Ostrava-Poruba ekologicky zbavuje stromy jmelí

Ostrava-Poruba má ve svém obvodě přes 20 tisíc stromů. Zhruba 1 600 z nich je napadeno jmelím, které ze stromu odčerpává vodu a důležité živiny až ho zcela zahubí. Radnice se tomu snaží zabránit ekologickými postřiky.

V Ostravě-Porubě v těchto dnech zachraňují stromy napadené jmelím. 60 vytipovaných stromů v 1., 2., a 3. stavebním obvodu prochází speciálními postřiky, po kterých do dvou týdnů jmelí odpadne a stromům přitom nijak neublíží.

Miroslav Otisk, místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “My tento postřik provádíme už třetím rokem s tím, že každý rok vybereme přibližně 50 až 60 stromů, které jsou extrémně zasažené jmelím, pro které by klasické mechanické odstranění znamenalo vlastně ohromný šok, případně až jejich odumření. Kdežto tady tento postřik je ohleduplný právě vůči stromům.”

Renáta Hoviacká, správkyně zeleně, MOb Ostrava-Poruba: “Když odstraňujete jmelí mechanicky, v podstatě musíte jakoby uřezat až dvě třetiny větve. Tím pádem ten strom přijde o listy, způsobí se velké rány. Do toho stromu v podstatě vnikají choroby, nebo viry, nebo nějaké hniloby a odumírají.”

Účinnost postřiku je až 97 procent. Takto efektivní je ale pouze v případě, že se správně načasuje.

Václav Drhlík, Safe Trees: “Důležité je to provádět v tuto dobu, v tom předjarním období, kdy ještě neraší stromy, ale zároveň už nemrzne. Nemělo by příliš foukat a samozřejmě mlha a déšť jsou jakoby špatné faktory. I na podzim po odpadu listí je možné aplikovat postřik proti jmelí bílému.”

Navíc nestačí ošetřit jen jeden nejvíce napadený strom, ale ideálně celou zasaženou lokalitu.

Václav Drhlík, Safe Trees: “Část těch keříků úplně zmizí, ale zčásti, respektive na té trase těch kořínků jmelí, tak se opět objeví malé keříčky. Ale trvá to zhruba 4, 5 let než tento keříček opět plodí, takže máme tu jistotu, že 4, 5, 6 let ten strom je bezpečný pro ostatní stromy, že neplodí a z něj pak ptáci neroznáší ta semínka dále.”

Aleš Država Safe trees: “Je to dost složité a všechno záleží na tom, jakou máte plošinu. Některé plošiny jsou, řekněme, lepší na manipulaci, některé horší a tahle je skvělá. I přesto, že je strašně stará, tak je podle mě téměř nejlepší. Snažíme se to dělat tak, aby se nic nezlomilo, ale ne vždy to jde.”

Na velký strom, který je masivně zasažený jmelím, se spotřebuje až 10 litrů postřikové kapaliny.

Jmelí se nejčastěji objevuje na méně vitálních stromech. Co se týká druhů, pak jsou to zejména lípy, javory a jabloně.

---

Architekti zpracovávají nejlepší návrhy Porubanů

Celkem 9 návrhů loni poslali lidé do 5. ročníku projektu Zelená Porubě. Jejich originalitu, koncepčnost, komplexnost a také realizovatelnost hodnotila komise, která poslala do dalšího kola 3 z nich. Na ten vítězný radnice vyčlenila 4 miliony korun.

Participativní rozpočet Zelená Porubě prošel výraznou změnou. Lidé už nenavrhovali jen dílčí proměny veřejného prostoru, ale proměny celých vnitrobloků. Odborná porota pak vybrala 3 nejlepší z 9, které jsou v tuto chvíli v rukou architektů. Jedním z nich je úprava dvoru přírodovědců mezi ulicemi Čkalovova, Španielova, Dětská a Nálepkovým náměstím.

Jana Robotová, autorka návrhu: “Navrhovala jsem rozšířit naše dětské hřiště, neboť jsem maminka dvou dětí, takže chceme to hřiště tady nějak oživit a zároveň jsme chtěli přidat prvky i pro rodiče, kteří tady s těmi dětmi chodí, aby si mohli třeba i zasportovat, nebo si jenom odpočinout, posedět.”

Nově by se ve dvoře měly objevit například trampolíny, lanové překážky, posilovací stroje, nebo lanovka na svahu. A také živá expozice s ohledem na Stanici mladých přírodovědců a mateřskou školu.

Roman Osika, architekt: “Je to velmi zajímavé zadání, je to prostor poměrně jasně vymezený, vnímáme tu nějaké věci, které by se mohly zlepšit, takže baví nás. Je to jakoby zajímavé z toho pohledu, že najednou se dostáváme do kontaktu více s lidmi.”

Do konečného návrhu budou zapracovány nejen požadavky lidí, kteří tady bydlí, ale také mateřské školy a Stanice mladých přírodovědců, které jsou součástí vnitrobloku. V místě by tak mohla vzniknout živá expozice.

Tomáš Čech, koordinátor participačních aktivit: “Měly by tam v těch stranách, po stranách té mateřské školy být vysazené nějaké zajímavé druhy stromů tak, aby právě v přírodovědných kroužcích se mohly děti dozvědět o listech, o rozdílech mezi jednotlivými stromy. A na druhé straně, blíže bytovým domům u náměstí, tak by měla vzniknout plocha s květinami, trvalkami tak, aby zase i tato část flory byla připravená a mohly ji poznávat.”

Zelená Porubě je ve fázi, kdy se zpracovávají ideové návrhy tří nejlepších projektů. Kromě dvoru přírodovědců jde o Duhové hřiště mezi ulicemi plukovníka Prchala a Bedřicha Nikodéma a návrh Aktivní po dešti na ulici Ludvíka Podéště."

Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: “Každý z těch prostorů zpracovává jiný architekt, aby jsme se nedostali do toho, že ty návrhy budou podobné nebo stejné. Na konci dubna bysme měli mít hotovy všechny tři ideové návrhy v nějaké předfinální podobě a následovat bude krok takový, že to budeme projednávat v místě samém s tou komunitou, která v tom dvoře nebo prostoru žije.”

Finální verze návrhů pak budou hotovy na konci května a v červnu bude spuštěno hlasování, ve kterém Porubané vyberou vítěze.

---

Online výuka probíhá i v mateřských školách

Dnešní covidové době se přizpůsobily i mateřské školy, Aby neztratily spojení s dětmi a jejich rodiči v době, kdy jsou uzavřeny, mnohé z nich zavedly stejně jako základní školy alespoň částečně distanční výuku.

Ani školky neztratily kontakt s dětmi. Například Mateřská škola exilu má kromě běžných i pět speciálních tříd pro děti s postižením. Se dvěma z nich se dennodenně setkává online.

Dana Schönová, ředitelka, MŠ Čs. exilu: “Sejdou se a 20 minut společně tráví takovým třídním rituálem. Zazpívají si, ukáží si, s čím si doma hrají, předvedou domácí zvířátko, pozdraví kamarády. Tady právě kolegyně připravují pro ty ostatní děti pomůcky, které si rodiče zapůjčují domů. Protože máme hodně dětí s autismem, tak vlastně tady vidíte krabice na strukturované učení, které jsou naplněny pomůckami.”

Ty jsou dětem ušité přímo na míru. Takže jsou v nich jak složitější, tak jednodušší úkoly. Krabic má školka dostatek i proto, že si je sama navrhla a nechává si je i vyrábět. Rodičům nejen zapůjčuje, ale i prodává.

Věra Snížková, pedagožka, zástupkyně ředitelky, MŠ Čs. exilu: “Takže opravdu každé dítě dostane úkolů podle jeho schopností, možností a také podle toho, jak ten rodič může. Nechceme samozřejmě rodiče zatěžovat, aby prostě to bylo opravdu vyvážené a aby ty úkoly, které dáváme, dělaly pro radost. Nedělaly je proto, že musí.”

Pro děti z běžných tříd má školka na každý týden připraveny pracovní listy, které zveřejňuje na facebooku, případně je posílá rodičům e-mailem. .

Dana Schönová, ředitelka, MŠ Čs. exilu: “Zároveň tam dětem zveřejňujeme videozáznamy z činností, které ve školce prováděly. Takže zveřejňujeme tam písně, pohybové hry, dramatizace pohádek tak, aby děti s rodinou si dělali takové drobné radosti.”

V mateřské škole funguje i školské poradenské pracoviště, které zajišťuje individuální logopedickou péči a ve většině případů pracuje s dětmi online.

Dana Schönová, ředitelka, MŠ Čs. exilu: “Pokud rodiče nemají možnost onlinu, tak zveme děti na individuální setkávání. Půjčování pomůcek je samozřejmostí.”

Nejen MŠ exilu, ale mnohá místa po celém Česku si v pátek 2. dubna připomenou Světový den porozumění autismu. A to tím, že se zapojí do celosvětové kampaně Light it up blue“, česky „Rozsviťme se modře“. V podvečer tohoto dne se v oknech rozsvěcují modrá světla nebo se účastníci kampaně např. oblékají do modrého oblečení. Modrá je totiž barvou komunikace a sebevyjádření, tedy oblastí, ve kterých mají lidé s autismem největší potíže.

---