Oprava chodníků a autobusové zastávky

Studénka obvykle každý rok vyčlení v rozpočtu zhruba půl milionu korun, který investuje do postupné opravy chodníků. Letos získává nový asfaltový povrch jeho další část v sídlišti vede střední školy.

Během letní stavební sezony zahájilo město Studénka několik menších investičních akcí. Například v polovině července začala rekonstrukce chodníku ve vnitřní části bloku bytových domů na ulici Armádního generála Ludvíka Svobody, za Střední ekonomicko-podnikatelskou školou.

Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “V té první fázi musíme sloupnout tu porušenou vrstvu toho litého asfaltu, ten je zhruba v tloušťce čtyř centimetrů, poté je potřeba opravit betonový podklad a následně se bude aplikovat asfaltový nátěr, který potom propojí tu spodní vrstvu s tou horní a nahoru přijde balený asfalt.”

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Město si každoročně vyčlení nějakou oblast, kde provádí rekonstrukci těchto chodníků. Na letošní rok vyčlenilo částku 525 tisíc na opravy chodníkových těles.”

Letošní úsek v podstatě navazuje na jednu z minulých etap, kdy už město v této ulici část chodníku opravilo, a pravděpodobně právě zde připravuje i pokračování rekonstrukce.

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Na příští rok také vyčleníme v rámci rozpočtu částku kolem těch pět set šest set tisíc korun, a budeme pokračovat v opravách. Chtěli bychom navázat na tento chodník a opravovat vnější část ulice Ludvíka Svobody.”

Milan Kyjovský, vedoucí odboru údržby majetku, MěÚ Studénka: “Ty chodníky už skutečně dosloužily, byly velmi popraskané, v podstatě řekněme v havarijním stavu, a proto bylo nutné přistoupit k opravě ch chodníků. Jsem velmi rád, že vedení města přišlo k té myšlence, že vlastně postupně každý rok se ti lité chodníky ve městě opravují a postupuje se opravdu systematiky, že každý rok se dělá nějaká část, která na sebe navazuje.”

Termín dokončení zhruba 710 metrů čtverečních plochy tu byl do 21. července.

Ve stejné době probíhala úprava autobusové zastávky na ulici Budovatelské, směrem do centra.

Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “V minulosti zde byl jen označník a lavička, nyní v průběhu čtrnácti dnů tu ještě bude umístěno kryté stání, takže cestující tu budou chráněni před deštěm tak, jak je to naproti v opačném směru. Čeká se tedy na dodávku samotné zastávky. Ta je vyrobena z materiálu, který by měl odolávat vandalům, nebude to sklo.”

Nová zastávka tedy bude stejná jako ta nedávno instalovaná na točně na ulici Butovické.

---

Výstava ukazuje, jak mohou knihovny vypadat

Knihovna na sídlišti připravila na léto putovní výstavu s názvem Architektura českých knihoven. Prezentuje zajímavé budovy, které byly v posledních letech nově postaveny nebo úspěšně rekonstruovány.

Putovní výstava Architektura českých knihoven ve 21. století během léta zakotvila i v knihovně na sídlišti. Stěny studovny tu obklopují plakáty s fotografiemi zajímavých budov i interiérů a ukazují, jak mohou knihovny vypadat.

Dagmar Válková, vedoucí knihovny: “Tuto výstavu připravily kolegyně, které pracují v knihovně Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a tuto výstavu nám zapůjčily. Výstava je zajímavá tím, že ukazuje nové budovy a rekonstruované budovy knihoven v naší republice, a zajímavé je to, že všechny tyto knihovny vznikly nebo byly rekonstruovány v 21. století, protože ve 20. století nebyla postavena téměř žádná nová budova a málo jich bylo rekonstruovaných. Tím pádem knihovny zažily v 21. století velký rozmach.”

Na panelech je vidět, že knihovny neposkytují jen knihovnické služby, ale jsou také informačními a vzdělávacími centry, pořádají přednášky, koncerty i pořady pro děti.

V tištěných textech je zde spousta zajímavých informací o knihovnách, včetně toho, který architektonický ateliér jejich rekonstrukci nebo stavbu prováděl.

Dagmar Válková, vedoucí knihovny: “Návštěvníky vždy upozorňuji na dvě knihovny, které zaujaly mě, každá je svým způsobem úplně jiná. Velmi moderní je knihovna v Děčíně, stojí na nábřeží u Labe a zajímavá je tím, že její exteriér připomíná police, kde jsou knihy, a na těch hřbetech knih jsou i jména autorů, takže je to vyloženě knihovnické téma. Naproti tomu obrovským kontrastem a opakem je knihovna v Soběslavi, kdy do zříceniny gotického hradu byl zakomponován skleněný skelet a tato knihovna tedy vypadá tak staro-moderně.”

Výstavu o zajímavých českých knihovnách lze shlédnout v té na sídlišti v hodinách určených veřejnosti až do konce září.

Pak by ji měly vystřídat kresby žáků Základní školy Františka kardinála Tomáška.

Dagmar Válková, vedoucí knihovny: “S paní učitelkou výtvarné výchovy jsme v úzkém kontaktu. Dál bych plánovala, právě po dohodě s paní učitelkou, studénecké výtvarníky. Mělo by se jednat o cyklus výstav, kdy by každý po určitou dobu v knihovně vystavoval. Ale to je zatím v jednání.”

---

Díky páchníkovi je v Poodří dva tisíce nových stromů

Odborníci na zámku Nová Horka rekapitulovali pětiletý projekt týkající se záchrany brouka páchníka v Poodří. Mimo jiné se tu podařilo vysadit dva tisíce stromů, které mu poskytují domov.

Seminář s názvem “ V Poodří to žije” se v zámku Nová Horka konal v posledním roce pětiletého projektu LIFE Osmoderma - aneb Ochrana biotopu brouka Páchníka hnědého v evropsky významné lokalitě Poodří.

Marcela Klemensová, manažerka projektu, Arnika: “Hlavním cílem projektu bylo zlepšit biotopy, to znamená místa, kde může přežívat brouk Páchník v Poodří. Tradičně se jednalo o dvě věci, zlepšení stávajících biotopů, to jde zejména o hlavacení starých vrb, což prodlouží jejich životnost, a také o zlepšování okolí starých dubisek, které jsou významnými biotot. A, to je typické pro Moravskoslezský kraj, lípy a invaze jmelí. Lípy jsou při tom druhým významným biotopem pro Páchníka. Takže ve spolupráci s odbornými arboristy jsme osekávali jmelí na těch perspektivních stromech.”

Na realizaci projektu, který bude oficiálně uzavřen v září, se podílela řada státních institucí, spolků i dobrovolníků. V záchranném týmu byli kromě Arniky například odborníci z Polska, z Přírodovědné fakulty Ostravské univerzity nebo ČSOP Studénka.

Petr Libosvár, koordinátor projektu, ČSOP Studénka: “Našim úkolem bylo, abychom ten projekt naplnili, takže nějakým způsobem ošetřit přes 950 stromů a vysadit do Poodří přes dva tisíce stromů. Sázeli jsme hlavně vrby, duby, topoly, hrušně, protože v nich žije Páchník.”

Historicky typickým stromem Poodří jsou zmíněné vrby, právě tyto stromy jsou z 90 procent úkrytem páchníka. Nicméně posledních třicet let se tu jejich ořez, tedy hlavacení, neprovádělo a strom stárly.

Petr Libosvár, koordinátor projektu, ČSOP Studénka: ”Tak jsem se rozhodli, že je potřeba ty hlavaté vrby znovu obnovit a tím zachránit ty dutiny v těch stromech, kde ten brouk žije právě v těch starých hlavatých vrbách.”

Gro projektu tedy bylo omlazení starých stromů a výsadba nových, které budou sloužit jako důležité biotopy i pro další živočichy.

Marcela Klemensová, manažerka projektu, Arnika: “Brouk Páchník je taková ikona toho projektu a je pravdou, že to je živočich, který je chráněný nejen naší národní, ale i evropskou legislativou. Proto se mohl takovou ikonou toho projektu stát. Ale my vlastně tím, co děláme, to znamená sázíme původní druhy stromů, ošetřujeme staré stromy s dutinami, tak jakoby podporujeme biodiverzitu v krajině obecně a připravujeme to, aby v té krajině v Poodří mohly přežívat stovky dalších jiných živočichů.”

A to jsou netopýři, spousta druhů ptáků, hmyzu nebo obojživelník Kuňka, která je také předmětem ochrany v Poodří.

Pětiletý projekt na záchranu brouka páchníka podpořila Evropská unie, Ministerstvo životního prostředí i Moravskoslezský kraj.

---