Ostrava-Jih bude v roce 2026 hospodařit s 1,94 mld. kč
Městský obvod Ostrava-Jih bude v příštím roce hospodařit s rekordním rozpočtem ve výši 1,94 miliardy korun. Rozpočet je vyrovnaný, stabilní a umožňuje pokračovat ve strategických investicích i v poskytování služeb obyvatelům.
Na posledním jednání roku 2025 v prosinci schválili zastupitelé městského obvodu Ostrava-Jih pro následující rok. Jedná se o rozpočet rekordní, ve výši necelých dvou miliard korun.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Je vyrovnaný a zajišťuje nám stabilní fungování služeb pro naše občany. Ve srovnání s minulým rokem došlo k navýšení neúčelové dotace z města, a to o 217 milionů korun. Je to zejména kvůli změně financování, kdy náklady na nepedagogické pracovníky budeme v letošních nebo v dalších letech řešit my, obvod, jako zřizovatel škol. A i přesto, že dochází k navýšení dotací na školství, stále musíme každoročně doplácet z našeho rozpočtu zhruba přes 50 milionů korun, tak, abychom zajistili plnohodnotný provoz našich škol.“
Očekávané příjmy obvodu činí 1,775 miliardy korun, přičemž část zdrojové základny rozpočtu tvoří financování ve výši 165,5 milionu korun.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Rozpočet nám umožní pokračovat také v klíčových investicích, jako je rekonstrukce sportovního nebo dokončení sportovního centra Hala Dubina. Dále máme nějaké investice do škol, jako je hřiště u základní školy Srbská a další investice pro rozvoj našeho obvodu.“
Otakar Šimík (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „V rozpočtu roku 2026 byla koma jedná z priorit rekonstrukce ulice pod Hájí, která si to velice zaslouží. Aktuálně tam je taková špatná situace, kdy nám tam hlavně chybí samostatná cyklostezka, aby navazovala na zbylou páteřní trasu, ale ani chodník, který tam je, není stavebně oddělený od komunikace, a vzhledem k tomu, že to je velice využívaná trasa, nejen pro vstup do Bělského lesa lidmi i cyklisty. Je tam velká průjezdnost aut, tak ta realizace je velice potřebná. Tuto investiční akci připravujeme již řadu let, protože jsme museli vykoupit pozemky od soukromých vlastníků a to nejenom z našeho obvodu, ale i ze Staré Bělé, takže to bylo komplikovanější. Také i ta projektová dokumentace se nám trošičku zkomplikovala, takže jsme ji letos již ale dokončili a pro příští rok máme pro tuto akci vyčleněných v rozpočtu 13 milionů korun.“
Na služby pro občany, vzdělávání, kulturu, sport a sociální péči půjde vůbec největší částka rozpočtu, a to 751 mil. Kč.
---
Bělský les v Ostravě má nové povalové chodníky
Poslední léta přinesla významnou proměnu Bělského lesa, největší zelené plochy v Ostravě. Nyní zde přibyly nové povalové chodníky a další prvky, které propojily takzvané Starobělské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží.
Návštěvníkům Bělského lesa a zejména zdejší Stezky vody se bude procházet opět o něco jednodušeji. Byla dokončena další část povahových chodníků, která jim umožní přejít podmáčená místa.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Použil se materiál, který je spojený s lesem: dřevo, kámen. Tak ať to do té přírody co nejvíc zapadne. A smyslem této etapy vlastně bylo otevřít les a propojit jednotlivá atraktivní místa Bělského lesa tak, aby návštěvník mohl i v tomto období lesem projít. Náklady jsou přes 13 milionů korun z celkových povalových chodníků, včetně právě těch schodišť, které byly dost navštěvovány z té strany Výškovic a navštěvování běžeckých okruhů. Takže víte, že jsme nedávno otevřeli běžecké okruhy a teď jsme je vlastně propojili s těmi ostatními částmi. A myslím si, že dostatečně tady v podstatě rezonuje to zadržování vody. Je to stejný projekt, jako se teď postupně dokreslil. Projekt k jezeru tedy bude podle mě z hlediska hospodaření taky nádherný."
Magda Cigánková, spoluautorka návrhu, architektka: "V rámci našeho projektování jsme s kolegyní především chtěly propojit stávající cestu vody, která tady byla, s křížovou cestou. Protože se nám úplně nelíbilo, když skončila cesta vody, že se lidé tak bezprizorně pouštěli po celém Bělském lese. A to prošlapávání nebylo zrovna to pravé ořechové. A vzhledem k tomu, že po covidu v lese je opravdu těch lidí strašně moc, tak jsme se snažily je nějakým směrem nasměrovat, aby v lese zůstala aspoň část přírody neprošlapaná těmi návštěvníky. Ta naše část, co jsme dělaly s kolegyní, je vlastně odsud až k začátku křížové cesty. My jsme se snažily v rámci projektu držet i mírnou linku tak, aby se dalo projít i kočárkem."
Stejně jako u předchozích projektů provedla úpravy městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň. Práce začaly v srpnu.
Martin Mati, technický ředitel, Ostravské městské lesy a zeleň: "Myslím si, že jsme vytvořili nádherný projekt, ale s čím jsme si hodně vyhráli, tak je právě voda. Jsou to cesty vody, ale myslím si, že za námi se otvírá ta nejhezčí část cest vody. Co se týče přírody a užívání si, toho kochání se přírodou. Vytvořili jsme několik tůní a opravdu musím říct, že náš bagrista byl téměř génius. Hráli jsme si opravdu na centimetry s vodou, že uvidíte, jak se to z jedné tůně přelévá do druhé tůně, a zase do třetí. Mění se to taky v čase. Záleží na tom, jak naprší, jestli je léto nebo zima. A opravdu v každém ročním období tady uvidíte trochu něco jiného, trochu jinak fungování vody. A když se na to zaměříte, tak budete nadšení."
Vladimír Blahuta, ředitel Ostravských městských lesů a zeleně: "Už v roce 2015 Městské lesy představily vedení města několik zajímavých projektů týkajících se úpravy celé městské významné zeleně. No a po rekapitulaci toho materiálu jsem zjistil, že vlastně z těch sedmi projektů 5 už došlo ke svému naplnění. Takže je to úžasné. Já bych chtěl za nás, za lesníky, skutečně poděkovat vedení města, že přistoupilo k tomu, co jsme postupně navrhovali, a měli jsme možnost ukázat, že některé věci v lese umíme udělat."
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Samozřejmě dostatečný mobiliář, posezení. Vidíme tady naše klasické čtyřhranné lavice, jsou tady i dětské prvky, některé pohybové věci doplněné, už myslím si, že atraktivní prasátka od běžeckých okruhů směrem dolů pro děti. Instrumentální ukázkové cedule."
Bělský les s rozlohou zhruba 160 hektarů je vyhledávaným místem pro rekreaci. Od roku 2023 mohou návštěvníci lesa využívat Stezku vody. V roce 2025 se zde otevřel park nad rybníkem s mnoha atrakcemi.
---
Na ZŠ Dvorského se žáci učí bilingvně
Angličtina jako nedílná součást života žáků. Tak k jazyku přistupují na Základní škole Bohumíra Dvorského v Bělském lese, kde už od první třídy probíhá část výuky v jazykových třídách bilingvně – tedy dvojjazyčně.
Hudební a výtvarná výchova ale i přírodověda nebo dějepis v angličtině. Od září se na základní škole Bohumíra Dvorského učí žáci částečně v angličtině, a to na obou stupních.
Ivana Dybalová, zástupkyně ředitele, ZŠ B. Dvorského: „Tak na prvním stopni máme bilingvní výuku vlastně rozdělenou na první a druhou třídu, kdy většinou teda to máme ve výchovných předmětech, jako je hudební výchova, výtvarná výchova, protože ty děti ještě neumí tak dostatečně anglicky a nemají dostatečnou slovní zásobu. Potom od té třetí třídy výše už ta bilingvní výuka probíhá v naukových předmětech v prvouce, po případě v přírodovědě, vlastivědě, na druhém stopni dějepis a další.“
Veronika Bulková, učitelka bilingvních předmětů: „Ty přípravy jsou samozřejmě jinačí, protože přece jenom člověk musí přemýšlet nad tím, jak to zformulovat, aby, aby to ti žáci pochopili, aby to bylo pro ně srozumitelné. Zároveň musí stihnout a zajistit, aby pochopili to učivo, jakoby v českém jazyce, takže nějakým způsobem vyrovnávat tady ty dvě části. A věřím, že je to plus pro ně, protože si rozvíjí slovní zásobu.“
anketa, žáci bilingvní výuky: „V tomto roce mě nejvíce v té bilingvní třídě, že máme více předmětů v Angličtině. A který z těch předmětů tě baví nejvíc? Přírodověda.“
anketa, žáci bilingvní výuky: „Moje oblíbená vyučovací hodina v Angličtině je ta výtvarka, protože tam si můžu malovat v klidu. A je to docela lehké.“
Oficiální statut bilingvních tříd mají jen čtyři další ostravské státní základní školy. ZŠ Bohumíra Dvorského je tedy pátou.
Miloš Kosík, ředitel ZŠ B. Dvorského: „Tak my jsme získali statut letos od září, což bylo velmi složité samozřejmě. Již nějakou dobu jsme měli rozšířené výuky angličtiny od mateřské školy, kde máme dvě oddělení, od školní družiny až po první až devátý ročník. A od září máme tedy statut bilingvní, bilingvního vzdělávání a snažíme se naplňovat normy, které jsou dané ministerstvem. Je to pro nás výzva určitě, jelikož naše škole je zaměřena na sport, ano, ale ty jazyky byly zapotřebí, protože jsme s tím měli zkušenost, jenom jsme to chtěli posunout trošičku na vyšší úroveň.“
Radim Ivan (ODS/SPOLU), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „My jsme rádi, že se bilingvní výuka zavadí na další škole, bereme to jako rozšíření vlastně služeb pro žáky. Dneska prostě už si s jedním jazykem nevystačíme a já věřím, že ji na této škole využijí tak, jak je u nich ve zvyku i s využitím moderních technologií, právě pro tu výuku a moderních přístupů, takže jsem za to rád.“
Díky postupnému zvyšování hodinové dotace, zavádění druhého jazyka a dvojjazyčné výuce v různých předmětech se žáci systematicky připravují nejen na mezinárodní zkoušky a soutěže, ale také na život ve světě, kde se jazyky stávají běžným prostředkem dorozumívání.
---