Ostrava ocenila Dobrovolníky roku 2024. Titul byl udělen 13 lidem, kteří věnují svůj čas pomoci druhým. Mezi oceněnými byly také dvě dobrovolnice spjaté s Fakultní nemocnicí Ostrava.
Anketa Dobrovolník roku má již svou tradici. Ostrava tento titul udělovala už počtrnácté.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: ,,Dobrovolník je vlastně složený ze dvou slov, dobro a vůle. Tito lidé to dělají zcela zdarma, dělají to ve vlastním čase, mnohdy do toho vkládají svou energii, své prostředky, peníze a podobně.”
Hned dvě oceněné dobrovolnice jsou spojeny s Fakultní nemocnicí Ostrava. Titul si převzala Jana Konštacká, která je součástí dobrovolnického týmu Kavárny života na Klinice hematoonkologie. Ta pacientům zpříjemňuje čas dobrou kávou nebo drobným občerstvením.
Jana Konštacká, oceněná dobrovolnice, Kavárna života, FNO: ,,Byla jsem velice překvapená, protože to je moje první ocenění v životě a už si toho pamatuji dost. Takže jsem vděčná Pavlu Novotnému nebo té nadaci, že mě navrhla na ocenění. Styk s lidmi mě bavil, já jsem pracovala s lidmi a ti lidé jsou vděční, někdy si chtějí popovídat. Tak prostě těm pacientům, kteří tady čekají na lékaře a na další ošetření, udělat jim radost, myslím, že je to pro ně výhodné, že si mohou něco dát, že na tu kávu mají chuť.”
Druhou oceněnou je Vladislava Hausová, která působila v Onkologické kavárně FNO, a které byl titul vůbec poprvé udělen in memoriam.
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti, FNO: ,,Paní Hausová byla 3 roky dobrovolníkem FNO. Pomáhala nejenom tady s kavárnou, ale i s dalšími aktivitami. Poslední věc, kterou vlastně paní Hausová před svým náhlým skonem pro kavárnu zařídila, jsou světla, která tady každý den svítí pacientům. K těm dobrovolnickým aktivitám vedla celou svou rodinu a intenzivně je zapojovala. Takže jsem byla velmi ráda, že mé pozvání na převzetí ocenění přijal jak manžel, tak syn - Daniel a Jakub Hausovi.”
Kavárna slouží především pacientům a jejich doprovodu, ale přispět je možné nejen prostřednictvím její návštěvy.
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti, FNO: ,,Možností jak přispět je celá řada. Tou asi nejdůležitější je teď pro nás ta dobrovolnická posila, protože připravujeme otevření ještě další kavárny, a to v prostorách Kliniky nukleární medicíny. A potom máme vyhlášenou veřejnou transparentní sbírku. Prostřednictvím této sbírky se snažíme zajistit finanční prostředky, které se potom vrací zpátky Onkologické klinice a jsou využívány na zútulnění prostor. Mezi našimi dobrovolníky najdete i Ing. arch. Lucii Šídlovou, což je hlavní architekt města Frýdku-Místku. A ta právě, nejen že zkreslila současnou čekárnu a kavárnu, ale také se nabídla, že zdarma nakreslí v rámci dobrovolnické aktivity novou podobu hlavní čekárny, kterou bychom také rádi zrekonstruovali a zútulnili.”
Fakultní nemocnice Ostrava by řady dobrovolníků ráda rozšířila. Aktuálně jich v zařízení působí více než sto, poptávka po nich ale stále stoupá. Pokud jste plnoletí a chtěli byste se dozvědět více informací, k dispozici jsou na internetových stránkách nemocnice.
---
Porubané nepřijdou o sdílená kola ani v následujících letech. Ostrava totiž prodloužila smlouvu se společností Nextbike na další dva roky. A díky finanční podpoře magistrátu bude nadále každá výpůjčka kola do 15 minut zdarma.
Sdílená kola v Ostravě fungují už šestým rokem. Celoročně je jich ve městě v provozu přes 1100. A jejich počet by se měl letos ještě navýšit.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Bikesharing je dlouhodobě velice oblíbená služba a proto je to také jeden z vlajkových projektů a pilířů nového strategického plánu, který město na další období zpracovalo. Vyhrála stejná firma Nextbike, protože dali nejlepší podmínky, nejlepší cenu za výpůjčku. V tuto chvíli máme 388 stanic napříč celým městem.”
V loňském roce lidé v Ostravě uskutečnili přes 469 500 výpůjček. Z toho více než 172 500 jich bylo v Porubě.
Martin Otipka, mluvčí Ostravy-Poruby: ,,Poruba je dlouhodobě lídrem ve sdílení kol mezi všemi městskými obvody. A velmi tomu napomáhá i to, jak Poruba vypadá, že je sevřeným obvodem. A že skoro všude se dá dojet do 15 minut. A v podstatě to odpovídá i tomu, že 93 % všech výpůjček, které se v Porubě udělaly, bylo opravdu do 15 minut, takže lidé tyto kola využívali zadarmo. Lidé v loňském roce najezdili více než 243 000 km, což dělá na jednu vyjížďku asi 1,5 km, ale i to vlastně svědčí o tom, že lidé využívají kola, aby se přiblížili tam, kam potřebují.”
Nejvyužívanější stanoviště v Porubě není možná překvapivě na Hlavní třídě, ale je to stanice Telekomunikační škola, která je zároveň druhou nejvyužívanější v celé Ostravě.
Martin Otipka, mluvčí Ostravy-Poruby: ,,Druhou potom ta, která je u Lidlu na Slavíkově ulici a teprve ta třetí je na Hlavní třídě nad kruhovým objezdem. Nejvíce využívanou trasou je potom trasa od rektorátu VŠB směrem k vysokoškolským kolejím.”
Uživatelé sdílených kol: ,,Určitě teda využívám v létě, když jedu nějaké kratší vzdálenosti, přijde mi to lepší než nějaká hromadná doprava.”
,,Já vlastně ráda jezdím na kole i tak. A když se třeba potřebuji dostat někam na kratší vzdálenost, tak si radši půjčím Nextbike. A vlastně je super, že ty stanice od sebe nejsou moc daleko, takže se může přejet z jedné do druhé.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Přece jenom je ještě celá řada věcí, které musí město dobudovávat, jako třeba cyklostezky, které nejsou úplně všude komfortní, my to víme.”
Sdílená kola si lidé pochvalují. Ukázal to také průzkum, podle kterého jsou obyvatelé města v rámci dopravy nejvíce spokojeni právě s bikesharingem.
---
Poruba ve stínu socialistického realismu - takové bylo téma fotopřednášky, která se uskutečnila v DK Poklad. Petr Lexa Přendík na ni představil vznik Nové Ostravy na pozadí poválečné situace.
Divadelní sál v Pokladu zaplnili zájemci o historii Poruby. Hovořilo se totiž o výstavbě tzv. Hornického pohotovostního sídliště a budování I. a II. porubského obvodu.
Petr Lexa Přendík, historik, přednášející: ,,Když se podíváme na historii výstavby Poruby, tak vlastně to měla být ta Nová Ostrava, takže úplně nové město postavené na zelené louce. Ono už ten název Poruba souvisel s hornictvím, ačkoliv to pojmenování vycházelo z původně vykáceného pralesa, ale komunistický režim toho využil a to sídliště mělo být postaveno po vzoru sovětských měst ve stylu socialistického realismu.”
Možná nevíte, že Poruba měla původně vypadat jinak, než jak ji známe dnes, a že některé stavby mají předlohu nejen u nás, ale i jinde ve světě.
Petr Lexa Přendík, historik, přednášející: ,,To sídliště mělo být daleko větší, mělo mít několik sektorů, z čehož byla nakonec postavena jen malá část. Na konci 50. let přichází kritika Stalinovy moci a vůbec, když nastupuje Chruščov, tak je odsouzena i ta sorela, a tak se nová sídliště začínají stavět formou panelových domů. Samozřejmě i v tom sídlišti nalézáme dominanty. Asi nejznámější je Oblouk, což je kopie paláce, který se nachází v Petrohradě. Samotná Hlavní třída nám může připomínat pařížské nebo petrohradské bulváry a nalezneme tady i Věžičky. A zase tento dům má předlohu v Praze, původní dům U Lhotků.”
Na přednášce se mnozí návštěvníci vrátili do svého mládí. A díky fotografiím mohli porovnat historii se současným stavem.
Návštěvníci fotopřednášky: ,,Sem jsem se nastěhovala v roce 1972, takže já nejsem rodačka, ale abych pravdu řekla, mě se tady hned zalíbilo.”
,,Pro mě je to celkem zajímavé téma, protože tady bydlím 50 roků v podstatě.”
,,Chci vědět, kde žiju a jak tady bylo, jaká je historie."
Petr Lexa Přendík, historik, přednášející: ,,Poruba skýtá i mnoho zajímavostí a nerealizovaných projektů. Když se třeba podíváme na Hlavní třídu, tak měla být daleko delší a měla vycházet už od svinovského nádraží a takto mířit pomaličku do kopce, což se nakonec nepodařilo. A dneska má přibližně jen poloviční vzdálenost.”
Další fotopřednáška na téma Stará Poruba se v Pokladu uskuteční 18. února. Petr Lexa Přendík tentokrát přiblíží všeobecný vývoj Poruby od pravěku do druhé světové války.
---
Ostrava ocenila Dobrovolníky roku 2024. Titul byl udělen 13 lidem, kteří věnují svůj čas pomoci druhým. Mezi oceněnými byly také dvě dobrovolnice spjaté s Fakultní nemocnicí Ostrava.
Anketa Dobrovolník roku má již svou tradici. Ostrava tento titul udělovala už počtrnácté.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: ,,Dobrovolník je vlastně složený ze dvou slov, dobro a vůle. Tito lidé to dělají zcela zdarma, dělají to ve vlastním čase, mnohdy do toho vkládají svou energii, své prostředky, peníze a podobně.”
Hned dvě oceněné dobrovolnice jsou spojeny s Fakultní nemocnicí Ostrava. Titul si převzala Jana Konštacká, která je součástí dobrovolnického týmu Kavárny života na Klinice hematoonkologie. Ta pacientům zpříjemňuje čas dobrou kávou nebo drobným občerstvením.
Jana Konštacká, oceněná dobrovolnice, Kavárna života, FNO: ,,Byla jsem velice překvapená, protože to je moje první ocenění v životě a už si toho pamatuji dost. Takže jsem vděčná Pavlu Novotnému nebo té nadaci, že mě navrhla na ocenění. Styk s lidmi mě bavil, já jsem pracovala s lidmi a ti lidé jsou vděční, někdy si chtějí popovídat. Tak prostě těm pacientům, kteří tady čekají na lékaře a na další ošetření, udělat jim radost, myslím, že je to pro ně výhodné, že si mohou něco dát, že na tu kávu mají chuť.”
Druhou oceněnou je Vladislava Hausová, která působila v Onkologické kavárně FNO, a které byl titul vůbec poprvé udělen in memoriam.
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti, FNO: ,,Paní Hausová byla 3 roky dobrovolníkem FNO. Pomáhala nejenom tady s kavárnou, ale i s dalšími aktivitami. Poslední věc, kterou vlastně paní Hausová před svým náhlým skonem pro kavárnu zařídila, jsou světla, která tady každý den svítí pacientům. K těm dobrovolnickým aktivitám vedla celou svou rodinu a intenzivně je zapojovala. Takže jsem byla velmi ráda, že mé pozvání na převzetí ocenění přijal jak manžel, tak syn - Daniel a Jakub Hausovi.”
Kavárna slouží především pacientům a jejich doprovodu, ale přispět je možné nejen prostřednictvím její návštěvy.
Simona Honsová, koordinátorka dobrovolnické činnosti, FNO: ,,Možností jak přispět je celá řada. Tou asi nejdůležitější je teď pro nás ta dobrovolnická posila, protože připravujeme otevření ještě další kavárny, a to v prostorách Kliniky nukleární medicíny. A potom máme vyhlášenou veřejnou transparentní sbírku. Prostřednictvím této sbírky se snažíme zajistit finanční prostředky, které se potom vrací zpátky Onkologické klinice a jsou využívány na zútulnění prostor. Mezi našimi dobrovolníky najdete i Ing. arch. Lucii Šídlovou, což je hlavní architekt města Frýdku-Místku. A ta právě, nejen že zkreslila současnou čekárnu a kavárnu, ale také se nabídla, že zdarma nakreslí v rámci dobrovolnické aktivity novou podobu hlavní čekárny, kterou bychom také rádi zrekonstruovali a zútulnili.”
Fakultní nemocnice Ostrava by řady dobrovolníků ráda rozšířila. Aktuálně jich v zařízení působí více než sto, poptávka po nich ale stále stoupá. Pokud jste plnoletí a chtěli byste se dozvědět více informací, k dispozici jsou na internetových stránkách nemocnice.
---
Porubané nepřijdou o sdílená kola ani v následujících letech. Ostrava totiž prodloužila smlouvu se společností Nextbike na další dva roky. A díky finanční podpoře magistrátu bude nadále každá výpůjčka kola do 15 minut zdarma.
Sdílená kola v Ostravě fungují už šestým rokem. Celoročně je jich ve městě v provozu přes 1100. A jejich počet by se měl letos ještě navýšit.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Bikesharing je dlouhodobě velice oblíbená služba a proto je to také jeden z vlajkových projektů a pilířů nového strategického plánu, který město na další období zpracovalo. Vyhrála stejná firma Nextbike, protože dali nejlepší podmínky, nejlepší cenu za výpůjčku. V tuto chvíli máme 388 stanic napříč celým městem.”
V loňském roce lidé v Ostravě uskutečnili přes 469 500 výpůjček. Z toho více než 172 500 jich bylo v Porubě.
Martin Otipka, mluvčí Ostravy-Poruby: ,,Poruba je dlouhodobě lídrem ve sdílení kol mezi všemi městskými obvody. A velmi tomu napomáhá i to, jak Poruba vypadá, že je sevřeným obvodem. A že skoro všude se dá dojet do 15 minut. A v podstatě to odpovídá i tomu, že 93 % všech výpůjček, které se v Porubě udělaly, bylo opravdu do 15 minut, takže lidé tyto kola využívali zadarmo. Lidé v loňském roce najezdili více než 243 000 km, což dělá na jednu vyjížďku asi 1,5 km, ale i to vlastně svědčí o tom, že lidé využívají kola, aby se přiblížili tam, kam potřebují.”
Nejvyužívanější stanoviště v Porubě není možná překvapivě na Hlavní třídě, ale je to stanice Telekomunikační škola, která je zároveň druhou nejvyužívanější v celé Ostravě.
Martin Otipka, mluvčí Ostravy-Poruby: ,,Druhou potom ta, která je u Lidlu na Slavíkově ulici a teprve ta třetí je na Hlavní třídě nad kruhovým objezdem. Nejvíce využívanou trasou je potom trasa od rektorátu VŠB směrem k vysokoškolským kolejím.”
Uživatelé sdílených kol: ,,Určitě teda využívám v létě, když jedu nějaké kratší vzdálenosti, přijde mi to lepší než nějaká hromadná doprava.”
,,Já vlastně ráda jezdím na kole i tak. A když se třeba potřebuji dostat někam na kratší vzdálenost, tak si radši půjčím Nextbike. A vlastně je super, že ty stanice od sebe nejsou moc daleko, takže se může přejet z jedné do druhé.”
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: ,,Přece jenom je ještě celá řada věcí, které musí město dobudovávat, jako třeba cyklostezky, které nejsou úplně všude komfortní, my to víme.”
Sdílená kola si lidé pochvalují. Ukázal to také průzkum, podle kterého jsou obyvatelé města v rámci dopravy nejvíce spokojeni právě s bikesharingem.
---
Poruba ve stínu socialistického realismu - takové bylo téma fotopřednášky, která se uskutečnila v DK Poklad. Petr Lexa Přendík na ni představil vznik Nové Ostravy na pozadí poválečné situace.
Divadelní sál v Pokladu zaplnili zájemci o historii Poruby. Hovořilo se totiž o výstavbě tzv. Hornického pohotovostního sídliště a budování I. a II. porubského obvodu.
Petr Lexa Přendík, historik, přednášející: ,,Když se podíváme na historii výstavby Poruby, tak vlastně to měla být ta Nová Ostrava, takže úplně nové město postavené na zelené louce. Ono už ten název Poruba souvisel s hornictvím, ačkoliv to pojmenování vycházelo z původně vykáceného pralesa, ale komunistický režim toho využil a to sídliště mělo být postaveno po vzoru sovětských měst ve stylu socialistického realismu.”
Možná nevíte, že Poruba měla původně vypadat jinak, než jak ji známe dnes, a že některé stavby mají předlohu nejen u nás, ale i jinde ve světě.
Petr Lexa Přendík, historik, přednášející: ,,To sídliště mělo být daleko větší, mělo mít několik sektorů, z čehož byla nakonec postavena jen malá část. Na konci 50. let přichází kritika Stalinovy moci a vůbec, když nastupuje Chruščov, tak je odsouzena i ta sorela, a tak se nová sídliště začínají stavět formou panelových domů. Samozřejmě i v tom sídlišti nalézáme dominanty. Asi nejznámější je Oblouk, což je kopie paláce, který se nachází v Petrohradě. Samotná Hlavní třída nám může připomínat pařížské nebo petrohradské bulváry a nalezneme tady i Věžičky. A zase tento dům má předlohu v Praze, původní dům U Lhotků.”
Na přednášce se mnozí návštěvníci vrátili do svého mládí. A díky fotografiím mohli porovnat historii se současným stavem.
Návštěvníci fotopřednášky: ,,Sem jsem se nastěhovala v roce 1972, takže já nejsem rodačka, ale abych pravdu řekla, mě se tady hned zalíbilo.”
,,Pro mě je to celkem zajímavé téma, protože tady bydlím 50 roků v podstatě.”
,,Chci vědět, kde žiju a jak tady bylo, jaká je historie."
Petr Lexa Přendík, historik, přednášející: ,,Poruba skýtá i mnoho zajímavostí a nerealizovaných projektů. Když se třeba podíváme na Hlavní třídu, tak měla být daleko delší a měla vycházet už od svinovského nádraží a takto mířit pomaličku do kopce, což se nakonec nepodařilo. A dneska má přibližně jen poloviční vzdálenost.”
Další fotopřednáška na téma Stará Poruba se v Pokladu uskuteční 18. února. Petr Lexa Přendík tentokrát přiblíží všeobecný vývoj Poruby od pravěku do druhé světové války.
---
