Slunící plochy a bezpečné přístupy do vody. Taková je představa Frýdku-Místku o budoucí podobě břehů řeky Ostravice. Zatím jde pouze o záměr, který byl představen veřejnosti. Lidé se k plánu mohou vyjádřit v anketě. Podobné řešení funguje už v Ostravě.
Břehy řeky Ostravice v centru Frýdku-Místku by se mohly v budoucnu proměnit v příjemná místa pro relaxaci i vhodná ke koupání.
Anketa: 1.) "Já myslím, že to je velice dobrý nápad, jako určitě bych to využívala. Jak se psem, tak s malou, že jo. Já jsem tady denně, takže opravdu." 2.) "Já jsem teda stařec, ale tak nebylo by to špatné no, a v létě tady chodí spousta, spousta lidí jako, takže by se jim to hodilo." 3.) "Jo, proč ne? Dobrý nápad."
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Vize je taková, že bychom tady chtěli udělat trochu příjemnější prostor pro pobyt, a to zejména úpravami přístupu a těch míst už v bermě, aby se lidi mohli tady třeba posadit na trávu, opalovat se, případně koupit si někde pivko, vypít si ho tady a trochu tady pobýt u řeky."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "My jsme s plánem revitalizace řeky Ostravice přišli již před několika lety. Čekali jsme vlastně na Povodí Odry, kdy provedlo rekonstrukci svého koryta, udělalo tam protipovodňová opatření, aby právě byla zaručena bezpečnost. A tím dalším krokem měla být příprava na revitalizaci pro občany."
Město vybralo zatím 3 desítky míst, které by chtělo upravit. Jedná se především o přístupy do vody.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Ty slunící plochy a ty jednotlivé lokality už byly v rámci projektu revitalizace řeky, které dělalo Povodí Odry, zaneseny do jejich plánu, to znamená ty lokality máme vytyčeny a nyní hlavní architekt vytváří a vymýšlí způsob, jakým nejelegantnějším řešením bychom to mohli zrealizovat. A hlavně aby to nestálo nějaké šílené peníze."
Pozemky, na kterých by plochy vznikly patří Povodí Odry, proto je potřeba vše důkladně projednat. K záměru se ale může vyjádřit i veřejnost v anketě, která je dostupná na facebooku i města.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Ta anketa je rozdělena na tři oblasti. Chceme zjistit, jak se tady cítí občané, co pro ně Ostravice znamená a jak by ji viděli v budoucnu nejraději, abychom prostě věděli i to, co to vyjadřuje ta Ostravice i to, jak má vypadat."
Slunící plochy by mohly být podobné jako vznikly už před několika lety v Ostravě.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Mělo by se to trochu lišit od ostravských slunících ploch, které jsou, Ostrava je větší město, ty plochy jsou často zpevněné v tom centru u té řeky a tady je trošku rozdílný charakter přírodní, a tak bychom ho chtěli zachovat."
Po říčním koupališti na jezu U Žida by tak mohly na řece vzniknout další vhodná místa pro letní radovánky.
---
Přesný počet stromů a keřů, délka komunikací nebo například počty herních prvků na dětských hřištích. To jsou údaje, které ve Frýdku-Místku postupně vytvářejí technické služby v rámci pasportizace majetku. Evidence se vede nejen o počtech, ale také o aktuálním stavu. Údaje pak lépe pomohou například při údržbě.
Pečlivá práce s mapou, fotografiemi a důležitými údaji. Pasportizační středisko technických služeb denně zadává do systému údaje doslova o všem, co se musí udržovat. Cesty, zeleň, městský mobiliář, veřejné osvětlení i herní prvky na dětských hřištích.
Klára Kahánková, pasportizační technik TS F-M: "Moje práce je aktualizace pasportu místních komunikací. Dostávám podklady od provozu, co provedou, co se týká údržby komunikací nebo nové výstavby a podle toho to zaznamenávám buď podle zaměření nebo i vlastně v terénu fotkami."
Eliška Kubincová, pasportizační technik TS F-M: "My jsme teďka vlastně dokončili pasport zeleně, aktualizaci a v tuto chvíli je mým hlavním úkolem obnovování dat, které dostáváme vlastně od města. Takže zanášení nových výsadeb, které jsou prováděné v tuto roční dobu. Ještě jsou pořád aktuální kácecí práce, nějaké ořezy a úpravy keřových skupin, takže tohle všechno se vlastně na základě předaných dat zanáší do pasportu zeleně."
Martina Mamulová, pasportizační technik TS F-M: "Mou náplní je pasport městského mobiliáře a pasport dětských hřišť a sportovišť. Zavádím veškeré nové údaje do tohoto pasportu a přidávám k tomu fotografie a plus technický stav k těmto prvkům."
Dat je opravdu hodně a například jen pasport zeleně se do systému naváděl tři roky.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Udržujeme plochu zhruba 224 hektarů zeleně, z toho je 20 hektarů parková část, necelých 7 hektarů zeleně na hřbitovech, 160 hektarů na sídlištích, dočtou se tam, že město má zhruba necelých 17 tisíc solitérních stromů, na nějakých 22 hektarech se rozprostírají keřové výsadby. Co se týče těch komunikací, zhruba 413 kilometrů. Máme tady 75 různých lávek, propustků, mostků, necelých 1700 prvků městského mobiliáře, z toho podstatná část jsou lavičky, které jsou v počtu 1400."
Každý prvek jen navíc hodnocený bodovou stupnicí, která určitě jeho aktuální technický stav. Pravidelně se totiž dělají i kontroly kvůli plánovaným opravám.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Jen pro zajímavost, v loňském roce jsme realizovali 315 oprav na dětských prvcích, 39 certifikovaných hřišť, z toho přes 400 certifikovaných prvků, nějakých 160 necertifikovaných, takže jsou to zajímavé statistické údaje."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Vše je zavedeno do evidence, do toho pasportu, máme to online, digitálně a mohou k tomu přistupovat jak zaměstnanci technických služeb, tak i zaměstnanci magistrátu. Do budoucna bychom byli rádi, kdybychom tyto data mohli udělat i pro veřejnost, například pro budoucí stavebníky, když budou chtít například stavět dům nebo cokoliv dalšího, tak se pouze podívají online a zjistí, zda-li tam jsou nějaké věci zavedené do pasportu, mají tam nějaká omezení, ochranná pásma a podobně."
Pasportizační středisko funguje na technických službách od roku 2017.
---
Frýdek-Místek vytvořil společně s odborníky koncepci sociálního bydlení do roku 2025. Z dokumentu vyšly čtyři strategické cíle, které se zaměřují hlavně na osoby v bytové nouzi. Půjde o to jim nejenom pomoci, ale také zajistit prevenci, například bezdomovectví.
Ve Frýdku-Místku působí několik neziskových organizací, které pomáhají lidem v bytové nouzi. Město je dlouhodobě podporuje a nově se také rozhodlo jim aktivně pomáhat. Zpracovalo si proto koncepci sociálního bydlení.
Marek Mikulec, odborník na sociální problematiku, FSS OU: "Specifikuje právě možnosti pro domácnosti v bytové nouzi. To znamená, jakých programů se mohou účastnit, nastavuje v tom středně dobém plánu kapacity bytového fondu, které budou vyčleněny pro účely sociálního bydlení. Rámuje spolupráci s těmi neziskovými organizacemi."
Z dokumentu vzešly čtyři strategické cíle, kterých chce postupně město dosáhnout.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Za prvé – nastavení prevence systému ztráty bydlení a zvýšení informovanosti cílových skupin. Na tomto cíli již nyní aktivně pracujeme, kdy na odboru sociálních služeb bude zřízeno kontaktní místo pro bydlení. Bude zde k dispozici sociální pracovník, který poskytne poradenství osobám, které se ocitnou v problematické bytové situaci a i těm, kteří jsou dlouhodobě v bytové nouzi."
Dalším cílem je nastavení efektivní správy a hospodaření se sociálním bytovým fondem. Zde by mělo dojít k rozšíření kapacit obecních bytů pro sociální bydlení. Třetím cílem je podpora projektů a aktivit pro domácnosti v bytové nouzi.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zde již probíhá projekt Housing first, tedy v překladu bydlení především, kdy od června 2020 ve spolupráci se Slezskou diakonií město poskytlo dva byty do tohoto programu. Cílem je aktivní začlenění osob v bytové nouzi do běžného života, zejména pak pro rodiny a matky s dětmi."
Čtvrtým strategickým cílem je podpora sociálních služeb z oblasti sociálního bydlení.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zde již aktuálně je také realizován projekt Prevence bezdomovectví Armády Spásy. Město bude i nadále podporovat takové aktivity, které povedou k prevenci bezdomovectví."
Marek Mikulec, odborník na sociální problematiku, FSS OU: "Přibývá měst napříč Českou republikou, které se tématu sociálního bydlení věnují i systematicky, což znamená právě vytváření těch místních koncepcí. Za mě osobně je moc dobře, že Frýdek-Místek se také vydal touto cestou."
Koncepce sociálního bydlení byla zpracována až do roku 2025.
---
Slunící plochy a bezpečné přístupy do vody. Taková je představa Frýdku-Místku o budoucí podobě břehů řeky Ostravice. Zatím jde pouze o záměr, který byl představen veřejnosti. Lidé se k plánu mohou vyjádřit v anketě. Podobné řešení funguje už v Ostravě.
Břehy řeky Ostravice v centru Frýdku-Místku by se mohly v budoucnu proměnit v příjemná místa pro relaxaci i vhodná ke koupání.
Anketa: 1.) "Já myslím, že to je velice dobrý nápad, jako určitě bych to využívala. Jak se psem, tak s malou, že jo. Já jsem tady denně, takže opravdu." 2.) "Já jsem teda stařec, ale tak nebylo by to špatné no, a v létě tady chodí spousta, spousta lidí jako, takže by se jim to hodilo." 3.) "Jo, proč ne? Dobrý nápad."
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Vize je taková, že bychom tady chtěli udělat trochu příjemnější prostor pro pobyt, a to zejména úpravami přístupu a těch míst už v bermě, aby se lidi mohli tady třeba posadit na trávu, opalovat se, případně koupit si někde pivko, vypít si ho tady a trochu tady pobýt u řeky."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "My jsme s plánem revitalizace řeky Ostravice přišli již před několika lety. Čekali jsme vlastně na Povodí Odry, kdy provedlo rekonstrukci svého koryta, udělalo tam protipovodňová opatření, aby právě byla zaručena bezpečnost. A tím dalším krokem měla být příprava na revitalizaci pro občany."
Město vybralo zatím 3 desítky míst, které by chtělo upravit. Jedná se především o přístupy do vody.
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Ty slunící plochy a ty jednotlivé lokality už byly v rámci projektu revitalizace řeky, které dělalo Povodí Odry, zaneseny do jejich plánu, to znamená ty lokality máme vytyčeny a nyní hlavní architekt vytváří a vymýšlí způsob, jakým nejelegantnějším řešením bychom to mohli zrealizovat. A hlavně aby to nestálo nějaké šílené peníze."
Pozemky, na kterých by plochy vznikly patří Povodí Odry, proto je potřeba vše důkladně projednat. K záměru se ale může vyjádřit i veřejnost v anketě, která je dostupná na facebooku i města.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Ta anketa je rozdělena na tři oblasti. Chceme zjistit, jak se tady cítí občané, co pro ně Ostravice znamená a jak by ji viděli v budoucnu nejraději, abychom prostě věděli i to, co to vyjadřuje ta Ostravice i to, jak má vypadat."
Slunící plochy by mohly být podobné jako vznikly už před několika lety v Ostravě.
Ondřej Zdvomka, hlavní architekt Frýdku-Místku: "Mělo by se to trochu lišit od ostravských slunících ploch, které jsou, Ostrava je větší město, ty plochy jsou často zpevněné v tom centru u té řeky a tady je trošku rozdílný charakter přírodní, a tak bychom ho chtěli zachovat."
Po říčním koupališti na jezu U Žida by tak mohly na řece vzniknout další vhodná místa pro letní radovánky.
---
Přesný počet stromů a keřů, délka komunikací nebo například počty herních prvků na dětských hřištích. To jsou údaje, které ve Frýdku-Místku postupně vytvářejí technické služby v rámci pasportizace majetku. Evidence se vede nejen o počtech, ale také o aktuálním stavu. Údaje pak lépe pomohou například při údržbě.
Pečlivá práce s mapou, fotografiemi a důležitými údaji. Pasportizační středisko technických služeb denně zadává do systému údaje doslova o všem, co se musí udržovat. Cesty, zeleň, městský mobiliář, veřejné osvětlení i herní prvky na dětských hřištích.
Klára Kahánková, pasportizační technik TS F-M: "Moje práce je aktualizace pasportu místních komunikací. Dostávám podklady od provozu, co provedou, co se týká údržby komunikací nebo nové výstavby a podle toho to zaznamenávám buď podle zaměření nebo i vlastně v terénu fotkami."
Eliška Kubincová, pasportizační technik TS F-M: "My jsme teďka vlastně dokončili pasport zeleně, aktualizaci a v tuto chvíli je mým hlavním úkolem obnovování dat, které dostáváme vlastně od města. Takže zanášení nových výsadeb, které jsou prováděné v tuto roční dobu. Ještě jsou pořád aktuální kácecí práce, nějaké ořezy a úpravy keřových skupin, takže tohle všechno se vlastně na základě předaných dat zanáší do pasportu zeleně."
Martina Mamulová, pasportizační technik TS F-M: "Mou náplní je pasport městského mobiliáře a pasport dětských hřišť a sportovišť. Zavádím veškeré nové údaje do tohoto pasportu a přidávám k tomu fotografie a plus technický stav k těmto prvkům."
Dat je opravdu hodně a například jen pasport zeleně se do systému naváděl tři roky.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Udržujeme plochu zhruba 224 hektarů zeleně, z toho je 20 hektarů parková část, necelých 7 hektarů zeleně na hřbitovech, 160 hektarů na sídlištích, dočtou se tam, že město má zhruba necelých 17 tisíc solitérních stromů, na nějakých 22 hektarech se rozprostírají keřové výsadby. Co se týče těch komunikací, zhruba 413 kilometrů. Máme tady 75 různých lávek, propustků, mostků, necelých 1700 prvků městského mobiliáře, z toho podstatná část jsou lavičky, které jsou v počtu 1400."
Každý prvek jen navíc hodnocený bodovou stupnicí, která určitě jeho aktuální technický stav. Pravidelně se totiž dělají i kontroly kvůli plánovaným opravám.
Jaromír Kohut, ředitel TS F-M: "Jen pro zajímavost, v loňském roce jsme realizovali 315 oprav na dětských prvcích, 39 certifikovaných hřišť, z toho přes 400 certifikovaných prvků, nějakých 160 necertifikovaných, takže jsou to zajímavé statistické údaje."
Michal Pobucký, primátor Frýdku-Místku: "Vše je zavedeno do evidence, do toho pasportu, máme to online, digitálně a mohou k tomu přistupovat jak zaměstnanci technických služeb, tak i zaměstnanci magistrátu. Do budoucna bychom byli rádi, kdybychom tyto data mohli udělat i pro veřejnost, například pro budoucí stavebníky, když budou chtít například stavět dům nebo cokoliv dalšího, tak se pouze podívají online a zjistí, zda-li tam jsou nějaké věci zavedené do pasportu, mají tam nějaká omezení, ochranná pásma a podobně."
Pasportizační středisko funguje na technických službách od roku 2017.
---
Frýdek-Místek vytvořil společně s odborníky koncepci sociálního bydlení do roku 2025. Z dokumentu vyšly čtyři strategické cíle, které se zaměřují hlavně na osoby v bytové nouzi. Půjde o to jim nejenom pomoci, ale také zajistit prevenci, například bezdomovectví.
Ve Frýdku-Místku působí několik neziskových organizací, které pomáhají lidem v bytové nouzi. Město je dlouhodobě podporuje a nově se také rozhodlo jim aktivně pomáhat. Zpracovalo si proto koncepci sociálního bydlení.
Marek Mikulec, odborník na sociální problematiku, FSS OU: "Specifikuje právě možnosti pro domácnosti v bytové nouzi. To znamená, jakých programů se mohou účastnit, nastavuje v tom středně dobém plánu kapacity bytového fondu, které budou vyčleněny pro účely sociálního bydlení. Rámuje spolupráci s těmi neziskovými organizacemi."
Z dokumentu vzešly čtyři strategické cíle, kterých chce postupně město dosáhnout.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Za prvé – nastavení prevence systému ztráty bydlení a zvýšení informovanosti cílových skupin. Na tomto cíli již nyní aktivně pracujeme, kdy na odboru sociálních služeb bude zřízeno kontaktní místo pro bydlení. Bude zde k dispozici sociální pracovník, který poskytne poradenství osobám, které se ocitnou v problematické bytové situaci a i těm, kteří jsou dlouhodobě v bytové nouzi."
Dalším cílem je nastavení efektivní správy a hospodaření se sociálním bytovým fondem. Zde by mělo dojít k rozšíření kapacit obecních bytů pro sociální bydlení. Třetím cílem je podpora projektů a aktivit pro domácnosti v bytové nouzi.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zde již probíhá projekt Housing first, tedy v překladu bydlení především, kdy od června 2020 ve spolupráci se Slezskou diakonií město poskytlo dva byty do tohoto programu. Cílem je aktivní začlenění osob v bytové nouzi do běžného života, zejména pak pro rodiny a matky s dětmi."
Čtvrtým strategickým cílem je podpora sociálních služeb z oblasti sociálního bydlení.
Marcel Sikora, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Zde již aktuálně je také realizován projekt Prevence bezdomovectví Armády Spásy. Město bude i nadále podporovat takové aktivity, které povedou k prevenci bezdomovectví."
Marek Mikulec, odborník na sociální problematiku, FSS OU: "Přibývá měst napříč Českou republikou, které se tématu sociálního bydlení věnují i systematicky, což znamená právě vytváření těch místních koncepcí. Za mě osobně je moc dobře, že Frýdek-Místek se také vydal touto cestou."
Koncepce sociálního bydlení byla zpracována až do roku 2025.
---
