pro uživatele. Pro cestující to znamená, že je tam opět klimatizace, Wi-Fi, je tam i nízkopodlažní přístup a tak dále. Takže s veškerým komfortem, s veškerou výbavou tady přijde čtyři až pět autobusů a dále se zvýší ten počet elektrobusů. A myslím si, že to je dobrá cesta. I když je hodně kritiků, kteří říkají, že bude zima a tak dále. To se postupně zlepší a je to podle mě dobrá cesta k tomu, aby tady nebyly emise a aby bylo lepší životní prostředí."
Kdo to tedy financuje?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Financuje to Transdev z dotací státu a z naší spoluúčasti."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Frýdek-Místek má opravdu moderní městskou hromadnou dopravu, v loňském roce přibylo do flotily dvanáct nových elektrobusů. V příštím roce má přijet do Frýdku-Místku dalších pět takových autobusů, které stojí za mnou. Jsou to rovněž elektrobusy. Jsou opravdu nejmodernější, vybavené, mají klimatizaci. Řidič tam má kamerový systém, takže vidí, co se děje uvnitř vozidla. Bus je také vybavený plošinou, takže pro osoby, které jsou třeba na vozíčku, je to opravdu kvalitní a pohodlný autobus."
Je to ta správná cesta, co se hromadné dopravy ve městě týká?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Určitě, protože elektrobusy jsou nízkoemisní. Dojedou nějakých 350 km na dobití, takže celý ten okruh městem během denní směny zvládnou dojet na jedno nabití, takže nevydávají žádné zplodiny, hluk, a je to opravdu další krok ke zkvalitňování jak dopravy, tak i životního prostředí ve Frýdku-Místku."
Podíl elektromobility v městské autobusové dopravě ve Frýdku-Místku tak překoná hranici 40 % vozidel.
Karel Tichánek, MAN Truck & Bus Česká republika: "Baterie jsou umístěné všechny na střeše. Jedná se o 6 modulů, 6 packů s výkonem 395 kW."
Máte už s tímto typem autobusů nějaké zkušenosti?
Karel Tichánek, MAN Truck & Bus Česká republika: "Ano. Tyto už dodáváme třetím rokem. Jezdí v různých městech, v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci, v Kroměříži, v Kutné Hoře. Takže to byla první značka MAN, která bude jezdit tady v Moravskoslezském kraji."
Nákup elektrobusů je spolufinancován z evropské dotace IROP.
---
Méně sezení v lavicích a více samostatného objevování. Základní škola Chrustova ve Slezské Ostravě zavedla do výuky novou vzdělávací metodiku Začít spolu. Program klade důraz na individuální přístup k dětem, rozvoj tvořivosti i vzájemnou spolupráci. Školáci pracují v takzvaných centrech aktivit a učí se řešit úkoly vlastním tempem.
Školní lavice, tabule a zvonění na hodinu. Tak si klasickou výuku pamatuje většina z nás. Moderní školství ale stále častěji hledá cesty, jak děti pro učení více nadchnout. Základní škola Chrustova proto udělala významný krok dopředu. Od nového školního roku spustila pro své nejmladší žáky mezinárodně uznávaný program Začít spolu.
Roman Goryczka (Ostravak), místostarosta Slezské Ostravy: "Každý zřizovatel, který je rozumný a pracovitý a chce, aby se školy posouvaly dál, hledá nové způsoby. Paní ředitelka tady ze Základní školy Chrustova přišla s tím, že by chtěla zavést program Začít spolu, což je skvělá alternativa pro klasické školství. Nenahrazuje to. Je to alternativa a hledá, jak navázat děti na tu výuku individuálně. Takže je tam individuální přístup pedagoga a individuální přístup dítěte a vždycky se hledá ne to, co neumí dítě, ale to, co umí."
Tradiční předměty se v tomto programu propojují do společných témat. Třídy jsou rozdělené do takzvaných center aktivit. Děti pracují v malých skupinkách a věnují se například matematice, čtení nebo pokusům skrze praktické úkoly.
Hana Pomezná, ředitelka ZŠ Chrustova: "První důvod byl odložení nebo zrušení odkladů. Tušili jsme, že přijdou do školy různě vyzrálé děti a hledali jsme takový způsob výuky, který by se zamlouval všem. A druhým důvodem bylo, že jsem zjistila, že ve Slezské Ostravě jsou dvě mateřské školy, které už dlouhá léta v tomto programu pracují. Rodiče jsou spokojeni, tak jsme rodičům chtěli nabídnout vlastně pokračování v tomto vzdělávacím programu i na základní škole."
Změna prostředí i způsobu výuky vytváří ve třídách přátelskou atmosféru, kde se děti nebojí dělat chyby, protože chyba je vnímána jako příležitost k ponaučení.
Eva Vaňková, učitelka ZŠ Chrustova: "Děti jsou samostatnější, navzájem si pomáhají, začínají diskutovat a začínají i argumentovat. Vlastně proč to tak je a proč to tak nemá být. Jednou za měsíc máme týden, kdy máme centra aktivit. Děti rotují každý den, takže to pro ně není jednosměrné každý den. Vlastně si zažijí něco jiného a na konci týdne si to zhodnotíme, reflektujeme a řekneme si, co se dařilo a co ne.
Co jste třeba už vyráběli?
Anketa, žák: "S takovými barvami. A teď jsme dávali ovoce a tam jsme barvili ovoce."
Škola se snaží nejrůznějšími způsoby vytvořit prostředí bez stresu. Od loňského roku například zrušila známkování a přešla na bodový systém.
Program Začít spolu dává dětem skvělý základ nejen pro další studium, ale i pro běžný život.
---
Teplo z vyčištěné odpadní vody by v budoucnu mohlo pomáhat vytápět Ostravu. U čistírny v Přívoze chce Veolia postavit tři velká tepelná čerpadla. Město si od projektu slibuje menší závislost na plynu při odchodu od uhlí.
Vyčištěná voda z ostravské ústřední čistírny dnes odtéká do Černého potoka a dál do Odry. Odnáší s sebou ale i energii, kterou by město chtělo využít. Voda má totiž i v zimě kolem deseti až patnácti stupňů. Právě její teplo by se mohlo vracet do ostravských domácností.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „A právě tato pročištěna odpadní voda bude procházet přes tyto čerpadla, které tuto nízkotepelnou hodnotu budou jímat.“
Tři tepelná čerpadla mají mít celkový výkon čtyřicet megawattů. Energii z vody předají do teplárenské soustavy, na kterou je napojeno osmdesát tisíc domácností. Podle města by v teplých měsících mohla pokrýt téměř devadesát procent potřeby tepla. V zimě budou pomáhat dalším zdrojům. Technologie má vzniknout na městských pozemcích u čistírny. Ostrava je chce investorovi pronajmout.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „My jako město nechceme pozemky prodávat, protože jsou strategické pro rozvoj ústřední čistírny.“
Investorem i provozovatelem má být Veolia. Náklady se předběžně odhadují na dvě miliardy korun, pětapadesát procent mají pokrýt dotace z Modernizačního fondu.
Využití odpadního tepla je jednou z cest, jak nahradit uhlí, které zatím dominuje výrobě tepla v Třebovicích. Veolia současně buduje i plynové zdroje. Dvě kogenerační jednotky vznikají v areálu odpadové společnosti OZO.
Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia: „Zemní plyn je sice fosilní palivo, nicméně oproti výrobě třeba tepla z uhlí, která je dominantní dneska ještě způsob výroby v Ostravě ušetříme zhruba polovinu emisí CO2, to znamená je o polovinu lepší z pohledu životního prostředí.“
Kogenerační jednotky vyrábějí současně elektřinu i teplo. Podobný zdroj už Veolia na jaře spustila v Ostravě-Jihu. Projekt u čistírny má ale pomoci, aby odchod od uhlí neznamenal přílišnou závislost na plynu. Jeho příprava je zatím na začátku.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Předpokládáme, že zahájení by mohlo být, dejme tomu do 3 let a spuštěná do 5 let.“
Prvním krokem je záměr pronájmu pozemků. Samotnou smlouvu by zastupitelé mohli projednat v prosinci. Následovat má projektování a příprava stavby.
---
Přibližně 147 kilogramů trhaviny použili střelmistři k odstřelu skipové věže bývalého Dolu ČSA v Karviné. Ta po odstřelu padla dolů ve středu v devět hodin ráno. Železobetonový kolos měřil takřka sedmdesát metrů a vážil přibližně 19 tisíc tun. Odstřel je dalším krokem v postupné likvidaci dolu, kde se uhlí přestalo těžit v roce 2021.
Příprava odstřelu si vyžádala 948 vrtů, do kterých střelmistři rozmístili nálože. Stejný počet rozbušek pak zajistil jejich odpálení. K zemi šla devítipodlažní železobetonová stavba, jejíž součástí byly dva těžní stroje a portálový jeřáb.
Vladimír Pravda, střelmistr: "Z hlediska provedení jsme nezpůsobili žádné škody. Odstřel probíhal tak, jak jsme předpokládali."
Příprava demolice trvala zhruba měsíc
Vladimír Pravda, střelmistr: "Součástí byly jak částečné bourací práce, tak vrtací práce a vlastní nabíjení vývrtu. Trhavinu jsme použili zahraniční provenience. Je to trhavina typu dynamit."
Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele odštěpného závodu Karviná: "Příprava na vlastní odstřel, kterého jsme dnes byli před malou chvílí svědky, probíhala dlouhodobě. V podstatě ten proces likvidace, vyřízení legislativy, zpracování projektů a dostání se do podzemí. K tomu, abychom mohli odpálit tu věž, trvá od roku 2021."
Práce v bývalém dole pokračují. Diamo dále likviduje podzemní důlní díla a připravuje další kroky v areálu. O osudu některých dalších budov bývalého dolu zatím není rozhodnuto. Ministerstvo kultury posuzuje, zda je prohlásí za kulturní památky.
---
Ředitelství silnic a dálnic otevřelo zbývající téměř čtyřkilometrový úsek dálnice D48 mezi Dubem a Palačovem na Novojičínsku, včetně Palačovské spojky. Původně měla být stavba hotova na jaře.
Stavba chybějícího úseku dálnice D48 mezi Dubem a Palačovem, ze kterého odbočuje i nová Palačovská spojka směrem na Valašské Meziříčí, začala v polovině roku 2023. Dokončena byla po 40 měsících.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Specifická stavba byla v tom, že jsme stavěli 3,6 kilometrů dálnice D48, kde jsme předělávali stávající čtyřpruhové uspořádání, které bylo nevyhovující z hlediska dálničního provozu, a zároveň jsme stavěli silnici I. třídy, prakticky taky dálničního typu, protože to je čtyřpruhová komunikace, a zde to bylo přes 5 kilometrů silnice první třídy.”
Projekt stál 2,45 miliardy korun bez daně. Realizace měla skončit na jaře, nicméně komplikace se vyskytly hned ze startu.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “Největší problém celé té stavby posléze byly přeložky inženýrských sítí, které se původně měly dělat formou překopů na té dálnici D48. Ukázalo se to ale jako nemožné, takže se musely dělat protlaky, mělo se technické řešení, a to ve výsledku způsobilo to prodlejení zhruba těch nějakých 150 dnů proti tomu původnímu předpokladu, kdy stava měla by zprovozněna na jaře letošního roku, ale zprovozňuje se v říjnu.”
Poslední částí dálnice D48, kterou zbývá postavit, je úsek kolem Nového Jičína. Tady stavba začíná právě v těchto dnech.
Miroslav Mazal, tiskový servis, Ředitelství silnic a dálnic: “Na místě byla lanová svodidla, která aktuálně dělníci odstraňují. Zároveň vzniklo první větší dopravní omezení, to znamená, že provoz vede jedním pruhem pro každý směr. Toto dopravní omezení bude pokračovat po většinu doby této dostavby. Řidiči se proto nemusí obávat objízdných tras na hlavní trase silnice I/48."
Podobně slavnostního okamžiku, jako v případě úseku Dub - Palačov, by se tato část dálnice měla dočkat v lednu 2029.
---
Žáci druhého stupně na Základní škole Mládežnická v Havířově si už pro oběd nechodí k výdejnímu okénku. Škola zavedla stravování formou bufetu, což se hned projevilo i menším množstvím zbytků.
Stále více škol přemýšlí nad celkovým konceptem stravování dětí. Nejde už jen o vyvážený a zdravý jídelníček, ale také o omezení plýtvání potravinami. I proto se další škola v Havířově rozhodla vydat cestou bufetového stravování.
Aleš Kundel, ředitel ZŠ Mládežnická Havířov: „Děti velké množství jídla vracely. Takže určitá ekonomika toho provozu, jakési zásady zacházení s jídlem, stravovací návyky, to bylo to, co nás k tomu vedlo. Napřed jsme si sami pro sebe navrhli, jak by to asi mělo vypadat a co od celé té myšlenky chceme. A poté se nám ve spolupráci s dodavateli a samozřejmě se zřizovatelem, městem Havířov, podařilo tu myšlenku realizovat.“
Iveta Kočí Palkovská (ANO), primátorka Havířova: „Já jsem moc ráda za to, že už druhá škola se inspirovala a opravdu zřídila tuto jídelnu, kde přijdou děti a můžou si vybrat, na co mají chuť, můžou si vybrat množství, což samozřejmě zamezuje plýtvání jídlem. A to je ta důležitá zpráva, že každý se nají podle svých potřeb a na druhou stranu se šetří potravinami a tím nejvzácnějším, co máme.“
Anketa: „Je to lepší, protože se více najím, nabíráme si to, co sníme, a tak.“
Anketa: „Je to lepší a myslím si, že ten oběd je dobrý. A můžu si nabrat i toho dost, kolik toho sním.“ Stane se ti někdy, že nesníš všechno? „Jo, stane. Třeba já neodhadnu, jak mám velký hlad.“
Anketa: „Podle mě je to lepší, že si můžeme vlastně dát, co chceme. A jako prostě, že když třeba nejíme těstoviny, tak si můžeme dát třeba rýži. A prostě si můžeme nabrat, kolik chceme, a je to celé na nás.“
Myslíš si, že se teď méně plýtvá jídlem?
Anketa: „Já si myslím, že určitě, že fakt si každý nabere, kolik sní, a je to lepší.“ Máte na výběr ale z jednoho jídla, to vám nevadí? „Jako minulý rok to bylo v tom lepší, že jsme měli vlastně dvě jídla, ale aspoň se tím teďka nebude plýtvat.“
Formou bufetu se prozatím stravují žáci druhého stupně. Menší děti chodí k výdejnímu okénku.
Aleš Kundel, ředitel ZŠ Mládežnická Havířov: „Snažíme se i tam trošku myslet, ne hospodárně, ale tak, abychom v těch dětech skutečně vypěstovali nějaké zdravé stravovací návyky. To znamená, aby i ty děti regulovaly množství jídla, které dostanou, a v závislosti na tom, co by potom vracely, nebo ne. Takže i tam se samozřejmě snažíme s tím pracovat. Zatím tedy žáci prvních až čtvrtých tříd se stravují klasicky, to znamená, jdou si pro výdej jídla k okénku, ale do budoucna plánujeme i možné úpravy tohoto. Takže zatím nic ani neslibujeme, je to všechno ve fázi, řekněme, myšlenky a nějakého projektu.“
Škola bude reagovat také na zpětnou vazbu od žáků. Od příštího měsíce si proto budou moci vybírat ze dvou hlavních jídel.
---
Vozový park městské hromadné dopravy ve Frýdku-Místku rozšíří nový elektrobus MAN. Ten se představil veřejnosti na Zámeckém náměstí ve Frýdku a občané si ho mohli prohlédnout i zevnitř.
Tento krasavec bude brázdit ulice Frýdku-Místku od března příštího roku.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Je to domluvená akce se společností Transdev, která je naším dopravcem, a je to na základě našeho požadavku, kdy jsme chtěli zlepšit a doplnit stávající autopark elektrobusů. A je to vlastně jeden z nejmodernějších autobusů, které jsou v České republice, a slibujeme si od toho další provoz bez emisí. Je tam zaručený komfort pro uživatele. Pro cestující to znamená, že je tam opět klimatizace, Wi-Fi, je tam i nízkopodlažní přístup a tak dále. Takže s veškerým komfortem, s veškerou výbavou tady přijde čtyři až pět autobusů a dále se zvýší ten počet elektrobusů. A myslím si, že to je dobrá cesta. I když je hodně kritiků, kteří říkají, že bude zima a tak dále. To se postupně zlepší a je to podle mě dobrá cesta k tomu, aby tady nebyly emise a aby bylo lepší životní prostředí."
Kdo to tedy financuje?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Financuje to Transdev z dotací státu a z naší spoluúčasti."
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Frýdek-Místek má opravdu moderní městskou hromadnou dopravu, v loňském roce přibylo do flotily dvanáct nových elektrobusů. V příštím roce má přijet do Frýdku-Místku dalších pět takových autobusů, které stojí za mnou. Jsou to rovněž elektrobusy. Jsou opravdu nejmodernější, vybavené, mají klimatizaci. Řidič tam má kamerový systém, takže vidí, co se děje uvnitř vozidla. Bus je také vybavený plošinou, takže pro osoby, které jsou třeba na vozíčku, je to opravdu kvalitní a pohodlný autobus."
Je to ta správná cesta, co se hromadné dopravy ve městě týká?
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Určitě, protože elektrobusy jsou nízkoemisní. Dojedou nějakých 350 km na dobití, takže celý ten okruh městem během denní směny zvládnou dojet na jedno nabití, takže nevydávají žádné zplodiny, hluk, a je to opravdu další krok ke zkvalitňování jak dopravy, tak i životního prostředí ve Frýdku-Místku."
Podíl elektromobility v městské autobusové dopravě ve Frýdku-Místku tak překoná hranici 40 % vozidel.
Karel Tichánek, MAN Truck & Bus Česká republika: "Baterie jsou umístěné všechny na střeše. Jedná se o 6 modulů, 6 packů s výkonem 395 kW."
Máte už s tímto typem autobusů nějaké zkušenosti?
Karel Tichánek, MAN Truck & Bus Česká republika: "Ano. Tyto už dodáváme třetím rokem. Jezdí v různých městech, v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci, v Kroměříži, v Kutné Hoře. Takže to byla první značka MAN, která bude jezdit tady v Moravskoslezském kraji."
Nákup elektrobusů je spolufinancován z evropské dotace IROP.
---
Méně sezení v lavicích a více samostatného objevování. Základní škola Chrustova ve Slezské Ostravě zavedla do výuky novou vzdělávací metodiku Začít spolu. Program klade důraz na individuální přístup k dětem, rozvoj tvořivosti i vzájemnou spolupráci. Školáci pracují v takzvaných centrech aktivit a učí se řešit úkoly vlastním tempem.
Školní lavice, tabule a zvonění na hodinu. Tak si klasickou výuku pamatuje většina z nás. Moderní školství ale stále častěji hledá cesty, jak děti pro učení více nadchnout. Základní škola Chrustova proto udělala významný krok dopředu. Od nového školního roku spustila pro své nejmladší žáky mezinárodně uznávaný program Začít spolu.
Roman Goryczka (Ostravak), místostarosta Slezské Ostravy: "Každý zřizovatel, který je rozumný a pracovitý a chce, aby se školy posouvaly dál, hledá nové způsoby. Paní ředitelka tady ze Základní školy Chrustova přišla s tím, že by chtěla zavést program Začít spolu, což je skvělá alternativa pro klasické školství. Nenahrazuje to. Je to alternativa a hledá, jak navázat děti na tu výuku individuálně. Takže je tam individuální přístup pedagoga a individuální přístup dítěte a vždycky se hledá ne to, co neumí dítě, ale to, co umí."
Tradiční předměty se v tomto programu propojují do společných témat. Třídy jsou rozdělené do takzvaných center aktivit. Děti pracují v malých skupinkách a věnují se například matematice, čtení nebo pokusům skrze praktické úkoly.
Hana Pomezná, ředitelka ZŠ Chrustova: "První důvod byl odložení nebo zrušení odkladů. Tušili jsme, že přijdou do školy různě vyzrálé děti a hledali jsme takový způsob výuky, který by se zamlouval všem. A druhým důvodem bylo, že jsem zjistila, že ve Slezské Ostravě jsou dvě mateřské školy, které už dlouhá léta v tomto programu pracují. Rodiče jsou spokojeni, tak jsme rodičům chtěli nabídnout vlastně pokračování v tomto vzdělávacím programu i na základní škole."
Změna prostředí i způsobu výuky vytváří ve třídách přátelskou atmosféru, kde se děti nebojí dělat chyby, protože chyba je vnímána jako příležitost k ponaučení.
Eva Vaňková, učitelka ZŠ Chrustova: "Děti jsou samostatnější, navzájem si pomáhají, začínají diskutovat a začínají i argumentovat. Vlastně proč to tak je a proč to tak nemá být. Jednou za měsíc máme týden, kdy máme centra aktivit. Děti rotují každý den, takže to pro ně není jednosměrné každý den. Vlastně si zažijí něco jiného a na konci týdne si to zhodnotíme, reflektujeme a řekneme si, co se dařilo a co ne.
Co jste třeba už vyráběli?
Anketa, žák: "S takovými barvami. A teď jsme dávali ovoce a tam jsme barvili ovoce."
Škola se snaží nejrůznějšími způsoby vytvořit prostředí bez stresu. Od loňského roku například zrušila známkování a přešla na bodový systém.
Program Začít spolu dává dětem skvělý základ nejen pro další studium, ale i pro běžný život.
---
