Studénka pokračuje v osvětové kampani zaměřené na třídění odpadu. Na svých sociálních sítích šíři krátká videa, ve kterých místní lidé vtipně na tuto nutnost upozorňují a radí, jak správně třídit.
Intenzivní systém třídění odpadu door to door zavedla Studénka od května. Firma OZO rozvezla po městě zhruba pět tisíc nových kontejnerů, aby lidé měli nádoby na separaci co nejblíže svých domovů.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tím, že jsme od 1. května zavedli systém door to door ve městě Studénka, tak samozřejmě vzniklo spoustu problémů. Uvažovali jsme, jakým způsobem občanům přiblížit ty problémy. A napadla nás myšlenka, že zkusíme videospoty, ve kterých bychom angažovali jak mladé sportovce, hasiče nebo významné osobnosti města Studénky.”
Vzniklo pět spotů, které obecně nabádají ke třídění odpadu a současně vtipně upozorňují na to, jak jednotlivé komodity třídit správně.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Snažili jsme se humornou formou upozornit na ty problémy. To znamená u plastu a papíru je to vlastně zmenšení objemu toho odpadu, to znamená zpomačkání a uložení do těch kontejnerů. U bioodpadu, tam máme největší problém v tom, že lidé odkládají bioodpad v sáčcích, což je nepřijatelné pro uložení na kompostárnu. A poslední oblast, která byla řešená, to byla oblast sběrného dvora, kde mají občané Studénky možnost odložit téměř bezplatně odpad, který je větších v rozměrů.”
Klára Svačinová, 9. třída, ZŠ Butovická: “Já jsem mažoretka a snažím se tam lidi přimět, aby třídili papír, aby dokázali ty krabice složit správně do toho papíru, aby se tam vešlo víc věcí.”
Klára Svačinová, 9. třída, ZŠ Butovická: “Bylo to zajímavé, ale i vtipné, ale bylo to celkem těžké se naučit ten text, aby to zvládla.”
Max Stachovič. 7. třída, ZŠ Butovická: “Já jsem tam měl vlastně dvě části a byly tam všechny kontejnery, byly tam papír, plast, bio a zbytky. Hodně jsme se nasmáli, bylo to jako že srandovní, že nám to někdy nešlo a jinak mě to bavilo.”
Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: “V naší škole Butovické třídění podporujeme už delší dobu. Rozhodli jsme se, že na každé chodbě máme speciální nádoby na papír, máme tam nádoby i na plasty a samozřejmě na směslný odpad. To stejné máme i ve třídě, takže děti se tuto problematiku učí se svými třídními řešit každodenně.”
Klára Svačinová, 9. třída, ZŠ Butovická: “Třídíme a snažíme se co nejvíc, aby jsme té planetě pomohli.
Max Stachovič. 7. třída, ZŠ Butovická: “Pomáháme přírodě, tak se prostě snažíme co nejvíce třídit.”
Videospoty radnice umístila na své sociální sítě a na YouTube. Pro zajímavost je doplňuje závěrečný díl sestřihu z humorných nepovedených záběrů.
---
Do mateřské školy na Poštovní ulici přijeli v rámci programu Erasmus plus studenti pedagogiky z Ostravské univerzity a z vysokých škol ze Slovenska a Polska. Mateřinka jim umožnila sledovat například tandemovou výuku.
Pro děti to vypadalo jako běžný den v mateřince, až na to že se v budově na ulici Poštovní pohyboval neobvyklý počet pedagogů, tedy těch budoucích. Přijela tu třicítka studentů z Univerzity Mateja Bela z Banské Bystrice, z Vysoké školy aplikovaných věd z polské Ratiboři a ze zaštiťující katedry preprimární a primární pedagogiky Ostravské univerzity, a to v rámci projektu Erasmus plus.
Karin Fodorová, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity: “Hlavním cílem je inovace ve vzdělávání v mateřských školách. Jsem velmi ráda, že paní ředitelka vyslyšela mnou prosbou, zdali bychom mohli navštívit tuto zcela výjimečnou mateřskou školu. Výjimečnou tím, že je jiná, co se týká i architektonického uskupení a velikostí, ale i lokalitou, protože se studenty jsme převážně v Ostravě, tam taky navštívíme dvě mateřské školy.”
Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka: “Pro studenty jsme nachystali běžnou práci, kterou provádíme v mateřské škole. V rámci předškolního vzdělávání se jedná o procesy, které směřují k novému rámcovému vzdělávacímu programu. Jedná se hlavně o individualizaci vzdělávání, která je nastavená na základě diagnostických procesů, které tady probíhají. To znamená, že diagnostikujeme každé dítě a na základě toho, těch jeho kompetenci, potom rozvíjíme to vzdělávání tak, aby bylo přímo šité na míru tomu dítěti. A v neposlední řadě, to je taková trošičku výjimka v mateřských školách, kdy se jedná o tandemovou výuku, protože v menších mateřských školách se to z organizačního hlediska dělat nedá. Kdežto tady v té šestitřídní mateřské škole je tandemová výuka založená na tom, že synchronně působí dva pedagogové ve třídě, a to v tom hlavním časovém vzdělávacím úseku.”
Julia Żyła, Vysoká škola aplikovaných věd, Raciborz: "Učíme se tady ve školce o různých novinkách. Moc se nám to líbí, je tu spousta různých koutků, kde si děti mohou procvičovat písmena. Je mnoho novinek, které můžeme zavést i u nás.”
Hana Szlaurová, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity: “Můžeme navazovat vztahy se studentkami ze Slovenska a z Polska a zároveň právě můžeme navštěvovat mateřské školy, podívat se, jak to funguje třeba i jinde. Je to úplně super, že můžeme vidět, jak pracují paní učitelky a jak to můžeme potom my využít v naší praxi.”
Karin Fodorová, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity: “Konkrétní zaměření projektu, to jsou inovace ve vzdělávání, které se především dotýkají nových metod ve vzdělávání. Je to tedy spojení vzdělávací oblasti s praxí. Takže jsme navštívili i různé jiné instituce, nejen mateřské školy, ale i Dolní oblast Vítkovic nebo Landek historické hornické centrum. A spoustu jiných, kdy v podstatě i tímto chceme představit studentům vzdělávání v koncepci STEM, která třeba v České republice není až tak probádaná ani uplatňovaná.”
Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka: “Pro nás je toto setkání hodně významné, protože můžeme prezentovat svou práci i na Slovensku, i v Polské republice. Studenti de facto mají možnost srovnání, jakým způsobem se provádí výuka u nich a jakým způsobem se provádí u nás.”
Studenti ze tří zemí strávili ve studénecké mateřské škole dopoledne, celkem společně v rámci projektu prožili na severu Moravy celý týden.
---
Jméno triatlonisty Jurije Tarči vyslovují ve Studénce s velkým obdivem. Jako třicetinásobný Ironman patří k nejlepším vytrvalcům světa. Jeho výkon připomíná filmový dokument Železná vůle.
Jako jediný Čech dokázal zdolat extrémní ultratriatlon představující 114 kilometrů plavání, 5 400 kilometrů jízdy na kole a běh na 1 266 kilometrů. Jurij Tarča se stal třicetinásobným ironmanem. Vrcholný závod své kariéry absolvoval v září 2024 v Itálii. Vznikl z něj filmový dokument, jehož projekci mohli zájemci shlédnout ve studénecké knihovně.
Jurij Tarča, třicetinásobný Ironman: “Jak vykládám lidem o těch svých příbězích, o tom svém dobrodružství, tak vlastně lidi ani pořádně nechápou, nedokážu si představit celou tu záležitost. A jedna kamarádka mi dala doporučení, tak jsem oslovil Opavskou univerzitu, filmový obor a chtěl jsem zdokumentovat tento závod, třicetinásobného Ironmana, aby lidi viděli, dá se říct, do té kuchyně, o čem to je as čím jsem se musel vypořádat během toho závodu.”
Kryštof Kovařík, režisér dokumentu, student Slezské univerzity v Opavě: “Já, když jsem slyšel o Jurijovi, tak mě zaujal ten člověk, zaujalo mě, co dělá a jak je inspirativní pro další lidi, tak jsem se rozhodl do toho projektu jít.
Do Itálie se s Jurijem Tarčou vypravil čtyřčlenný štáb studentů obor audiovizuální tvorba Slezské univerzity. Triatlonista závod absolvoval za 36 dní a skončil druhý na světě, filmaři s ním na místě strávili šestadvacet dní.
Kryštof Kovařík, režisér dokumentu, student Slezské univerzity v Opavě: “Bylo to náročné, ať už tím, že jsme bydleli s Jurijem v jednom karavanu, tak počasí bylo velmi náročné, ať už technicky, tak fyzicky pro nás, protože bylo často velmi škaredě, museli jsme mít různé pláštěnky na kamery a celkově jsme museli být pohotoví a připraveni na každou situaci.”
Jurij Tarča, třicetinásobný Ironman: “Když to člověk vidí, shlédne ten dokument, tak je to boj s větrnými mlýny, protože i když člověk už měl za sebou hodně závodů podobných, tak ale furt mě něco tady v tom závodě překvapovalo a musel jsem se vypořádat s různýma překážkami. Nejsilnější moment je to poslední kolo, kdy přiběhnu do cíle, dostanu vlajku, začne hrát česká hymna a vy jdete do protisměru toho běžeckého okruhu, potkáváte se s těmi svými soupeři kamarády a všichni vám gratuluji. To je vlastně kolo vítězů a pak vás všichni ještě čekají v cíli. Je to velice emoční a člověk se musí držet, aby mu neukáply slzy.”
Kryštof Kovařík, režisér dokumentu, student Slezské univerzity v Opavě: “Je to teda velmi obdivuhodné a zároveň velmi bláznivé a doteď jsem to nepochopil. Tak pro mě jako pro filmaře jsou nejsilnější ty momenty, které jsou velmi dramatické, takže často to, co nebylo pro Jury, je úplně nejlepší, takže ty problémy a tady tyto dramatické situace byly pro mě asi nejsilnější momenty.”
Dokument má zhruba 50 minut a je zařazen do programu letošního ročníku Mezinárodního festivalu outdoorových filmů. Diváci jej mohou vidět třeba 7. listopadu v Minikině v Ostravě nebo 14. listopadu v kulturním domě Na Rybníčku v Opavě.
---
Studénka pokračuje v osvětové kampani zaměřené na třídění odpadu. Na svých sociálních sítích šíři krátká videa, ve kterých místní lidé vtipně na tuto nutnost upozorňují a radí, jak správně třídit.
Intenzivní systém třídění odpadu door to door zavedla Studénka od května. Firma OZO rozvezla po městě zhruba pět tisíc nových kontejnerů, aby lidé měli nádoby na separaci co nejblíže svých domovů.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tím, že jsme od 1. května zavedli systém door to door ve městě Studénka, tak samozřejmě vzniklo spoustu problémů. Uvažovali jsme, jakým způsobem občanům přiblížit ty problémy. A napadla nás myšlenka, že zkusíme videospoty, ve kterých bychom angažovali jak mladé sportovce, hasiče nebo významné osobnosti města Studénky.”
Vzniklo pět spotů, které obecně nabádají ke třídění odpadu a současně vtipně upozorňují na to, jak jednotlivé komodity třídit správně.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Snažili jsme se humornou formou upozornit na ty problémy. To znamená u plastu a papíru je to vlastně zmenšení objemu toho odpadu, to znamená zpomačkání a uložení do těch kontejnerů. U bioodpadu, tam máme největší problém v tom, že lidé odkládají bioodpad v sáčcích, což je nepřijatelné pro uložení na kompostárnu. A poslední oblast, která byla řešená, to byla oblast sběrného dvora, kde mají občané Studénky možnost odložit téměř bezplatně odpad, který je větších v rozměrů.”
Klára Svačinová, 9. třída, ZŠ Butovická: “Já jsem mažoretka a snažím se tam lidi přimět, aby třídili papír, aby dokázali ty krabice složit správně do toho papíru, aby se tam vešlo víc věcí.”
Klára Svačinová, 9. třída, ZŠ Butovická: “Bylo to zajímavé, ale i vtipné, ale bylo to celkem těžké se naučit ten text, aby to zvládla.”
Max Stachovič. 7. třída, ZŠ Butovická: “Já jsem tam měl vlastně dvě části a byly tam všechny kontejnery, byly tam papír, plast, bio a zbytky. Hodně jsme se nasmáli, bylo to jako že srandovní, že nám to někdy nešlo a jinak mě to bavilo.”
Aranka Horváthová, ředitelka ZŠ Butovická: “V naší škole Butovické třídění podporujeme už delší dobu. Rozhodli jsme se, že na každé chodbě máme speciální nádoby na papír, máme tam nádoby i na plasty a samozřejmě na směslný odpad. To stejné máme i ve třídě, takže děti se tuto problematiku učí se svými třídními řešit každodenně.”
Klára Svačinová, 9. třída, ZŠ Butovická: “Třídíme a snažíme se co nejvíc, aby jsme té planetě pomohli.
Max Stachovič. 7. třída, ZŠ Butovická: “Pomáháme přírodě, tak se prostě snažíme co nejvíce třídit.”
Videospoty radnice umístila na své sociální sítě a na YouTube. Pro zajímavost je doplňuje závěrečný díl sestřihu z humorných nepovedených záběrů.
---
Do mateřské školy na Poštovní ulici přijeli v rámci programu Erasmus plus studenti pedagogiky z Ostravské univerzity a z vysokých škol ze Slovenska a Polska. Mateřinka jim umožnila sledovat například tandemovou výuku.
Pro děti to vypadalo jako běžný den v mateřince, až na to že se v budově na ulici Poštovní pohyboval neobvyklý počet pedagogů, tedy těch budoucích. Přijela tu třicítka studentů z Univerzity Mateja Bela z Banské Bystrice, z Vysoké školy aplikovaných věd z polské Ratiboři a ze zaštiťující katedry preprimární a primární pedagogiky Ostravské univerzity, a to v rámci projektu Erasmus plus.
Karin Fodorová, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity: “Hlavním cílem je inovace ve vzdělávání v mateřských školách. Jsem velmi ráda, že paní ředitelka vyslyšela mnou prosbou, zdali bychom mohli navštívit tuto zcela výjimečnou mateřskou školu. Výjimečnou tím, že je jiná, co se týká i architektonického uskupení a velikostí, ale i lokalitou, protože se studenty jsme převážně v Ostravě, tam taky navštívíme dvě mateřské školy.”
Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka: “Pro studenty jsme nachystali běžnou práci, kterou provádíme v mateřské škole. V rámci předškolního vzdělávání se jedná o procesy, které směřují k novému rámcovému vzdělávacímu programu. Jedná se hlavně o individualizaci vzdělávání, která je nastavená na základě diagnostických procesů, které tady probíhají. To znamená, že diagnostikujeme každé dítě a na základě toho, těch jeho kompetenci, potom rozvíjíme to vzdělávání tak, aby bylo přímo šité na míru tomu dítěti. A v neposlední řadě, to je taková trošičku výjimka v mateřských školách, kdy se jedná o tandemovou výuku, protože v menších mateřských školách se to z organizačního hlediska dělat nedá. Kdežto tady v té šestitřídní mateřské škole je tandemová výuka založená na tom, že synchronně působí dva pedagogové ve třídě, a to v tom hlavním časovém vzdělávacím úseku.”
Julia Żyła, Vysoká škola aplikovaných věd, Raciborz: "Učíme se tady ve školce o různých novinkách. Moc se nám to líbí, je tu spousta různých koutků, kde si děti mohou procvičovat písmena. Je mnoho novinek, které můžeme zavést i u nás.”
Hana Szlaurová, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity: “Můžeme navazovat vztahy se studentkami ze Slovenska a z Polska a zároveň právě můžeme navštěvovat mateřské školy, podívat se, jak to funguje třeba i jinde. Je to úplně super, že můžeme vidět, jak pracují paní učitelky a jak to můžeme potom my využít v naší praxi.”
Karin Fodorová, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity: “Konkrétní zaměření projektu, to jsou inovace ve vzdělávání, které se především dotýkají nových metod ve vzdělávání. Je to tedy spojení vzdělávací oblasti s praxí. Takže jsme navštívili i různé jiné instituce, nejen mateřské školy, ale i Dolní oblast Vítkovic nebo Landek historické hornické centrum. A spoustu jiných, kdy v podstatě i tímto chceme představit studentům vzdělávání v koncepci STEM, která třeba v České republice není až tak probádaná ani uplatňovaná.”
Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka: “Pro nás je toto setkání hodně významné, protože můžeme prezentovat svou práci i na Slovensku, i v Polské republice. Studenti de facto mají možnost srovnání, jakým způsobem se provádí výuka u nich a jakým způsobem se provádí u nás.”
Studenti ze tří zemí strávili ve studénecké mateřské škole dopoledne, celkem společně v rámci projektu prožili na severu Moravy celý týden.
---
Jméno triatlonisty Jurije Tarči vyslovují ve Studénce s velkým obdivem. Jako třicetinásobný Ironman patří k nejlepším vytrvalcům světa. Jeho výkon připomíná filmový dokument Železná vůle.
Jako jediný Čech dokázal zdolat extrémní ultratriatlon představující 114 kilometrů plavání, 5 400 kilometrů jízdy na kole a běh na 1 266 kilometrů. Jurij Tarča se stal třicetinásobným ironmanem. Vrcholný závod své kariéry absolvoval v září 2024 v Itálii. Vznikl z něj filmový dokument, jehož projekci mohli zájemci shlédnout ve studénecké knihovně.
Jurij Tarča, třicetinásobný Ironman: “Jak vykládám lidem o těch svých příbězích, o tom svém dobrodružství, tak vlastně lidi ani pořádně nechápou, nedokážu si představit celou tu záležitost. A jedna kamarádka mi dala doporučení, tak jsem oslovil Opavskou univerzitu, filmový obor a chtěl jsem zdokumentovat tento závod, třicetinásobného Ironmana, aby lidi viděli, dá se říct, do té kuchyně, o čem to je as čím jsem se musel vypořádat během toho závodu.”
Kryštof Kovařík, režisér dokumentu, student Slezské univerzity v Opavě: “Já, když jsem slyšel o Jurijovi, tak mě zaujal ten člověk, zaujalo mě, co dělá a jak je inspirativní pro další lidi, tak jsem se rozhodl do toho projektu jít.
Do Itálie se s Jurijem Tarčou vypravil čtyřčlenný štáb studentů obor audiovizuální tvorba Slezské univerzity. Triatlonista závod absolvoval za 36 dní a skončil druhý na světě, filmaři s ním na místě strávili šestadvacet dní.
Kryštof Kovařík, režisér dokumentu, student Slezské univerzity v Opavě: “Bylo to náročné, ať už tím, že jsme bydleli s Jurijem v jednom karavanu, tak počasí bylo velmi náročné, ať už technicky, tak fyzicky pro nás, protože bylo často velmi škaredě, museli jsme mít různé pláštěnky na kamery a celkově jsme museli být pohotoví a připraveni na každou situaci.”
Jurij Tarča, třicetinásobný Ironman: “Když to člověk vidí, shlédne ten dokument, tak je to boj s větrnými mlýny, protože i když člověk už měl za sebou hodně závodů podobných, tak ale furt mě něco tady v tom závodě překvapovalo a musel jsem se vypořádat s různýma překážkami. Nejsilnější moment je to poslední kolo, kdy přiběhnu do cíle, dostanu vlajku, začne hrát česká hymna a vy jdete do protisměru toho běžeckého okruhu, potkáváte se s těmi svými soupeři kamarády a všichni vám gratuluji. To je vlastně kolo vítězů a pak vás všichni ještě čekají v cíli. Je to velice emoční a člověk se musí držet, aby mu neukáply slzy.”
Kryštof Kovařík, režisér dokumentu, student Slezské univerzity v Opavě: “Je to teda velmi obdivuhodné a zároveň velmi bláznivé a doteď jsem to nepochopil. Tak pro mě jako pro filmaře jsou nejsilnější ty momenty, které jsou velmi dramatické, takže často to, co nebylo pro Jury, je úplně nejlepší, takže ty problémy a tady tyto dramatické situace byly pro mě asi nejsilnější momenty.”
Dokument má zhruba 50 minut a je zařazen do programu letošního ročníku Mezinárodního festivalu outdoorových filmů. Diváci jej mohou vidět třeba 7. listopadu v Minikině v Ostravě nebo 14. listopadu v kulturním domě Na Rybníčku v Opavě.
---
