Začala demolice komínu, který bránil ve výhledu na baziliku ve Frýdku-Místku
V areálu bývalé Lembergerovy textilní továrny ve Frýdku-Místku začalo 21. srpna v 11 hodin bourání komínu. Ten byl v roce 1966 postaven tak, že ze silnice od Příbora a Olomouce bránil ve výhledu na dominantu města – mariánský poutní kostel, dnešní baziliku Navštívení Panny Marie. Práce jsou unikátní tím, že se komín postupně bourá od shora dolů.
87 metrů vysoký komín u bývalé Lembergerovy textilní továrny ve Frýdku-Místku. Na jeho vrcholu je malý bourací stroj zavěšený na 350tunovém jeřábu.
Martin Gargoš, stavbyvedoucí SMOLO Recycling: "Ten postupně svým bouracím zařízením ubourává postupně části komína, které padají dolů. Většina částí padá dovnitř do komína, tak aby nedošlo k rozptylu, rozstřelu, aby byla zachována bezpečnost v okolí toho komína. Po vybourání vznikne 1 000 tun suti, které budou separovány, recyklovány a odvezeny na skládku."
Areál koupila firma Marlenka, která ho využije pro rozšíření výroby. Majitel chtěl původně na komíně vybudovat rozhlednu, technický stav to ale nedovolí.
Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Napadlo mě udělat krásnou rozhledu s výtahem a nahoře i s kavárnou. Jak na tom ale začali vrtat a viděli tu konstrukci, tak zjistili, že to není výhodné, není totiž v dobrém stavu. No a potom jsem zjistil, že to vadí ve výhledu na baziliku, která je klenot Frýdku-Místku. Tak jsme rozhodli a dneska už bouráme. V takový významný den, kdy zrovna před 56 lety tady byla invaze."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Velice oceňuji přístup majitele Marlenky pana Gevorga Avetisjana, který se rozhodl nejenom respektovat to, že je tady krásný industriální zámeček, bývalá Lembergerova továrna, kde vznikne sídlo firmy, muzeum, kavárna. Ale poté, co se seznámil s tím příběhem komínu, který když vznikl, tak zastínil přirozené panorama města a od příjezdu od Olomouce, když jste vyjeli z Chlebovic, tak ten komín zakrýval Baziliku. Tak poté, co se s tím seznámil, tak zvolil i dnešní symbolické datum a rozhodl se nakonec, i když v něm chtěl dělat rozhlednu, odstraní. Aby ta přirozená dominanta opět čněla nad městem. A to je Bazilika. A zároveň je velkým přínosem to, že ty areály, které jsou po celém městě, bývalé industriální, ožívají a zůstávají zachovány ty cenné části."
Gevorg Avetisjan, majitel Marlenky: "Slibuji, že z toho udělám nejkrásnější budovu Frýdku-Místku. Budu ji rekonstruovat. Nahoře budou kanceláře a dole v přízemí bude moderní originální interaktivní muzeum historie Lembergerů, možná Slezanu a celé Marlenky. Potom krásný obchod a kavárnu. A naproti ten park také oživíme. Chystáme tam krásný městský park, kde budou fontány, posezení. Bude to krásné odpočinkové místo pro veřejnost."
Bourání bude v následujících dnech lákat pozornost široké veřejnosti.
Anketa: 1.) "Když není třeba, proč ne, ať se zbourá, nevidím v tom žádný problém."
Anketa: 2.) "Vzal jsem tady syna a od švagra syna se podívat." – A co říkáte na ty práce? – "Je to paráda, jde jim to pěkně."
Anketa: 3.) "Vzal jsem sebou dceru a vnuky a určitě chci vidět, jak ten komín půjde dolů." – A co říkáte na práce? – "No, jde to strašně rychle. První část komínu je dole, teď čekáme, co se bude dít s tou druhou."
Demoliční práce mají trvat 10 dní a měly by vyjít na zhruba 3 miliony korun.
---
Frýdek-Místek je centrem evropského smaltu
Umělečtí smaltéři z Evropy se sjeli do Frýdku-Místku. Proběhl tady 22. ročník Mezinárodního symposia smaltu. Beskydští smaltéři mají totiž jedinou dílnu s velkou pecí v celé střední Evropě, kde je možné vyrábět větší umělecké práce.
Frýdek-Místek se stal centrem Evropského smaltu. Z Frýdlantu nad Ostravicí se sem přestěhovala Dílna uměleckého smaltu. V nových prostorech se smaltéři rychle zabydleli a navázali na tradici Mezinárodního symposia smaltu.
Jana Hradilová, Dílna uměleckého smaltu: "Zúčastňují se ho výtvarníci z Evropy, protože v současné době už ani jinde šanci nemají, se věnovat smaltu. Takže máme tady umělkyni z Německa, několik Maďarů, máme tady polské výtvarníky, jednoho ukrajinského výtvarníka, samozřejmě kolegy ze Slovenska, pár českých zástupců."
Josefine Pavlik, účastnice sympozia z Německa: "Momentálně okrem těchto tabulí a velkých smaltů dělám většinou smaltové šperky. Ty vyrábím i v Německu, kde je i nabízím. Teď jsem se pustila do takových menších broží v takové formě nebo s měděným podkladem. A využívám všechny možnosti, co se tady nabízí, je to úžasné."
Luba Suchalová-Harichová, účastnice sympozia ze Slovenska: "Smalt je moje vášeň, tak jsem byla pozvána na mezinárodní sympozium. Tento rok je to už 22. ročník, tak se moc těším. A Přišla jsem tady vyrobit nějakou zajímavou kolekci. Ale vždy jde trochu o náhodu, protože ta pec si žije svůj život."
Základem pro tvorbu je smaltovaný ocelový plech, na který se poté nanáší tekutý smalt.
Jana Hradilová, Dílna uměleckého smaltu: "Smalt je to technický. Takový, který se používal a vlastně pořád používá třeba na smaltování hrnců, van, silážních věcí a pro ty technické účely. Každá ta vrstva smaltu, která je nanesená, se musí vysušit a teprve po vysušení se může buďto vypálit nebo se může dále proškrabávat. A po výpalu, kdy se vytvoří při těch zhruba 780 °C skelná vrstva, tak je připravena k tomu, že se může pokračovat dál, další vrstvou."
Práce ze sympozia budou vystaveny v arboretu a s prací smaltérů seznámí veřejnost výstava v městské knihovně.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem velmi rád, že se podařilo městu napomoci tomu, aby tak výjimečná záležitost, jako je tato dílna smaltu, která původně dlouhá léta fungovala ve Frýdlantu nad Ostravicí, zachovala svoji činnost. Protože jak jsem se dnes ujistil, tak něco podobného v tomto rozsahu, kdy se pořádají i kurzy a sympozia, je opravdu výjimečná věc v rámci celé Evropy. A je vidět, že tradice smaltu v našem regionu má velkou tradici. A já jsem rád, že ji společně udržujeme, právě u nás ve Frýdku-Místku."
Dílna uměleckého smaltu pořádá také letní příměstské tábory pro děti, umělecké workshopy a kurzy pro veřejnost, nejbližší budou 31. srpna a 14. září.
---
F-M chce dát do sociálních programů přes 22 milionů korun
Frýdek-Místek připravil plán na podporu sociálních programů v roce 2025. Částka bude opět navýšena a celkově mohou organizace získat přes 22 milionů korun. O peníze mohou žádat organizace, které působí ve městě a provozují různé sociální programy.
Rada města Frýdek-Místek vyhlásila na rok 2025 čtyři dotační tituly v oblasti sociálních služeb. Vyhrazeno na ně je 22 milionů 50 tisíc korun.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOPLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Oproti částce, která byla určena na tento rok se jedná o navýšení o 1 600 000,- Kč. Finance jsou určené pro neziskové organizace, které působí na poli sociálních služeb a poskytují pomoc našim občanům."
Nejvíce peněz, 18,5 milionu, je v programu na podporu a rozvoj sociálních služeb, tento program je určen poskytovatelům registrovaných sociálních služeb.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOPLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Z tohoto dotačních programu je podporováno 43 různých služeb a nejvíce prostředků čerpá Charita Frýdek-Místek, a to například pro Dům pokojného stáří, Oázu pokoje nebo pro Charitní pečovatelskou službu. Dalším velkým příjemcem je Slezská diakonie, která provozuje azylový dům Bethel. Zmíním také Alzheimer Home, tato společnost provozuje domov pro seniory se zvláštním režimem, který je určen seniorům s Alzheimerem a nebo různými typy demence a nachází se na ulici Hlavní."
1,7 milionu korun je určeno na dotační program na podporu a rozvoj ostatních aktivit navazujících na sociální služby.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOPLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Z tohoto programu podporujeme například ADRU, na úhradu nákladů projektu Informační a podpůrné centrum pro rodiny s dětmi s autismem. Ve Frýdku-Místku žije přibližně 120 rodin s dětmi s poruchou autistického spektra ve školním věku. Vím, že život pečujících rodin je výrazně omezen, a právě pro tyto rodiny je program určen. ADRA z tohoto programu financuje i dobrovolnické programy, a to pro seniory, osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě a nevyléčitelně nemocné, které probíhají jak v léčebných zařízeních, tak v domácnostech."
850 tisíc korun je alokováno na rok 2025 v programu prevence kriminality a protidrogové politiky.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOPLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Z tohoto programu v letošním roce čerpal dotaci například Modrý kříž na projekt zkus to s námi, který je zaměřen na děti a dospívající starší 13 let. A posledním dotačním programem, kde máme pro žadatele nachystán 1 milion korun je na podporu a rozvoj činností v oblasti rodinné politiky, sociálně právní ochrany dětí a navazujících aktivit."
Podmínky jednotlivých dotačních programů jsou k dispozici na webových stránkách města.
---