Policejní majáček varovně blikal ve škole na Sjednocení

Září je měsícem, kdy do škol zamířila i Policie České republiky, respektive její preventisté s programem “Majáček - policejní rádce nejmenších.” Na různé rizikové situace upozorňoval děti i ve škole na ulici Sjednocení ve Studénce.

Mezi druháky v Základní škole Sjednocení zamířili policejní preventisté s hromadou sešitů. Dětem tak předali nejen školní pomůcku, ale i užitečné rady - základy bezpečného chování zobrazené na modelových případech.

Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Jedná se o ilustrované sešity, na kterých jsou vyobrazené rizikové situace, se kterými se děti mohou setkat. Například situace, když dítě osloví nějaký cizí člověk, situace u vody nebo když se dítě ztratí. Takže všechny tyto situace s dětmi rozebereme, jej jich celkem deset. V rámci besedy jim řekneme, jak správně v těchto situacích reagovat a taky jak jim předcházet, aby k nim vůbec nedošlo.”

Na titulní straně sešitu se symbol preventivní akce - majáček - mračí a červeně bliká - situace je tu vykreslena tak, jak by se v ní děti chovat neměly. Na zadní straně je logo výstražného světýlka modré a usměvavé - zde je kresba správného jednání.

žáci 2. A, ZŠ Sjednocení:

“Já jsem si zapamatovala, že se nemůžeme vzít dobrůtku od cizího pána, a máme utéct.”

“Já si pamatuju všechna čísla, 158, 155, 150 a 112.”

Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Ke konkrétní rizikové situaci jsou v tom sešitě popsané i základní zásady bezpečného chování, a také tam jsou uvedená důležitá telefonní čísla na tísňovou linku, policii, hasiče a záchrannou službu. Plus jsou tam uvedeny informace, co všechno dítě musí sdělit, pokud na některou z těchto linek musí volat. Protože se setkáváme se situacemi, že třeba i dospělí, když musí volat na tísňovou linku, tak je to pro ně stresová situace, a někdy nám říkají, že si pomalu ani nemohu vzpomenout, jak se jmenují. Takže se snažíme i děti připravit na to, že třeba někdy budou muset na tu linku volat, a aby to potom dobře zvládly, abychom je připravili na to, co ten operační po nich bude chtít za informace.”

Milena Dvořáková, učitelka ZŠ Sjednocení: “Jako učitelé velmi vítáme preventivní programy české policie. Pomáhají nám ve výuce a vlastně upevňují znalosti, které děti získávají ve škole v hodinách předmětu Člověk a jeho svět. My jsme přesvědčeni o tom, že prevence je pro žáky velmi důležitá, jak v oblasti bezpečnosti přecházení přes vozovku, tak vůbec v ohrožení, které na děti číhají z různých stran.”

Tento projekt “Majáček - policejní rádce nejmenších” vytvořilo ředitelství Policie České republiky Moravskoslezského kraje, preventisté s ním poprvé předstoupili před školáky v loňském roce.

---

Minulost zámku, to jsou i desítky let sociální péče

Zámek Nová Horka ve Studénce připomněl, že tu dříve bývalo nejen šlechtické sídlo, ale také ústav pro mentálně postižené ženy, a to až do roku 2016. Od jeho zřízení uplynulo šedesát let.

Zámku, otevři se! To byl název společenského setkání, které se v Nové Horce konalo u příležitosti 60. výročí zřízení Ústavu sociální péče. I k těmto účelům totiž barokní stavba sloužila, než se opět začala měnit do podoby šlechtického sídla.

Kryštof Hyvnar, kastelán zámku Nová Horka: “Rozhodli jsme se to připomenout proto, protože zámek má asi třísetletou historii, ale z toho minimálně osmdesát let ji tvořily ústavní nebo sociální služby. Takže když v roce 1945 Vetterům, kteří tady bydleli, byl zámek na základě Benešových dekretů vyvlastněn, tak zámek začal sloužit sociálním službám. Nejdříve tady byly postižené děti, potom domov důchodců a od roku 1964 ústav pro mentálně handicapované ženy, který tady byl až do roku 2016. Takže ta historie byla dlouhá, letos je tomu šedesát let.”

Sociální využití zámku stále připomíná jeho zatím nerekonstruované 2. patro. I tam se mohli lidé v sobotu 14. září podívat. Byl mezi nimi i Lukáš Curylo, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a současně ředitel diecézní ostravsko-opavské Charity, který nad akcí převzal záštitu.

Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: “Nacházíme se ve druhém nadzemním podlaží zámku Nová Horka. Tady ještě jde vidět, že ten zámek byl v minulosti používán pro sociálně zdravotní služby. Skutečně tady byly vytvořené kóje pro mentálně postižené ženy, a ještě v roce 2016 tady ženy žily v podstatě velmi nepříznivých podmínkách.”

Kryštof Hyvnar, kastelán zámku Nová Horka: “I dneska, když tam přijdete, tak na vás ta atmosféra dýchne. Toho zámeckého tam není mnoho, ale jen, když vidíte linoleum a nasajete ten vzduch, tu dezinfekci, tak je to tam, ale samozřejmě to podporujeme i fotografiemi a vzpomínkami.”

V roce 2016 Moravskoslezský kraj dokončil transformaci sociálních služeb a z Nové Horky byly i poslední ženy přestěhovány do důstojnějších domovů s přirozenějším rodinným prostředím. A mohla tak začít postupná rekonstrukce barokního sídla. Opravena je kaple a celé přízemí, kde byly v rámci akce Zámku, otevři se připraveny prezentace různých sociálních služeb.

Kryštof Hyvnar, kastelán zámku Nová Horka: “My jsme vycházeli z toho, že mnoho let, zejména v osmdesátých letech, tady byla docela velká tradice výstavy rukodělných prací chovanek nejen z našeho ústavu, ale i z okolí. Takže jsme přizvali třeba sociálně terapeutickou dílnu Effatha, je tady sdružení osob nevidomých a slabozrakých, kteří nás také seznámí se svým handicapem s tím, jak se jim žije, i sdružení stomiků. Zkrátka nejrůznější sociální služby.”

Připraveny byly i koncerty a volné komentované prohlídky. Nicméně průběh této akce už ovlivnily začínající extrémní deště a hrozby povodní.

---

Fotoobrazy ukazují na autorův hudební vkus

V knihovně pokračuje výstava fotoobrazů Rudolfa Stančíka. Během prázdnin byla přerušena, protože zde probíhaly menší úpravy. Jejich výsledkem je přesunutí výstavních prostor do přízemí budovy.

Výstava s názvem Fotoobrazy Rudolfa Stančíka byla původně zahájena už v červnu, následně byla na prázdniny přerušena, a teď od září je znovu k vidění. Ovšem už ne v patře knihovny na sídlišti, ale v upraveném přízemí. Tato prezentace tvorby místního autora je součástí projektu Studénečtí výtvarníci se představují.

Rudolf Stančík, autor obrazů: “V poslední době se zabývám hlavně fotomontážemi. Hodně mě inspirují písňové texty, to je vidět i na těch cedulkách. Vlastně jsem teď na tu výstavu vybral pouze fotomontáže, které nějak souvisí s písňovým textem. Takže to také ukazuje na můj hudební vkus, je tam hodně trampských písniček a také big beat šedesátých lety, kdy jsem začal hrát na kytaru.”

Když mu bylo 17 let, vytvářel si představu o kresbě k textu písničky Petra Nováka Klaunova zpověď, několikrát se jí i pokusil namalovat, ale nikdy to nebylo ono. Až díky fotomontáži vznikl obraz, který je i na výstavě.

U další skupiny obrazů je ovšem základem nápadu právě fotografie a pak teprve přichází myšlenka, jak ji dále využít. Příkladem je třeba ten s názvem Cesta domů.

Rudolf Stančík, autor obrazů: “Tu paní jsem vyfotil tady ve Studénce mezi zahrádkami. Pak mi k tomu přišlo vhodné doplnit to takovou více ponurou atmosférou. Ta kočka, ta tam opravdu byla. A pak mě napadlo, že se to hodí k atmosféře písničky Beatles Eleanor Rigby.”

Jeden z fotoobrazů se dá považovat i za jakých autoportrét Rudolfa Stančíka, který vystihuje jeho záliby.

Rudolf Stančík, autor obrazů: “Vyfotil jsem se samospouští zezadu, musel jsem najít nějakou vhodnou cestu s patníkem. A je k tomu text písničky, kde se zpívá: sedím na pátým patníku a nade mnou bez blatníků jede Velký vůz. Já jsem se kdysi hodně toulal jako tramp.”

Rudolf Stančík se fotografování věnuje padesát let. Je absolventem Ostravské lidové konzervatoře, oboru výtvarná fotografie. Je to ale také muzikant a počítačový grafik, který se aktuálně chystá začít si ve své tvorbě pohrávat i s umělou inteligencí.

---