Frýdek-Místek dokončil plán, který městu pomůže se vyrovnat se změnami klimatu a jejími dopady na život obyvatel. Jde o Adaptační strategii, na jejíž přípravě se podíleli i samotní občané. Cílem opatření je mimo jiné zvýšení podílu zeleně ve městě.
Frýdecko-místecká radnice se připravila na nadcházející změnu klimatu. Dokončila strategický dokument zahrnující řadu opatření, jejichž zavedení do praxe zvýší kvalitu života ve městě.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Jde o to, že teplota roste. Jak v rámci celého světa, tak i ve městě Frýdek-Místek. A 3 stupně za 50 let je poměrně hodně."
Odborníci doporučili celou řadu opatření, která se zabývají krajinou, vnitřním prostorem města i energetikou.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Důležité je třeba zlepšit stav zeleně. Když se dělají třeba nějaké uliční prostory a jejich rekonstrukce. Nebo rekonstrukce náměstí, tak aby tam bylo adekvátní množství té veřejné zeleně. Aby třeba byla optimálně provázaná s mobiliářem, s lavičkami, protože často se stává, že lidé mají lavičky, které jsou přímo osluněné sluncem. A nejsou tam příjemné podmínky pro trávení volného času. A samozřejmě městu může prospět i instalace třeba vodních prvků, jako jsou fontánky, menší vodotrysky, ale i další, které to prostředí mohou zpříjemnit."
Loni v létě mohli lidé zaznačit do pocitové mapy, kde se ve městě cítí příjemně, a naopak upozornit na problematické lokality, kde je například velké vedro. Výsledky byly zapracovány do představené strategie.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Když se podíváte dneska na město Frýdek-Místek, je to zelené město. Ta zeleň ohromně nabyla. Dneska jsou tady nejenom parky. Ale vůbec mezi obytnými domy je tady spousta zeleně, tu je třeba šetřit, zachovat, ošetřovat. Zároveň třeba, když nevíš, co s pozemkem, zasaď tam strom. To znamená, osazujeme veškeré volné plochy. Je hlad po náhradní výsadbě."
Důležité je také správné nakládání s vodou.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Většina dešťových vod, které tady spadnou, tak je odváděna kanalizací do vodního toku, což je škoda, protože potom ta voda chybí v tom půdním profilu a nemohou ji využít třeba ty stromy a celkově zeleň a chybí. Takže cílem je, aby ta dešťová voda sloužila nějakému účelu."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musí se šetřit s vodou, musíme se naučit, jako kdysi, civilizace dávné to uměly, my jsme to dneska ztratili v tom blahobytu. Dneska otočíme kohoutkem a myslíme si, že je to automaticky. Není to tak, všechno něco stojí. A úbytek vody je zřetelný. Musíme se starat už dnes, abychom přežili v budoucnu."
Ze zásobníku investic města bylo vybráno osm prioritních projektů, do kterých je vhodné zapracovat opatření takzvané modrozelené infrastruktury. Příprava adaptačního plánu je podpořena prostředky z Norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.
---
Mateřská škola Barevný svět ve Frýdku-Místku se zapojila do inovativního vzdělávání. V rámci toho se tady zaměřili na propojení školky a rodiny. Pravidelně tak zapojovali rodiče do dění ve školce a zároveň spolu vymýšleli různé společné aktivity. Všichni si projekt velmi chválí a školka v něm chce dál pokračovat.
Všichni za jeden provaz. To je název projektu, který si vytvořila jedna ze tříd Mateřské školky Barevný svět v rámci inovativního vzdělávání. Cílem bylo pravidelně zapojovat rodiče do dění ve školce.
Mária Steculová, učitelka MŠ Barevný svět: "V rámci naší třídy jsme se rozhodli zaměřit na spolupráci s rodiči. Na spolupráci školky a rodiny jako takové. Stmelit ty vztahy a podpořit rozvoj dětí už od útlého věku. Scházeli jsme se jednou měsíčně. S rodiči v odpoledních hodinách, kdy jsme rodičům ukazovali, jak pracujeme s dětmi. Děti se měly možnost vyjádřit. Rodiče měli možnost pozorovat své dítě třeba v souvislosti s jinými dětmi. Vidět, co zvládá, v čem má rezervy, v čem by se ještě dalo zapracovat."
Škola rodiče učila, jak mohou s dětmi relaxovat nebo jak pochopit jejich smýšlení a chování.
Anketa rodiče: 1.) "Bylo to super, vždycky to bylo fajn. Věnovali jsme se těm dětem. Vždycky byla nějaká akce, nějaké téma a bylo to fakt výborné. Za naši rodinu jsme si nenechali nic ujít, ani jednu akci. Protože jde o naše dítě a paní učitelky fakt jsou skvělé a výborné. A opravdu každé odpoledne bylo něčím zvláštní a bylo to fakt opravdu super. Bylo to jako mezi přáteli, a ne ve školce."
Anketa rodiče: 2.) "Ten projekt mi ukázal, jak se dá krásně potkávat odpoledne ve volném čase v příjemném prostředí, kdy připravovali pro děti různé aktivity společně s rodiči. Naposledy, co si pamatuju, tak jsme grilovali venku nebo opékali a děti běhaly po zahradě, která je tady velká, takže všecko dobré, super."
Anketa rodiče 3.) "Hodnotím to jako úžasnou věc, protože nás to opravdu, i rodiče, opravdu moc stmelilo, i s učitelkami jsme navázali úplně jiný vztah, kontakt, bylo to úplně úžasné. Učitelky jsou prostě, snad nejlepší, co znám, opravdu."
Mária Steculová, učitelka MŠ Barevný svět: "Projekt hodnotím velice kladně. Mám pocit, že se konečně podařilo stmelit opravdu rodinu a školku dohromady, že nejsme dva oddělené subjekty. Když chceme děti vychovávat spolu, tak jak to je nastaveno. A chceme, aby ta výchova měla nějaký smysl, někam vedla, tak musíme spolupracovat a musíme jít stejně na to dítě. Tak, aby dítě bylo spokojeno, rodič, i my."
Mateřská školka Barevný svět má tři budovy s osmi třídami. Zajímavostí je, že čtvrtinu pedagogů tvoří učitelé. V projektu inovativního vzdělávání chce školka dál pokračovat.
---
Muzeum Beskyd zve milovníky cyklistiky na lákavou výstavu Retro silničních a závodních kol. Výstava zahrnuje unikátní kola z období konce třicátých až do devadesátých let. Některé modely jsou navíc pouze jediným exemplářem v celé České republice.
Jednu z výstavních síní Muzea Beskyd zaplnila letní výstava historických silničních kol, která uzavírá volnější cyklus Od drezín k bicyklu.
Jaromír Polášek, autor výstavy: "Z šedesáti kousků jsme tady nakonec vybrali těch 24 nejzajímavějších, nejlepších. Je to tak období 19:39, 1995, 1996- Žádný hliník, žádný carbon, žádná umělá hmota. Prostě klasické pájené rámy stříbrem, mosazí, kvalitní trubky. Jsou to většinou kousky hodně unikátní. Některé modely v té výstavě jsou v jednom exempláři v České republice."
Typickým příkladem takového unikátu je Griffon Grand Luxe – Randonneur PH52.
Jaromír Polášek, autor výstavy: "Ten je jenom jeden. Pak soukromé muzeum Štěrba Praha ho má v dámské verzi. A i z takových obyčejných plecháč Eska Sprint z roku 1953 se také moc nevidí. To je kuriozní tím, že je dvoucvrčková. Obrácený chod a před kopcem se kolo vyhodí z vidlice, otočí se o 180 stupňů, nasadí se řetěz a do kopce se šlape na větší pastorek. A tady třeba z Československých kuriozní Eska Sport s favoriťáckým upraveným rámem, který odpovídá rámům prvního a druhého ročníku závodu Praha – Berlín – Varšava. Tedy Závod Míru. Ale máme tady i třeba speciály, De Rosy, to jsou opravdu profesionální. Nebo je tam Colnago, to je nejvýkonnější závodník v historii. Vyhrál přes 530 závodů vrcholných. Říkalo se mu lidojed. Nikdo nebyl schopen jeho tempo udržet v té době."
Kola mají popisky, které představují jejich parametry a někdy i právě zajímavou historii.
Jaromír Polášek, autor výstavy: "Každé kolo, když má příběh a je po někom zajímavém, případně jsou i kola, u kterých máme dohledanou historii, tak je to lepší, to se velice cení. Je tady i nějaká literatura, nějaké ukázky komponentů a je tady i ta historie zpracovaná, samozřejmě do jednoho výstavního prostoru se toho více nevejde. Nemůžeme z toho zase udělat depozitář, to by nebylo pro lidi zajímavé."
Výstava bude v Muzeu Beskyd k vidění po celé prázdniny. Poslední výstavní den bude neděle 3. září.
---
Frýdek-Místek dokončil plán, který městu pomůže se vyrovnat se změnami klimatu a jejími dopady na život obyvatel. Jde o Adaptační strategii, na jejíž přípravě se podíleli i samotní občané. Cílem opatření je mimo jiné zvýšení podílu zeleně ve městě.
Frýdecko-místecká radnice se připravila na nadcházející změnu klimatu. Dokončila strategický dokument zahrnující řadu opatření, jejichž zavedení do praxe zvýší kvalitu života ve městě.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Jde o to, že teplota roste. Jak v rámci celého světa, tak i ve městě Frýdek-Místek. A 3 stupně za 50 let je poměrně hodně."
Odborníci doporučili celou řadu opatření, která se zabývají krajinou, vnitřním prostorem města i energetikou.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Důležité je třeba zlepšit stav zeleně. Když se dělají třeba nějaké uliční prostory a jejich rekonstrukce. Nebo rekonstrukce náměstí, tak aby tam bylo adekvátní množství té veřejné zeleně. Aby třeba byla optimálně provázaná s mobiliářem, s lavičkami, protože často se stává, že lidé mají lavičky, které jsou přímo osluněné sluncem. A nejsou tam příjemné podmínky pro trávení volného času. A samozřejmě městu může prospět i instalace třeba vodních prvků, jako jsou fontánky, menší vodotrysky, ale i další, které to prostředí mohou zpříjemnit."
Loni v létě mohli lidé zaznačit do pocitové mapy, kde se ve městě cítí příjemně, a naopak upozornit na problematické lokality, kde je například velké vedro. Výsledky byly zapracovány do představené strategie.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Když se podíváte dneska na město Frýdek-Místek, je to zelené město. Ta zeleň ohromně nabyla. Dneska jsou tady nejenom parky. Ale vůbec mezi obytnými domy je tady spousta zeleně, tu je třeba šetřit, zachovat, ošetřovat. Zároveň třeba, když nevíš, co s pozemkem, zasaď tam strom. To znamená, osazujeme veškeré volné plochy. Je hlad po náhradní výsadbě."
Důležité je také správné nakládání s vodou.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Většina dešťových vod, které tady spadnou, tak je odváděna kanalizací do vodního toku, což je škoda, protože potom ta voda chybí v tom půdním profilu a nemohou ji využít třeba ty stromy a celkově zeleň a chybí. Takže cílem je, aby ta dešťová voda sloužila nějakému účelu."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musí se šetřit s vodou, musíme se naučit, jako kdysi, civilizace dávné to uměly, my jsme to dneska ztratili v tom blahobytu. Dneska otočíme kohoutkem a myslíme si, že je to automaticky. Není to tak, všechno něco stojí. A úbytek vody je zřetelný. Musíme se starat už dnes, abychom přežili v budoucnu."
Ze zásobníku investic města bylo vybráno osm prioritních projektů, do kterých je vhodné zapracovat opatření takzvané modrozelené infrastruktury. Příprava adaptačního plánu je podpořena prostředky z Norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.
---
Mateřská škola Barevný svět ve Frýdku-Místku se zapojila do inovativního vzdělávání. V rámci toho se tady zaměřili na propojení školky a rodiny. Pravidelně tak zapojovali rodiče do dění ve školce a zároveň spolu vymýšleli různé společné aktivity. Všichni si projekt velmi chválí a školka v něm chce dál pokračovat.
Všichni za jeden provaz. To je název projektu, který si vytvořila jedna ze tříd Mateřské školky Barevný svět v rámci inovativního vzdělávání. Cílem bylo pravidelně zapojovat rodiče do dění ve školce.
Mária Steculová, učitelka MŠ Barevný svět: "V rámci naší třídy jsme se rozhodli zaměřit na spolupráci s rodiči. Na spolupráci školky a rodiny jako takové. Stmelit ty vztahy a podpořit rozvoj dětí už od útlého věku. Scházeli jsme se jednou měsíčně. S rodiči v odpoledních hodinách, kdy jsme rodičům ukazovali, jak pracujeme s dětmi. Děti se měly možnost vyjádřit. Rodiče měli možnost pozorovat své dítě třeba v souvislosti s jinými dětmi. Vidět, co zvládá, v čem má rezervy, v čem by se ještě dalo zapracovat."
Škola rodiče učila, jak mohou s dětmi relaxovat nebo jak pochopit jejich smýšlení a chování.
Anketa rodiče: 1.) "Bylo to super, vždycky to bylo fajn. Věnovali jsme se těm dětem. Vždycky byla nějaká akce, nějaké téma a bylo to fakt výborné. Za naši rodinu jsme si nenechali nic ujít, ani jednu akci. Protože jde o naše dítě a paní učitelky fakt jsou skvělé a výborné. A opravdu každé odpoledne bylo něčím zvláštní a bylo to fakt opravdu super. Bylo to jako mezi přáteli, a ne ve školce."
Anketa rodiče: 2.) "Ten projekt mi ukázal, jak se dá krásně potkávat odpoledne ve volném čase v příjemném prostředí, kdy připravovali pro děti různé aktivity společně s rodiči. Naposledy, co si pamatuju, tak jsme grilovali venku nebo opékali a děti běhaly po zahradě, která je tady velká, takže všecko dobré, super."
Anketa rodiče 3.) "Hodnotím to jako úžasnou věc, protože nás to opravdu, i rodiče, opravdu moc stmelilo, i s učitelkami jsme navázali úplně jiný vztah, kontakt, bylo to úplně úžasné. Učitelky jsou prostě, snad nejlepší, co znám, opravdu."
Mária Steculová, učitelka MŠ Barevný svět: "Projekt hodnotím velice kladně. Mám pocit, že se konečně podařilo stmelit opravdu rodinu a školku dohromady, že nejsme dva oddělené subjekty. Když chceme děti vychovávat spolu, tak jak to je nastaveno. A chceme, aby ta výchova měla nějaký smysl, někam vedla, tak musíme spolupracovat a musíme jít stejně na to dítě. Tak, aby dítě bylo spokojeno, rodič, i my."
Mateřská školka Barevný svět má tři budovy s osmi třídami. Zajímavostí je, že čtvrtinu pedagogů tvoří učitelé. V projektu inovativního vzdělávání chce školka dál pokračovat.
---
Muzeum Beskyd zve milovníky cyklistiky na lákavou výstavu Retro silničních a závodních kol. Výstava zahrnuje unikátní kola z období konce třicátých až do devadesátých let. Některé modely jsou navíc pouze jediným exemplářem v celé České republice.
Jednu z výstavních síní Muzea Beskyd zaplnila letní výstava historických silničních kol, která uzavírá volnější cyklus Od drezín k bicyklu.
Jaromír Polášek, autor výstavy: "Z šedesáti kousků jsme tady nakonec vybrali těch 24 nejzajímavějších, nejlepších. Je to tak období 19:39, 1995, 1996- Žádný hliník, žádný carbon, žádná umělá hmota. Prostě klasické pájené rámy stříbrem, mosazí, kvalitní trubky. Jsou to většinou kousky hodně unikátní. Některé modely v té výstavě jsou v jednom exempláři v České republice."
Typickým příkladem takového unikátu je Griffon Grand Luxe – Randonneur PH52.
Jaromír Polášek, autor výstavy: "Ten je jenom jeden. Pak soukromé muzeum Štěrba Praha ho má v dámské verzi. A i z takových obyčejných plecháč Eska Sprint z roku 1953 se také moc nevidí. To je kuriozní tím, že je dvoucvrčková. Obrácený chod a před kopcem se kolo vyhodí z vidlice, otočí se o 180 stupňů, nasadí se řetěz a do kopce se šlape na větší pastorek. A tady třeba z Československých kuriozní Eska Sport s favoriťáckým upraveným rámem, který odpovídá rámům prvního a druhého ročníku závodu Praha – Berlín – Varšava. Tedy Závod Míru. Ale máme tady i třeba speciály, De Rosy, to jsou opravdu profesionální. Nebo je tam Colnago, to je nejvýkonnější závodník v historii. Vyhrál přes 530 závodů vrcholných. Říkalo se mu lidojed. Nikdo nebyl schopen jeho tempo udržet v té době."
Kola mají popisky, které představují jejich parametry a někdy i právě zajímavou historii.
Jaromír Polášek, autor výstavy: "Každé kolo, když má příběh a je po někom zajímavém, případně jsou i kola, u kterých máme dohledanou historii, tak je to lepší, to se velice cení. Je tady i nějaká literatura, nějaké ukázky komponentů a je tady i ta historie zpracovaná, samozřejmě do jednoho výstavního prostoru se toho více nevejde. Nemůžeme z toho zase udělat depozitář, to by nebylo pro lidi zajímavé."
Výstava bude v Muzeu Beskyd k vidění po celé prázdniny. Poslední výstavní den bude neděle 3. září.
---
