Líčení, účesy, focení a hlavně dobrá nálada. Na střední škole Příčná v Porubě vznikl díky projektu Nejsi jen diagnóza charitativní kalendář, který má ukázat onkologické pacienty jinak než jen jako nemocné a zároveň má pomoci dalším s touto diagnózou.
Rakovina změní člověku život během okamžiku. Projekt Nejsi jen diagnóza chce ale ukázat, že ani vážná nemoc člověka nedefinuje. Stojí za ním Jana Ziakas, která si rakovinou a léčbou sama prošla a rozhodla se projektem pomoci dalším lidem s tímto onemocněním.
Jana Ziakas, ambasadorka projektu: "Byla jsem vlastně svědkem jednoho takového projektu ve Zlíně a hrozně mě to nadchlo a mrzelo mě, že něco takového není i u nás v Moravskoslezském kraji. A říkala jsem si, tak proč ne? Pojďme to zkusit, pojďme to zkusit zorganizovat. Ať i ženy vlastně tady u nás ukážou, že nejsou jen diagnóza, že to jsou také matky, kamarádky, manželky a hlavně se chtějí i v nemoci cítit krásně a přirozeně. Nejsou to jenom ženy, máme tam i dva muže. Tím, že já sama jsem chodila na Onkologické oddělení, tak jsem se snažila spojit s pacientkami, které tam chodily taky. Máme různé věkové kategorie a je tady i paní sestřička z Onkologického oddělení ve Fakultní nemocnici."
Charitativní kalendář mohl vzniknout díky spolupráci se střední školou Příčná, která se postarala o vše potřebné.
Jana Ziakas, ambasadorka projektu: "Se školou Příčnou jsem se rozhodla spolupracovat, protože vlastně škola nabízela úžasné spojení fotografického oboru, kadeřnického oboru i kosmetického oboru."
Jaromíra Rychlíková, vedoucí učitelka odborného výcviku, SŠSP Příčná: "Když nás oslovila paní Ziakas s přípravou charitativního kalendáře pro rok 2027, tak jsme určitě neváhali, protože naše škola na Příčné právě sdružuje obory, které jsou nápomocné. To znamená, že naše kadeřnice, kosmetičky, dva muže a ženy zkrášlily. A naši fotografové je potom vlastně přetvořili na krásné obrázky. Myslím si, že je fajn, když naši žáci vidí, že se tato situace může stát i jim."
Matyáš Chalabala, student, obor Fotograf, SŠSP Příčná: "Za mě je to super, že škola se účastní takových aktivit, že to je jakoby zároveň pro dobrou věc, ale zároveň se studenti něco přiučí, že vlastně nemáme tak moc možností spolupracovat s takovými výjimečnými klienty a je to super. Určitě je to něco jiného než normální praxe nebo nějaká teorie."
Michaela Glumbíková, učitelka, obor Kadeřník, SŠSP Příčná: "Chystání, upravování, styling, foukání. Je to trošku v té úpravě jiné, protože ten vlas se chová jinak. A hlavně si myslím, že pro tu zákaznici je těžší zvyknout si na to, že mnohdy mají úplně jinou strukturu vlasu, než jakou měly doposud."
modelky z kalendáře: "Dozvěděla jsem se to od své kamarádky z onkologické ambulance, která mi psala, jestli se náhodou nechci připojit tady k tomuhle projektu. A já jsem řekla, že jo, samozřejmě, focení mě bavilo. A malování? To je fajn, protože nejsem zvyklá, aby mě někdo maloval. Myslím si, že z toho vyjde hezký projekt a že to bude moc pěkné."
"Když chodily Bellisky po městě a prodávali takové ty kytičky, tak to prostě člověk koupí, protože si myslí, že se ho to netýká. Až když přijde ta diagnóza, tak když jde o vlastní krk, tak už je to potom úplně jiná liga. Bavilo mě úplně všechno. Jako líčení, focení, to jsem dělala poprvé úplně. Takže jo, je to sranda a baví mě to."
Kalendář má ukázat, že za každou nemocí je člověk se svým příběhem, rodinou a sny, a zároveň výtěžek z jeho prodeje podpoří ženu, která se právě léčí s rakovinou plic.
Jana Ziakas, ambasadorka projektu: "Půjde paní Romaně. Léčbu musí podstoupit, bohužel ne u nás v Česku, takže vlastně pro ni jsem se rozhodla tady tu sbírku založit. Má pomoci i ženám, které procházejí léčbou, jsou po léčbě nebo mají před léčbou, protože všechny tyto období jsou těžké a pokud se podívají na náš kalendář, tak v něm uvidí, že ne všechno končí špatně a že v podstatě i zlé věci mohou přinést něco dobrého."
Jaromíra Rychlíková, vedoucí učitelka odborného výcviku, SŠSP Příčná: "Myslím si, že atmosféra byla neskutečná, že ženy i muži, kteří se zúčastnili, byli perfektní. Myslím si, že si to užili i naši studenti a doufám, že ten výsledek bude stát za to."
Matyáš Chalabala, student, obor Fotograf, SŠSP Příčná: "Všichni, co se do toho zapojili, tak jsou skvělí lidé, takže jsem rád, že jsem se s nimi mohl vidět a určitě si myslím, že ta akce je super, že to jde na dobrou věc."
Zájemci mohou přispět nejen koupí kalendáře, ale také libovolnou částkou na transparentní účet. Informace jsou k dispozici na facebookové stránce Nejsi jen diagnóza.
---
Připadají vám autonomní vozidla v Ostravě jako vzdálená budoucnost? Díky novému výzkumně-vývojovému centru v areálu Vysoké školy báňské v Porubě budou první taková auta jezdit kampusem možná ještě letos.
Ostrava se v posledních letech stává katalyzátorem automatizované mobility v Evropě. Nově tomu pomůže i budova Centra pokročilých inovačních technologií TL4, která se otevřela letos v říjnu. Sloužit bude vývoji robotiky, umělé inteligence i autonomní dopravy.
Petr Šimoník, vědecký ředitel Industry 4.0 & Automotive Lab: "My jsme dnešní den spustili další budovu orientovanou zejména na funkční mobilitu, na budoucí mobilitu a na digitalizaci ve výrobě v logistickém procesu."
Igor Ivan, rektor VŠB-TUO: "Ta budova samotná nám nabízí středně těžké laboratoře, kde můžeme umístit nákladní vozidla a autobusy. Protože spolupracujeme mimo jiné i s dopravním podnikem. A potom ta patra výš jsou zaměřená na různé oblasti, ať už je to třeba aplikace umělé inteligence, senzorických sítí, zpracování dat. Jsou to skutečně prostory pouze a jen na vývoj."
Kromě laboratoří vznikl v kampusu Vysoké školy báňské také téměř 400metrový cvičný polygon, který má zatáčky s různými poloměry a konstrukci uzpůsobenou velkému zatížení. Odborníci na něm budou moci testovat autonomní vozidla přímo v areálu univerzity. Dosud museli kvůli podobným zkouškám vyjíždět mimo kampus. Ostrava se ale brzy stane i jediným místem v Česku, kde se autonomní vozidla objeví ve veřejném prostoru.
Igor Ivan, rektor VŠB-TUO: "První autonomní vozidla budou jezdit tady v kampusu teď na přelomu roku. Bavíme se intenzivně s městem Ostravou, že bychom otestovali i provoz takového vozidla tady po Porubě."
Petr Šimoník, vědecký ředitel Industry 4.0 & Automotive Lab: "Nám chyběly prostory, kde můžeme do vozidel městské hromadné dopravy a nákladních vozidel implementovat technologie pro automatizovanou mobilitu. Pro nás je poměrně komplikované jezdit třeba do Kopřivnice a provádět tu implementaci tam. Pro nás je daleko vhodnější mít takzvaně in-house to prostředí, kde můžeme do nákladních vozidel a dalších vozidel implementovat tyto technologie. Jednak pro ovládnutí toho vozu, jednak tu automatizační vrstvu, ale potom také senzorické systémy, které to vozidlo potřebuje vlastně jako oči."
Vybudování Centra pokročilých inovačních technologií TL4 včetně vybavení stálo 126 milionů korun. Univerzita na projekt získala evropské prostředky z Operačního programu Spravedlivá transformace.
---
Historický úspěch slaví ženské družstvo Atletiky Poruba. V příští sezoně se vůbec poprvé představí v extralize, tedy nejvyšší české atletické soutěži.
Ještě v roce 2023 závodily Porubanky ve druhé lize. Během pouhých tří let se dokázaly probojovat až mezi českou atletickou elitu. Za historickým úspěchem stojí dlouhodobá práce závodnic i trenérů.
Ivan Válka, trenér, Atletika Poruba: "Cesta byla samozřejmě náročná. První tři kola to vypadalo, že postup bude vcelku hladký. Čtvrté kolo se nám trošičku zkomplikovalo, protože do závodu nastoupilo pouze třináct závodnic. Děvčata však zabojovala. Nakonec jsme si postup pohlídali."
Na historickém postupu se podílelo téměř čtyřicet atletek. Většinu družstva tvoří právě odchovankyně porubského klubu.
Ivan Válka, trenér, Atletika Poruba: "Já si většinu těch děvčat pamatuji ještě z atletické přípravky, takže se vracíme o nějakých deset, dvanáct let zpátky. Tenkrát si myslím, že nás v klubu nikoho ani nenapadlo, že bychom zrovna s těmito dětmi mohli vybojovat nejvyšší soutěž."
Petra Poštulková, Atletika Poruba: "Vždycky si pomáháme ve všech disciplínách. Hodně se podporujeme a často si pomáháme roztleskávat publikum, aby nás to více motivovalo a podaly jsme pro tým co nejlepší výkon."
Účast mezi českou atletickou elitou ale pro porubský klub znamená nejen velkou sportovní výzvu, ale také náročnější přípravu a vyšší finanční náklady.
Ivan Válka, trenér, Atletika Poruba: "Výkonnostní rozdíl mezi první ligou a extraligou je obrovský. Příští rok do toho jdeme s tím, že bychom chtěli nabrat nové zkušenosti, poměřit se samozřejmě s nejlepšími týmy a myslím, že pokud se sejdeme v plném počtu a děvčata zabojují tak jako letos, tak by se nám mohlo podařit extraligu udržet."
Historicky první extraligová sezona pro porubské atletky začíná na jaře 2027 a my jim budeme držet palce, aby se mezi českou elitou neztratily.
---
Líčení, účesy, focení a hlavně dobrá nálada. Na střední škole Příčná v Porubě vznikl díky projektu Nejsi jen diagnóza charitativní kalendář, který má ukázat onkologické pacienty jinak než jen jako nemocné a zároveň má pomoci dalším s touto diagnózou.
Rakovina změní člověku život během okamžiku. Projekt Nejsi jen diagnóza chce ale ukázat, že ani vážná nemoc člověka nedefinuje. Stojí za ním Jana Ziakas, která si rakovinou a léčbou sama prošla a rozhodla se projektem pomoci dalším lidem s tímto onemocněním.
Jana Ziakas, ambasadorka projektu: "Byla jsem vlastně svědkem jednoho takového projektu ve Zlíně a hrozně mě to nadchlo a mrzelo mě, že něco takového není i u nás v Moravskoslezském kraji. A říkala jsem si, tak proč ne? Pojďme to zkusit, pojďme to zkusit zorganizovat. Ať i ženy vlastně tady u nás ukážou, že nejsou jen diagnóza, že to jsou také matky, kamarádky, manželky a hlavně se chtějí i v nemoci cítit krásně a přirozeně. Nejsou to jenom ženy, máme tam i dva muže. Tím, že já sama jsem chodila na Onkologické oddělení, tak jsem se snažila spojit s pacientkami, které tam chodily taky. Máme různé věkové kategorie a je tady i paní sestřička z Onkologického oddělení ve Fakultní nemocnici."
Charitativní kalendář mohl vzniknout díky spolupráci se střední školou Příčná, která se postarala o vše potřebné.
Jana Ziakas, ambasadorka projektu: "Se školou Příčnou jsem se rozhodla spolupracovat, protože vlastně škola nabízela úžasné spojení fotografického oboru, kadeřnického oboru i kosmetického oboru."
Jaromíra Rychlíková, vedoucí učitelka odborného výcviku, SŠSP Příčná: "Když nás oslovila paní Ziakas s přípravou charitativního kalendáře pro rok 2027, tak jsme určitě neváhali, protože naše škola na Příčné právě sdružuje obory, které jsou nápomocné. To znamená, že naše kadeřnice, kosmetičky, dva muže a ženy zkrášlily. A naši fotografové je potom vlastně přetvořili na krásné obrázky. Myslím si, že je fajn, když naši žáci vidí, že se tato situace může stát i jim."
Matyáš Chalabala, student, obor Fotograf, SŠSP Příčná: "Za mě je to super, že škola se účastní takových aktivit, že to je jakoby zároveň pro dobrou věc, ale zároveň se studenti něco přiučí, že vlastně nemáme tak moc možností spolupracovat s takovými výjimečnými klienty a je to super. Určitě je to něco jiného než normální praxe nebo nějaká teorie."
Michaela Glumbíková, učitelka, obor Kadeřník, SŠSP Příčná: "Chystání, upravování, styling, foukání. Je to trošku v té úpravě jiné, protože ten vlas se chová jinak. A hlavně si myslím, že pro tu zákaznici je těžší zvyknout si na to, že mnohdy mají úplně jinou strukturu vlasu, než jakou měly doposud."
modelky z kalendáře: "Dozvěděla jsem se to od své kamarádky z onkologické ambulance, která mi psala, jestli se náhodou nechci připojit tady k tomuhle projektu. A já jsem řekla, že jo, samozřejmě, focení mě bavilo. A malování? To je fajn, protože nejsem zvyklá, aby mě někdo maloval. Myslím si, že z toho vyjde hezký projekt a že to bude moc pěkné."
"Když chodily Bellisky po městě a prodávali takové ty kytičky, tak to prostě člověk koupí, protože si myslí, že se ho to netýká. Až když přijde ta diagnóza, tak když jde o vlastní krk, tak už je to potom úplně jiná liga. Bavilo mě úplně všechno. Jako líčení, focení, to jsem dělala poprvé úplně. Takže jo, je to sranda a baví mě to."
Kalendář má ukázat, že za každou nemocí je člověk se svým příběhem, rodinou a sny, a zároveň výtěžek z jeho prodeje podpoří ženu, která se právě léčí s rakovinou plic.
Jana Ziakas, ambasadorka projektu: "Půjde paní Romaně. Léčbu musí podstoupit, bohužel ne u nás v Česku, takže vlastně pro ni jsem se rozhodla tady tu sbírku založit. Má pomoci i ženám, které procházejí léčbou, jsou po léčbě nebo mají před léčbou, protože všechny tyto období jsou těžké a pokud se podívají na náš kalendář, tak v něm uvidí, že ne všechno končí špatně a že v podstatě i zlé věci mohou přinést něco dobrého."
Jaromíra Rychlíková, vedoucí učitelka odborného výcviku, SŠSP Příčná: "Myslím si, že atmosféra byla neskutečná, že ženy i muži, kteří se zúčastnili, byli perfektní. Myslím si, že si to užili i naši studenti a doufám, že ten výsledek bude stát za to."
Matyáš Chalabala, student, obor Fotograf, SŠSP Příčná: "Všichni, co se do toho zapojili, tak jsou skvělí lidé, takže jsem rád, že jsem se s nimi mohl vidět a určitě si myslím, že ta akce je super, že to jde na dobrou věc."
Zájemci mohou přispět nejen koupí kalendáře, ale také libovolnou částkou na transparentní účet. Informace jsou k dispozici na facebookové stránce Nejsi jen diagnóza.
---
Připadají vám autonomní vozidla v Ostravě jako vzdálená budoucnost? Díky novému výzkumně-vývojovému centru v areálu Vysoké školy báňské v Porubě budou první taková auta jezdit kampusem možná ještě letos.
Ostrava se v posledních letech stává katalyzátorem automatizované mobility v Evropě. Nově tomu pomůže i budova Centra pokročilých inovačních technologií TL4, která se otevřela letos v říjnu. Sloužit bude vývoji robotiky, umělé inteligence i autonomní dopravy.
Petr Šimoník, vědecký ředitel Industry 4.0 & Automotive Lab: "My jsme dnešní den spustili další budovu orientovanou zejména na funkční mobilitu, na budoucí mobilitu a na digitalizaci ve výrobě v logistickém procesu."
Igor Ivan, rektor VŠB-TUO: "Ta budova samotná nám nabízí středně těžké laboratoře, kde můžeme umístit nákladní vozidla a autobusy. Protože spolupracujeme mimo jiné i s dopravním podnikem. A potom ta patra výš jsou zaměřená na různé oblasti, ať už je to třeba aplikace umělé inteligence, senzorických sítí, zpracování dat. Jsou to skutečně prostory pouze a jen na vývoj."
Kromě laboratoří vznikl v kampusu Vysoké školy báňské také téměř 400metrový cvičný polygon, který má zatáčky s různými poloměry a konstrukci uzpůsobenou velkému zatížení. Odborníci na něm budou moci testovat autonomní vozidla přímo v areálu univerzity. Dosud museli kvůli podobným zkouškám vyjíždět mimo kampus. Ostrava se ale brzy stane i jediným místem v Česku, kde se autonomní vozidla objeví ve veřejném prostoru.
Igor Ivan, rektor VŠB-TUO: "První autonomní vozidla budou jezdit tady v kampusu teď na přelomu roku. Bavíme se intenzivně s městem Ostravou, že bychom otestovali i provoz takového vozidla tady po Porubě."
Petr Šimoník, vědecký ředitel Industry 4.0 & Automotive Lab: "Nám chyběly prostory, kde můžeme do vozidel městské hromadné dopravy a nákladních vozidel implementovat technologie pro automatizovanou mobilitu. Pro nás je poměrně komplikované jezdit třeba do Kopřivnice a provádět tu implementaci tam. Pro nás je daleko vhodnější mít takzvaně in-house to prostředí, kde můžeme do nákladních vozidel a dalších vozidel implementovat tyto technologie. Jednak pro ovládnutí toho vozu, jednak tu automatizační vrstvu, ale potom také senzorické systémy, které to vozidlo potřebuje vlastně jako oči."
Vybudování Centra pokročilých inovačních technologií TL4 včetně vybavení stálo 126 milionů korun. Univerzita na projekt získala evropské prostředky z Operačního programu Spravedlivá transformace.
---
Historický úspěch slaví ženské družstvo Atletiky Poruba. V příští sezoně se vůbec poprvé představí v extralize, tedy nejvyšší české atletické soutěži.
Ještě v roce 2023 závodily Porubanky ve druhé lize. Během pouhých tří let se dokázaly probojovat až mezi českou atletickou elitu. Za historickým úspěchem stojí dlouhodobá práce závodnic i trenérů.
Ivan Válka, trenér, Atletika Poruba: "Cesta byla samozřejmě náročná. První tři kola to vypadalo, že postup bude vcelku hladký. Čtvrté kolo se nám trošičku zkomplikovalo, protože do závodu nastoupilo pouze třináct závodnic. Děvčata však zabojovala. Nakonec jsme si postup pohlídali."
Na historickém postupu se podílelo téměř čtyřicet atletek. Většinu družstva tvoří právě odchovankyně porubského klubu.
Ivan Válka, trenér, Atletika Poruba: "Já si většinu těch děvčat pamatuji ještě z atletické přípravky, takže se vracíme o nějakých deset, dvanáct let zpátky. Tenkrát si myslím, že nás v klubu nikoho ani nenapadlo, že bychom zrovna s těmito dětmi mohli vybojovat nejvyšší soutěž."
Petra Poštulková, Atletika Poruba: "Vždycky si pomáháme ve všech disciplínách. Hodně se podporujeme a často si pomáháme roztleskávat publikum, aby nás to více motivovalo a podaly jsme pro tým co nejlepší výkon."
Účast mezi českou atletickou elitou ale pro porubský klub znamená nejen velkou sportovní výzvu, ale také náročnější přípravu a vyšší finanční náklady.
Ivan Válka, trenér, Atletika Poruba: "Výkonnostní rozdíl mezi první ligou a extraligou je obrovský. Příští rok do toho jdeme s tím, že bychom chtěli nabrat nové zkušenosti, poměřit se samozřejmě s nejlepšími týmy a myslím, že pokud se sejdeme v plném počtu a děvčata zabojují tak jako letos, tak by se nám mohlo podařit extraligu udržet."
Historicky první extraligová sezona pro porubské atletky začíná na jaře 2027 a my jim budeme držet palce, aby se mezi českou elitou neztratily.
---
