Muzeum Beskyd Frýdek-Místek má nové zázemí pro uchovávání svých sbírek. V Langově domě na ulici Hluboká vznikl po rekonstrukci půdních prostor moderní depozitář, který zajistí lepší ochranu muzejních předmětů i odpovídající podmínky pro jejich dlouhodobé uložení.
Langův dům v Hluboké ulici ve Frýdku-Místku patří k historickým budovám města a je dlouhodobě spjatý s činností Muzea Beskyd. Objekt z konce 18. století v minulosti sloužil nejen jako obytný dům, ale také jako prostor pro výstavní a odbornou činnost muzea.
Petr Juřák, historik, ved. odd. odborných muzejních činností, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek: "Rok vystavění této budovy byl potvrzen právě i v rámci rekonstrukce, protože se tady na trámu našel vytesaný letopočet 1796. Jinak tato budova je v historické části města u Hluboké ulice, takže tady to je místo, kolem kterého procházela například procesí z náměstí k bazilice Navštívení Panny Marie."
Při rekonstrukci půdních prostor muzeum úzce spolupracovalo s památkáři a muselo splnit jejich požadavky.
Lukáš Lisník, ředitel, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek: "Jsme v památkově chráněné budově, takže ano, památkáři jsme byli trošku omezení, takže třeba nemůže být zde umístěná klimatizační jednotka, ale máme tady pevné odvlhčovače a podobně."
Nový depozitář, který se postupně zaplňuje, zajistí lepší ochranu sbírkových předmětů i odpovídající podmínky pro jejich dlouhodobé uložení. Do několika týdnů bude zcela zaplněn sbírkami, které potřebují poměrně velké prostory. Své místo tady našla mytologická a geologická sbírka. Exponáty budou umístěny v papírových krabicích a plastových boxech, pokud jim to velikost dovolí.
Petr Juřák, historik, ved. odd. odborných muzejních činností, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek: "Jsou také předměty, které mají specifický tvar. Třeba zoologická sbírka. Jedná se vlastně o vycpaná zvířata a ta, jak víte, jsou různé velikosti. Takže třeba takový medvěd, ten se do nějaké krabice nevejde."
Celkové náklady na rekonstrukci včetně vybavení přesáhly 3,6 milionu korun. Projekt byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného regionálního operačního programu a také z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
Lukáš Lisník, ředitel, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek: "V historických objektech se pořád dá něco rekonstruovat, zlepšovat. Není asi tajemstvím, že nás v budoucnu snad čeká revitalizace zámku, kterou má naplánovanou Moravskoslezský kraj. Tak budeme doufat, že se povede co nejsnadněji."
Aktuálně zve Muzeum Beskyd na výstavu replik korunovačních klenotů, která potrvá do dubna letošního roku. Podzim bude patřit velké výstavě textilnictví, kterou muzeum připravuje k výročí vytvoření národních podniků někdejších místních textilních závodů.
---
Radnice ve Frýdku-Místku úzce spolupracuje s Obchodní akademií. Tu sice zřizuje MS kraj, ale vedení města moc dobře ví, že právě z této školy se rekrutují budoucí zaměstnanci úřadu.
V rámci Operačního programu Jana Ámose Komenského se vydali žáci Obchodní akademie na magistrát, aby se seznámili s praxí na úřadu.
Eva Žvaková, MÚ Frýdek-Místek: "Úkolem dnešního dopoledne bude seznámit studenty s těmi praktickými ukázkami, jak to na magistrátu funguje, jak je magistrát zařazen v rámci systému veřejné správy. Dostanou trošku představu o tom, jak úředníci fungují, jakou legislativou se řídí a z čeho je úřad financován, jak nakládá s financemi. Takže takové obecné povědomí o fungování úřadu."
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My se snažíme dlouhou dobu podporovat spolupráci mezi všemi našimi školami, tedy základními, ale také středními školami, jichž zřizovatelem je kraj. A právě akce tohoto typu, si myslíme, že jsou velmi důležité pro propojení toho, co pořád říkáme jako naši červenou linku. Aby děti, které u nás vyrostou, chodí do školy, vystudují, se k nám zpátky vrátily. Proto podporujeme tyto akce."
Jaké bude to hlavní sdělení?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já bych jim rád sdělil, že si vážíme každého, kdo bude chtít pracovat ve veřejné správě. Vážíme si každého, kdo na sobě pracuje, kdo pracuje na svém osobnostním rozvoji a komu není jedno, kde v životě bude."
Někteří z žáků obchodní akademie už mají za sebou i praxi na magistrátu.
anketa: žáci OA F-M: "Já jsem byla na praxi na odboru dopravy a dělala jsem s řidičáky a nějak jsem je třídila."
Je to věc, která by vás do budoucna zajímala v rámci profesní kariéry?
anketa: žáci OA F-M: "Jsem ráda, že mám takovou možnost tady. Prostě že mám tady otevřené dveře a že tady mohu v budoucnu něco podniknout."
V rámci té praxe, co jste se třeba naučili, dozvěděli?
anketa: žáci OA F-M: "No, já jsem se naučila pracovat v takové aplikaci, teď si nevzpomenu na jméno, ale naučila jsem se třídit dokumenty. Vím, jak to teď chodí v těch kancelářích, co se tam dělá."
Eva Ministrová, učitelka OA F-M: "Já jsem velmi ráda, že máme možnost žákům ukázat nejen teoretické znalosti, ale také, že se mohou v praxi podívat, jak to na úřadě vypadá, a to formou exkurzí, ale i formou praxí, které oni mají pravidelně ve druhém, třetím i čtvrtém ročníku."
Eva Žvaková, MÚ Frýdek-Místek: "Dostávají i kontakt s praxí, s realitou, jak to funguje. Jsou velice šikovní, takže je tady máme rádi."
Spolupráce mezi magistrátem a Obchodní akademií se bude do budoucna ještě rozšiřovat.
---
Spolek Jsem jedno ucho pravidelně pořádá na frýdecko-místeckých základních školách netradiční besedy. Žáci se při nich dozví, jak si chránit svůj sluch nebo třeba jak komunikovat s neslyšícími.
Podle Světové zdravotnické organizace, pokud si dnešní mladí lidé ve věku 12 až 35 let nebudou chránit svůj sluch, tak do roku 2050 bude mít každý čtvrtý člověk na světě problémy se sluchem.
Veronika Širc, předsedkyně, Jsem jedno ucho: "Je to opravdu osvěta. Je to běh na dlouhou trať, ale mám radost, že se nám čím dál více ozývají školy nejen z Frýdku-Místku, ale i z dalších měst Moravskoslezského kraje, které si uvědomují, že sluch je opravdu zásadní. Jak žáci zjišťují při komunikaci s mými neslyšícími a nedoslýchavými lektory: ve chvíli, kdy začneme sluch ztrácet, tak se začne člověk stranit okolí a začne mít opravdu hodně komunikačních problémů."
Mezi lektory jsou často lidé, kteří sami mají se sluchem velké problémy.
Viktor Procházka, lektor: "Tím hlavním sdělením bude pochopitelně, že děti by si měly více se zajímat o to, jak si chránit sluch a proč."
A jak by si tedy děti měly chránit sluch?
Viktor Procházka, lektor: "Tak to, co je teď nejčastější a nejvýznamnější, si myslím, jsou ta sluchátka na hudbu, to znamená limitovat tu hlasitost na nich."
Kateřina Slowiková Gocieková, učitelka ZŠ Lískovec: "Hlavní přínos pro děti vidím asi v možnosti vyzkoušet si trošku více odlišnosti nebo hendikep, se kterým se neslyšící musí dennodenně potýkat. Tím, že jsme zkoušeli znakovat písničku, si to tím prožitkem možná o něco více upevnily a uvědomily si to, nad čím třeba běžně denně nepřemýšlí. Jak je důležité hovořit s nimi, aby měli možnost odezírat. Jak je důležité respektovat různá specifika a individuality."
Město tyto besedy podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Díky tomuto programu se žáci základních škol dozví, jak si chránit svůj sluch, že není dobré poslouchat nahlas hudbu a další věci. Na tyto besedy vždycky chodí i nějaký lektor spolu s paní Verunkou Širc, která ukazuje, že i s hendikepem, jako je ztráta sluchu, se dá žít kvalitní život."
anketa: žáci: "My jsme se dozvěděli, že to není lehké, být třeba hluchý a slepý, anebo nemít nějaké svalové vady. Tak jsme se prostě tomu nechtěli nijak smát. Vyzkoušeli jsme si to i dneska a bavilo nás to.
anketa: žáci: "To určitě není lehké být hluchý a prostě neslyšet všechny lidi, kteří jsou okolo, a neslyšet nějaké ty zvuky."
---
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek má nové zázemí pro uchovávání svých sbírek. V Langově domě na ulici Hluboká vznikl po rekonstrukci půdních prostor moderní depozitář, který zajistí lepší ochranu muzejních předmětů i odpovídající podmínky pro jejich dlouhodobé uložení.
Langův dům v Hluboké ulici ve Frýdku-Místku patří k historickým budovám města a je dlouhodobě spjatý s činností Muzea Beskyd. Objekt z konce 18. století v minulosti sloužil nejen jako obytný dům, ale také jako prostor pro výstavní a odbornou činnost muzea.
Petr Juřák, historik, ved. odd. odborných muzejních činností, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek: "Rok vystavění této budovy byl potvrzen právě i v rámci rekonstrukce, protože se tady na trámu našel vytesaný letopočet 1796. Jinak tato budova je v historické části města u Hluboké ulice, takže tady to je místo, kolem kterého procházela například procesí z náměstí k bazilice Navštívení Panny Marie."
Při rekonstrukci půdních prostor muzeum úzce spolupracovalo s památkáři a muselo splnit jejich požadavky.
Lukáš Lisník, ředitel, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek: "Jsme v památkově chráněné budově, takže ano, památkáři jsme byli trošku omezení, takže třeba nemůže být zde umístěná klimatizační jednotka, ale máme tady pevné odvlhčovače a podobně."
Nový depozitář, který se postupně zaplňuje, zajistí lepší ochranu sbírkových předmětů i odpovídající podmínky pro jejich dlouhodobé uložení. Do několika týdnů bude zcela zaplněn sbírkami, které potřebují poměrně velké prostory. Své místo tady našla mytologická a geologická sbírka. Exponáty budou umístěny v papírových krabicích a plastových boxech, pokud jim to velikost dovolí.
Petr Juřák, historik, ved. odd. odborných muzejních činností, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek: "Jsou také předměty, které mají specifický tvar. Třeba zoologická sbírka. Jedná se vlastně o vycpaná zvířata a ta, jak víte, jsou různé velikosti. Takže třeba takový medvěd, ten se do nějaké krabice nevejde."
Celkové náklady na rekonstrukci včetně vybavení přesáhly 3,6 milionu korun. Projekt byl spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného regionálního operačního programu a také z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
Lukáš Lisník, ředitel, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek: "V historických objektech se pořád dá něco rekonstruovat, zlepšovat. Není asi tajemstvím, že nás v budoucnu snad čeká revitalizace zámku, kterou má naplánovanou Moravskoslezský kraj. Tak budeme doufat, že se povede co nejsnadněji."
Aktuálně zve Muzeum Beskyd na výstavu replik korunovačních klenotů, která potrvá do dubna letošního roku. Podzim bude patřit velké výstavě textilnictví, kterou muzeum připravuje k výročí vytvoření národních podniků někdejších místních textilních závodů.
---
Radnice ve Frýdku-Místku úzce spolupracuje s Obchodní akademií. Tu sice zřizuje MS kraj, ale vedení města moc dobře ví, že právě z této školy se rekrutují budoucí zaměstnanci úřadu.
V rámci Operačního programu Jana Ámose Komenského se vydali žáci Obchodní akademie na magistrát, aby se seznámili s praxí na úřadu.
Eva Žvaková, MÚ Frýdek-Místek: "Úkolem dnešního dopoledne bude seznámit studenty s těmi praktickými ukázkami, jak to na magistrátu funguje, jak je magistrát zařazen v rámci systému veřejné správy. Dostanou trošku představu o tom, jak úředníci fungují, jakou legislativou se řídí a z čeho je úřad financován, jak nakládá s financemi. Takže takové obecné povědomí o fungování úřadu."
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My se snažíme dlouhou dobu podporovat spolupráci mezi všemi našimi školami, tedy základními, ale také středními školami, jichž zřizovatelem je kraj. A právě akce tohoto typu, si myslíme, že jsou velmi důležité pro propojení toho, co pořád říkáme jako naši červenou linku. Aby děti, které u nás vyrostou, chodí do školy, vystudují, se k nám zpátky vrátily. Proto podporujeme tyto akce."
Jaké bude to hlavní sdělení?
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já bych jim rád sdělil, že si vážíme každého, kdo bude chtít pracovat ve veřejné správě. Vážíme si každého, kdo na sobě pracuje, kdo pracuje na svém osobnostním rozvoji a komu není jedno, kde v životě bude."
Někteří z žáků obchodní akademie už mají za sebou i praxi na magistrátu.
anketa: žáci OA F-M: "Já jsem byla na praxi na odboru dopravy a dělala jsem s řidičáky a nějak jsem je třídila."
Je to věc, která by vás do budoucna zajímala v rámci profesní kariéry?
anketa: žáci OA F-M: "Jsem ráda, že mám takovou možnost tady. Prostě že mám tady otevřené dveře a že tady mohu v budoucnu něco podniknout."
V rámci té praxe, co jste se třeba naučili, dozvěděli?
anketa: žáci OA F-M: "No, já jsem se naučila pracovat v takové aplikaci, teď si nevzpomenu na jméno, ale naučila jsem se třídit dokumenty. Vím, jak to teď chodí v těch kancelářích, co se tam dělá."
Eva Ministrová, učitelka OA F-M: "Já jsem velmi ráda, že máme možnost žákům ukázat nejen teoretické znalosti, ale také, že se mohou v praxi podívat, jak to na úřadě vypadá, a to formou exkurzí, ale i formou praxí, které oni mají pravidelně ve druhém, třetím i čtvrtém ročníku."
Eva Žvaková, MÚ Frýdek-Místek: "Dostávají i kontakt s praxí, s realitou, jak to funguje. Jsou velice šikovní, takže je tady máme rádi."
Spolupráce mezi magistrátem a Obchodní akademií se bude do budoucna ještě rozšiřovat.
---
Spolek Jsem jedno ucho pravidelně pořádá na frýdecko-místeckých základních školách netradiční besedy. Žáci se při nich dozví, jak si chránit svůj sluch nebo třeba jak komunikovat s neslyšícími.
Podle Světové zdravotnické organizace, pokud si dnešní mladí lidé ve věku 12 až 35 let nebudou chránit svůj sluch, tak do roku 2050 bude mít každý čtvrtý člověk na světě problémy se sluchem.
Veronika Širc, předsedkyně, Jsem jedno ucho: "Je to opravdu osvěta. Je to běh na dlouhou trať, ale mám radost, že se nám čím dál více ozývají školy nejen z Frýdku-Místku, ale i z dalších měst Moravskoslezského kraje, které si uvědomují, že sluch je opravdu zásadní. Jak žáci zjišťují při komunikaci s mými neslyšícími a nedoslýchavými lektory: ve chvíli, kdy začneme sluch ztrácet, tak se začne člověk stranit okolí a začne mít opravdu hodně komunikačních problémů."
Mezi lektory jsou často lidé, kteří sami mají se sluchem velké problémy.
Viktor Procházka, lektor: "Tím hlavním sdělením bude pochopitelně, že děti by si měly více se zajímat o to, jak si chránit sluch a proč."
A jak by si tedy děti měly chránit sluch?
Viktor Procházka, lektor: "Tak to, co je teď nejčastější a nejvýznamnější, si myslím, jsou ta sluchátka na hudbu, to znamená limitovat tu hlasitost na nich."
Kateřina Slowiková Gocieková, učitelka ZŠ Lískovec: "Hlavní přínos pro děti vidím asi v možnosti vyzkoušet si trošku více odlišnosti nebo hendikep, se kterým se neslyšící musí dennodenně potýkat. Tím, že jsme zkoušeli znakovat písničku, si to tím prožitkem možná o něco více upevnily a uvědomily si to, nad čím třeba běžně denně nepřemýšlí. Jak je důležité hovořit s nimi, aby měli možnost odezírat. Jak je důležité respektovat různá specifika a individuality."
Město tyto besedy podporuje.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Díky tomuto programu se žáci základních škol dozví, jak si chránit svůj sluch, že není dobré poslouchat nahlas hudbu a další věci. Na tyto besedy vždycky chodí i nějaký lektor spolu s paní Verunkou Širc, která ukazuje, že i s hendikepem, jako je ztráta sluchu, se dá žít kvalitní život."
anketa: žáci: "My jsme se dozvěděli, že to není lehké, být třeba hluchý a slepý, anebo nemít nějaké svalové vady. Tak jsme se prostě tomu nechtěli nijak smát. Vyzkoušeli jsme si to i dneska a bavilo nás to.
anketa: žáci: "To určitě není lehké být hluchý a prostě neslyšet všechny lidi, kteří jsou okolo, a neslyšet nějaké ty zvuky."
---
